TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Ruské zbrojení se potýká s vážnými problémy

Datum přidání 20.01.2015    Rubrika rubrika: Události     komentáře 204 komentářů    autor autor: Ivo Horváth

Až desetina dílů, ze kterých se skládají různé vojenské systémy dodávané ruskými zbrojovkami, je podle ruského serveru Sputnik International z dovozu a jejich import se zastavil kvůli současným sankcím. Ruští vývojoví inženýři proto hledají různá náhradní řešení.

Foto: Ruská armáda potřebuje nutně modernizaci. / Volné dílo

Foto: Ruská armáda potřebuje nutně modernizaci. / Volné dílo

 

Ruská vojenská modernizace trpí sankcemi

Ruský náměstek ministra obrany Jurij Borisov podle Sputnik International doslova uvedl, že nebude možné v letošním roce realizovat nákupy pro armádu v takovém míře, jak bylo původně plánováno.

 

Ambice navýšit letošní armádní nákupy ve srovnání s minulým rokem o dvacet procent se proto možná nepodaří naplnit a jedinou možností je hledat pro zahraniční bojové systémy či jejich komponenty alternativu v podobě dílů z domácího trhu, což není vždy snadné. 

 

Problém je poměrně závažný i z toho důvodu, že otázka modernizace je pro ruskou armádu velice závažným tématem. Jen třicet procent techniky odpovídá současným trendům a nárokům.

 

Zbytek tvoří často velice zastaralé vybavení mnohdy pamatující časy bývalého SSSR. Poměrně ambiciózní plány počítaly s tím, že do roku 2020 bude zhruba 70 % veškeré armádní techniky odpovídat současným technickým požadavkům.

 

Ukázka techniky na Krymu

I když jsme například při obsazování Krymu viděli v televizním zpravodajství ruské vojáky vybavené moderní technikou, šlo pouze o elitní jednotky, které jsou v případě přezbrojování u každé armády na prvním místě.

 

Ruská armáda se snaží demonstrovat po světě svou sílu a mnohdy k tomu využívá techniku z dob SSSR. Takovým typickým a doslova globálním přízrakem je například bombardér Tu-95, který pravidelně již několik let testuje vzdušnou obranu různých zemí – zejména členských států NATO.

 

Přestože se jedná o nosič jaderných zbraní, jde o jednu z mnoha ukázek zastaralé techniky, představující nostalgické vzpomínky na časy studené války, kdy mělo vyzbrojování zelenou – a dá se říci, že sovětská ekonomika se tehdy doslova uzbrojila ke kolapsu.

 

I když mnozí Rusové při pohledu na techniku z dob zašlé slávy sovětského impéria vzpomínají s nostalgií jako na časy své největší slávy, v mnoha dalších zemích vzbuzuje pohled na tuto techniku jiné asociace. Ať už jde například o Maďarsko v roce 1956 či Československou v roce 1968.

 

Techniku, kterou jsme viděli při odsunu sovětských vojsk začátkem devadesátých let u nás, jsme pak vídali jen o několik let později na záběrech televizního zpravodajství z konfliktu v Čečensku. Zastaralé vybavení ruské armády pak bylo pomalu jedinou úsměvnou věcí na celé události a ilustrovalo minimálně technologický úpadek kdysi nejmocnější armády světa.

 

Po čečenském konfliktu pak aktivity ruské armády začaly plnit titulní strany novin v souvislosti s konfliktem v Jižní Osetii. Nicméně ani tam nebylo vidět, že by se ruská vojenská technika dočkala výraznější obměny.

 

O to větším překvapením byly zmíněné televizní záběry z obsazovaní strategicky důležitého Krymu. Doslova v přímém přenosu jsme měli možnost vidět tu část pozemních sil, která již modernizací prošla.

 

Několik paralelních Krymů

Moskva chce být připravená a dostatečně vyzbrojená tak, aby mohla řešit hned několik „Krymů" zároveň. Takovým počtem moderní techniky však současná ruská armáda nedisponuje. A protože nový Krym může být v Severním ledovém oceánu, u hranic s Čínou či kdekoli jinde, nestačí jen modernizovat pozemní síly.

 

Navíc armádní analytici se v Moskvě domnívají, že někdy v letech 2020 – 2025 by mohl vypuknout možná i nový globální konflikt, tedy jakási 3. světová válka, kterou jsme očekávali již v časech RVHP při naprosto jiné situaci.

 

Někdejší převážně bipolární uspořádání světa se změnilo a jedním z milníků bylo nepochybně 11. září 2001, i když to se Ruska primárně netýkalo, svět se jednoduše po tomto termínu změnil.

 

Kromě útoku na newyorská dvojčata také anexe Krymu, využití dronů nejen v Iráku či v Afghánistánu nebo expanze Islámského státu jsou jakousi hořkou ochutnávkou toho, jakou esenci by mohly mít budoucí vojenské konflikty včetně těch s globálními důsledky.

 

To vše jednoduše ukazuje, na jaké typy bojových situací musejí být moderní bezpečnostní síly připraveny a požadavky na technologicky vyspělé zbraňové systémy se jednoduše stupňují.


To si nepochybně uvědomují vojenští analytici kdekoli na světě včetně těch, kteří sedí v Kremlu.

 

Současné sankce je přitom možné ve vyzbrojování považovat za nikoli nepřekonatelnou překážku ve snaze Ruska vybudovat jednu z nejmodernějších armád světa (mezi nejsilnější vojenská uskupení nepochybně nepřestala patřit ani po pádu železné opony).

 

Závody ve zbrojení Rusko nevyhrává

Současná míra zbrojení v Rusku představuje podle SIPRI (Stockholm International Peace Research Institute) za rok 2013 4,1 % HDP. Pokud bychom měli ale porovnat výdaje na zbrojení v poměru k výši HDP u různých zemí světa, je Rusko v tomto směru až na deváté pozici.

 

Rusko loni podle SIPRI vydalo na armádu 87,8 miliardy dolarů. Tato částka byla poměrně nízká i ve srovnání s Čínou, která je obávaným sousedem Ruska na východních hranicích. Obranný rozpočet Pekingu byl ve stejném období víc než dvojnásobný a dosáhl částky 188 miliard dolarů.

 

V Rusku tedy mají, co dohánět, ale každý dolar, nebo spíše rubl vydaný na obranu, bude nutné ubrat někde jinde. Rovněž hrozí, že se ruská ekonomika jednoduše uzbrojí jako před koncem studené války.

 

Peníze přidané obraně mohou pochopitelně způsobit například různé sociální nepokoje atd. A aby situace nebyla tak jednoduchá, vedle chybějících komponentů ze zahraničí se Rusko musí potýkat s dalším problémem – poměrně nízké vývozní ceny ropy znamenají výrazný výpadek exportních příjmů.

 

Jenže války si jednoduše nevybírají, v jaké ekonomické situaci se ta či ona země zrovna nachází. Navíc se války často vedou kvůli špatné ekonomické situaci – ukázat na konkrétního nepřítele spolehlivě odvede pozornost od nespokojenosti s vlastní vládou.

 

Řada válek se také vede za účelem zvýšení národního bohatství – typickou ukázkou takového potenciálního konfliktu je oblast okolo severního pólu s nevídanými zásobárnami ropy, kde se Rusko hlásí a bude vedle dalších států hlásit o slovo i nadále.

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
KOLT Datum: 26.01.2015 Čas: 23:18

fenri, potěšení na mé straně.

avatar
fenri Datum: 26.01.2015 Čas: 21:54

Máte pravdu, že jsme v komunikaci "šuměli" a moje psaní z mobilu tomu taky mnoho nepomohlo. Bylo mi ctí a příjemnou zkušeností vést s Vámi debatu.

avatar
KOLT Datum: 26.01.2015 Čas: 19:57

fenri, mám dojem, že nedorozumění vznikla spíš vinou nedokonalosti písemné komunikace a mé neschopnosti se jednoduše a srozumitelně vyjádřit. Rozhodně nejsme ve sporu ohledně AK vs. Sa. 58 – AK-47 byla o deset let starší, přesto progresivnější konstrukce, díky zamykání rotačním závorníkem a tělu z lisovaného kovu. Ohledně délky chodu pístu je to o preferencích, každý má své výhody a nevýhody.

avatar
fenri Datum: 26.01.2015 Čas: 08:15

KOLTE, z této věty: "Prvním je snížení hmotnosti zbraně, druhým je lepší vyváženost – zbraň tolik nepřepadává na předek, třetím je ona přesnost." jsem se domníval, že to vztahute k dělenému pístu. Je fakt, že to píšete k dlouhému pohybu. Gro zůstává: proč by píst spojený s nosičem závorníku a dlouhým chodem měl vážit více než dělené zařízení (v podstatě materiálu tam může být stejně, jen tam chybí vratná vzpruha pístu. Píst je bez ohledu na koncepci v různém těžišti zbraně. Jinak vyvažený je "kanadský" Sa58 (858), jinak standard, jinak krátký Novohradský a úplně jinak ultrakrátký Sporter ("Charlie Hebdo"). Prostě tohle nemá vliv, resp. je to jeden z mnoha vlivů. Mně spíš zaujalo, že píšete o tom spojení jako o zastaralém, přičemž vlastně není zřejmé, proč by mělo být zastaralé.
Já spíš vnímám jako nevýhodu, že Sa má zastaralé zamykání do těla zbraně, které kvůli tomu musí být brutálně robustní a náročné na materiál a obrábění (což si Československo mohlo dovolit), aniž by to přineslo jedinou výhodu. Naopak, kdvůli robustnímu tělu bylo vše ostatní uděláno dost subtilní. Díky kvalitní výrobě to (kromě hlavně) celkem nikde nevadí - ale je to znak vyspělé konstrukce? Vždyť je to dělané dekádu po AK. Přasnost AK-74 či Berylu jsem uvedl jen proto, že přesnost zbraně je dána mnoha parametry a spojení nosiče závorníku s pístem je možná to poslední. V dávce se drží lépe AK (je těžší, hlavně na čumák) a na míženku je teoreticky přesnější sa, v praxi hodně udělá spoušť a ta u sa není výhrou. Prostě jsem rozporoval to, co přibližně zaznělo ve Vašem a Todově přízpěvku - že AK je zastaralá kopie Stg. Není a co by potom byl Sa?

avatar
KOLT Datum: 25.01.2015 Čas: 22:23

fenri: Ohledně uzamykání naprostý souhlas. Mmchd, ono uzamčení Sa 58 není ani zdaleka tak naddimenzované jako u většiny zbraní s rotačním závorníkem.

Ohledně děleného pístu – nějak si nejsem jist, že bych tvrdil, že tohle má vliv na vyvážení. Vliv má dlouhý chod pístu, protože to znamená více materiálu blíž u ústí hlavně. Dělení na to skutečně vliv nemá. To má vliv leda na horší rozborku, ale zas má výhodu méně součástí, čili je to spíš otázka preferencí. Ohledně zvládnutelnosti je to složitější – zbraň s větší hmotností na předku je teoreticky lépe zvládnutelná při dávce, jenže tady je v kombinaci s větší vahou pohybující se hmoty, což vede k horší přesnosti. Nehledě na to, že střelba dávkou je v dnešní doktríně hodně potlačovaná na úkor rychlých jednotlivých výstřelů.

Spoušť nehodlám nikterak rozporovat, zjevně máte mnohem větší zkušenosti a znalosti než já.

Přesnost jsem neřešil ani tak v přímém srovnání AK a Sa (mimochodem srovnávat AK-74 s Sa 58 je trochu nefér, neb jiná ráže; navíc nepřesnost Sa je daná jinými věcmi než zrovna pístem). Myslel jsem tím obecné srovnání zbraní s dlouhým a krátkým zdvihem pístu. Nebo dokonce bez pístu :-) Chtě nechtě téměř všechny moderní pístové útočné pušky používají krátký zdvih (výjimkou je rodina AK, zmiňovaný SIG 550 a tuším Tavor), takže své výhody mít bude. A tou hlavní je právě přesnost. Řekněme, že se obětuje část spolehlivosti za přesnost, protože v dnešní doktríně je na přesnost ÚP kladen poměrně velký důraz. A spolehlivost by měla u takové pušky být dostatečná, což u většiny je (pokud politici nepředvedou to, co u nás nebo v Británii). Ale jak jsem psal, plně chápu, proč Kalašnikov použil dlouhý i proč u něj do dnes firma zůstává.

avatar
fenri Datum: 24.01.2015 Čas: 21:25

KOLTE, fakt nemám čas projíždět desítky fór. V jednom foru, kam jsem ani nepřispěl mě Todo častoval kriply či něčím podobným (už fakt nevím), brzdil to i pan Grohman. To je fuk. Spíš mi přijde legrační, že jsem od Todo nikdy neslyšel nic, co by zavánělo nějakou znalostí (naposledy ta ropa, bóže...).
Ke zbraním: nejde o frézování - Sa musí mít extra pevné pouzdro, protože do něj zamyká a tudíž dostává šlehy. Prostě je blbost zamykat do rámu, když jde zamykat k hlavní - v tom je zastaralost Sa.
Co se týče vyvážení - píst dělený či nedělený nemá na tohle přeci vliv. Pořád je potřeba mít před těžištěm píst a jestli je spojený nebo na to nemá vliv. Nosič závorníku přeci nejede přes nábojovou komoru. Navíc je zbraň těžší na předek lépe zvládnutelná, byť se s ní hůř přenáší.
Sa je lehká ze dvou důvodů - oproti Ak má tenoučkou hlaveň a velmi subtilní spoušťové ústrojí i píst. Při drsném nasazení to není výhoda. Aktuálně mám polského Beryla v 5.56 a má PODSTATNĚ robustnější spoušťák, než Kosa a jeho hlaveň v 5.56 je silná jak v Kose v 7.62. Prošlo mi rukama dost AK zbraní a všechny měly zásadně lepší chod spouště, než Sa. Co se spolehlivost týče - Kosa je v pořádku, ale kolik Kos prošlo srovnatelným nasazením, údržbou...jako různá AK? Prostě to nelze porovnat.
Spojení píst-nosič - proč by zbraň měla být lehčí? Oba díly v obou zbraních jsou, jen v jednom případě jsou svařené a v druhém je tam díra a péro navíc. Rozdíl je možná v tom, že u AK je to robustnější. Tím pádem to pojme více tepla a déle vydrží.
No a přesnost - nastřílel jsem s různými AK i Kosou dost a rozhodně zde rozdíl nevidím (nejsem ale žádný Hayha). Nicméně troufnu si bezpečně tvrdit, že Ak-74 a Beryl (oboje spojený píst a nosič), jsou ZÁSADNĚ PŘESNĚJŠÍ než Kosa. Beryl nemá problém na 100m mít konzistentně mezi 6-5sm, což je pod 2 MOA. Kosa je na tom hůř. Ale jak píšu - obě zbraně jsou pro svůj účel dostatečně přesné.
Výhoda dlouhého pohybu je prostě ve větší spolehlivost extrakce náboje a přebití (prostě vetší síly, "nucený" pohyb). No a kultivovanost - Kosa je vyhlášený rozbíječ optik. Co se kvality týče - detailně mohu porovnat jen Kosu, Beryla a Dragunov Tigr (protože je mám před sebou) a nemohu říct, že bych na jediné z těch zbraní viděl něco, co by signalizovalo horší úroveň. Možná Beryl je technologicky nejdál (teniferovaná hlaveň, čisté provedení). Všem těm zbraním bych svůj kejhák svěřil. Věřím jim.
Na Kose se mi líbí dvě věci - že jí pan Čermák vyvinul za pouhé dva roky a jistá uhlazenost a elegance té zbraně. Subjektivní, ale mě se líbí :-)

avatar
KOLT Datum: 24.01.2015 Čas: 15:06

fenri: Ono s tou Sa-58 to není tak jednoduché. Výroba frézováním skutečně byla anachronismem. Zřejmě souvisela s tím, jak píšete, že pro nás byla takto nákladná výroba ekonomicky snesitelná. Ona je totiž otázka, jak nákladné by bylo vyřešit výrobu lisováním, tou dobou to sice nebyla až tak horká novinka, ale také ne zcela všude zavedená technologie. A protože frézovat uměla každá zbrojovka i kdejaká dílna, bylo jednodušší zůstat u zavedené metody. Nehledě na to, že to bylo jednodušší asi i pro konstruktéry. V tomhle byl AK skutečně pokrokovější. Zajímavé je, že ač technologie výroby pouzdra měla vést k těžší zbrani, není tomu tak, Sa 58 je naopak velmi lehká, důvodů k tomu je víc. Nicméně ani přes sníženou váhu není nikterak zásadněji méně spolehlivá naž AK. Mně se u ní nelíbí především způsob vyhazování nábojnic, to mi moc hlava nebere, proč je řešený takto.

Ohledně pístu je to složitější. Důvod, proč AK používá dlouhý zdvih, je jasný a nezpochybnitelný – počítalo se s použitím nepříliš vzdělanými branci, kteří nejsou zrovna pověstní příkladnou péčí o zbraň (většina z nich klidně vymění vytěrák za vodku, bez urážky). Když si k tomu připočtete přírodní podmínky Ruska a ne zrovna kvalitní výrobu, má velká pohybující se hmota své opodstatnění. V čem ale nesouhlasím je, že by měl krátký zdvih pístu jen malou přidanou hodnotu. Má tři, všechny jsou dle mého důležité. Prvním je snížení hmotnosti zbraně, druhým je lepší vyváženost – zbraň tolik nepřepadává na předek, třetím je ona přesnost. V době zavedení AK byly tyto výhody skutečně eliminovány vyšší spolehlivostí řešení dlouhého chodu, jenže dnes to již rozhodně neplatí. Obecně je kvalita výroby u renomovaných zbrojovek (kam neřadím CZUB) zcela jinde než tehdy v SSSR, tím odpadá jeden důvod k masivní pohybující se hmotě. Váha zbraně je také dosti podstatná, především s ohledem na stále se zvyšující počet serepetiček, které se na zbraň věší. Především je ovšem dnes mnohem vyšší tlak na přesnost pušek. Je to dáno doktrinálními změnami ve vední boje, používáním optiky atd.

Nehaním tím ani AK ani StG ani jinou zbraň s dlouhým zdvihem pístu. Ve své době měly opodstatnění. Ovšem dnes jednoznačně převládají pušky z krátkým chodem pístu*, což mi docela dává za pravdu :-)

*) Výjimkami jsou AR, která píst vůbec nemá, což má z hlediska přesnosti a kultivovanosti zbraně také výhodu, nicméně u ní je daň ve formě snížené spolehlivosti už dosti velká. Druhou výjimkou je AK, ale tam jde do značné míry o tradici. A také o tom, že moc dobře vědí, že z jejich zbraní budou střílet jiní uživatelé než z HK či SIGů (a tím nemyslím jen Rusy), takže tomu je třeba přizpůsobit konstrukci zbraně.

avatar
KOLT Datum: 24.01.2015 Čas: 14:22

Todomatch: Fakt si nemůžete tu politiku odpustit? :-/

Odkaz na ty vulgárnosti bych od fenriho také rád viděl, protože zrovna tohle jsem vážně nezaznamenal. Vaše hádky s ním ano, ty přehlédnout nelze :-)

avatar
KOLT Datum: 24.01.2015 Čas: 14:11

z.a.p: Uf, teď neví, jak si ten začátek mám přebrat :-) Kolťak podle vzoru Kožak? :-))) To neee ;-)

Ohledně SIG-550 těžko co říct, puška je to pěkná, měla by snad být i spolehlivá. Osobně se mi SIGy celkově líbí, klidně bych si nějakou domu pořídil, ale není ča$. Hodně mě zklamalo, že je nakonec AČR nepořídila jako DMR (to tedy měla být 716). Nějaké SIG-516 snad někde po OS ČR pobíhají, měli jsme je dostat v rámci pomoci spojencům z USA.

Jedině snad ještě, že přesvědčení, že SIG 550 je variace na AK ve fraku není pravda :-) Tenhle názor je hodně rozšířený hlavně na amerických fórech. Jenže oni to vnímají tak, že všechno, co má píst, je klon AK ;-) Ve skutečnosti je to s těmi puškami asi tak, jako se zmiňovanou dvojicí StG-44 a AK-47 – stejný typ zbraně, některé stejná, jiná zásadně odlišná konstrukční řešení.

avatar
Todomatch Datum: 24.01.2015 Čas: 12:57

Clintonová ukázala složitý ruský volební systém v desti vteřinách (video ve stránce):
http://goo.gl/YjaqK2

avatar
Todomatch Datum: 23.01.2015 Čas: 16:40

Fenri, mohl byste mi ty moje vulgárnosti ukázat?

avatar
fenri Datum: 23.01.2015 Čas: 15:14

Kolte, Todo byl celkem vulgární pár diskuzí zpět. Od té doby si nesedíme a navzájem nerozonujeme. Je pravda že od té doby jsme se snad žádných excesů nedopustili. Uznávám, že mé přízpěvky působily asi zmateně z pohledu toho, komu jsou určeny. Byly nadepsány Vám, s Vámi jsem řešil techniku a zároveň rozporoval Todovy ideo nesmysly. Nebylo z toho zřejmé, komu to bylo. psaní na telefonu je někdy vražda. Omluva.
Bez konfliktu: můžete uvést, proč by nosič závorníku spojený s pístem byl pro útočnou pušku pro masové nasazení v poli měl být zásadní nevýhodou? Ono to prostě je spolehlivější řešení a vliv na přesnost pro účely útočné pušky není tak velký. Do těch 400m se s tím dá trefovat celkem spolehlivě, dál je to loterie.DMR už pochopitelně vyžaduje dělený píst či plynovku.
Samozřjemě, že zamykání StG a Sa je jinak řešeno, ale prostě snad oba cítíme tu zjevnou principitelní a "filosofickou" blízkost zamykání LK26, SVT-40, StG, SKS a Sa, oproti AK, který je hodně jiný. Sa58 mám moc rád, ale v době jeho konstruování byl anachronismem, kde to mohlo vyvážit jen to, že si Československo mohlo dovolit náročnou výrobu (cenou, materiálem, technologií i lidským potenciálem). Zároveň to ale žádnou přidanou hodnotu nemělo.

avatar
z.a.p Datum: 23.01.2015 Čas: 11:30

No pane Kolt'aku,

Vy se tu blejskate, jen co je Pravda.

Mohl by jste mi rici, jak vidite SIG 550? To je prece take AK, ale jen ve fraku, neni to tak? Me osobne se velmi zamlouva. Ale nejak mizi ze sceny; proc?
http://en.wikipedia.org/wiki/SIG_SG_550

avatar
KOLT Datum: 23.01.2015 Čas: 11:21

PS: V reakci na mne jste právě zmínil "říct, že AK je kopií STG je kolosální nesmysl", tak se nedivte, že jsem to bral tak, že i toto platilo pro mne. Jinak Todomatch nikoho vulgárně neuráží, na to jsou tu jiní specialisté jako supreme a strikehawk (se kterým jsem si vás kdovíproč spletl a na to konto reagoval podrážděně, za což se ještě jednou omlouvám). A teď si jdu zamést před vlastním prahem!

avatar
KOLT Datum: 23.01.2015 Čas: 11:16

Teď k té odbornější stránce, protože mám o zbraních skutečně větší povědomí než čtenářka časopisu Vlasta ;-)

Dlouhý chod pístu, nerozebiratelnost soustavy píst/nosič závorníku a velká hmotnost pohyblivých částí je z dnešního pohledu zastaralý systém i pro útočnou pušku. Tehdy to bylo OK. Můžeme to dál rozebírat, ale asi to patří do jiné debaty. Podstatné je totiž to, že nikterak nerozporuji, že AK i StG byly dobře provedené pušky ve své době a pro své účely. Dnes už není vyhovující ani jedna, a ani Sa 58.
Navíc mi opět podsouváte něco, co jsem nenapsal – že to AK zkopíroval od StG. Napsal jsem pouze, že to mají společné a liší se tím od Sa 58. Dokonce jsem dodal, že to Němci do značné míry obšlehli od Rusů.

Zamykání Sa 58 se od zamykání StG zásadně liší, za tím si stojím. Právě, že stačí kouknout na rozebrané zbraně a je to jasné. Ano, oba mechanizmy jsou si principem blíže, než mají k rotačnímu závorníku AK, což jsem také napsal. To nic nemění na tom, že výkyvný závorník je jiná technologie než kyvná závora, ale to víte sám moc dobře.

Ohledně německých konstruktérů, tohle jsem ale opět nikde nerozporoval! Navíc ovlivnění jednotlivých zbraní v době 2. světové a těsně po ní fungovalo všemi směry (jen amíci si drželi dost vlastní linii, což se později obrátilo proti nim), Němci v Rusku skutečně asi spíš řešili technologie, maximálně pomáhali s laděním jednotlivých konstrukčních uzlů. Nutno ovšem podotknout, že skutečnost, že kupříkladu lisování kovu v Rusku ani přes tuto pomoc nezvládali v patřičné kvalitě ještě několik let, o lecčems svědčí. Zvlášť s ohledem na to, že v Německu to dokázali i s naprosto rozvrácenou průmyslovou základnou v takové kvalitě, že si o tom v SSSR mohli nechat zdát ještě hodně dlouho. To je dle mého totiž dost typické – Rusům nechybí dobré nápady, ani dnes, ale jejich dovedení do praxe prostě často pokulhává, ať už z důvodu malého průmyslového zázemí či nekvalitní výroby.

Kde jsem se sakra povyšoval nad kvérem blbého Rusáka? To myslíte: "Naopak považuji tuto jejich "školu" za jednu z nejlepších."? Nedivte se, že pak ta debata začíná být z mé strany podrážděná.

arr