TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Vojenská výzbroj

Ruské systémy elektronického boje: Mýty a fakta

Datum přidání 30.10.2015    Rubrika rubrika: Vojenská výzbroj     komentáře 57 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Vojenský blog Russian Defense Policy přinesl přepis článku Elektronický boj - mýty a fakta ruského autora Alexe Ramma. Článek původně vyšel v předním ruském vojenském periodiku Vojensko-průmyslový kurýr. Ramm ve svém textu popisuje současné ruské systémy elektronického boje a také jejich reálné schopnosti.

 Krasucha-2

Foto: Krasucha-2 je výkonný systém určen k rušení radarů protivníka. Slouží především k ochraně klíčových prvků protivzdušné obrany a pozemních jednotek na bojišti. / KRET

 

Aura super zbraně

“V poslední době ruské systémy elektronického boje (EB) získaly auru jakési super zbraně, schopné, podle průměrného názoru, způsobit paniku a pravděpodobně vypnout nepřítele pouze jediným tlačítkem,” píše na začátku ve svém článku Ramma.


Legendy o ruských systémech EB se začaly psát o přeletu stíhačky Su-24 nad americkém torpédoborcem USS Donald Cook v Černém moři. Prakticky všechny média informovala o úspěšném elektronickém útoku Su-24 pomocí systému Chibny a následné panice amerických námořníků.


Ruské systémy EB jsou v současné době v pozornosti západních vojenských armád a analytiků. O ruských systémech EB referoval například nedávno článek Radioelectronic Warfare:  What Lessons the US Army Can Take From the Ukrainian Conflict. Generálplukovník Ben Hodges v článku uvedl, že ruské systémy EB jsou na mnohem vyspělejší úrovni a americká armáda na tomto poli zaspává.


Třetí proměnou je přední ruský výrobce elektronických systémů KRET. Podle Ramma KRET vede agresivní reklamní kampaň s cílem propagovat své výrobky a zajistit si odbyt v ruské armádě.


V ruských médiích tak můžeme číst reklamní články jako KRET představil jedinečnou rušičku pro letadlové radary dlouhého dosahu nebo Rušící systém spolehlivě chrání vojáky od nepřátelské dělostřelecké palby a podobně. Reklamní články pak přebírají další média a pomáhají utvářet (pro firmu KRET) kýžený mediální obraz.


Na následujících řádcích si popíšeme nejnovější ruské systémy elektronického boje a také jejich reálné schopnosti.

 

Murmansk-BN

Foto: Murmansk-BN na Krymu. / Public Domain


Ruské pozemní systémy elektronického boje

Ruské systémy elektronického boje se zaměřují především na rušení radarů, komunikace a satelitní navigace GPS.


Vojensko-politické vedení Ruska věnuje velkou pozornost rozvoji EB. Od roku 2009 ruská armáda buduje 15. nezávislou brigádu EB se sídlem ve městě Novomoskovsk. Každý vojenský okruh má také své centrum EB. Většina center je nyní transformována do nezávislých brigád EB. Výjimku tvoří nově vzniklé centrum EB na Krymu, které spadá pod Černomořskou flotilu.


Ruské jednotky EB získaly v poslední době moderní techniku - strategický systém Murmansk-BN, taktické Krasucha-2, Krasucha-4, Moskva-1, Infauna, R-330 “Žitel”, R-934 nebo nejnovější Leer-3. Jedním z nejvíce utajovaných zbraní EB je strategický rušící komplet Murmansk-BN a taktický komplet Krasucha-2.


Murmansk-BN dokáže údajně rušit až 20 komunikačních frekvencí na vzdálenost 5000 km. Jak ve svém článku uvádí Ramma, podle fotografií z dostupných zdrojů, kde lze zahlédnout obří stožárovité antény, dokáže Murmansk-BN rušit frekvence mezi 200 až 500 MHz (UHF).


Dlouhý dosah systému je umožněn odrážením rušicího signálu od ionosféry Země. Fungování Murmansk-BN je tak silně ovlivněno atmosférickými poruchami. Murmansk-BN je ve vývoji od roku 2007 a v současné době se dokončuje vývoj. Jeden komplet Murmansk-BN byl zaznamenán na poloostrově Krym.


1L269 'Krasucha-2' je určen k rušení radarové techniky letadel protivníka, především amerického E-3 AWACS. Krasucha-2 navazuje na konstrukční linii Pelena a Pelena-1 z 80. let minulého století. Podle ruské společnosti KRET Krasucha-2 ruší radar letadla AWACS až na vzdálenost několik stovek kilometrů. Vývoj Krasucha-2 začal v roce 1996 a skončil v roce 2011.


S jakou efektivitou Krasucha-2 dokáže rušit radar letadel AWACS? Jak připomíná Rammma, podle jednoduchého pravidla musí být rušící signál větší než rušený signál, minimálně o 30 decibelů. Rušení radaru E-3 AWACS je však obtížné, protože používá na 30 neustále se měnících frekvencí. Jurij Perunov, bývalý ředitel vědecko-výzkumného ústavu Gradient, navrhl již v 80. letech rušit celé frekvenční pásmo velmi silným zdrojem.

 

Pelena/Krasucha-2 údajně dokáží podle Alexe Rama rušit pouze v jednom konkrétním směru, takže jeho působení na pohybující (manévrující) se letadlo je časově omezený. Celou věc komplikuje použití více letounů AWACS. Pelena/Krasucha-2 je také velmi dobře odhalitelný (díky silnému zdroji vyřazování) pro průzkumné prostředky protivníka a dobrý cíl pro proti-radarové střely.

 

Krasucha-4Foto: Krasucha-4 / KRET


Takového omezení si byli vědomi i konstruktéři kompletů Pelena/Krasucha-2. Oba typy jsou proto vysoce mobilní, aby mohly uniknout leteckému útoku a zároveň se dostaly do lepší pozice pro rušení. Dá se předpokládat, že při ostré akci bude spolupracovat více systémů Pelena/Krasucha-2.


Ramma však upozorňuje, že Krasucha-2 není univerzální. Jeden komplet Krasucha-2 nemůže rušit najednou například letadla E-3 AWACS nebo E-2 Hawkeye. Radary zmiňovaných letounů pracují v odlišných pásmech, které Krasucha-2 nemůže najednou rušit.


Použití Krasucha-2 tak bude silně záviset nejen na vycvičenosti obsluhy, ale také na zvolené taktice pro konkretní scénář a také na spolupráci s jinými jednotkami (velení, průzkum, bojová letadla, protivzdušná obrana).


V ruské armádě najdeme rovněž sesterský komplet 1RL257 Krasucha-4 navazující na straší SPN-30. Práce na Krasucha-4 začaly v roce 1994 a skončily v roce 2011.


Krasucha-4 dokáže rušit radary stíhacích letadel, bombardérů ale i letadel jako E-3 AWACS nebo špionážního U-2. Podle vývojářů z ústavu Gradient a armády dokáže Krasucha-4 rušit za určitých podmínek i střely vzduchu-vzduch AIM-120 AMRAAM nebo radary protivzdušných systémů Patriot.


Svou popularitu v médiích získal rovněž komplet Avtobaza - mobilní systém radiotechnického průzkumu, zaměřování zdrojů vyzařování a aktivní radiolokační rušič. Avtobaza byl v roce 2011 dodán Íránu a podle všeho se podílel na uloupení amerického průzkumného dronu RQ-170 Sentinel Íránem.


V současné době ruské ministerstvo obrany zavádí systém Moskva-1 - pasivní radarový systém podobný českému pasivnímu systému VERA.  Moskva-1 (následovník systému Mauzer-1) umožňuje ruským jednotkám přijímat data a vidět vzdušné cíle až na vzdálenost 400 km bez emisí vlastního signálu. Moskva-1 je tak pro systémy elektronického boje protivníka „neviditelný“.

 

Systém Moskva-1 přijímá elektronické signály z letadel, lodí nebo pozemních prostředků. Parametry jsou tajné. S největší pravděpodobností ale Moskva-1 využívá moderní technologie pasivní koherentní lokace PCL (Passive Coherent Location) a Pasivní sledování vysílačů PET (Passive Emitter Tracking), podobně jako nejnovější český pasivní radarový systém VERA NG.


R-330 Žitel je určen především k potlačení signálů satelitní navigace GPS. Klíčovou součástí kompletu (mimo velitelské a řídící mobilní stanoviště) jsou malé vysílače umístěné na civilních vysílacích věžích pro mobilní telefony. R-330 údajně dokáže blokovat mobilní/satelitní telefony a GPS na vzdálenost 20 až 30 km.


Leer-3 je určen k rušení radiokomunikačních systémů protivníka. Komplet lze umístit na malé bezpilotní letadla Orlen-10 nebo na terénní automobily. Podobné úlohy plní i komplet Infauna umístěný na vozidlech BTR-80.

 

Infauna

Foto: Infauna na vozidle BTR-80. / Koncern Souhvězdí


Ruské letecké systémy elektronického boje

Ruské letectvo spoléhá na letecké kontejnery Chibny na frontových stíhačkách Su-34. Vrtulníky Mi-8 lze osadit například komplety Rychag. Letectvo před časem získalo nejnovější komplety Il-22PP Porubščik.


Rychag je letecký rušící systém umístěný na vrtulnících Mi-8 (Mi-8MTPR-1). Vývoj Rachagu probíhal již od začátku 90. let minulého století, ale statní zkoušky byly dokončeny až v roce 2010. Rychag je nástupcem staršího kompletu Smalt ze 70. let minulého století. Úkol obou zařízení je stejný - rušit radary a navádění střel protivzdušné obrany.


Vývoj začal v 70. letech na popud egyptské a syrské armády, které čelily izraelským protivzdušným systémům Hawk. Původně inženýři umístili Smalt na vozidlo. Takové řešení přineslo řadu problémů, zejména s nechtěnými odrazy signálů od země. Nakonec byl Smalt umístěn do vrtulníku, čímž se mimo jiné výrazně zvýšila mobilita.


Rusko využilo komplety Smalt na vrtulnících Mi-8SMV během války v Jižní Osetii a Abcházii. Vrtulníky údajně dokázaly 1,5 až 2,5x snížit dosah gruzínských protivzdušných systémů Buk-1M a S-125 Něva. Buk-1M má za normálních okolností dálkový dosah 42 km a S-125 35 km. Průměrná mise vrtulníku Mi-8SMV trvala 12 až 16 hodin.

 

Chibiny je malý válcový kontejner umísťovaný na konci křídel bojových letadel. Systém je určen pro vlastní ochranu a ochranu dalších letadel v blízkosti. Chibiny zvyšuje údajně až 30x odolnost letadla proti radarem naváděným střelám vzduch-vzduch (např. AIM-120 AMRAAM) nebo země-vzduch.

 

Podle Rammy však Chibny nehrál žádnou roli při zmíněném incidentu mezi ruskými letadly Su-24 a americkým torpédoborcem USS Donald Cook. Chibny dokáže používat pouze frontový bombardér Su-34, který je na to vybaven potřebným systémem napájení (je třeba velký zdroj energie), elektronikou a avionikou - například upraveným kokpitem s vyhrazeným displejem pro systém Chibny.

 

Il-22PP Porubščik je letadlo osazené kompletem EB L-415. Komplet ruší radary protivzdušné obrany, radary letounů AWACS a bojových letounů a naváděcích systémů bezpilotních vzdušných prostředků. Il-22PP Porubščik údajně jako první dokáže rušit systémy protivníka, aniž by rušil vlastní bojovou techniku.

 

Zachycení nepřátelského signálu L-415 provádí v pasivním módu. Poté, co provede analýzu zachyceného signálu, jej zaruší, a to za využití aktivních nebo pasivních prostředků. Rušící signál tohoto zařízení má vždy danou frekvenci, která vychází z analýzy zachyceného nepřátelského signálu, a je vysílán přímo ve směru jeho zdroje.

 

Porubščik je umístěn na turbovrtulovém letadel Iljušin Il-22. Důvodem volby poměrně starého letounu typu Il-22M se stala nedostupnost modernějšího stroje s požadovanými výkonnostními parametry (především vytrvalost). Ruské letectvo počítá prozatím s pěti letadly Il-22PP Porubščik. Dlužno dodat, že vzhledem ke staří letounů je Il-22PP Porubščik považován za dočasné řešení.

 

Kromě toho ruský průmysl pracuje na letadle A-90 Jastreb se systémem EB Diskomfort. Úkoly obou letadel, Il-22PP Porubščik a A-90 Jastreb, jsou přitom podobné. Práce na A-90 Jestrab pokračují, ale podle všeho nebylo zavedeno do výzbroje žádné letadlo.

 

Foto: Su-34 s kontejnery elektronického boje Chibiny na konci křídel. / Dmitriy Pichugin, GFDL 1.2Foto: Su-34 s kontejnery elektronického boje Chibiny na konci křídel. / Dmitriy Pichugin, GFDL 1.2

 

Závěr

Bez pochyby ruské ministerstvo obrany přikládá prostředkům EB velký význam. V některých oblastech EB zaujímá Rusko vedoucí postavení ve světě. Jednotky EB například úspěšně potlačily gruzínskou protivzdušnou obranu a také komunikační kanály gruzínské armády.


Použití systému EB je však velmi ošemetné. Velmi snadno se může stát, že rušen nebude jen protivník, ale také vlastní jednotky. Jak připomíná Ramma, stalo se to i ve zmíněné Gruzii, kdy v některých případech ruské jednotky EB rušily i vlastní jednotky.


Navíc systémy ruší civilní komunikační kanály nebo komunikaci policie, což se pravda, při masivním ozbrojeném konfliktu “zanedbává”.


Také výrobci rušících prostředků EB musí neustále reagovat na vývoj ve světě. Výrobci elektronických systémů a přesných zbraní se čím dál více zaměřují na systémy pracující v milimetrovém pásmu. Rušení milimetrového pásma vyžaduje sofistikovanější, těžší a větší systémy EB.


Nakonec je třeba si uvědomit, že prostředky EB nejsou kouzelnou zbraní vypínající prostředky protivníka jediným tlačítkem. Prostředky EB jsou jedním ze součástí celého systému vojenských prostředků, s kterými musí spolupracovat.


Podceňovaným hlediskem (aspoň u veřejnosti) je výcvik obsluh. Prostředky EB jsou velmi sofistikované a jejich efektivní používání se obsluha učí roky. Výcvik vojáků a jejich neustále vzdělávání je zřejmě jedním z nejdůležitějších parametrů, který rozhoduje o schopnostech systémů EB v ostrém nasazení.


Zdroj: VPK

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
@bug@ Datum: 08.11.2015 Čas: 11:49

podivi23: Chápu,že pro ilustraci je nejlepší to nejjednodušší,ale stejně je třeba počítat s tím co opravdu dostane radar od cíle o určité odrazné ploše a ta vzdálenost je taky důležitá ;). Na druhou stranu integrační a systémový zisk hrají své, a další faktory.

avatar
podivi23 Datum: 08.11.2015 Čas: 10:51

bug: Samozřejmě, že jsem to zjednodušil, navíc jsem počítal, kolik "výkonu dopadne na cíl", ne kolik se radaru vrátí zpět. Asi jsem to blbě napsal. Takže jsem vynechal šíření zpět k radaru, RCS a fluktuace cíle, integrační zisk zpracování atd. Reagoval jsem hlavně na DJW, kteří řešil, že pokud rušič musí radar "překřičet" o +30dB, tak že je to strašně moc. Snažil jsem se v rychlosti a bez zbytečného zabíhání do podrobností ukázat, že ne. Pravda, na zisk antény rušiče jsem trochu zapomněl...

avatar
@bug@ Datum: 08.11.2015 Čas: 00:15

Mimochodem tady bych rekl,ze je zdroj pro clanek:
https://russiandefpolicy.wordpress.com/tag/krasukha-4/

avatar
@bug@ Datum: 07.11.2015 Čas: 17:35

podivi23: Relativně jste vystihl výkonové poměry v radaru, ale napsal jste to tak jednoduše až jste z radiolokační rovnice (tak se nazývá to počítání výkonu, který se vrátí zpět) vypustil důležité proměnné a kdyby radar přijal na 100 km -37 dBm, tak by opravdu rušiče ztrácely smysl a dalo se na ně nahlížet jako na "lehce" podporující systém, který by dokázal v tomto případě snížit dosah radaru tak maximálně o pár jednotek kilometrů.
Celá problematika přijatého výkonu v radaru je totiž obsáhlejší. Jestliže zisk antény je G=35 dBi, špičkový výkon Pi= 40 dB, ztráty šířením L= 145 dB, efektivní odrazná plocha cíle RCS=7 dB (pro taktický letoun), vlnová délka lambda=0,1m = - 10dB, vyplývá z teorie antén (4*PI)^3 = 32,4 dB, vzdálenost 100 km = (R^4 - to je ta čtvrtá mocnina vzdálenosti) = 200 dB.
! Pozor na počítání s decibely dB a decibel-miliwaty, kde je rozdíl 30 dB)!

přijatý výkon
Pr[dB]=Pi + 2*G + 2*lambda + RCS - (4*PI)^3 - R^4 - L =- 280,4 dB
=9,1*10^-29 W
Samozřejmě přijatý výkon není u "klasického radaru tak nízký na tuto vzdálenost, figurují tam ještě další proměnné jako systémový zisk, šířka pásma = 1/ šířka impulzu, a další. Jen jsem chtěl ukázat, že nelze si takhle rovnici střílet od pasu, navíc, když v rovnici od "podivi23" nefiguroval zisk antény při šíření zpět a už vůbce ne ta vzdálenost. Obvykle se síla přijatého signálu pohybuje nejlépe v nanowatech, z čehož plyne, že úkol pro rušič není až tak obtížný, ale výkon a velký zisk antény je pro rušič základním požadavkem, bavíme-li se o šumovém rušení proti moderním radiolokátorů, jejichž pulzy jsou obvykle složité (s vnitroimpulsní modulací) a jsou rozmítány přes desítky MHz "v míru".
Doufám, že jsem situaci dojasnil a snad nikoho neurazil, ale chtěl jsem ukázat ten diametrální rozdíl, když se přibere v potaz několik dalších důležitých proměnných, které jsou opravdu podstatné i pro takovou "ukázku".

avatar
podivi23 Datum: 02.11.2015 Čas: 23:52

DJW: Jak napsal Charlie, rušič nemusí vyzařovat nijak velký výkon. Aktivní radar má extrémně blbou vlastnost, že přijatý výkon klesá se čtvrtou mocninou vzdálennosti. Takže do éteru pálí extrémně moc a přijímá extrémně málo. Jednoduchý výpočet, S-band radar (f = 3GHz), cíl ve vzdálennosti 100km, vyzářený výkon 10kW, zisk antény 35dBi, ztráty v atmosféře zanedbám. Výkon 10kW je v logaritmické míře 70dBm, a jenom ztráty volným prostorem (FSL - free space loss) dělají 142dB. Tedy na letadlo dopadá výkon 70 + 35 - 142 = -37dBm, to je docela málo. Pokud rušič musí vyzářit o 30dB větší výkon, tak to je pořád -7dBm, tedy v lineárním měřítku 0,2mW, to fakt není moc.

Samozřejmě je to ovlivněno použitou technikou rušení. Výše popsaná situace je spíš na rychlou demonstraci výkonových poměrů. Rušič musí čekat na ozáření radarem, signál analyzovat a až pak může začít vysílat repliku, mezi tím ale odražený signál je už dávno na cestě zpátky. Takže dají se tak simulovat klamné cíle na větší dálce (ačkoliv se obvykle frekvence nemění pulz od pulzu, tak začít generovat repliku signálu v předstihu nejde, protože stagger). Samozřejmně dá se to vylepšit třeba tak, že rušič postupně klamný cíl posouvá dál za sebe, přitom vysílaný signál zesiluje a simuluje i doplerův posun s cílem předstírat třeba zpomalení a zmást tak traker. Nebo naopak může těch cílů vytvářet obrovské množství a snažit se traker zahltit. Jiná varianta je třeba vytváření cílů v jiných směrech, kdy rušič cíleně vysílá do postraních svazků antény (využívá známé rychlosti rotace antény a faktu, že potlačení prvního postranního laloku je typicky cca 35dB).

Samozřejmně variant rušení je celá řada. Rušič může třeba zkusit zarušit celé pásmo radaru. Pak záleží na agilitě radaru jestli se mu to povede. A rušit nějak super širokopásmově taky nemusí být cesta k cíli. Třeba proto, že musí vyzařovat docela velký výkon. A ve stejném pásmu fungují i jeho systémy a zarušit sám sebe (své spolubojovníky) taky není úplně dobrý nápad.

avatar
DJW_ Datum: 02.11.2015 Čas: 18:03

Aktívne potláčanie signálu v protifáze sa robí jednoducho a bežne v oblasti akustiky v jednotkách, max pár tisíckach hertzov. Pri radarových vlnách to považujem za takmer nemožné, tak ako píše pet.rok.

Analýza 1956 frekvencii z každého modulu AN/APG77 zvlášť pri 5 ns pri príde ako celkom náročná výpočtová úloha, myslím že zmena frekvencii bude o čosi pomalšia. Aj keď treba uznať že vymyslené to majú výborne.
Mne skôr príde logické namiesto vysielanie signálu v protifáze skôr vyslielanie dalších signálov - falošných odrazov, čo môže zmiasť analýzu - vytváranie falošných cieľov na vyplytvane striel protivníka, niečo na spôsob amerického MALD.

Jednak platí to čo som povedal o anténach, takže tých frekvencií zas nebude toľko aby receiver časť modulu bola dostatočne citlivá, časom je možné ich analyzovať - na akých hodnotách sa pohybujú.

avatar
pet.rok Datum: 02.11.2015 Čas: 13:04

charlie: technicky mas pravdu ale aktivny "stealth" (vysielanie vlny s opacnou fazou) je zatial v praxi tazko realizovatelny. pri frekvencii 2 GHz (co je pasmo SPY-1) je casove kvantum 0,5 ns co je velmi malo na analyzovanie prichadzajuceho signalu a aktivaciu vysielania. Ak REB system nestihne dostatocne rychlo reagovat tak prva cast pingu radaru ostane odrazena bez rusenia a teda radar moze byt schopny ciel zachytit.

Sirokopasmove rusicky mozu byt ucinne proti zmene frekvencie radaru ale zase dramaticky rastu energeticke naroky.

avatar
Charlie Datum: 02.11.2015 Čas: 07:29

Pokud si správně pamatuju, tak typicky u jakéhokoliv radaru platí, že jako odražený signál se mu "vrací" velice malé procento vyzářené energie, přičemž čím dál je cíl, tím méně - proto mají radary dlouhého dosahu tak velké antény a pálí tolik výkonu.

Na jednoduché zarušení mi ale stačí výkonu málo, protože nemusím rušit ten obrvýkon co anténa dává do éteru, ale jen to, co se jí vrací. VELMI ZJEDNODUŠENĚ REB systému stíhačky stačí, aby zpátky vysílal jen vlnu s opačnou fází a stane se prakticky neviditelná, případně může simulovat cíl jinde/více cílů...

Jinak těch způsobů rušení čehokoliv je strašně moc a víceméně staré zažité "začnu cpát do éteru bordel na stejné frekvenci jako protivník" už dávno nefunguje. Stejně tak ale platí, že každý systém má nějaké technické limity a anténa zahlcená nějakým šumem uměle generovaným na pozadí prostě nemusí užitečný signál efektivně předat obvodům zpracování signálu. Pokud si pamatuju různé kusé informace, moderní REB systémy právě pracují s různými pseudošumy nebo právě se snaží vychytávat konkrétní cíle a rušit je přímo - všechno kvůli tomu,ž e moderní systémy používají frekvenční hopping a mají vysoce citlivé antény a přijímače, které dokážou signál "vycucnout" i ze silně zarušeného pásma.

avatar
pet.rok Datum: 02.11.2015 Čas: 01:10

KOLT: ak som spravne pochopil co mal jirka na mysli ohladne vypnutia tak ide o dalsiu verziu ako cela situacia mohla (ale nemusela) vyzerat a zaroven to davalo zmysel.

Shania: Take zarusenie ake popisuje Yvan (vygenerovanie falosnych cielov) mozno tazko povazovat za utocny akt, tym by mohlo byt simulovanie "locku" pre poloaktivne navadzane strely alebo snaha o vyradenie elektroniky nejakym EMP pulzom.

Je asi jasne ze aj keby stacilo na zarusenie vysielat s vykonom zrovnatelnym s primarnym radarom torpedoborca tak stale sa system umiestneny na lietadle nemoze energeticky ani zdaleka rovnat tomu lodnemu, ktory ma k dispozicii zdroj v rade 10+ MW. Radar SPY-1D dostahuje spickoveho pulzneho vykonu v rade niekolkych MW (i ked mozno nie v standardnom prehladovom rezime ale skor v rezime ozarovania ciela pre rakety s poloaktivnym navadzanim).
Kazdopadne letecky radar/rusicka s vykonom v desiatkach (max stovkach) KW nema na to aby to dokazal silou. Preto ak nejakemu uspesnemu zaruseniu vobec doslo, podarilo sa to pravdepodobne technikou aku Yvan uviedol t.j. vysielanim klamnych signalov tak aby aj tie prave boli systemom (alebo operatormi) zamietnute ako falosne odrazy. Na to uz staci menej energie.
Ale rovnako mozne je ze sa to odohralo aj sposobom ako popisal Jirka.

avatar
DJW_ Datum: 01.11.2015 Čas: 23:02

Mal by som otazku na Yvana: bolo by mozne opytat sa kamaratov z radiolokacie, ci je na zarusenie potrebnych skutocne az +30dB? Mne sa to vidi strasne vela, podla mna by malo stacit cokolvek nad 3dB na znemoznenie spravnej funkcie.
Pre neelektrikarov: stupnica v dB znamena funkciu dekadickeho logarytmu, takze + 3dB su dvojnasobok, + 10dB je desatnasobok atd.

V pripade pouzitia REB prostriedkov na lietajucej platforme je myslim inercialny sysfem tazko pouzitelny - ciel je za par sekund o znacnu vzdialenost inde. Pri pouziti datalinku je zas pri viacfrekvencnom ruseni zas sanca na vypadok datovych paketov, kde sice sa bezne pouziva opatovne vyziadanie stratenych dat, no to stoji cas ktory pri machovych rychlostiach znamena velke vzdialenosti.
Diverzitne vysielanie v praxi tiez nie je vseliek, a to pisem z praxe, kde sa umyselne rusenia nevyskytuju. Keby som chcel umyselne trollit nejaku konkurenciu v mojom obore, urobim to jednoducho a ani si neskrtnu.

avatar
KOLT Datum: 01.11.2015 Čas: 19:57

Takže AEGIS nevypnul zázračný přístroj na Su-24, nýbrž kapitán torpédoborce, aby neposkytl protivníkovi data o vlastních systémech.... konečně mi to dává aspoň trochu smysl :-))

avatar
flanker.jirka Datum: 01.11.2015 Čas: 19:19

Pěkný článek. Diskusi o účinnosti nebo neúčinnosti systému REB můžem brát jen z vesela. Jsem přesvědčen, že ani jedna strana nikdy nepustí konkrétní informace o tom jak se jejich systémy dají nebo nedají účinně zarušit.
Úspěšné rušení gruzinské armády lze přisoudit i tomu, že používají ruské systémy. Když systém znáte, znáte i jeho slabiny a víte jak nastavit podmínky rušení. Na druhou stranu tomu lze přisoudit i rušení do vlastních, obvzláště když obě strany používají stejné komunikační prostředky.
To že u Rusů dříve elektrotechnické výrobky vypadaly občas jako parní stroje z nich nedělalo nepoužitelné systémy. Mají pořád dobré fyziky a matematiky. Navíc určitě pořád mají systémy elektronického průzkumu a zpracovávají data o tom co kde našli za "signály." Se současnými simulačními programy si mohou konstruktéři pohrát a zkoušet stále nové věci jak ovládnout elektromagnetické spektrum.
Průlety okolo plavidel se vysloveně baví, je to ideální možnost jak vyzkoušet "nervy" námořníků k tomu aby zapnuli aktivní systémy PVO a pak vesele jen ukládat do paměti průzkumných přijímačů data. (možná i proto se někdo na US lodi rozhodnul pro opak, vypnout, a neposkytnout tak o sobě více než by chtěl).
Pár diskutérů tu zmiňuje i systémy rušení na stíhacích letounech. Tam to funguje jinak, první co chcou tyto letouny rušit, jsou palubní radary ostatních stíhaček a pak protiletadlové střely. Ambice rušit někde přehledové radary dalekého dosahu jsou mimo. K tomu slouží už pak specialozované verze letadel jako Growler, Prowler a jiné větší.
Obecně platí, že rušič může být i dále než skupina letadel, kterou chce rušit.

avatar
Yvan Datum: 01.11.2015 Čas: 18:46

Shania a všichni ostatní k Su-24 a Donald Cook - asi jsem se nevyjadřoval moc jasně. Let Su-24 byl jasnou provokací a klasickým přeletem plavidla v nízké výšce. Su-24 neútočilo a americké plavilo na něj stejně nemohlo v mezinárodních vodách a v míru cokoliv odpálit. Všechny ty články o Chibiny a rušení vyvolalávají dojem, že opravdu něco nebylo v pořádku - Rusové použili systém REB a americká posádka zřejmě nedetekovala letoun včas. Kamarádi z oboru radiolokace mi řekli, že to je klidně možné a vzhledem k dostupným informacím mě odkázali na popsanou metodu vysílání podvržených odrazů. Co je však pravda je otázka. Jinak plně souhlasím s článkem, že ruské systémy REB jsou sice na úrovni, ale rozhodně nejde o všelék a techniku, co vyhrává války...

avatar
Shania Datum: 01.11.2015 Čas: 18:36

jj284b: samozřejmě že F22 i F35 mají aktivní REB systémy, to neznamená, že je používají 24/7. Navíc maskování VLO vyžaduje podstatně menší výkon něž u jiných letadel. Když obranné REB kontajnery na SU-35 snižuje šanci na sestřelení 30x, kolik to asi bude u stealt letadel, které mají REB sí 360 stupnovym pokrytim a vyzadující podstatne mensi vykon a přesné ví kam ho směřovat?


http://www.baesystems.com/en/product/an-asq-239-f-35-ew-countermeasure-system

Baracuda i AN/ALR-94 mají jak aktivní, tak pasivní funkce. Mají 10(30 u F22) senzorů po celém trupu letadla, které slouží jako velmi citlivé RWR, muže rozpoznat vzdálenost k cíli měřením rozdílu síly signálu mezi těmi senzory, čímž umožňují pasivní střelbu i na vzdušné cíle. Pak mají defenzivní aktivní i pasivní schopnosti (rušení, klamné cíle, decoye). A pak ofenzivní REB, kde využívají jako antenu AESA radar (Raptor původně tuto funkci údajně neměl)

USAF tvrdí, že F35 má lepší schopnosti pro prolomení a přežití v silně chráněném a rušeném prostoru než F22 ( i přes jeho větší rychlost a operační výšku)

Další tvrzení je, že nechtějí aby F35 podporovali growlery... ale např. USN ma naprosto opačnou doktrínu.

K rušení radaru Raptoru:

První úspěch je to, že Baracuda vůbec LPI radar Raptroru zjistila, další že ho dokáže rušit. Nevím co na tom považuješ za nesmysl, nikde se tam netvrdí, že AN/ALR-94 nenašel zdroj rušení, nebo že F22 nedetekoval radar F35 atd.

Samozdřejmě že tyhle systémy podléhají přísnému utajení a řadu schopností vůbec netušíme.

avatar
jj284b Datum: 01.11.2015 Čas: 16:55

tym ofenzivnym rusenim by som si prave nebol taky isty... hlavne u STEALTH lietadiel by cosi take znamenalo okamzite prezradit svoju polohu... fyzika sa oklamat neda.. na zarusenie musis pouzit silnejsi signal ako ten ktory chces rusit..

no a k tomu linku - it has demonstrated the ability to detect and jam the F-22’s radar - toto je zarucene nezmysel.. pasivny system sam o sebe nikoho nezarusi kedze nic nevyzaruje.. ak uz, tak umoznuje PASIVNE detekovat cudzi radar s tym ze aktivne rusenie vykonava vlastny radar...

no taketo misinformacie su uplne bezne, nikto ti presne nenapise ako tie systemy funguju, podlieha to vojenskemu tajomstvu.

arr