Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Letecká technika

Rusko dokončilo prototyp nového bombardéru Tu-22M3M

Datum přidání 07.08.2018    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 178 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Ruská společnost Tupolev oznámila dokončení výroby prvního prototypu hloubkově modernizovaného nadzvukového bombardéru Tu-22M3M. Roll-out se očekává 16. srpna, následně začnou pozemní testy a přípravy k prvnímu letu.

Foto: Ruský nadzvukový bombardér Tu-22M3; větší foto / Alex Beltyukov, CC BY-SA 3.0 

 

„Na prvním prototypu hloubkově modernizovaného Tu-22M3M skončily montážní práce a začaly přípravy na první let, který je plánován na třetí čtvrtletí roku 2018,“ uvedl v dubnu Aleksandr Konjuchov, generální ředitel firmy Tupolev.


Tu-22M3M vychází z modelu Tu-22M3, který byl přijat do výzbroje v roce 1989 (původní Tu-22M v roce 1969). Tu-22M3 je dalekonosný víceúčelový bombardér určený k ničení strategických pozemních a hladinových cílů ‒ hlavním úkolem je boj proti americkým útočným svazům letadlových lodí CSG (Carrier Strike Group).


Základními oblastmi modernizace Tu-22M3M jsou motory, avionika a zbraňový komplex.


Tu-22M3M podle agentury TASS získá nové motory NK-32-02 z vyvíjeného strategického bombardéru Tu-160M2. Motor NK-32-02 (NK-32 série 02) má podobný tah jako původní NK-25, ale při mnohem nižší spotřebě paliva a při delší životnosti. Přeletová vzdálenost Tu-22M3M díky úspornějším motorům stoupne na 9 000 až 10 000 km, oproti 6800 km u Tu-22M3.


Otázkou však je rychlost dodávek motorů. Výrobce motorů, firma JSC Kuzněcov, nyní modernizuje výrobní linku, aby mohla po rozběhnutí sériové výroby Tu-160M2 v roce 2023 dodávat 20 až 22 motorů NK-32-02 ročně. Z diskuze pod článkem na Russian strategic nuclear forces však vyplývá, že první Tu-160M2 (první let leden 2018) používá ještě starší motory NK-32 a na první letový test NK-32-02 se stále čeká. Oficiální zprávy o leteckých testech NK-32-02 nejsou ‒ poslední známá zpráva je z konce roku 2017, kde se mluvilo o pokračování pozemních testů.


Letoun dále získá modernizovaný kokpit, vylepšenou avioniku, komunikační a navigační systémy a nový zbraňový komplex, který umožňuje používat nejnovější výzbroj. Palubní rádiové elektronické zařízení (ruská zkratka BREO; bortovoje radioelektronnoje oborudovanie) je převzato z bombardéru Tu-160M2. Součástí modernizace je i kompletní generální oprava a stím související prodloužení životnosti draku údajně až o 50 let.


„Tu-22M3M získá zcela nový avionický systém standardizovaný s Tu-160M2,“ uvedl v listopadu 2017 pro agenturu TASS nejmenovaný zdroj z ruského průmyslu. „Mluvíme o celé avionice, včetně navigačního a senzorového komplexu.“


Bombardéry Tu-22M3M obdrží nejmodernější výzbroj, především nové protilodní střely vzduch-země Ch-32 (nástupce Ch-22) s doletem 1000 km a maximální rychlostí letu až Mach 5. Letoun a zbraň jsou neoddělitelný systém a dá se říct, že Tu-22M3M je modernizován právě za účelem nesení nejnovějších střel Ch-32.


Střela Ch-32 o hmotnosti 5900 kg má unikátní profil letu, kdy po opuštění letounu nabere výšku 40 km a nad cílem se pustí do střemhlavého letu  ‒ podle ruských médií kombinace střemhlavého letu a obrovské rychlosti činí Ch-32 prakticky nezastavitelnou současnými systémy protivzdušné obrany (PVO).  

 

Video: Tu-22M3 aktivně působí v Sýrii. / YouTube


Protilodní zbraň se navádí pomocí satelitních navigačních systémů GLONASS/GPS, vlastního aktivního radaru (s funkcí mapování terénu) a nezávislého inerciálního navigačního systému. Bojová hlavice o hmotnosti 500 kg je konvenční nebo jaderná. Tu-22M3M teoreticky pojme tři střely Ch-32, ale prakticky (jako tomu bylo u Ch-22) ponese jednu nebo dvě střely.


Klíčovou otázkou však je, jakým způsobem ruské námořnictvo určuje pozice nepřátelských lodí. Sovětská satelitní konstelace pro radioelektronický průzkum EORSAT již neexistuje a v podstatě jedinými prostředky pro přesné zaměření lodí (dostatečně přesné pro navedení zbraní) jsou vlastní plavidla, ponorky nebo letadla Il-38 a Tu-142 s radarovým nebo radioelektronickým vybavením. Samozřejmě pro ochranu pobřeží (zejména ruské severní hranice) lze použít pobřežní průzkumné systémy.


Teoreticky problém s lokalizací lodí vyřeší budovaný satelitní systém Liana pro radioelektronický průzkum. Na oběžné dráze jsou prozatím dva satelity Lotos, které jsou však určeny k všeobecnému radioelektronickému průzkumu a nejsou schopny přesně určit polohu lodí.


Přesnou lokalizaci lodí dostane na starost třetí satelit Pion-NKS s aktivním průzkumným radiolokátorem. Ten měl startovat již v roce 2015, ale podle poslední zpráv odstartuje letos na lodi Sojuz 2-1B z kosmodromu Pleseck. Avšak s tak malým počtem satelitů dokáží Rusové jedno místo na Zemi sledovat přinejlepším jednou za hodinu nebo dvě, což je dostatečná doba, aby se svaz CSG pohl o několik desítek kilometrů dále.


Video: Tu-22M3 startuje z Ruska a do Sýrie se dostává přes vzdušný prostor Íránu a Iráku. / YouTube


Například osm pokročilejších amerických satelitů (působící po dvojicích jako satelity Lotus) NOSS umí každé místo na Zemi prozkoumat jednou za 45 minut. Rusové samozřejmě tento nedostatek znají a budou proto muset vypouštět další satelity a nahrazovat ty, kterým došla životnost.


Pokud však ruské průzkumné systémy pozici CSG přesně zaměří a letounům se podaří odpálit své střely, PVO svazu má jen malé šance Ch-32 zastavit, nota bene při hromadném útoku. Se svou 500 kg těžkou bojovou hlavicí Ch-32 sice letadlovou loď nepotopí, ale jistě ji vyřadí z boje. Stále se bavíme se o konvenčním útoku, jaderná válka je již jiný příběh.


V každém případě Tu-22M3M se střelami Ch32 je unikátní zbraňový systém, který sám o sobě představuje smrtelnou hrozbu pro velká plavidla, ale také pro velké strategické cíle (komunikační centra, přehrady, elektrárny, továrny, železniční nádraží, letiště, atd.). Tu-22M3M se navíc stane nosičem nových střel Ch-47M2 Kinžál s doletem 2000 km a rychlosti letu snad až Mach 10.


V současné době ruské letectvo provozuje stovku Tu-22M3 a mezi roky 2018 až 2020 má být 30 letounů modernizováno na standard Tu-22M3M. Otázkou však je, zda firma Kuzněcov dokáže během dvou let vyrobit požadovaných 60 motorů, resp. ještě více, protože další motory jsou požadovány pro bombardéry Tu-160M2.

 

Zdroj: TASSInterfaxIzvestija, Russian Forces

Udělte článku metály:

Počet metálů: 1.8 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
flanker.jirka Datum: 12.08.2018 Čas: 11:09

shania: tuším, že jako aerodynamické brzdy slouží rozdílné výchylky směrových kormidel, kdy při současné kompenzaci VOP dosahují efektu brždění bez změny směru letu, podobně to využívá novější Su 35, kde štít ze hřbetu také sundali.

Pokud rozebíráte činnost s použitím E 3, tak by mně zajímalo, zda zůstane na svém orbitu, když někde detekuje rychle blížící se věc, kterou podle rychlostí a výšku buď může být pouze raketa nebo Migy 31? (cestovní rychlostí 2,3 M v 18 000 metrech toho moc jiného nepoletí) Zda bude E 3 spoléhat pouze na svou ochranu v podobě vlastních stíhačů nebo vezme roha?
Mimochodem, k posunutí orbitu E 3 více na západ od hranic WS o nějakých 250 km sloužilo rozmístnění systémů S 200 Vega od baltu až po Maďarsko.

avatar
Shania Datum: 11.08.2018 Čas: 19:35

Jirosi: to ano, FCS vyuziva ruzne ridici plochy pro brzdeni v kombinaci se zvyseni AOA, kdy cely drak slouzi jako velka brzda.

avatar
Jirosi Datum: 11.08.2018 Čas: 18:01

Shania: "A co se týká brzdění při vysokých rychlostech, stačí ubrat otáčky a jít do zatáčky. F-22 ani F-35 už ani brzdy nemají."

A není to jen tím, že místo dedikovaného slotu. Používají kombinaci ostatních ovládacích prvků? To je taky, ale "Air Break"....

avatar
rasto123 Datum: 11.08.2018 Čas: 00:13

omacka:
Pokud zjiístím raketu, blížící se ke mě po balistické trajektorii ve "vzdálenosti 20s", je to problém pro jakékoli letadlo, nejen pro to, co letí nadzvukově.

Jenže - poletí letadlo s SC bez VLO do oblasti s PVO? Ne. Bude vysílat tak, aby bylo pasivně zjistitelné? Ne.... Zjistím, že v oblasti funguje dalekosáhlý L-band radar? Pošlu na něj JSAMM-ER a neletím tam... A rozhodně tam neletím, jak píše Shania, ve výšce s neměnným kurzem. Pokud bych tam takto letěl, je přijdu o jakékoli letadlo, nejen o to, co poletí nadzvukově.....

Kto vs kto ? Rusko, USA, Irán, Izrael, ...Oni vedia už z kade a kto. Izrael púšťa na Sýriu , ale nie na Irán.

avatar
rasto123 Datum: 11.08.2018 Čas: 00:06

Páni stopka, Rusko vs NATO. To je slepá ulička. Tam nikto nebude chcieť ísť do konfliktu v rámci zbrojenia. Rusko znižuje výdaje. A budme radi. Oni sa nechcú uzbrojiť a dúfam, že mi tiež nie.

avatar
logik Datum: 10.08.2018 Čas: 23:59

omacka:
Pokud zjiístím raketu, blížící se ke mě po balistické trajektorii ve "vzdálenosti 20s", je to problém pro jakékoli letadlo, nejen pro to, co letí nadzvukově.

Jenže - poletí letadlo s SC bez VLO do oblasti s PVO? Ne. Bude vysílat tak, aby bylo pasivně zjistitelné? Ne.... Zjistím, že v oblasti funguje dalekosáhlý L-band radar? Pošlu na něj JSAMM-ER a neletím tam... A rozhodně tam neletím, jak píše Shania, ve výšce s neměnným kurzem. Pokud bych tam takto letěl, je přijdu o jakékoli letadlo, nejen o to, co poletí nadzvukově.....

avatar
rasto123 Datum: 10.08.2018 Čas: 23:51

"Shania" len na margo toho čo píšete. Viete , že Izrael zničil Mig-25ku ? Vrcholom bolo zničenie jednej s použitím väčšieho množstva podpornej techniky s podporou USA. Zdolať všetky Sovietske 25tky by bolo nemožné , mali ich desiatky. To isté platí aj dnes. Majú x lietadiel a x PVO a PVOS.


Ja sa bavím na tom ako sa porovnáva Rusko vs NATO. Ideme do vojny ? Oni zbroja menej my vraj ideme viac. Kto koho ide ohrozovať ?

avatar
Shania Datum: 10.08.2018 Čas: 22:37

Omacka: neuvazuješ uplně špatně, problém je, že to co popisuješ je hlavně handicap Mig-31 letící na zteč a ne F-22, což je jediný operační stroj s použitelným supercruise mimo Mig-31. A i tak to snižuje dost dolet.

Nápad s posláním 40 R-37M by teoreticky taky mohl fungovat, ale uvědom si, že na zlikvidování pár letadel vypotřebuješ veškerou zásobu R-37 (a to jsme možná ještě optimista) co RuAF má... a teď si vem, že tohle množství musí rozložit na několik základen...

Zpátky k Mig-31, pro něj bude extrémní problém dostat se přes CAP na HVT (jako E-3, tanker) stealth strojů, právě z důvodu, že o nich nebude vědět a nebo ne o všech... bude to na straně migu vyžadovat neustálé změny kurzu, aby předešel tomu že potká AIM-120D o kterých neví.

To co platí pro střelbu na velké vzdálenosti, hlavně když pošleš rakety po balistické křivce je, že je fakt naprostá nutnost aby o nich cíl nevěděl a jak jsi správně napsal, neměnil kurz.

Protože např. pokud vystřelí na rychle letící cíl na vstřícném kurzu a on zpomalí, raketa nedoletí, pokud změní vektor, raketa nedoletí. Pokud např. na exr. vzdálenost střílí na unikající cíl a ten to otočí, tak ho zase přestřelí...

A co se týká brzdění při vysokých rychlostech, stačí ubrat otáčky a jít do zatáčky. F-22 ani F-35 už ani brzdy nemají.

avatar
omacka Datum: 10.08.2018 Čas: 20:40

Jirosi: Díky za info, to jsem fakt nevěděl... :) A už si to zkoušel vytáhnout vzdušnou brzdu při nadzvukové rychlosti? Zkus.. :)

avatar
Jirosi Datum: 10.08.2018 Čas: 20:34

Omačka: Na prudké zpomalení mají letadla "Air break" a čím rychleji letíš tím je účinnější.

Pokud máš velký poloměr, a malou obratnost ve výšce při nadzvuku. Tak pomalejší letadlo je na tom jen hůře. Případně každý manévr začíná ztrátou výšky.

avatar
omacka Datum: 10.08.2018 Čas: 20:17

logik: ". Jak to zjistíš jinak, než že ho ozáříš radarem? A když ho opakovaně ozáříš radarem, abys na něj mohl vystřelit raketu, myslíš, že on poletí dál rovně do léčky vstříc raketě, jako by se nechumelilo? "

Však to může být jakýkoliv přehledový prostředek, dokonce i pasivní, vůbec to nemusí být nějaký letoun dokonce, který je schopny do PVO sítě na bojišti, tedy i do letounů distribuovat data o cílech a pro PLŘS s aktivním radarem je dostatečná přesnost znalosti polohy cíle v řádu několika km, aby měl aktivní radar velkou pravděpodobnost si cíl vyhledat až se dostatečně přiblíží, velké pozemní L pásmové radary mají chybu v určení dálky v řádu stovek metrů například.. a do PVO sítě ty data lezou v unifikovaném digitálním formátu, tak asi tak.. Nové PLŘS s aktivním radarem už mají standardně možnost odpalu naslepo, letu po INS+GPS/GLONASS s možnosti posílání korekcí přes datalink následně na střelu, nebo hned po odpalu. a na tu střelu se to nemusí posílat z letounu nosiče, ale může to byt i jiný letoun, a šlo by to na milion způsobu vymyslet, například držet ve vzduchu speciální bezpilotní retranslátory "datalinky" co zvládnou obsloužit několik stovek letících PLŘS současně a tak prodloužit dosahy daleko za radarové horizonty nosičů,, ;)

Prudké manévrování v SC nad 10km = strašně velké poloměry všeho, jde o to, že nemá kam letoun vymanévrovat, tu dalekodosahovou PLŘS útočící z velkého převýšení a klesající prudce z výšky 20-30km neutáhne manevrováním na poslední chvíli, vždycky bude mít dostatek kinetické energie při rozdílu výšky 20km, ale hlavně nejúčinnější by bylo na vstřícném kurzu a zjištění, že mě zamkla střela, to hned otočit a upalovat pryč, jenže pokud poletím M1.5, tak se tak rychle neotočím ani omylem, začnu tedy klesat a nabýrat rychlost? to extrémní převýšení 10-20km hraje jasně pro PLŘS a do zásahu zbývá 20-30 sekund, když začnu prudce klesat, tak stejně rychlost zvednu k M2+, ale pořad jsem na vstřícném kurzu a nic to neřeší, když mi zbývá 10-20 sekund do možného zásahu, tady pomůže jen REB..

Nemůže jít do vertikály, když profil letu těchto dalekodosahových PLŘS je jen semibalistická dráha a pak útočí z velkého převýšení, to by to té PLŘS ještě usnadnil a letěl ji naproti, leda zkusit looping a zdrhat od ní, ale to zas ji neuteče, protože vytratí při něm dost rychlosti v tak řídkém vzduchu a má strašně málo času v řádech 10-20 sekund v nejlepším případě... Nevím nenapadá mně jak by měl letoun krom dobrého REB, šanci manévrováním zdrhnout PLŘS, co útočí z extrémně velké výšky. Pořád je nutný předpoklad skrytého přepadu, že cíl se to dozví, až po zapnutí radaru PLŘS, pokud to zjistí dřív, tak samozřejmě uteče.

avatar
logik Datum: 10.08.2018 Čas: 19:48

omacka: Jenže ono je to takové celé co kdyby. Třeba u toho navádění PLŘS to celé stavíš na nesmyslném argumentu. Protože i aktivní PLŘS musíš střílet na základě informace, že tam je někde letadlo. Jak to zjistíš jinak, než že ho ozáříš radarem? A když ho opakovaně ozáříš radarem, abys na něj mohl vystřelit raketu, myslíš, že on poletí dál rovně do léčky vstříc raketě, jako by se nechumelilo?

Další ne zcela pravda je, že letadlo v nadzvuku nemůže prudce manévrovat. Jistě, poloměry zatáček jsou u něj podstatně větší. Jenže také jsou ty manévry rychlejší a tedy zas nutí raketu podstatněji upravovat směr a tedy ztrácet energii. V žádných taktických poučkách, co jsem slyšel, není doporučeno pro vyhnutí se raketě co nejvíce zpomalit, aby bylo letadlo obratnější.
Zpravidla se buďto nabírá energie na následující manévr, nebo se naopak energie spotřebovává
https://defenseissues.net/2013/08/17/evading-air-to-air-missile/

Také není pravda, že nejde rychle zpomalit. Přitom letem ve vertikále ztrácíš rychlost hodně rychle. A to nejen ty, ale co je podstatnější, i raketa, co Tě musí sledovat....

avatar
omacka Datum: 10.08.2018 Čas: 19:35

Achjo.. :D To tu fakt nikdo nechápe, že ani AIM-120D s papírovým maximálním dosahem 180km (většinou je to udávané v prospektech na cíle na výšce kolem 10km a letící cestovní rychlostí kolem 950km/h a na vstřícném kurzu) a při odpalu na nadzvuku a nad 10km výšky, že to ale neznamená, že ta PLŘS uletí fyzicky vzdálenost 180km, ale, že ten udávaný dosah 180km je maximální vzdálenost cíle na vstřícném kurzu, kdy může být odpálená a má šanci zasáhnout onen vzdušný cíl. Nechápu proč sem někdo plete auta, když nerozumí ani tak jednoduché věci ;)

avatar
RiMr71 Datum: 10.08.2018 Čas: 19:22

...omáčko to co píšeš má asi takovou logoku, jako tvrzení, že auto které má při rychlosti 100 kmh spotřebu 5 l/100 km má větší riziko autonehody, než auto které má při rychlosti 100 kmh spotřebu 6,2 l/100 km.
Kreativní tedy Omáčko jste, to se zase musí nechat...

avatar
omacka Datum: 10.08.2018 Čas: 19:17

Už s tím končím zas na několik měsíců, trochu kreativity, přijde mi, že spousta lidí je zasekla v poloaktivním způsobu navedení PLŘS, kdy nosič, nebo nanejvýše letoun z roje ozařuje cíl/e a zamkne, a poloaktivní hlavice musí ten odraz radaru vidět a letět na něj. A toto jako chcete roubovat na PLŘS s aktivním radarem? To úplně opomíjíte jaké možnosti vám ten aktivní radar a nějaká forma datalinku na PLŘS, teoretická možnost spolupráce mezi sebou dalekodosahových PLŘS dává. Proč ten režim měli už v 80-letech protilodní střely? Samozřejmě každá nesla aktivní/pasivní radar, kdyby jej neměla, tak to nemá žádný smysl, nějaká interakce mezi nimi při společném útku do oblasti XY, třídění si cílů mezi sebou a volení taktiky útoku. Sice už jsem hodně daleko od SC, jak jsem psal má své velké výhody, ale i nevýhody v určitých situacích se to může dost fatálně otočit i proti letounu letícím SC na velké výšce, v nízké to smysl nemá, tam dá každý letoun max kolem 1400km/h a to na full přídavné spalování s extrémní spotřebou.

arr