Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Zimní výcvik střediska aktivních záloh 601. skss

Rota aktivních záloh u 601.skupiny speciálních sil ... Více

Události

Současná podoba rusko-vietnamské vojenské spolupráce

Datum přidání 31.01.2018    Rubrika rubrika: Události     komentáře 12 komentářů    autor autor: Jan Buchar

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu minulý týden navštívil Vietnam. Tato cesta představuje součást dlouholeté rusko-vietnamské vojenské spolupráce, jež se v následujících letech bude pravděpodobně dále rozvíjet. Připomeňme, že 22. ledna letošního roku vstoupila do aktivní služby vietnamského námořnictva čtvrtá fregata třídy Gepard (Projekt 11661) a že ve stejný den Vietnam začal v licenci vyrábět ruské antimateriální pušky OSV-96.

Foto: Vietnamská stíhačka Su-30MK2 / vietnamské letectvo

 

Počátky rusko-vietnamské vojenské spolupráce sahají hluboko do období studené války a nic nenasvědčuje tomu, že by v následujících letech měla ustat. Vietnam pokládá za jednu ze svých priorit modernizaci ozbrojených sil, s čímž mu Moskva aktivně pomáhá. Hanoj má největší zájem o leteckou a námořní techniku z důvodu pokračujícího sporu s Čínou o Paracelské a Spratlyovy ostrovy v Jihočínském moři.   

  

Během nedávného setkání se Sergej Šojgu setkal s nejvyššími vietnamskými představiteli, tj. ministrem obrany Ngo Xuan Lichem, prezidentem Tran Dai Quangem a generálním tajemníkem Ústředního výboru Vietnamské komunistické strany Nguyen Phu Trongem.

 

Obě strany potvrdily odhodlání pokračovat ve vzájemné vojenské spolupráci, ačkoliv nedošlo ke zveřejnění žádných detailních informací o její konkrétní podobě.    


Rusko-vietnamské partnerství se skládá ze tří hlavních částí. Zaprvé, Moskva a Hanoj spolupracují na vývoji a zavádění nových zbraní, např. na podzvukové protilodní střele s plochou dráhou letu Ch-35 Uran. Druhou oblast součinnosti představuje využívání přístavu Cam Ranh ruským námořnictvem.

 

V letech 1979-2002 fungoval jako sovětská, později ruská základna a Rusko se dnes snaží o její obnovu. V listopad roku 2014 byla podepsána dohoda o zjednodušeném přístupu ruských lodí do tohoto přístavu. Zdaleka nejdůležitější součástí rusko-vietnamského partnerství je ovšem obchod se zbraněmi.     


Hlavní ruská vojenská technika ve vietnamských ozbrojených silách (výběr)

NÁMOŘNICTVO

LETECTVO

RAKETOVÉ SYSTÉMY

Ks

Název

Ks

Název

Ks

Název

6

636-M Kilo

35

Su-30MK2

2

K-300P Bastion-P

4

Projekt 11661E Gepard

11

Su-27

12

S-300 PMU-1  

16

Projekt 1241 Tarantul

       


Z tabulky výše je patrné, že ruská vojenská technika má silné zastoupení v různých složkách vietnamských ozbrojených sil. Šest dieselelektrických ponorek třídy Kilo (Projekt 636-M) si Hanoj objednala v roce 2009 a poslední z nich se do Vietnamu dostala v únoru loňského roku. Součástí obchodu bylo také vybudování zázemí pro údržbu ponorek v přístavu Cam Ranh a výcvik vojáků pro jejich obsluhu.

 


Video: Vietnamské námořnictvo; ilustrační video / YouTube


O první dvě fregaty třídy Gepard (Projekt 11661E) Vietnamci projevili zájem v roce 2006 a součástí jejich námořnictva se staly v roce 2011. V červenci 2013 si objednali další dvě, přičemž druhá z nich vstoupila do aktivní služby minulý týden. Vietnamské fregaty, někdy označované jako třída Gepard 3.9, jsou rozsáhle přepracovanou verzí původních plavidel Projektu 11661.

 

Jejich konstrukce obsahuje stealth technologie a k jejich vybavení patří pokročilé zbraňové systémy. Při plném výtlaku fregaty dosahují hmotnosti 2500 t a jsou schopny pojmout posádku v počtu 103 námořníků. Při maximálním 20 dní dlouhém provozu tato plavidla dokáží překonat vzdálenost 5000 námořních mil.


Jak uvádí internetové stránky Naval Technology, k výbavě vietnamských fregata třídy Gepard mimo jiné patří:

 řídící systém Sigma-E

 + lodní kanón AK-176M ráže 76 mm nebo A-190 ráže 100 mm

 + odpalovací zařízení a protilodní střely Ch-35

 + odpalovací zařízení a víceúčelové řízené střely Klub-N (Kalibr)

 + přehledový radiolokátor Pozitiv-ME1/ME1.2 nebo radiolokátor Fregat MAE/AE-1/AE-2

 + integrovaný navigační systém Gorizont-25E

 + víceúčelový vrtulník Ka-28 či průzkumný vrtulník Ka-31

 + pohonný systém CODOG s dieselovým motorem o výkonu 5890 kW a plynovou turbínou o výkonu 11 300 kW

 

Součástí vietnamského námořnictva jsou také korvety třídy Tarantul (Projekt 1241) a jejich vylepšené verze (např. Projekt 12418). Hanoj ještě v 90. letech minulého století zakoupila šest těchto plavidel a v roce 2005 došlo k podepsání obchodní dohody na dalších dvanáct. První dvě vyrobily ruské loděnice a ostatní si od roku 2010 Vietnamci postupně budují sami.

 

Video: Vietnam zbrojí a připravuje se na konflikt s Čínou. / Reuters

 

Vietnamské letectvo využívá několik desítek ruských letounů. Na konci minulého století si Hanoj ještě pořídila stíhací letouny Su-27, ale od roku 2003 se zajímá jen o novější typy. Mezi lety 2003-2010 Vietnam zakoupil 24 víceúčelových stíhacích letounů Su-30MK2. V roce 2013 došlo k podepsání smlouvy na dodávku dalších dvanácti kusů, jejichž předání bylo završeno v říjnu 2016. Téhož roku jeden vietnamský Su-30MK2 havaroval a skončil pod mořskou hladinou.    


Protiletadlový raketový systém S-300 PMU-1 získaly vietnamské ozbrojené síly na konci roku 2005. Raketové systémy pobřežní obrany K-300P Bastion-P Hanoj do aktivní služby zařadila v letech 2010-2011.


Jak je patrné, důležitou část vietnamské vojenské techniky tvoří zbraně ruské výroby. Hanoj má ale zájem o navázání obchodních vztahů i s dalšími zeměmi. K tomu by jí mohlo pomoci zrušení amerického embarga na dodávky zbraní, které v roce 2016 odvolal prezident Barack Obama.


Vietnamské snahy o diverzifikaci velmi pravděpodobně povedou k nákupům západní vojenské techniky. Hanoj projevila zájem o nizozemské fregaty třídy SIGMA 10512 či o švédské letouny Grippen. V roce 2016 získala první část zakoupených izraelských protiletadlových raketových systémů SPYDER, jež dostaly přednost před ruskými Pancir-S1.


Ruská dominance na vietnamském trhu se zbraněmi dlouho stavěla na zkušenostech z minulých let a na nižších nákladech. Rozšiřování vietnamských zahraničně-politických kontaktů, zrušení amerického embarga a posilování vietnamského hospodářství ovšem může vést k částečnému obratu. Jak dokládá příklad izraelských raketových systémů, šanci prosadit se dnes mají i výrobci z jiných zemí, než je Rusko.                  


Zdroj: Diplomat, Naval Technology, RUDN, Vojennyj Paritět, Defence-Blog, CAMTO  

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
PavolR Datum: 01.02.2018 Čas: 09:05

dusan:
No tak Čiňania sa v tom konflikte nejako zvlášť nepredviedli a vlastne fakticky ani nič moc nedosiahli a celé to skončilo tak, že víťazstvo deklarovali obe strany. Z vojenského hľadiska to bol vcelku klasický pat - a to sa doň pravidelná vietnamská armáda zapojila iba v obmedzenej miere, lebo väčšina vojska okupovala Kambodžu.

avatar
dusan Datum: 01.02.2018 Čas: 08:17

kubo4747

Historicky ty vyzerá presne naopak. V roku 1979 podnikla Čína "trestnú výpravu" do Vietnamu, ako trest za angažovanie sa Vietnamu v Kambodži a Laose. Vietnamci i napriek odporu nemali šancu ....

avatar
PavolR Datum: 31.01.2018 Čas: 22:38

kubo:
Videl by som to na akýsi "balkánsky" scenár. Teda ak sa niečo zomelie, spoja sa menší proti silnejšiemu a ak sa im podarí dosiahnuť nejaký výsledok, posekajú sa o korisť. A v konečnom dôsledku sa nakoniec rozpúta konflikt, čo zasiahne prakticky celý ázijský kontinent s presahmi aj do niektorých iných kontinentov (primárne Afrika a Južná Amerika).

avatar
kubo4747 Datum: 31.01.2018 Čas: 17:21

Som zvedavý ako sa to v Juhočínskom mori vyrieši, keď sa tam "bije" toľko hráčov. A vo veľkom zastúpení tam je prevažne rovnaká vojenská technika z Ruska, ktorá by stale proti sebe na jednej a druhej strane.

Otázkou je, že či Čína podceňuje armádu Vietnamu, vzhľadom na jeho históriu a "nedávnu" vojnu vo Vietname. Síce proti USA to bolo skôr politické víťaztvo, ale Vietnamci tiež dokázali veľmi dobre bojovať a nie len partyzánskym spôsobom.

avatar
lorgarius Datum: 31.01.2018 Čas: 14:07

sanyo rovnaka trieda ako F-52 :).

avatar
Sanyo Datum: 31.01.2018 Čas: 13:41

A ten Grippen je co za letadlo?

avatar
PavolR Datum: 31.01.2018 Čas: 11:47

Rase:
Jedine tak ako Corsac s Turrou-30. Predsa len, pre akokoľvek cool vežu predsa nebudú zavádzať západnú muníciu ...

avatar
Nesher Datum: 31.01.2018 Čas: 11:30

Spíše bych tam viděl prostor pro Aero, VAF stále používá Albatrosy, takže modernizace na variantu CW se přímo nabízí.

avatar
Rase Datum: 31.01.2018 Čas: 11:16

Třeba si vezmou inspiraci od Indonésie a nakoupí od nás Pandury. Osazené izraelskou bezosádkovou věží UT30MK2 od Elbit Systems vypadají hodně cool. Nemluvě o tom, že si na ten podvozek osadili i belgickou věž Cockerill CT-CV 105

https://i.pinimg.com/474x/ea/94/73/ea94735476716c0e00d409401771a4b8.jpg

https://i.pinimg.com/originals/8a/6b/51/8a6b519859d18e3ebff6a4932c4ea15d.jpg

avatar
PavolR Datum: 31.01.2018 Čas: 10:34

Tak budeme mať kam ponúkať na predaj húfnice a Patrie AMVxp SK. :-D

avatar
lorgarius Datum: 31.01.2018 Čas: 10:32

branislav, skor by som povedal, ze rusi predaju kazdemu, kto zaplati. obcas sa dostavaju do situaie, ked predavaju obom stranam barikady. a to ze vyuzivaju preteky v zbrojeni regionalnych konkurentov, je len dobre pre obchod. nakoniec ktory dodavatel/krajina to nerobi.

avatar
Branislav Didak Datum: 31.01.2018 Čas: 09:59

Rusi to robia šikovne...dodávajú špičkové zbrane Číne ( SU - 35, S - 400 ) a tým zvyšujú tlak na zbrojenie krajín v tomto regióne.

arr