Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Námořní technika

Nová ruská výsadková obojživelná vozidla BMMP

Datum přidání 13.05.2018    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 76 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Přední ruský výrobce obrněné techniky UralVagonZavod (UVZ) pracuje na konceptu nového bojového vozidla námořní pěchoty BMMP (Bojevoj Mašiny Morskoj Pechoty). Jde o snahu poskytnout ruské námořní pěchotě výkonné výsadkové vozidlo, které nahradí současné stroje rodiny BTR, BMP a již vyřazené lehké obojživelné tanky PT-76.

Foto: Návrh nového obojživelného vozidla BMMP. / UVZ

 

S vývojem BMMP počítá ruský Státní program pro vyzbrojováni na roky 2018 až 2027. První zmínky o novém obojživelném vozidle se objevily v roce 2013 a před několika dny ruská média zveřejnila detailní výňatky z prezentace BMMP. Podle ruských médií se projekt nějakou dobu necházel mimo zájem Kremlu, ale UVZ , resp. dceřiná firma Omská transportní strojírna (Omsktransmaš), ve vývoji pokračovala na vlastní pěst.

 

Podle ruského blogu BMPD ruský průmysl nabízí obojživelná bojová vozidla, jako je BMP-3 nebo výsadková BMD-4M. Ruští mariňáci ale potřebují vozidlo s mnohem lepšími nautickými vlastnostmi (rychlost plavby, stabilita ve velkých vlnách a větru, atd.) a s vlastnostmi klasického bojového vozidla pěchoty.


Existuje také verze BMP-3F s vylepšenými nautickými vlastnostmi, kterou má ve výzbroji indonéská námořní pěchota. Rusko však BMP-3F nezavedlo do výzbroje a nemá ho v plánu kupovat.


Problém současných vozidel ruské námořní pěchoty, především kolových BTR-80 a BTR-82M, je nízká rychlost plavby, malá stabilita na otevřeném moři a také špatné jízdní vlasnosti na měkkém povrchu (písek). Ruská námořní pěchota má ve výzbroji také samohybné dělostřelectvo (2S31 Vena) nebo modernizované tanky T-80, ty ale vyžadují použití vyloďovacích plavidel.


BMMP má klasický tvar s pěti pojezdovými koly, s jedním pracovním prostorem posádky a výsadkovým prostorem pro deset mariňáků. Na některých obrázcích je BMMP zobrazeno se šesti pojezdovými koly a podle informací z webu RussiaDefence.com to naznačuje, že BMMP využije některé konstrukční prvky z BMP-3F nebo Kurganěc-25 (také obojživelný).


Svou konstrukcí se BMMP podobá americkému AAV7 a především čínskému ZBD-05 (ZBD 2000), které je v současné době nejvýkonnější vozidlo své kategorie na světě.


Korba BMMP je svařená z hliníku a opatřena povlakem s nerezové ocele. Hmotnost vozidla je podle přiložených prospektů 35 tun. Čelo korby BMMP odolá munici ráže 30 mm ze vzdálenosti 300 m a boky munici ráže 12,7 mm ze 100 m. Dno korby je projektováno na odolnost proti výbuchu až 6 kg TNT. Na vozidlo lze také instalovat aktivní systém ochrany Arena-M chránící přední polosféru.

 

Foto: BMMP uveze deset členů výsadku a posádka sedí po vzoru tanku T-14 Armata vedle sebe. / UVZ

 

BMMP obdrží upravenou plynovou turbínu o výkonu 1103 až 1838 kW převzatou z tanku T-80. Turbína je umístěna ve středu vozidla a přes samostatné hřídele pohání kola přední nápravy a dvě zadní vodní trysky.

 

Při plavbě na moři o vlnách o výšce 0,75 m může BMMP plout rychlostí až 37 km/h. Na souši dosáhne rychlosti až 75 km/h. BMMP bude schopen opustit výsadkové plavidlo ve vzdálenosti 100 km od pobřeží a poté maximální rychlostí zamířit k místu výsadku. Vysoká rychlost plavby a velká vzdálenost výsadku od pobřeží jsou klíčové parametry této kategorie vozidel. Dojezd na souši je 300 km.

 

V budoucnu je nutné provádět obojživelné operace, kvůli prudkému rozvoji přesných raketových zbraní, v co největší vzdálenosti od pobřeží, minimálně za horizontem.

 

Tweet: BMMP mohou získat také tanková děla ráže 125 mm. / Twitter 

 

Příprava BMMP na plavbu trvá 40 sekund – v přední části je nutno vztyčit vlnolam a spodní štít zakrývající přední spodní část trupu a oba pásy. Po sklopení spodního předního štítu BMMP funguje jako „loď“ s plochým dnem. Další výklopný štít pro zlepšení nautických vlastností je vyklopen na zádi.

 

Toto řešení (zvané „hydroplaning“) znamená značný pokles odporu vody a tedy nárůst rychlosti plavby. Je však komplikované a nákladné a bylo jednou z příčin konce ambiciózního amerického projektu EFV (Expeditionary Fighting Vehicle) v roce 2011. Stejnou technologii však používá čínské ZBD-05.

 

Spojené státy místo vývoje EFV se nyní soustředí na modernizaci AAV a také na nákup nových kolových obojživelných vozidel ACV (Amphibious Combat Vehicles). Avšak zatímco již fungující ZBD-05 má rychlost plavby až 45 km/h a dokáže provádět výsadky za horizontem (přesná vzdálenost není známa), AAV má rychlost plavby ve vodě pouze 13 km/h a schopnost výsadku ze vzdálenosti maximálně 37 km od pobřeží.

 

Foto: Na platformu BMMP lze umístit nejrůznější bojové moduly. / UVZ

 

BMMP však má být především až čtyřikrát rychlejší ve vodě než současná ruská obojživelná vozidla BTR-80/82 a BMP-3F.

 

Hlavní výzbroj BMMP má tvořit dálkově ovládaný bojový modul Kinžal s 57mm automatickým kanónem (rychlost palby 80 ran za minutu) a spřaženým kulometem ráže 7,62 mm. Kinžál se nápadně podobá dálkově ovládané věži AU-220M Bajkal. Podle přiložených prezentací půjde na základní platformu BMMP umístit celou plejádu zbraní pro vedení přímé i nepřímé palby. Pomocí ve vzduchu explodující munice 57mm kanón dokáže údajně ničit i nejrůznější leteckou techniku, především vrtulníky.

 

Mezi další zvažovanou výzbroj patří klasická věžička z BMP-3, kde hlavní výzbroj tvoří 100mm kanon 2A70, spřažený automatický 30mm kanón 2A72 a kulomet ráže 7,62 mm. Další nabízenou věží je například Impuls-2 s 30mm kanónem a šesticí protitankových řízených střel.

  

Foto: BMMP s 57mm kanónem může se specializovanou municí ničit povrchové, hladinové i vzdušné cíle. / UVZ


Omsktransmaš počítá s dokončením vývoje BMMP v roce 2019 a s dokončením prototypů, včetně dokončení firemních zkoušek, do roku 2022. Sériová výroba je naplánována na rok 2023, nicméně jak to u podobných projektů se železnou pravděpodobností bývá, víc než pravděpodobné je několikaleté zpoždění programu. Ostatně Kreml počítal s výrobou 2300 tanků T-14 do roku 2020, ale reálně sériová výroba nezačne do roku 2020.

 

K obojživelnému výsadkovému vozidlu však potřebujete také velkou výsadkovou loď, kterou Rusko nemá. Ruské námořnictvo ale chce před rokem 2025 do výzbroje zavést první velkou výsadkovou loď nové třídy Lavina s výtlakem 24 000 tun. Nové ruské výsadkové lodě přepraví až 50 tanků a 500 mariňáků.

 

Nicméně současná ruská výsadková a vyloďovací plavidla mohou bez problémů operovat s BMMP v Baltském nebo Černém moři, případně kolem ruského severního pobřeží.  

 

V každém případě lodě Lavina a vozidla BMMP budou muset soupeřit o zdroje s dalšími velkými ruskými zbrojními projekty, se zmíněnými programy nových tanků T-14 a bojových vozidel Kurganěc-25, ale i kolovým Bumerang, programem stíhačky páté generace Su-57, obnovou výroby bombardérů Tu-160M2, letounem včasné výstrahy A-100 nebo s některým z programů strategických jaderných zbraní, které mají v době špatné finanční situace vždy přednost před ostatními zbrojními programy.

 

Zdroj: The Drive, BMPD

 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Jara Datum: 24.05.2018 Čas: 12:26

Tak už to utichlo :))

avatar
Jara Datum: 19.05.2018 Čas: 20:46

https://m.youtube.com/watch?v=g4IkRcnCs9E

Tady je video kdy příslušník BW u vyndaného powerpacku tanku leo 2 přidává rukou takže to znamená že ten motor je plná mechanika jediná elektronika je čidlo teploty chladicí kapaliny a spínač na kontrolku mazání , ale nepochybuji o tom že logik bude stále tvrdit že jde o elektronicky řízenou jednotku a dokonce s common railem

avatar
Jara Datum: 19.05.2018 Čas: 20:16

Logik
A teď jsem se dostal k příspěvku adresovanemu mě ..... víte já nevím jestli se mám smát nebo brečet

Tak vám odpovím popořadě :
1, nikdy jsem netvrdil že Rusové jsou lepší než třeba zmiňované MTU, to co tady říkám je že tady nikdo nemúže tvrdit že jsou 30 let pozadu protože nevíme o ruských motorech celkem nic konkrétního .... a ano dovolím si tvrdit jestli Rusové mají plné elektronicky řízené tankové motory o výkonech přes tisíc koni a můžou za chodu měnit motorové režimy, tak jsou jejich motory absolutně srovnatelné se západem za předpokladu že mají i srovnatelnou životnost což je zas o materiálech .... to si dovolím tvrdit se svými cca patnáctiletými zkušenostmi z oblasti motorů.... načež vy víte prd a bez zkušenosti ..... co by jste po nich chtěl perpetum mobile??? Proboha!
2, ano první těžký diesel s common railem společným tlakovým zasobnikem byl až v devadesátých !!!!!!!!!!!!!!!!!!
3, žádné argumenty mi nedošly... motor je neparně horší v jednom parametru a to znamená že je technologicky pozadu ???? To myslíš vážně???dále společně komponenty používají všechny firmy s vývojem a výrobou motorů ono to know how v tomhle totiž leží v integraci těch komponent do celku tak aby jste dosáhl požadovaného výsledku ......a co vlastně víte o jednotce armaty že jste si jist že v ni jsou západní komponenty ??? Jste si tak jist jako že motor leo2 měl common rail ...hmm

avatar
Jara Datum: 19.05.2018 Čas: 18:54

Logik
A poslední věc nikdo tady nikdy a znovu nikdo tady nikdy neříkal že elektronické řízení přišlo s common railem ( já teda určitě ne) i jsem ti tady v příspěvku napsal jak to bylo u jednickové oktávy například ......
ty tady furt plácáš o common railu a sní nevíš co to je vlastně ani nevíš co je přímý vstrik a jestli tady budeš například trvat že MTU mělo common rail už v sedumdesatkách tak si změň nick !!! To je do nebe volající kravina

avatar
Jara Datum: 19.05.2018 Čas: 17:35

A logiku
Ten common rail z první světové .... víš to nebyl common rail ono jen u vickersu kdysi davno pojmem common rail označovali řadové čerpadlo ( to je třeba v zetoru nebo tatre) takže je to jen shodné označení naprosto rozdílných věci protože pojem common se nechá přeložit jako společný nebo sdružený ......

avatar
Jara Datum: 19.05.2018 Čas: 15:04

To snad není pravda Logiku!!!! Já nemám síly odpovídat na veškeré tvoje nesmysly ... ostatní prosím vás nečtěte to vypadá to tady diky tvým příspěvkům jak na přiblblém tunning fóru .... neelektronicky řízemý common rail??společný vysokotlaký zásobník a vstrikovač bez el. Řízení ??? Víš jak se otevírají vstrikovače mech. Motorů??? To co píšeš je absoultní blábol a dokonce to není technicky možné . Tvoje znalosti o dieselových motorech nejsou ani na úrovni žáka zemědělského učiliště ... ten totiž ví jak se ty vstřiky otvírají .....
nech už toho od začátku jen říkám že děláš závěry na základě neznalosti !

avatar
logik Datum: 17.05.2018 Čas: 22:53

Slavoslav: Ale common rail vůbec není totéž, co přímý vstřik. Common-rail znamená, že je jedno vysokotlaké čerpadlo a společný vysokotlaký zásobník pro všechny vstřiky. Ani to nemusí být elektronicky řízený motor a je to furt common-rail. A naopak přímovstřikové elektronicky řízené - a tedy i v praxi čipované - dýsly byly v produkci v automobilech deset let před nástupem Commonrailů.

avatar
Slavoslav Datum: 17.05.2018 Čas: 14:22

Logik

Ak si dobre spomínam tak sa tu spomínali skúsenosti s priamym vstrekovaním (teraz nechám bokom mechanicky riadené vstrekovanie z Tatry).

Ako môžeme do toho ťahať aj vývojové fázy len tie nevieme kedy nastali a kľudne to MTU mohol do svojich motorov zapracovať dodatočne ako to spravil aj VW keď zistil, že PD je slepá cesta a vôbec tým pádom na CR nepracoval. A u Rusov nevieme absolútne nič o ich vývoji takže to ešte viac zamotá debatu ktorá už ani teraz nemá dostatok vstupov.

Inak, oficiálne MTU udáva zavedenie CR v 96 tom

avatar
logik Datum: 17.05.2018 Čas: 13:59

A proč se bavit o sérii? Debata začala o porovnání Armatího motoru s jinými - aramata také není aktuálně v sérii. Tak fakt nevím, proč bychom ji neměli porovnávat s jinými motory, které byly také dotaženy do stádia předprodukčních prototypů.

S tím Leclercem máš nicméně asi pravdu, dík za opravu - první 88x opravdu byly bez commonrailu (to mi ušlo) a je tedy poměrně pravděpodobné, že ten Leclerc tedy byl ještě bez něj (teda asi to byl elektronicky řízenej motor, ale s jinak řešeným přímým vstřikem).

avatar
Slavoslav Datum: 17.05.2018 Čas: 13:02

Logik

Ako common rail nevznikol v 90 tych z ničoho a ten vývoj sa ťahá viac rokov dozadu. Tak nejak nepíšem slohové práce a najmä nie keď prispievam z mobilu. A myslím, že sú tu dosť inteligentný ľudia aby sa nemuseli opakovať zrejmé veci.

Čo sa týka motorov MTU 883 má viac verzií kde KA 500 má verziu aj s CR aj bez. Kedy bola pridaná CR verzia neviem. Daj mi prosím ťa zdroj tvojho tvrdenia, že Leclerc má zrovna ČR verziu. I keď v 94 tom prečo nie.

Čo k cipovaniu je potrebné veľmi dobre viem. Lenže tak nejak reagujem len na to čo ti odznelo a čipovateľný CR sa vo svete začal vyrábať v rokoch 90 tych. Prototypové motory sú z tohoto pohľadu nepodstatné. Bavíme sa o sérii

avatar
logik Datum: 17.05.2018 Čas: 12:07

slavoslav: Obávám se, že čerpat pouze z wiki není dobrý nápad. Navíc z té wiki vyvozuješ něco, co z ní neplyne.

- rok 95 má být produkční nasazení commonrailu v silničních vozidlech. Ovšem pomíjí to, že existovali "silniční" motory s commonrailem i předtím, jen se nedostali do produkce: na civilní použití byly drahé a vojenské prototypy zrovna nedostali zelenou. Ale MTU883 prostě je motor s commonrailem a je to motor vyvíjený během let osmdesátých (vývoj začal v sedmdesátých). Kdy byl vývoj dokončen nevím, ale např. Marder 2 s ním jezdil již v roce 1991. Tedy evidentně motor musel být již na přelomu 80/90 zcela hotový.
Motor od iveca TurboDaily s commonrailem jezdil v prototypu již v roce 1988.

- i tak je ten údaj na wiki špatně, Exportní Leclerc byl v roce 94, je to produkční vozidlo a používal commonrailovou 883.

- zaměňuje se tu commonrail s elektronickým řízením motoru, který se s DI sice často spojuje, ale ECU se v produkci (v oblasti automobilů) objevil dříve, již v osmdesátých letech. Čipovat jdou přitom i elektronicky řízené motory bez commonrailu - např. klasický příklad jsou PD motory od Wolkswagenu.
Takže to, že commonrail přišel do civilních automobilů v devadesátých ještě neznamená, že v tu dobu byl první možný čip osobních aut. První auto s ECU bylo tuším BMW 524 z poloviny osmdesátek, na který se dodnes dá sehnat čip :-)
https://www.vividracing.com/bmw-524td-ecu-tuning-i-91785.html

Jinak, co se týče historie commonrailu
- první commonrail vůbec je záležitostí první světové
- první commonrail s řiditelným tlakem (mechanicky) je záležitost let třicátých
- první commonrail s elektronickým řízením je záležitostí let šedesátých
(viz např. https://www.tandfonline.com/doi/pdf/10.1179/tns.2004.005?needAccess=true)

takže jo, v osobních civilních autech jak psal Jara, se masově začal commonrail používat na konci devadesátých let. Ale to nic nemění na tom, že
a) commonrail jako takový je podstatně starší technologie, sahající až před první světovou
b) v "produkční kvalitě" byl CM motory prokazatelně na konci let osmdesátých
c) k čipování není třeba commonrail, stačí ECU a vhodná pumpa, a to je také záležitost let osmdesátých, i co se týče masové produkce (tedy prototypy budou přinejmenším začátek osmdesátých).
d) řiditelné vstřiky - a tedy principiálně za běhu stavitelný motor - jsou léta šedesátá

avatar
Slavoslav Datum: 17.05.2018 Čas: 07:39

Jirosi

Nehľadal, ten link čo som dal je korektný. Proste common rail tak ako ho poznáme dnes s elektronicky riadeným vstrekom a teda čipovateľný o čom hovoril Logik je dieťa 90 tych rokov.

Áno aj ako common rail berieš všetko s centrálnym rozvodom paliva kde je tlak konštantný bez ohľadu na otáčky motora tak ten systém je tu už dlho. Len to nahranie novej mapy pri vačkou ovládaných ventilov či vstrekoch asi nebude tak easy.

avatar
Jirosi Datum: 16.05.2018 Čas: 22:19

Slavoslav: Myslím, že si hledal tenhle link.

https://en.wikipedia.org/wiki/Diesel_engine

A zjistíš, že aplikace na různé věci mají různé časy. Tedy hodnotit něco dle sériové produkce není vždy ideální. A vývoj jde neustále do předu.

avatar
Slavoslav Datum: 16.05.2018 Čas: 21:50

Jirosi

ak ako common rail beries vsetko co ma jedno cerpadlo na tlakovanie paliva tak ano. Len ku common railu tak ako ho pozname teraz a o ktorom hovori logik a teda takemu co ma vstrekovace riadene solenoidom ci piezoelektricke to ma dost daleko

vackou ovladane ventily vstrekovacov neprecipujes

avatar
KOLT Datum: 16.05.2018 Čas: 21:43

Hele, a nejde o to, že tu někdo zaměňuje Common-rail za přímé vstřikování (jehož je CR jedním z řešení, byť naprosto ne jediným)...?

arr