Bez Ukrajiny Rusko svět jadernou válkou nevystraší

Rusko prodlouží životnost mezikontinentálním ... Více

Ruské střely 40N6 s doletem 400 km pro systémy S-400

Podle deníku Izvestija ruská armáda letos získá ... Více

Česká puška CZ BREN 2 pro maďarskou armádu

Na konci minulého měsíce byla podepsána dohoda o ... Více

Německá armáda certifikovala systém protitankových raket na BVP PUMA

Pozemní síly Německého Bundeswehru úspěšně ... Více

Události

Rusko-americké vztahy po Trumpovi a Putinovi

Datum přidání 20.03.2018    Rubrika rubrika: Události     komentáře 48 komentářů    autor autor: Jan Buchar

„Nikdo nám nenaslouchal. Poslouchejte nás teď.“ Tato slova z březnového projevu Vladimira Putina o stavu státu patří západním zemím. Jejich logika je zřejmá. NATO nebralo Moskvu vážně, když byla slabá. Zemi s rozsáhlým arzenálem jaderných zbraní a s pokročilými vojenskými technologiemi ovšem není možné nadále ignorovat.

Foto:  Vladimír Putin při výroční řeči o stavu státu. / RIA Novosti 

 

Rusko vnímá rozšiřování NATO a budování vojenské infrastruktury nedaleko vlastních hranic jako hrozbu. Stejným způsobem nahlíží i na rozšiřování americké protiraketové obrany a vývoj schopnosti rychlého globálního úderu. Ruská zahraniční politika se soustředí na přesvědčování západních zemí o zbytečnosti vojensko-politického a vojensko-technologického zadržování a tlačí USA k jednání o zásadách vzájemných strategických vztahů.


„Každoročně se blízko našich západních hranic odehrává více než 30 cvičení, jejichž scénář je založen na ozbrojeném konfliktu s Ruskem, uvedl na konci února letošního roku Vladimír Šamanov, předseda Komise pro obranu ruské Státní dumy.


Prezidentský tým Donalda Trump se podle článku Dmitrije Trenina pro think-tank Carnegie rozhodl s Moskvou o geopolitických otázkách nevyjednávat. Namísto toho pokračuje v rozšiřování vojenské části americké zahraniční politiky. Bílý dům v minulém roce navýšil výdaje na ozbrojené síly o 10 %. Tato suma přibližně odpovídá ruskému ročnímu armádnímu rozpočtu.


Současné Rusko čelí otázce, jak se za této situace nenechat vtáhnout do závodů ve zbrojení, jež způsobily značné potíže sovětskému hospodářství. „[Novou verzi americké obranné a jaderné doktríny] hodnotíme jako otevřenou ‚pozvánku‘ naší zemi a dalším geopolitickým oponentům USA k novým závodům ve zbrojení, řekl Vladimir Šamanov.


Mediální obraz Ruska v USA

Jak uvádí Trenin, budoucnost rusko-amerických vztahů spíše ovlivní změna vnímání Ruska ze strany Američanů než hrozba závodů ve zbrojení. Obraz Kremlu se změnil z důležitého geopolitického hráče na vnitropolitický nátlakový prostředek v rukách Trumpových politických oponentů. Jejich konečný cíl představuje odvolání prezidenta prostřednictvím podání ústavní žaloby a obvinění z velezrady. Pokud se to nepodaří, Trumpovi má být v roce 2020 přinejmenším znemožněno znovuzvolení.    


Z této analýzy vyplývá, že politická elita stojící proti americkému prezidentovi na příštích 5-10 let blokuje zlepšení rusko-amerických vztahů. Pokud se Trump rozhodne jednat s Ruskem, jeho odpůrci pravděpodobně zahájí proces impeachmentu, což může vést ke konci jeho politické kariéry. V případě výhry demokratického kandidáta v příštích prezidentských volbách se tato situace možná změní. V případě výhry Trumpa se tak ovšem stane až po roce 2024. Demokratická strana bude následně potřebovat čas k návratu mediálního obrazu Ruska jako zahraničněpolitického, nikoliv vnitropolitického aktéra.

 


Video: Ruský provládní novinář Nikolaj Starikov vysvětluje rozdíly mezi americkým a ruským pohledem na geopolitiku. / YouTube

 

I pokud v roce 2020 do Bílého domu vstoupí nový prezidentský tým, nelze automaticky počítat s normalizací rusko-amerických vztahů. Většina vrcholných představitelů USA stejně stojí za liberálním světovým řádem a je nepravděpodobné, že přistoupí na kompromisní jednání s mediálně démonizovaným Kremlem. Naopak, v dlouhodobém časovém horizontu lze očekávat, že se hospodářský, informační, politický a vojenský tlak na Rusko bude zvyšovat. Až na pořad dne přijde otázka nástupnictví po Vladimíru Putinovi, Washington se pokusí jeho výběr téměř jistě ovlivnit.


Pohled Bílého domu na Rusko a mezinárodní vztahy také ovlivňují etické hodnoty, které mnoho Američanů považuje za univerzální. Dle jejich názoru USA stojí na takové morální úrovni, že je nelze srovnávat s žádnou další zemí na světě. I v době studené války uznával Washington rovnost se SSSR pouze v několika oblastech, k nímž např. patřily jaderné zbraně a některé geopolitické otázky.


Dnes a v dohledné budoucnosti USA nemají a nemohou mít díky své ekonomické, politické a vojenské síle skutečně rovnocenný vztah s nikým, Čínu nevyjímaje bez ohledu na její rostoucí hospodářství. Spojenci Bílého domu zaujímají nanejvýše postavení juniorních partnerů, zatímco protivníci se stávají terčem informačního a psychologického nátlaku.

 


Video: Pohled amerického geopolitika Jacoba Shapira na rusko-americké vztahy / YouTube


Rozhodne vnitrostátní vývoj

Jedinečnost Ruska spočívá ve vytrvalém odmítání cizí nadvlády a, navzdory jeho menšímu bohatství, síle a vlivu, ambici rovného jednání s nejmocnějšími státy světa. Zahraničněpolitická suverenita a schopnost bránit se tvoří základ ruské státnosti.


V 90. letech minulého století a na počátku toho současného se Moskva snažila přizpůsobit se americké dominanci. Ruské politické elity předpokládaly, že se jim podaří získat určitou autonomii v bezpečnostním systému pod vedením USA. Dalším krokem by se býval stal pokus dosáhnout rovného postavení v rozhodovacích procesech, včetně využívání plánovaného společného systému protivzdušné obrany Rusko-NATO. Definitivní odmítnutí ze strany Washingtonu, zřejmě v roce 2011, zastavilo další pokus o rusko-západní bezpečnostní integraci.


V časovém horizontu 10-15 let Trenin očekává, že Rusko a USA budou čelit vážným politickým a společenským změnám, které ovlivní i mezinárodní vztahy. Výsledek rusko-amerického soupeření tak nerozhodne konflikt na Ukrajině, občanská války v Sýrii, anonymní operace v kyberprostoru či konečná převaha ve vesmíru. Důležitější bude americký a ruský společenský a vnitrostátní vývoj.


Právě proto má úspěch či neúspěch domácí politiky rozhodující význam. Jak ve své řeči uvedl Putin: Otázka není, jestli někdo přijde a obsadí či zničí naší zemi. Ne, v tom to vůbec není. Největší hrozbou a naším největším nepřítelem je zaostalost.“         


Zdroje: Carnegie, Pervyj Kanal, Krasnaja Zvezda

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Citatel666 Datum: 24.03.2018 Čas: 13:26

Prečo sa po prečítaní príspevkov o Rusku musí z človeka, ktorý na vypichu pri sledovaní zápasu ČSSR - ZSSR v hokeji reval SKU.r.veni rusaci staťt jednoducho rusofil??? Pre toto.."
Obrovské ruské území a nerostné bohatství je nepochybně lákadlem pro různé státy a mocenské skupiny. Nota bene, když na tomto obrovském území žije pouze 146 milionů obyvatel, z toho je jen 116 milionů Rusů.

A pre Dušana, napr. Naštudujte si históriu pobaltských štátov a internationalnu agresiu demokratických štátov počas občianskej vojny, kedy boli podporene "narodnoorientovane" snahy pobaltských štátov v zmysle každý národ má nárok....ono, to platí vždy len pre niekoho.že? to potom Rusi šmahom ruky anektovalo späť??? Aj v karelii ostali na čiare pôvodných hraníc...ale jednoducho rusaci...keby ten Lenin dodržal slovo za tie prachy iba zhodil Románovcov, bolo dnes všetko inak...smejem sa

avatar
givicz Datum: 23.03.2018 Čas: 12:38

dusan Turkméni, kteří společně s Tureckou armádou masakrují kurdy na severu Sýrie jsou také domácí .. jinak Kurdové doplatili na to, že američanům dělali užitečné idioty a USA se na ně vy.... a ještě doplním, že Kurdové z Afrínu a okolí utíkají na území ovládané vládou Syrského prezidenta Bašára al-Asada...

Dobytí Afrínu? Kurdové spoléhali na USA, celý svět je zradil, Turecko je okupuje, říká Klicperová
https://zahranicni.ihned.cz/c1-66086720-dobyti-afrinu-kurdove-spolehali-na-usa-cely-svet-je-zradil-turecko-je-okupuje-rika-klicperova

avatar
Dzin Datum: 22.03.2018 Čas: 12:01

fenri
"Sorry jako", to je dnes opravdu používané úsloví a jak jsme pochopil, má to být konečný argument. :-)

Vážněji, ne protikomunistické zaměření, ale kritické zaměření. To, že byla takto vedena rozhodně napovídá o tom, že nebyla nijaký skalní podporovatel režimu. Mohu sice napadat to, že neměla odvahu emigrovat nebo otevřeně vystoupit k odporu, ale to je asi tak vše. Ikdyž z hlediska vyššího principu mravního ji samozřejmě můžeme odsoudit stejně jako všechny obyvatele komunistických zemí, že nedokázali aktivně vystoupit proti režimům, které zde vládly.

Samozřejmě, onen popis Merkelové co si předvedl je její analýza. Byť dost povrchní a málo faktická, ale stále je to analýza. Či přesněji "analýza".

Stalin prováděl nacionální politiku podobnou té za carského Ruska už v době před WW2. Opravdu doporučuji si o tom něco přečíst, o provádění etnických čistek, prosazování ruského (slovanského) elementu atd.

avatar
PavolR Datum: 22.03.2018 Čas: 07:41

givicz:
V tomto kontexte môže byť nakoniec Putinova podpora Trumpa ešte fatálnejším rozhodnutím než invázia na Krym.

avatar
fenri Datum: 22.03.2018 Čas: 01:20

Radovan:
-když z vašeho textu škrtnu dojmologii a zápal Pavlika Morozova^1 nezůstane nic. Je mi líto.


Dušan: překvapujete mě. Nesouhlasím s vámi v cca 30-40%, což je tak polovina, co dříve. Snižujete tím fun factor AN o desítky procent. Abyste se nedostal do hledáčku... Jasně, teď přijde sebekritika a katarze, ale...:-)
Mimochodem v ČR a v SR začínají na Zakarpatské Ukrajině/Podkarpatské Rusi lidé vidět hodnoty typu "skvělá krajina, čisté potraviny, víceméněvlídný lid, úžasná příroda...", aby to brzy nebylo víc, nežnropa a diamanty...

avatar
Husita Datum: 21.03.2018 Čas: 23:16

Současné rusko je jen postsovětská opričnina, kleptokracie šmrncnutá šovinistickým pravoslavím a stalinskym satanismem.

avatar
dusan Datum: 21.03.2018 Čas: 22:36

givicz

Samozrejme nič nie je čierno-biele - len vysvetľujem, že tie "dohody" sú len figovým listom - reálne nič neznamenajú, nebola to žiadna dohoda.

Čo sa týka Sýrie tak určite súhlasím, že sú to sporné veci. I keď zas sú obe akcie dosť odlišné. Kurdi sa určite na Amíkov nesťažujú .... a oni sú tam domáci. Pre Kurdov je okupant Assad. Momentálne "manželstvo z rozumu" s asadovým režimom na tom nemení nič.

To by sme sa museli vrátiť do prvej svetovej vojny a krátko po nej, kedy sa formovali hranice regiónu a na Kurdov sa "zabudlo".

Vždy hovorím, že my Slováci sme sa v poslednej chvíli prešmykli uchom malej ihly a zachránili si existenciu. Hlavne vďaka Vám i keď ani z Vašej strany to nebola charita, lebo i Česi potrebovali vybalansovať silnú nemeckú menšinu na svojom území pomocou "čechoslovakizmu", ktorý bol v princípe nezmyselný, ale v danom čase bol užitočný pre obe strany.

Ak sa vrátime k Rusku, resp. Sojuzu je dosť zaujímavé, že v podstate "ukradnutá" Zakarpatská Ukrajina dnes v ČR ani v SR nikomu nechýba, dokonca ani našim národovcom nie. No možno, keď tam nájdu nejakú ropu či diamanty ...

avatar
givicz Datum: 21.03.2018 Čas: 22:03

Jak zamaskovat vlastní průšvihy? Nejlépe válkou ve jménu ideálů
https://zpravy.tiscali.cz/jak-zamaskovat-vlastni-prusvihy-nejlepe-valkou-ve-jmenu-idealu-310830
Vlastně to celé vypadá, jako by si to vycucal z prstu režisér nějakého béčkového politického dramatu. Prezident země X vyvolá pod praporem humanity a údajné ochrany lidských práv válku proti zemi Y a svrhne tamní režim jenom proto, aby zlikvidoval hlavního svědka pochybného a nelegálního financování své partaje. A celé to ještě udělá tak diletantsky (anebo naopak tak mazaně?), že zemi rozbombarduje, celá oblast následně upadne do totálního chaosu, stát se rozpadne, zavládne v něm islamistický teror a do pohybu se dá mohutná uprchlická vlna.

Když Sarkozy v roce 2011 tak tvrdě prosazoval mezinárodní vojenskou akci proti libyjskému vůdci, oháněl se při tom vedoucí rolí Francie jako ochránkyně lidských práv ve světě. Měl plná ústa masakrů ve Srebrenici a ve Rwandě, které uváděl jako hrůzné případy selhání světového společenství, a požadoval ochranu libyjského obyvatelstva před krvelačným Kaddáfího režimem. Čím hlasitěji křičel, tím jasnější byla jeho snaha zakrýt fakt, že jako čerstvě zvolený prezident přijal v prosinci 2007 diktátora Kaddáfího v Elysejském paláci se všemi poctami a s trapnou devótností..

Novináři ale nedali pokoj a v průběhu let nacházeli stále nové a nové svědky, dokumenty a důkazy. Sám Kaddáfí v březnu 2011, tedy půl roku před svou smrtí, která vypadala jako lynč a nebyla nikdy pořádně objasněna, prohlásil, že dal Sarkozymu peníze, aby mu pomohl stát se prezidentem. To později potvrdil i Kaddáfího syn Sajf Islám.

Zpravodajský server Mediapart už v roce 2012 před dalšími volbami přišel s informací, že Libye poskytla na Sarkozyho kampaň 50 milionů eur. Dojednáno to prý bylo v říjnu 2005 při rozhovorech obou zemí o libyjském nákupu francouzských zbraní. Libyi tehdy Sarkozy navštívil ještě jako ministr vnitra.

Oficiální vyšetřování případu začalo v dubnu 2013 na základě svědectví francouzsko-libanonského podnikatele Ziada Takieddinea a bývalých libyjských vysoce postavených činitelů. Takieddin tvrdí, že osobně předal Sarkozymu tři kufry s pěti miliony eur z Tripolisu.

První, kdo byl v případu vyslýchán a zadržován, byl bývalý generální tajemník Elysejského paláce Claude Guéant, který byl obviněn z padělání a používání falešných dokumentů a z daňových podvodů. Letos v lednu zadržela policie v Londýně na základě francouzského zatykače podnikatele Alexandra Djouhriho, který údajně sloužil jako zprostředkovatel pro převod podezřelých peněz a který je označován za klíovou osobu ve vyšetřování.

Libyjská aféra by navíc mohla znovu otevřít nejen vyšetřování záhadné Kaddáfího smrti, ale i ještě záhadnější smrti jeho ministra pro ropu Šukrího Ghaníma, jehož mrtvolu vylovili v roce 2012 ve Vídni z Dunaje. Mediapart v roce 2016 zveřejnil ministrovy nahrávky, které svědčily o milionových platbách, které putovaly z Libye do Francie.

avatar
givicz Datum: 21.03.2018 Čas: 21:12

dusan Turci dnes okupují sever Sýriie .. Američané okupují východ Sýrie .. budou sankce ?? já ti řeknu co bude .. bude kulový :)

avatar
flanker.jirka Datum: 21.03.2018 Čas: 18:56

jj284b: rusové mají tu smůlu, že v celé historii měli demokracii možná dva dny, musí prostě společenským vývojem projít, tak jako muslimové, číňani a jiné rádoby rozvinuté společnosti. Specifikum Ruska je závislost na ikonách v podobě cara, stalina, nyní Putina. A to si myslím, že máme štěstí, že tomu tam nevelí třeba Žirinovskij. Putina zajímá byznys, to je možná cesta k lepším vztahům.

avatar
dusan Datum: 21.03.2018 Čas: 15:56

theo

V Moldavsku i Gruzínsku (Južná Osetia) boli vojská na základe dohôd, ale to boli také "mníchovské" dohody, jednoducho Moskva nadiktovala. Formálne sú to dohody, v praxi je to čistá okupácia. Ak Vám niekto položí na krk nôž, tak sa rýchlo "dohodnete" - mimochodom presne takto sa "dohodlo" ešte ZSSR s pobaltskými štátmi v roku 1940 a následne ich i tak okupovalo.

Krajiny sa môžu rozhodnúť a aj sa rozhodli - zaujímavé, že hranica chudoby ide prakticky po hranici rozdelenia toho západného a východného bloku. Pobaltie či i my sme na západe. Také Bielorusko, Ukrajina, Moldavsko to ďaleko nedotiahli. Ukrajina si "dovolila" sa len ekonomicky viac priblížiť k EÚ a už tam "zablúdili" ruskí vojaci ....

Čo sa týka toho Putina. Zákaz informovania o jeho majetku jasne dokladá jeho "veľkú starostlivosť" o jeho národ : )

avatar
danny Datum: 21.03.2018 Čas: 13:13

jarpe: to je za deset bodů:-)

Jinak to tady zase vypadá na zákopovou válku dvou nesmiřitelných táborů, kterou nemůže nikdo vyhrát. A čím ostřejší výměna názorů, tím blbější šrapnely budou z obou stran létat... Zajímavý bod k diskusi, jak je to s tím ruským přínosem k pokroku a tradiční zaostalostí. Doporučuji ke studiu, ten rozhovor je podnětný: https://www.bostonglobe.com/ideas/2015/01/04/russian-science-amazing-why-hasn-taken-over-world/u61VuLiq3lJiyIMY0OLZ7N/story.html

Jinak děkuji AN za super analýzu. Opět článek, který o kus převyšuje běžnou produkci. A samozřejmě také díky za tuto wrestlingovou arénu, kde si to mohou různé názorové proudy pěkně vyříkat. Přece jen, přes všechny občasné úlety je úroveň zdejší diskuse o řády jinde, než je standard v jiných médiích. Respekt!

avatar
Radovan Datum: 21.03.2018 Čas: 11:05

fenri - vyjádřil jsem se dost jasně s přesným přirovnáním. To jak současníci vnímali okupující mocnost je také silné vykreslení doby a souvislostí. Vy pod tíhou důkazů napadáte cokoliv pod záminkou sebemenších blbostí. Brežněv byl Rus jako poleno, tak jako Hitler je brán za představitele Německa, i když se narodil v Rakousku.
Ostatní viz. můj minulý příspěvek, už na vás nereaguji.

avatar
fenri Datum: 21.03.2018 Čas: 10:32

Radovan: ehm, ptát se Čechů na to, jak říkali okupační armádě z roku 68 a považovat to za "důkaz" něčeho je skutečně mentálně pronikavé. Okupaci nejvíc chtěl Bulhar s Němcem a Polákem. Spustil jí Ukrajinec, vojenské plánování a realizaci akce měl na starosti Ukrajinec, před OSN jí hájil Ukrajinec a většina těch vojáků byla docela šikmookých.
To jak se kde mluví je celkem jedno, jde o komunikační platformu. USA nebo Singapur také nejsou Anglie, že?

avatar
fenri Datum: 21.03.2018 Čas: 10:26

Dzin: člověk s protikomunistickým zaměřením nevstoupí do FDJ a pokud tam vstoupí, nebude tam dělat kariéru stranického funkcionáře. Sorryjako. A nepozve si dlouholetou agentku Stasi k dohledu nad cenzurou v Německu.

Mimochodem - já jsem psal nějakou analýzu?

Stalin se na "matičku Rus" začal odvolávat až když Němci frčeli šírou stepí. Pak správně zavětřil, že boj nacismus vs. bolševismus nikoho zas tak nebere, zatímco (internacionální ideologie stranou) Vlastenecká válka v lidech budí větší ajfr.

arr