Ruské střely 40N6 s doletem 400 km pro systémy S-400

Podle deníku Izvestija ruská armáda letos získá ... Více

Česká puška CZ BREN 2 pro maďarskou armádu

Na konci minulého měsíce byla podepsána dohoda o ... Více

Německá armáda certifikovala systém protitankových raket na BVP PUMA

Pozemní síly Německého Bundeswehru úspěšně ... Více

Ruční protitankové zbraně Dynamit Nobel Defence pro Armádu ČR

Záměr České republiky modernizovat portfolio ... Více

Události

Současná podoba rusko-vietnamské vojenské spolupráce

Datum přidání 31.01.2018    Rubrika rubrika: Události     komentáře 12 komentářů    autor autor: Jan Buchar

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu minulý týden navštívil Vietnam. Tato cesta představuje součást dlouholeté rusko-vietnamské vojenské spolupráce, jež se v následujících letech bude pravděpodobně dále rozvíjet. Připomeňme, že 22. ledna letošního roku vstoupila do aktivní služby vietnamského námořnictva čtvrtá fregata třídy Gepard (Projekt 11661) a že ve stejný den Vietnam začal v licenci vyrábět ruské antimateriální pušky OSV-96.

Foto: Vietnamská stíhačka Su-30MK2 / vietnamské letectvo

 

Počátky rusko-vietnamské vojenské spolupráce sahají hluboko do období studené války a nic nenasvědčuje tomu, že by v následujících letech měla ustat. Vietnam pokládá za jednu ze svých priorit modernizaci ozbrojených sil, s čímž mu Moskva aktivně pomáhá. Hanoj má největší zájem o leteckou a námořní techniku z důvodu pokračujícího sporu s Čínou o Paracelské a Spratlyovy ostrovy v Jihočínském moři.   

  

Během nedávného setkání se Sergej Šojgu setkal s nejvyššími vietnamskými představiteli, tj. ministrem obrany Ngo Xuan Lichem, prezidentem Tran Dai Quangem a generálním tajemníkem Ústředního výboru Vietnamské komunistické strany Nguyen Phu Trongem.

 

Obě strany potvrdily odhodlání pokračovat ve vzájemné vojenské spolupráci, ačkoliv nedošlo ke zveřejnění žádných detailních informací o její konkrétní podobě.    


Rusko-vietnamské partnerství se skládá ze tří hlavních částí. Zaprvé, Moskva a Hanoj spolupracují na vývoji a zavádění nových zbraní, např. na podzvukové protilodní střele s plochou dráhou letu Ch-35 Uran. Druhou oblast součinnosti představuje využívání přístavu Cam Ranh ruským námořnictvem.

 

V letech 1979-2002 fungoval jako sovětská, později ruská základna a Rusko se dnes snaží o její obnovu. V listopad roku 2014 byla podepsána dohoda o zjednodušeném přístupu ruských lodí do tohoto přístavu. Zdaleka nejdůležitější součástí rusko-vietnamského partnerství je ovšem obchod se zbraněmi.     


Hlavní ruská vojenská technika ve vietnamských ozbrojených silách (výběr)

NÁMOŘNICTVO

LETECTVO

RAKETOVÉ SYSTÉMY

Ks

Název

Ks

Název

Ks

Název

6

636-M Kilo

35

Su-30MK2

2

K-300P Bastion-P

4

Projekt 11661E Gepard

11

Su-27

12

S-300 PMU-1  

16

Projekt 1241 Tarantul

       


Z tabulky výše je patrné, že ruská vojenská technika má silné zastoupení v různých složkách vietnamských ozbrojených sil. Šest dieselelektrických ponorek třídy Kilo (Projekt 636-M) si Hanoj objednala v roce 2009 a poslední z nich se do Vietnamu dostala v únoru loňského roku. Součástí obchodu bylo také vybudování zázemí pro údržbu ponorek v přístavu Cam Ranh a výcvik vojáků pro jejich obsluhu.

 


Video: Vietnamské námořnictvo; ilustrační video / YouTube


O první dvě fregaty třídy Gepard (Projekt 11661E) Vietnamci projevili zájem v roce 2006 a součástí jejich námořnictva se staly v roce 2011. V červenci 2013 si objednali další dvě, přičemž druhá z nich vstoupila do aktivní služby minulý týden. Vietnamské fregaty, někdy označované jako třída Gepard 3.9, jsou rozsáhle přepracovanou verzí původních plavidel Projektu 11661.

 

Jejich konstrukce obsahuje stealth technologie a k jejich vybavení patří pokročilé zbraňové systémy. Při plném výtlaku fregaty dosahují hmotnosti 2500 t a jsou schopny pojmout posádku v počtu 103 námořníků. Při maximálním 20 dní dlouhém provozu tato plavidla dokáží překonat vzdálenost 5000 námořních mil.


Jak uvádí internetové stránky Naval Technology, k výbavě vietnamských fregata třídy Gepard mimo jiné patří:

 řídící systém Sigma-E

 + lodní kanón AK-176M ráže 76 mm nebo A-190 ráže 100 mm

 + odpalovací zařízení a protilodní střely Ch-35

 + odpalovací zařízení a víceúčelové řízené střely Klub-N (Kalibr)

 + přehledový radiolokátor Pozitiv-ME1/ME1.2 nebo radiolokátor Fregat MAE/AE-1/AE-2

 + integrovaný navigační systém Gorizont-25E

 + víceúčelový vrtulník Ka-28 či průzkumný vrtulník Ka-31

 + pohonný systém CODOG s dieselovým motorem o výkonu 5890 kW a plynovou turbínou o výkonu 11 300 kW

 

Součástí vietnamského námořnictva jsou také korvety třídy Tarantul (Projekt 1241) a jejich vylepšené verze (např. Projekt 12418). Hanoj ještě v 90. letech minulého století zakoupila šest těchto plavidel a v roce 2005 došlo k podepsání obchodní dohody na dalších dvanáct. První dvě vyrobily ruské loděnice a ostatní si od roku 2010 Vietnamci postupně budují sami.

 

Video: Vietnam zbrojí a připravuje se na konflikt s Čínou. / Reuters

 

Vietnamské letectvo využívá několik desítek ruských letounů. Na konci minulého století si Hanoj ještě pořídila stíhací letouny Su-27, ale od roku 2003 se zajímá jen o novější typy. Mezi lety 2003-2010 Vietnam zakoupil 24 víceúčelových stíhacích letounů Su-30MK2. V roce 2013 došlo k podepsání smlouvy na dodávku dalších dvanácti kusů, jejichž předání bylo završeno v říjnu 2016. Téhož roku jeden vietnamský Su-30MK2 havaroval a skončil pod mořskou hladinou.    


Protiletadlový raketový systém S-300 PMU-1 získaly vietnamské ozbrojené síly na konci roku 2005. Raketové systémy pobřežní obrany K-300P Bastion-P Hanoj do aktivní služby zařadila v letech 2010-2011.


Jak je patrné, důležitou část vietnamské vojenské techniky tvoří zbraně ruské výroby. Hanoj má ale zájem o navázání obchodních vztahů i s dalšími zeměmi. K tomu by jí mohlo pomoci zrušení amerického embarga na dodávky zbraní, které v roce 2016 odvolal prezident Barack Obama.


Vietnamské snahy o diverzifikaci velmi pravděpodobně povedou k nákupům západní vojenské techniky. Hanoj projevila zájem o nizozemské fregaty třídy SIGMA 10512 či o švédské letouny Grippen. V roce 2016 získala první část zakoupených izraelských protiletadlových raketových systémů SPYDER, jež dostaly přednost před ruskými Pancir-S1.


Ruská dominance na vietnamském trhu se zbraněmi dlouho stavěla na zkušenostech z minulých let a na nižších nákladech. Rozšiřování vietnamských zahraničně-politických kontaktů, zrušení amerického embarga a posilování vietnamského hospodářství ovšem může vést k částečnému obratu. Jak dokládá příklad izraelských raketových systémů, šanci prosadit se dnes mají i výrobci z jiných zemí, než je Rusko.                  


Zdroj: Diplomat, Naval Technology, RUDN, Vojennyj Paritět, Defence-Blog, CAMTO  

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
PavolR Datum: 01.02.2018 Čas: 09:05

dusan:
No tak Čiňania sa v tom konflikte nejako zvlášť nepredviedli a vlastne fakticky ani nič moc nedosiahli a celé to skončilo tak, že víťazstvo deklarovali obe strany. Z vojenského hľadiska to bol vcelku klasický pat - a to sa doň pravidelná vietnamská armáda zapojila iba v obmedzenej miere, lebo väčšina vojska okupovala Kambodžu.

avatar
dusan Datum: 01.02.2018 Čas: 08:17

kubo4747

Historicky ty vyzerá presne naopak. V roku 1979 podnikla Čína "trestnú výpravu" do Vietnamu, ako trest za angažovanie sa Vietnamu v Kambodži a Laose. Vietnamci i napriek odporu nemali šancu ....

avatar
PavolR Datum: 31.01.2018 Čas: 22:38

kubo:
Videl by som to na akýsi "balkánsky" scenár. Teda ak sa niečo zomelie, spoja sa menší proti silnejšiemu a ak sa im podarí dosiahnuť nejaký výsledok, posekajú sa o korisť. A v konečnom dôsledku sa nakoniec rozpúta konflikt, čo zasiahne prakticky celý ázijský kontinent s presahmi aj do niektorých iných kontinentov (primárne Afrika a Južná Amerika).

avatar
kubo4747 Datum: 31.01.2018 Čas: 17:21

Som zvedavý ako sa to v Juhočínskom mori vyrieši, keď sa tam "bije" toľko hráčov. A vo veľkom zastúpení tam je prevažne rovnaká vojenská technika z Ruska, ktorá by stale proti sebe na jednej a druhej strane.

Otázkou je, že či Čína podceňuje armádu Vietnamu, vzhľadom na jeho históriu a "nedávnu" vojnu vo Vietname. Síce proti USA to bolo skôr politické víťaztvo, ale Vietnamci tiež dokázali veľmi dobre bojovať a nie len partyzánskym spôsobom.

avatar
lorgarius Datum: 31.01.2018 Čas: 14:07

sanyo rovnaka trieda ako F-52 :).

avatar
Sanyo Datum: 31.01.2018 Čas: 13:41

A ten Grippen je co za letadlo?

avatar
PavolR Datum: 31.01.2018 Čas: 11:47

Rase:
Jedine tak ako Corsac s Turrou-30. Predsa len, pre akokoľvek cool vežu predsa nebudú zavádzať západnú muníciu ...

avatar
Nesher Datum: 31.01.2018 Čas: 11:30

Spíše bych tam viděl prostor pro Aero, VAF stále používá Albatrosy, takže modernizace na variantu CW se přímo nabízí.

avatar
Rase Datum: 31.01.2018 Čas: 11:16

Třeba si vezmou inspiraci od Indonésie a nakoupí od nás Pandury. Osazené izraelskou bezosádkovou věží UT30MK2 od Elbit Systems vypadají hodně cool. Nemluvě o tom, že si na ten podvozek osadili i belgickou věž Cockerill CT-CV 105

https://i.pinimg.com/474x/ea/94/73/ea94735476716c0e00d409401771a4b8.jpg

https://i.pinimg.com/originals/8a/6b/51/8a6b519859d18e3ebff6a4932c4ea15d.jpg

avatar
PavolR Datum: 31.01.2018 Čas: 10:34

Tak budeme mať kam ponúkať na predaj húfnice a Patrie AMVxp SK. :-D

avatar
lorgarius Datum: 31.01.2018 Čas: 10:32

branislav, skor by som povedal, ze rusi predaju kazdemu, kto zaplati. obcas sa dostavaju do situaie, ked predavaju obom stranam barikady. a to ze vyuzivaju preteky v zbrojeni regionalnych konkurentov, je len dobre pre obchod. nakoniec ktory dodavatel/krajina to nerobi.

avatar
Branislav Didak Datum: 31.01.2018 Čas: 09:59

Rusi to robia šikovne...dodávajú špičkové zbrane Číne ( SU - 35, S - 400 ) a tým zvyšujú tlak na zbrojenie krajín v tomto regióne.

arr