TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Pozemní technika

Ruský tank Armata: Nové informace o zavádění do výzbroje

Datum přidání 25.07.2016    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 134 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Z Ruska víceméně pravidelně přicházejí informace o časovém harmonogramu zavádění tanků T-14 Armata do výzbroje ruské armády. Podle posledních informací se sériová výroba tanků T-14 Armata rozběhne v roce 2018.

Foto: Ruský tank T-14 Armata. / Boevaya mashina; CC BY-SA 4.0

 

Současný časový průběh zavádění tanků T-14 Armata do výzbroje přiblížil pro rádio Echo Moskva Vjačeslav Chalitov, náměstek generálního ředitele firmy Uralvagonzavod pro speciální techniku. Podle Chalitova plná sériová výroba tanků T-14 začne v roce 2018. “Po roce 2018 plánujeme plnou sériovou výrobu,” řekl Chalitov.

 

V únoru tohoto roku Chalitov uvedl, že první kusy tanku T-14 Armata a těžkého bojového vozila pěchoty T-15 se do výzbroje ruské armády dostanou mezi roky 2016 nebo 2017.


V dubnu letošního roku pak Chalitov řekl, že prvních 100 tanků T-14 ruská armáda očekává mezi roky 2017 až 2018. "Navržená doba dodávky - 2017 až 2018 - se nebude měnit," řekl pro tiskovou agenturu TASS Vjačeslav Chalitov.


Firma Uralvagonzavod, výrobce pásové platformy Armata, v tiskovém prohlášení uvedla, že je připravená vyrobit v roce 2016 40 tanků T-14, v roce 2017 70 tanků a od roku 2018 120 tanků ročně (plná sériová produkce). V roce 2020 tak ruská armáda získá maximálně 470 tanků T-14 (+ 24 testovacích). Konečného počtu 2300 tanků Armata Rusko dosáhne (při stávajících výrobních kapacitách) kolem roku 2035.


Otázkou je, jak se podaří rozšířit výrobní možnosti, aby Uralvagonzavod dodal dostatek platforem Armata pro další odvozená vozidla (T-15, samohybná houfnice, atd.)


Proč tolik “povyku” kolem sériové výroby? Pro výrobu velkého množství techniky (např. tanků) je bezpodminečně nutné vyvinout a nasadit adekvátní a efektivní výrobní technologie (montážní linky, stroje, nástroje, přípravky), technologii výroby (způsob výroby a montáže, vyřešit pohyb součástek a dílů v továrně, vyvinout kontrolní mechanismy případných výrobních chyb, atd.) i vyřešit logistiku (vytvořit síť dodavatelů jednotlivých součástek, dílů a materiálu).


Jen tak je možné rychle, levně a hromadně vyrábět komplikovanou techniku, například tanky. Samozřejmě, techniku vyrábět lze i na “koleně” - ale taková technika se vyrábí extrémně pomalu a je také velmi drahá.


Uralvagonzavod bez upřesnění prohlašuje, že T-14 bude levnější než obdobné západní tanky. Pokud však nejmodernější západní typy stojí až 11 milionů dolarů, T-14 v současné předsériové výrobě s cenou příliš dolů nepůjde. Ostatně stejný problém trápí postupný rozjezd stíhačky F-35 Lightning II, kdy rozdíl mezi předsériovými a sériovými letadly může tvořit až 50 % ceny.


Ze začátku bude výroba Armaty vyhrazena pouze pro ruskou armádu. Později Chalitov nevyloučil dodávky zahraničním zákazníkům.


Zahraniční zájemci i široká veřejnost si však na detailní prohlídkou Armaty ještě počkají. Na výstavě Armáda 2016 Urlavaganzavod představí 12 typů vozidel, nikoliv však tank T-14. “Máme v plánu ukázat 12 vzorků nově vyrobených i modernizovaných vozidel,” řekl pro Echo Moskva Chalitov.  


Půjde například o tanky T-90MS nebo bojové vozidlo pěchoty BMP-3 a 57mm rychlopalným kanónem. “Dítě musí být zdravé, aby mohlo být ukázáno v celé kráse,” vyloučil Chalitov možnost, že diváci nebo zahraniční delegace si prohlédnou nový ruský tank.


Ač se mluví o brzkém zavedení tanků Armata do výzbroje, není vůbec jasné, zda je vývoj tanku dokončen nebo nikoliv. V současné době ruská armáda provozuje 20 tanků T-14 pro účely testů.


Dodejme, že i přes značné ruské zkušenosti je vývoj tak komplexního zbraňového systému technicky vysoce rizikovou záležitostí. Například jihokorejský tank K2 Black Panther byl připraven pro výrobu již v roce 2006. Ale při testování byla objevena řada technických problémů, které odsunuly začátek zavedení tanku do výzbroje až na rok 2014.


“Armata vypadá jako velmi schopná platforma, nicméně se ještě uvidí, jak bude vypadat finální verze,” myslí si Michael Kofman, analytik think-thanku CNA Corporation. “Armatu čeká řada testů v ostrém provozu. Je stále ve vývoji a musíme ještě
 dva roky počkat, abychom viděli, jakými změnami projde.”

 

Zdroj: rueconomics.ru

Udělte článku metály:

Počet metálů: 2.5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
pjek Datum: 31.07.2016 Čas: 12:09

Otázka, zda je vývoj dokončen, či ne, je neznalostní. Ruský vývoj je trvalý, principy jsou založené na využití starších zkušeností a nových řešení ta stará zlepšujících při dle možnosti snížených nákladů. Vývoj platformy Armata proto nemůže být považován za nikdy ukončený, bude trvale vyvíjen a jediná reálná nejistota je o konkrétním datu náběhu plnosériové produkce na Armatě postavených systémů, nikoli samotných podvozků. Ostatně to je také důvod, proč papírově již zastaralá ruská vojenská technika je plně srovnatelná s obdobnou papírově modernější prostě proto, že její vývoj není vytrubován do světa a netýká se vždy exportních verzí. Rusové ne nadarmo v této souvislosti tvrdí, že nejvyšší hodnotou jsou informace...

avatar
semtam Datum: 29.07.2016 Čas: 19:16

logik

Tím širokým použitím, myslím jednoduše, že motor se využije u škály techniky mající společný základ a to platformu Armata. Nic víc nic míň.

Co a jak je velký zas netuším, to si musíme zase počkat. Ohledně posádky pod věží si spíš myslim, že za to může ruská tanková škola. Před tím než představili T-90MS byly zveřejněny studie, že jim statisticky vyšlo, že tank v bojových podmínkách nejvíc zásahů schytá do věže a tudíž se jim nelíbilo vezení munice na věži. U Armaty asi bude podobně jako u T-90MS je omezený počet nábojů v zadní části věže. U T-90MS si to vynutil požadavek MO RF, kdy chtěli aby tank vezl 40ks munice. Jak to má řešený T-14 je otázka, ale tam bych spíš typoval, že pro náboje bude sloužit jakýsi automat. A u toho mě napadá, kudyma se doplňuje munice do karuselu?

Nechápu, proč do diskuze stále zamícháváte to není nic převratného, to není revoluce, tohle už bylo někdy vymyšleno a bla bla bla. Za mě ty evoluce revoluce jsou jen taková s prominutím píčovinka, že nechápu jak to někoho může tak brát. T-14 je postaven nekonvenčně, a platforma Armata je taky novum. Jasně, na světě toho bylo tolik vymyšleno, něco se zkoušelo realizovat, něco ne. Je toho všeobecně tolik, že by 100 let nestačilo na přehled.

avatar
logik Datum: 29.07.2016 Čas: 16:38

- semtam: nechápu, co myslíš tím "motor pro široké použití". Motor je prostě motor :-) A pro určité výkony je vždy vhodný určitý objem, jinak je nehospodárný. Ale je fakt, že oproti tomu, co sežere Abrams, tak nějaká zvýšená spotřeba T15 asi rusy trápit nebude, obzvlášť když jim ropa stříká pod nohama ze země... Btw. namer má taky tankovej motor, ale ta váží o půlku víc, než T-15 a údajně je ještě více pancéřovaná, než Merkava...

To, že je motor do X, je pravděpodobně proto, aby se ušetřilo místo. Je to složitější ale kompatknější konstrukce. Reverz tam pak dali asi proto, že jim to přišlo jednodušší, než vymyslet tank s motorem vpředu (možná by se posádka pod věž nevešla? a vzadu by se jim zdála málo chráněná?) a zároveň nechtěli vymýšlet dvě různé montáže pro BVP a Tank.

Všechno to není IMHO technicky nějak převratné řešení, jsou to koncepty které jsou dobře známé. Ale určitě se z nich dá se z nich ukuchtit perfektní tank - daleko častěji záleží než na novince, ale na tom, jak se umí využít současné technologie. Ale jestli opravdu ruští inžinýři volili dobře a jestli a jak se jim to povedlo, to teprv uvidíme.

Oproti T90 to IMHO je pokrok naprosto jednoznačný, skoro určitě je Armata srovnatelná se západníma tankama a má potenciál je převyšovat. Jestli a o kolik je otázka.

avatar
semtam Datum: 29.07.2016 Čas: 16:26

logik

A dále, výhoda Armaty spočívá i v tom, že pokud se nějaký segment ve vývoji neosvědčí, tak to neodpíská či nesrazí konstrukci jako takovou ( viz. problémek T-72). Může se vyvinout jiný komponent a ten problematický nahradit. Bez ztráty platformy jako takové. Do budoucnu z viditelných změn uvidíme asi hlavně nové věže či ráže kanonu u T-14 a postupné rozšiřování typů Armaty.

No nic, kašlu na Armatu a jdu betonovat :)

avatar
semtam Datum: 29.07.2016 Čas: 16:20

logik

Spíš mě napadá, že motor je právě stavěn pro široké využití a proto má tyto vlastnosti. Nejsem schopen posoudit, proč zvolili zrovna toto řešení, ale typnul bych, že zakopanej pes bude v oné modularitě a možnosti prohodit motor z jiného typu Armaty do druhé Armaty bez úprav.

avatar
logik Datum: 29.07.2016 Čas: 16:12

semtam:
- jasně, že z pohledu ruských tanků je vyřešení zptátečky dobrým a nutným krokem. Z pohledu toho, co to přinese oproti dnešním tankům ale poměrně málo, protože tanky se po bojišti běžně 50kmh+ neprohánějí, natož aby couvali...

- je pouze technický detail, jestli ty dvě převodovky dají do jedné krabice nebo ne. V cestě výkonu mezi kolem a motorem prostě musí být "o kolečko víc", než v klasickém uspořádání.

- jo, základní myšlenka, na které je postavena armata, je dobrý. Trochu teda si nejsem jistej tou kapslí pro posádku - možná, kdyby vyřešili "pancéřování zezhora" pancéřovanou věží, tak by snížili výšku tanku a zároveň získali lepší ochranu kanónu, takhle je armata zbytečně vysoká a teda snadnější cíl. Ale určitě by to mělo zas X nevýhod, které nevidíme.

avatar
semtam Datum: 29.07.2016 Čas: 15:56

logik

Samozřejmě, že ne vždy pokaždé je nutné mít zpátečku na dostatečné úrovni. Proto i sovětské tanky na ni nebrali ohled. Ale jaksi ze zkušeností ze západních tanků je zřejmé, že výkonná zpátečka je věc neoddiskutovatelná. Samozřejmě její plné využití závisí na terénu a situaci. Konkrétně pro Rusko, pokud vezmem v potaz onu "placku" tak tato vlastnost motoru je poměrně důležitá. A jak vidno v Rusko nyní berou na zpáteční rychlost ohled.

Ok, statisticky 2 převodovky jsou větší riziko pro závadu dle rčení co není, to se nemůže pokazit. Zase ale nevíme jestli ty převodovky musí být 2 nebo osekaně jen jedna. Právě protože motor do X nemá co společného s převodovkou (...). Když něco nevíme, tak tím nám vznikají další otázky co by mohlo být.

A dále u těžkého BVP je zpátečka o dost důležitější než u tanku. Pokud má tank v klasické konfiguraci nejslabší místo na zádi, tak u BVP z logiky věci je toto místo ještě slabší.

Unifikace jako taková má vždy své pro a proti, jako každá technická věc. Jenže unifikace vznikla právě z důvodu snížení nákladů. Dosud se u těžké techniky unifikace moc neprosadila. Je to dáno spíš zájmem o ní, než techniku jako takovou či i paradoxně přemrštěnými požadavky ( viz. USA).
Ruská cesta ještě není hotová a to právě ještě víc oddaluje soudy, zda se jedná o povedený projekt či nikoli. Jediné co můžem říci, je to, že základ mají dobrý. Pocitově se mi zdá, že si vzali hodně inspirace s Izraele, ovšem zdali se toto hodí i pro armádu RF je otázka. Největší problém Armaty jako takové je hmotnostní limit. Který má limit kolem 50t. Ovšem modularita Armaty by dokázala postavit i těžší obrněnec. V praxi by to pro armádu RF znamenalo dostrojit Armatu v polních podmínkách. Což by pravděpodobně šlo, ale za cenu času práce i člověkohodin.

V tom vidím největší omezení Armaty. Samozřejmě jen tak předběžně, protože úskalí i klady Armatu stále ještě čekají.

avatar
logik Datum: 29.07.2016 Čas: 14:27

semtam:

- je jedno, pro koho píšete vysvětlení, prostě západní tanky v terénu maj schopnost se pohybovat dozadu podobnou rychlostí jako armata - takže reálně speciální reverz armaty výhodou v klasickém tankovém boji není. (Výkon tu problém není, nedostatek rychlých stupňů dozadu může mít vliv max na spotřebu).
Rychlá zpátečka může mít při náhlém přepadu tankové kolony na silnici, tam ano, ale je otázka, jestli by se v takovém případě tanky daleko spíše nerozprchli po terénu, takže asi ani tam ne... Možná v boji na nějakém hodně plackovitém terénu by se to projevit mohlo...

- logistická výhoda mít sjednocenou platformu samozřejmě výhoda je. Ale je otázka, čím je to vykoupené. Např. zatím víme, že to znamená, že má Armata o převodovku více. Taktéž to znamená, že BVPčko má motor co utáhne tank, pro lehčí BVPčko by stačil i slabší a tedy míň žravý (anebo zpřevodovaný více do silna) atd..... A takových daní za unifikaci je zpravidla v podobných projektech nemálo - i v těch hodně dobrých. U těch nezvládnutých pak cena za unifikaci převýšuje zisk z ní. Takže k tomu, aby to člověk zhodnotil a prohlásil, že je to dobře udělané je třeba daleko více informací, než jen prohlášení výrobce, že je to unifikované... Pokud teda člověk nespoléhá na svoji zbožnou víru, že to rusové určitě udělali dobře.

- přestavět T14 na T15 je určitě snažší, než Abrams na BVP. To ovšem ale neznamená, že to nemůže být furt tak drahé, že se vyplatí postavit BVP nové a Abrams/T14 si nechat. Opět bez znalosti konkrétních nákladů na přestavbu jde o vaření z vody.

- motor do X nemá s převodovkou společného nic

- u převodovky nevíme, jak je zvládnutá a jak moc bude poruchová. To ale nic nemění na tom, že kdyby tam ten reverz nebyl (a místo toho klasická zpátečka ve stejné kvalitě), tak to bude levnější a spolehlivější. To je prostě daň za zvolené řešení. Nijak to neznamená, že toto řešení je špatné, nebo že bude v reálu pravidelně kiksat. Jen je prostě neobjektivní mluvit jen o kladech zvolené konstrukce a zamlčovat negativa a rizika z ní plynoucí.

avatar
semtam Datum: 29.07.2016 Čas: 13:48

Arassuil

Můj příspěvek ber hlavně jako vysvětlení pro Logika. Ještě doplním, že zpátečka i když její papírové hodnoty ukazují jisté údaje, tak hodně záleží na výkonu jaký opravdu schopna v běžném provozu dát. A ano, tohle samozřejmě neplatí jen u zpátečky. Snad první ruský tank, co měl slušnou papírovou rychlost na zpátečku je až T-90MS ( pokud ne a měl to již nějaký prototyp, tak mě klidně oprav).

Logik

V případě válečného konfliktu většího rozsahu, se ukáže mít třeba větší potřebu T-14 nebo něčeho jiného. Či alespoň kanibalizovat méně potřebné druhy Armaty.
Výhoda je samozřejmě i shodnost komponentů a tím dlouhodobé nižší nároky na provoz.

Odkud beru přesvědčení, že Armata je unifikovaná platforma je přeci logické. Z tohoto důvodu vznikala a dle prvních představených kusů nic nenasvědčuje tomu, že by se tato filozofie nepovedla. A opět z logiky věci když jsme u té přestavby, tak přestavět T-14 na T-15 bude asi určitě snadnější než z třeba Abramsu udělat BVP apod.

Ohledně motoru do X a vaší převodovky. Právě že nic nevíme o tom jak přesně funguje převodovka u Armaty a jak si z dlouhodobého provozu vede. Tak nějak nechápu, proč se tu snažíte vyvolávat "zápas" o něčem o čem víme h*. Vaše názory samozřejmě již známe. A gratuluji, našel jste na fóru závadu převodovky. Jinak převodovky mají jednu z nejdelších životností mezi součástky, co se aspoň aut týče.

avatar
logik Datum: 29.07.2016 Čas: 09:56

- fenri: opět dochází argumenty, tak saháte k osobním útokům? prostě pokud má nějaké auto komponentu navíc, je to věc, která se může pokazit a ano, i v reálu se kazí. Máte jediný důkaz proto, že u redukční převodovky nedochází k problémům, nebo že redukční převodovka snižuje počet problémů hlavní převodovky?
Pokud ano, proč jste ho místo planých řečí dávno neřekl? Pokud ne, tak ať si říkáte co chcete, tak já mám na podporu svého tvrzení argument - čistý počet pravděpodobnosti, Vy ne.

btw. pro ilustraci, tady máš fórum (shodou okolností o ruském offroadu), kde evidentně technicky zdatní majitelé píšou (poslední post)
"no asi nepotěším je to kus karteru z přídavné převodovky... nahoře je ta packa :( je to běžná závada odešlo ložisko"
http://www.offroadforum.cz/viewtopic.php?t=70862

- to, že v terénu např. Abrams obraceč nepotřebuje, protože maximální rychlost Abramsu v terénu je +- max rychlost na Abramsí zpátečku, jsem už tu psal

- tak sem prosím napiš jeden z těch mnoha způsobů, jak to spojíš na fest tak, abys to moh zároveň rozpojit - a nebyla to defakto převodovka nebo spojka.

- když něco nepochopíš, zkus se před urážkama nad tím zamyslet ještě jednou. Tak znovu, polopatě. Udělat tank a BVP na jednom podvozku jde i tak, že necháš v obou variantách motor vpředu (viz např. Merkava/Namer). Takže to fakt nesouvisí s otáčením podvozku.
Otáčení podvozku je čistě jedno z X technických řešení, které umožňují postavit tank a BVP na stejném podvozku. Samotná myšlenka unifikace pak není nic nového, unifikovaný tank a BVP již dávno v produkci je. Takže to otáčení je čistě "technickej fígl", nic jiného. Nepřineslo to tanku žádnou novou vlastnost (pro boj), kterou by jiný tank už neměl. (Obraceč je nezávislý, ten jde namontovat kamkoli)

- na otázku, v čem je armata revoluční proti západním tankům jsi neodpověděl, jen nicneříkající rádobychytrou frázi, že to rusové udělali lépe. V čem konkrétně? A jaké máš pro své tvrzení podklady?

Takže defakto celá revolučnost armaty spočívá v tom, že to rusové určitě udělali lépe....

=====

semtam: on někdo bude přestavovat T15 na T14 a nazpátek? Proč by to dělal? A vy víte, jak hodně je to unifikované řešení a kolik času bere přestavba? Odkud?

Ohledně motoru, tak to, jestli je motor do X nebo do Bž s tím, že mu přidám převodovku vůbec nesouvisí. Zbytek viz Arassuil.

avatar
Arassuil Datum: 29.07.2016 Čas: 08:25

semtam: současné tanky nejsou na zpátečku jako šneci, ale dávají si velice slušných 30-40 km/h. Problém to byl maximálně u ruských tanků, které neměly zpátečku ani 10km/h - chápu, že u Rusů je schopnost couvat revoluční myšlenkou. B-)

A vůbec - Leopard 2 dá na maximálku 72km/h (podle tabulek) - nicméně v terénu se v praxi nedostane přes 40 km/h (tudíž je tomu přizpůsobena i ta schopnost couvat). Armata sice může couvat sedmdesátkou, ale v praxi je to k ničemu - v polích to na sedmdesát nevytáhne a v kasárnách na parkovišti se spíš couvá krokem :-)

avatar
fenri Datum: 29.07.2016 Čas: 07:37

Logik:
-no, prostě to tak v praxi není. Znovu: off-roady. Já vím, že někdy teze studentů matfyz vypadají velkolepě a dokonale, ale neprežívají střet s realitou. Ostatně to gist vtipů o matfyzácích... Je transmise Hummeru 4x poruchovější, než třeba Golfu či Megana? Měla by být. Byla trasmise V3S 4x poruchovější, než u Opeli Blitz? Ne. Je transmise Mercedesu G 2x poruchovější, než transmise jiných Mercedesů? Teorie je fajn věc k plkání u Cappucina, ale realita je jinde...
-Bojová výhoda je i v terénu. Tank se nemusí otáčet. Ostatně tudle se tu horlilo na téma, "bez rychlé zpátečky tank na bojišti nevydrží ani minutu". Teď tu máme nejrychlejší zpátečku světa a ejhle, zase špatně. Pokud mám řešení, které mi v něčem dává nejvyšší výkon a nejvyšší možnosti, proč ho nepovažovat za přínos?

-na fest to lze spojit celou řadou způsobů. Nicméně podělte se s námi o zákulisních informacích o Armatě. Zatímco já připouštím, že to může tak i tak, ba dokonce úplně jinak, vi prostě přesně víte, jak to mýt musí či nemůže.

-tak ten třetí odstavec je dokonalý. Připomínáte mi toho muslima, co vypálil Alexandrijskou knihovnu. "Buďto je v knihách totéž, co v Koránu, pak jsou zbytečné, nebo tam není totéž a pak jsou škodlivé". BTW nevím, co je neotáčivý tank a prosím o nějaké zdroje o tom, že to někoho napadlo, ale vzdal to pro technickou nesmyslnost tohoto řešení. Vydá to za mnoho slov, díky.

-s bojovou hodnotou to má společné to, že polní dílně stačí menší množství dílů a přípravků pro udržení těžké techniky v boji. Když má většina strojů stejnou techniku, je to výhoda. A pak je samozřemě výhoda výrobní. Obrovská. A pokud mám snáze vyrobitelný tank, mohu jich udělat víc. To je přesně to, na čem Němci projeli válku. Mohou se snáze dělat přestavby a konverze vozidla. Z poškozených dělat jiná apod.

-tak o ochranu posádky se staraly lodě už před Dreadnoughtem. A přesto... Když dva dělají totéž, není to prostě totéž.
BTW - vím, že jste na tanky větší odborník, než tankoví konstruktéři, ale mohl byste se rozepsat o nevýhodách toho karuselu v souvislosti s ochranou tanku? To je docela novinka, protože jakmile přestali ruské tanky vozit střelivo ve věži a vozily ho v karuselu, staly se rázem ZÁSADNĚ bezpečnějšími.
-souhrnem svých změn je Armata výrazný kvalitativní přechod, prudká změna... jak definuje revoluci Slovník cizích slov. Běžně se o Armatě píše jako o revolučním tanku. Co kdybyste si to nejprve vysvětlil s těmi, co tenhle termín používají? Chcete tvrdit, že za posledních cca 40 let se objevil na světové scéně výrazně jinější tank?

avatar
semtam Datum: 29.07.2016 Čas: 01:41

Zda je T-14 revoluční či nikoliv je pouhé slovíčkaření. Za mě ta revolučnost vězí v tom, že celá platforma Armata je modulární. Tudíž lze v budoucnu čekat, že uvidíme T-14 s motorem vpředu, osádkou uprostřed a věží v zadní části.
Výhoda Armaty (platformy) spočívá i v "přetvoření" třeba T-15 na T-14 nebo naopak za relativně krátký čas. Což nedokáže prozatím žádná jiná konstrukce. Teda bez nákladných a náročných úprav. Jediný, kdo si k tomu možná trochu čichly jsou Izraelci s Merkava x Namer. Ale to také není úplně to pravé ořechové.

A když se tu drbe motor, o kterým víme jen, že je do X a umožňuje stejnou rychlost vpřed i vzad. Tak se jedná zas o evoluci motorů. To, že to tanky mají dosud, že jsou na zpátečku jak šneci je bráno jako nevýhoda. Pokud se tank ocitne v situaci, když musí vzít čáru pryč, tak je ideální, pokud odjede tou samou rychlostí jak přijel. Tudíž musí se v současné době otočit a tím ukázat slabiny a nebo si to lajznout a vystavit se většímu časovému ohrožení a pomalu odcouvat. T-14 se umí zdekovat stejnou rychlostí, jak do bojiště přijela a nemusí ukazovat slabiny.

avatar
logik Datum: 29.07.2016 Čas: 00:04

fenri:
- samozřejmě, že blbá převbodovka vydrží míň, než deset dobrejch. Ale stejně kvalitní jednoúrovňová převodovka má prostě poloviční pravděpodobnost selhání, než dvojúrovňová.
Bojovou výhodu pro tank to pak má jen rychlé zpátečky na silnici. V terénu bohatě stačí dva rychlostní stupně současných tanků. Další "výhoda" - možnost otočení korby, jde řešit poměrně snadno i jinak (např. zástavbou motoru otočeného o 180°.
Možná opravdu plusy převyšují mínusy - to se fakt pozná až v provozu - ale zrovna toto není nic převratného, prostě jen konkrétní technické řešení, částečně vynucené, a částečně prostě volba. Vyzdvihovat to mi přijde podobně ulítlé, jako např. jásat nad tím, že Leopard místo pneumatického odpružení zvolil třecí tlumiče. Je to asi dobré řešení, ale ani nic převratného, ani nic, co by jinde neuměli, ani nic, co by mělo samé výhody. Prostě jedno z mnoha možných technických řešení.

- jak to spojíte nafest? Konkrétně? Čím jiným, než nějakou formou převodu? Ale to je přeci přesně to, k čemu slouží převodovka (a spojka).... K možnosti spojení nafest a rozpojení dvou hřídelí při nějakém násobění momentu (v tomto případě * +-1).

- dát místo zpátečky druhou převodovku jde i do neotáčivého tanku a vzhledem k tomu, že se redukční převodovky montují odnevimkdy, tak zas tak převratný nápad to není, abyste tvrdil, že to doteď nikoho nenapadlo. Evidentně se to jen čistě kvůli rychlému couvání nevyplatí, což jen potvrzuje moji tezi, že to má i podstatné nevýhody.

- s bojovou hodnotou nemá možnost otáčení podvozku už společného vůbec nic. To je prostě jedno z mnoha řešení, mě přijde v něčem dobré, v něčem trochu nešikovné (IMHO kdyby nechali motor vpředu i pro tank, tak zajistí ještě lepší ochranu posádky), Vám evidentně geniální - ale na tom, jak bude Armata bojovat, nezmění to, že ten podvozek lze otočit a namontovat na to BVP.

- takže nejde jen o bezvěžovost, ale o "ochranu posádku, kombinaci hard a soft kill systémů, pokročilý pancíř"? Aha? A o kterém ze západních tanků prosím toto nejde říci? Který ze západních tanků se nestará o ochranu posádky a integraci hard a softkill systémů?
Ano, Armata je o třicet let mladší a tak má (pokud jsou uveřejněná data pravdivá) tloušťku pancíře vepředu o pár milimetrů větší - to, jestli má lepší ochranu ze všech stran a jestli nemá někde slabinu (jako měli např. Tčka u karuselu) nevíme. Co se týče efektivity jejich HK a SK systémů a porovnání se západními pak nevíme také v podstatě nic: v reálu je nikdo netestoval za stejných podmínek.
Tak v čem je ta revolučnost? Opravdu je v tom, že má Armata o pár milimetrů tlustší pancíř???? Nebo na základě čeho tvrdíte, že jsou soft a hardkill systémy integrovanější a jak se ta integrovanost projevuje??

avatar
fenri Datum: 28.07.2016 Čas: 20:08

Blake - nelíbí se mi kategoričnost tvrzení NENÍ revoluční, protože... protože prostě NENÍ, Armata neumí lítat, například. Myslím, že Armata MŮŽE být nazývána revoluční a tím končím. Ostatně podle některých zde je dřevěná či papundeklová. Není tohle revoluce?

arr