Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Ruský tank T-14 Armata: Drahá budoucnost ruské armády

Datum přidání 20.07.2015    Rubrika rubrika: Události     komentáře 44 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Ruská armáda se připravuje na zavedení nového hlavního bojového tanku T-14 Armata. Tank svými výkony patří mezi špičkové výrobky ruského vojenského průmyslu. Ruský průmysl však naráží na problém, jak tank T-14 vyrábět ve velkých počtech, s co nejnižšími náklady.

Foto: T-14 Armata / Vitaly V. Kuzmin, CC BY-SA 3.0

Foto: T-14 Armata / Vitaly V. Kuzmin, CC BY-SA 3.0

 

Ruské zoo tanků

Doktor Dmitry Gorenburg, vědecký pracovník na Davis Center for Russian and Eurasian Studies na Harvardské univerzitě a člen think-tahnku CNA (Center for Naval Analyses), uveřejnil ve svém článku Armata- Russia's Future Main Battle Tank výtah ze zprávy firmy Oxford Analytica, která se soustředí na strategické analýzy světových událostí.


Gorenburg se ve svém článku soustředil na problematiku zavádění tanků T-14 Armata do výzbroje. Jak Gorenburg připomíná, obecným problém všech nových technologií je přenos (dostatečně rychlý) z vývojového centra/laboratoře do sériové výroby. Zde je i kámen úrazu T-14 Armata.


Ve výzbroji ruské armády se nachází zhruba 16 000 tanků – 4000 tanků T-64, 8000 tanků T-72 a T-90 a asi 4000 tanků T-80. Pouze 2400 tanků je aktivně nasazeno, zbytek je ve skladech pro případ mobilizace.


Všechny T-64 jsou ve skladech, i když jak Gorenburg připomíná, část může být poskytována separatistům na východě Ukrajiny. V roce 2013 bylo aktivně nasazeno 1000 tanků T-80, ale všechny budou staženy do skladů do konce letošního roku.


Páteř ruských sil tvoří a ještě řadu let budou tvořit varianty tanků T-72 (564 ks T-72B3) a T-90 (300 ks). Modernizované T-72B3 postupně nahrazují jiné tanky rychlostí 300 tanků ročně.


Modernizace jednoho T-72B3 přijde ruské daňové poplatníky na 50 milionů rublů (téměř milion dolarů). Modernizované T-72B3 mají nový motor, systém kontroly a řízení palby, výzbroj a nové aktivní a pasivní obranné systémy.

 

Jeden za všechny

Podle dosud platných plánů má všechny aktivní tanky T-72, T80 a T-90 nahradit 2300 nových hlavních bojových tanků T-14 Armata. Tank T-14 je vybaven moderní výzbroji a výstroji. Hlavní výzbroj tvoří 125 mm kanon schopný (pomocí střel) ničit cíle na vzdálenost 7000 až 8000 metrů. Sekundovat mu má v budoucnu 30mm (!) nezávislý kanon a kulomety.


Motor by měl mít výkon 880 až 1470 kW (1200 až 2000 koní). Maximální rychlost je podle zvoleného výkonu motoru odhadována na 70 až 75 km/h nebo 80 až 90 km/h. Uložení motoru umožňuje výměnu během 30 až 40 minut v polních podmínkách.


Tank je vybaven radarem s aktivní fázovou anténou. Posádka tak dokáže sledovat najednou až 40 cílů. Otázka je, zda jen vzdušných nebo i pozemních.


Tloušťka pancíře je menší než u tanků Merkava nebo Challenger, ale silnější než u tanků Abrams a Leopard. Nicméně jak dodává zpráva Oxford Analytica, je možné, že pokrok v pancéřování dáva T-14 do vínku lepší balistickou odolnost než čtveřici západních konkurentů. Všechny čtyři západní tanky navíc mají větší hmotnost.


Podle přijatého Státního vyzbrojovacího programu měla ruská armáda získat 2300 tanků T-14 do roku 2020. V současné době armáda vlastní pouze 24 testovacích kusů, které procházejí náročným testováním, od horkého podnebí až po arktické podmínky.


Očekává se, že plná sériová výroba (v anglosaské terminologii Full Rate Production) nezačne dříve než v roce 2018. Firma Uralvagonzavod, výrobce pásové platformy Armata, uvedla, že je připravená vyrobit (pokud půjde vše podle plánů) v roce 2016 40 tanků T-14, v roce 2017 70 tanků a od roku 2018 120 tanků ročně (plné výrobní tempo). V roce 2020 tak ruská armáda získá maximálně 470 tanků T-14 (+ 24 testovacích).

 

Problém s cenou

Tank T-14 je sofistikovaný zbraňový systém, je tedy velmi drahý. Podle Juri Borisova, náměstka ruského ministra obrany, který je zodpovědný za vyzbrojování, cena tanku T-14 narostla 2,5 krát oproti předběžným odhadům. Cena jednoho tanku T-14 se odhaduje (neoficiálně) na 400 milionů rublů (7 milionů dolarů).


Cena je tak údajně dvakrát větší než u německého tanku Leopard 2 a o 60 až 75 % vyšší než u tanků Leclerc a M1 Abrams. Srovnání jednotkové ceny je však velmi ošemetné. Celkovou cenu zásadním způsobem ovlivňuje úroveň elektronické výzbroje, munice, logistické zázemí (např. tahače tanků), servisní zázemí, výcvik, školení atd. atd.


Zpráva Oxford Analytica připomíná dohady v ruském tisku, podle kterých ruské ministerstvo obrany nakonec pořídí menší počet tanků T-14 Armata ve prospěch modernizovaných T-72B3. Očekává se, že tanky T-14 Armata zamíří „pouze" k elitním tankovým jednotkám a jádro ruských tankových sil budou i po většinu příštího desetiletí tvořit modernizované tanky T-72B3.

 

Zdroj: Armata- Russia's Future Main Battle Tank

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Torong Datum: 26.07.2015 Čas: 10:21

Jj sentinele. Ruské lasery jsou velmi daleko vepředu. Řekl bych přímo v nedohlednu. :D

avatar
sentinel601 Datum: 25.07.2015 Čas: 13:51

Ruske lasery su v predu! A to daleko ...

http://www.wired.com/2010/12/super-secret-russian-laser-tank-revealed/

https://www.youtube.com/watch?v=kIhfT3f8bx8

avatar
pet.rok Datum: 24.07.2015 Čas: 12:13

Logic, Kolt: tak sorry bavili sme sa tu predsa o problemoch prepojenia senzorov a tu sa zrazu spomina spomina napojenie na komplexny velitelsky system, sirsie situacne povedomie na digitalnej mape a pod. to sice samozrejme patri aj do tanku ale je to univerzalna vec ktorou uz su alebo budu vybavene aj ine systemy (pripadne az jednotlivi pesiaci).

vratme sa k teme ktoru nadhodil logik: co je cisto zalezitost tanku (a jeho vyvoja) je prepojenie senzorov velitelskeho a streleckeho pozorovacieho pristroja - velitelov je obycajne nezavisly (maju to ale len tie najmodernejsie tanky resp. modifikacie) od otacania veze, druhy je pevny.
su to z technickeho hladiska stabilizovane periskopicke pristroje s dennou vetvou vyvedenou obycajne na priamo a z nocnej vetvy sa premieta na spodne zrkadlo vystup z temokamery a do toho sa este premieta zamerny kriz + dalsie udaje
doteraz bol pohlad vyvedeny obycajne do okularov kedze posadka sedela vo vezi

v armate bude celkovy pohlad vyvedeny na displej a spolu s nim aj vystup dalsich kamier ktora nahradza periskopy na kruhovej vezicke velitela (pre kruhovy vyhlad okolo tanku). treba si uvedomit ze kamery produkuju rastrovy obraz a nie nejaky zhluk signalov takze technicky je zobrazovanie vystupu bezproblemove.

Najmodernejsie tanky disponuju systemom predania ciela t.j. v pohlade velitelskeho pristroja velitel oznacil ciel (ktory predtym nasiel a identifikoval) a preniesol to oznacenie strelcovi do pohladu.
strelec zamieri ciel (od toho okamziku balisticky pocitac pocita prvky strelby a automaticky zameriava kanon tak aby zasiahol oznaceny ciel)
implementacia tohto prvku je este daleko lahsia ako to bolo u samostatnych pozorovacich pristrojoch.

ked to zhrnieme tak potrebujeme preniest obraz z dennej/nocnej kamery (+aplikacia nejakych filtrov do obrazu na zvyraznenenie ciela) na displej, zobrazit potrebne udaje ci uz o cieli alebo systemoch tanku, umoznit oznacenie ciela, umoznit zameranie ciela.
to mi naozaj nepripada ako uloha za stovky milionov a nad moznosti RF a naozaj neviem o akej 2D a 3D analyze obrazu je tu rec. tu by sme mozno potrebovali ak by sa generoval pohlad do nejakej VR prilby alebo okuliarov.

nejak tu vznika dojem akoby sa to cele blizilo obtiaznosti systemu F35 ale to velky omyl. ked trochu nadsadim tak to je asi ako porovnavat narocnost letu na Pluto a riadenie kamery na drone.

RIMr71: vratny by s tym mal asi problem ak by to nebol zakukleny programator na brigade :)

avatar
logik Datum: 24.07.2015 Čas: 00:10

pet.rok: Ono nejde jen to cos říkal ale navíc nějak zobrazit kompletní přehled o bojišti, získaný důležitý informace o nepříteli, spojencích....

A z těch přehršlí informací pak je třeba vybrat jen takové, aby nebyl uživatel zahlcen, zároveň aby měl vše potřebné. Jo, to zvládne fakt každej. Jenom nevim, proč vývoj HUDu např. u F35 byl jedna z těch problémovejch částí.

avatar
KOLT Datum: 23.07.2015 Čas: 22:28

logic: Jo, máte pravdu, že v analýze obrazu se know-how dost chrání. V případě videa to platí trojnásob.

pet.rok: O programování vojenské techniky vím vcelku prd. Ale je potřeba si uvědomit, že celé je to analýza 2D případně dokonce 3D *videa*, což je o poznání složitější než statický obraz. K tomu připočtěte něco málo v audiu. Pak výpočty kinetiky, do toho počasí, spojovací technika.... Něco málo jsem už naprogramoval, ale na rovinu přiznávám, že na podílení se na projektu "digitálního tanku" bych neměl cojones. Ono totiž na takovýhle projekt potřebujete skutečné programátory, ne pojídače koláčů (a těch je nás většina ;-) ). Ještě lepší pak je, když vývoj řídí programátoři znalí velkých kritických projektů, a jednotlivé schopnosti vyvíjejí fyzikové vystudovaní v daném oboru, kteří krom toho umí programovat. A věřte mi, sehnat dohromady (a ukočírovat) takovouhle partu, to už není žádná sranda.

avatar
RiMr71 Datum: 23.07.2015 Čas: 12:03

...mě vždycky úplně rozloží, jak někdo neznalý od stolu a bez vhledu do dané problematiky v celé její komplexnosti a provázanosti s dalšími souvisejícími a propojenými celky přezíravě hodnotí náročnost daného zadání... :)
...prostě software pro Armatu nebo Abramse je úúúúplná brnkačka, nejen že to není žádný vrchol programátorského umění, to dneska zvládne naklikat vrátný na ČVUT... :)

avatar
pet.rok Datum: 22.07.2015 Čas: 22:31

logik, kolt:
neviem ale kombinovany a filtrovany vystup z denneho/nocneho kanalu na displej, do toho pripadne nejake popisky to mi nepripada ako vrchol programatorskeho umenia, ktory by nezvladli. ved tam nejdu robit rozpoznavanie tvare :)
to sa kludne schova do projektu v rade jednotiek milionov co su drobne pri rozmeroch celeho projektu armaty

avatar
logik Datum: 22.07.2015 Čas: 21:16

Kolt: opensource je toho dost, ale zas v tědlech oborech hraje opensource ne druhé, ale třetí housle....
Tady v tědle oborech je velké know-how a firmy si ho dost střeží.

Když už jsme u těch prohlížečů obrázků, srovnej co umí opensource GIMP a co Photoshop. GIMP je skvělej program - ale ty největší vychytávky z analýzy obrazu co jsou v photoshopu nemá.

avatar
KOLT Datum: 22.07.2015 Čas: 21:13

Je jasné, že naprogramovat systém řízení palby není to samé jako naprogramovat prohlížeč obrázků. Jenže zrovna v analýze obrazu je ohromné množství věcí open source, přičemž na programování takových projektů se nezřídka podílejí i ruští programátoři. Nepochybuju o tom, že v Rusku je spousta šikovných programátorů. Otázka ovšem je, kolik z nich bude ochotno pracovat pro vojenské podniky. Trochu "optimismu" sice v tomto směru přináší masivní kybernetické útoky, které Rusko provedlo kupříkladu v Pobaltí. Ty pravděpodobně nezvládlo jen pomocí pár "vojenských ajťáků". Na druhou stranu vyvinout digitalizovaný tank (něco jako modernizace M1) je zase trochu jiná liga než najmout pár ke každé špatnosti ochotných hackerů. Takže jsem docela zvědavý, jak se jim to povede.

avatar
logik Datum: 22.07.2015 Čas: 20:05

Např. optické přístroje. Ty byly co vím pouze analogové, ale žádný výrobce elektronických v rusku není. Takže pokud to chtějí elektronizovat včetně takových věcí jako digitální zpracování obrazu v reálném čase atd...., tak musí začít od píky.

Stejnětak v integraci HUD displejů tak, aby voják dostal ty správné informace mají daleko méně zkušeností (byť tady na tom poli už nějaké zkušenosti s Ratnikem získali - ale do tanku je třeba integrace daleko více informací, jak je na tom PAK-FA s vývojem software můžem jen hádat) a přitom zde je třeba prošlapávat hodně slepých uliček atd...

avatar
pet.rok Datum: 22.07.2015 Čas: 19:44

logik: napriklad, ktore?

avatar
logik Datum: 22.07.2015 Čas: 15:40

pet.rok: v tom, že protože spoustu komponent, které odebírali ze západu, dostali i se softwarem - a tak jim schází patřičné know-how.

avatar
Kubis Datum: 22.07.2015 Čas: 15:05

A ještě tu o novém 152mm kanónu prosím.... :-)

To jsem zvědav jestli do už tak nafouknuté ceny Armaty bude taky zahrnuta finanční injekce do Uralvagonzavodu, aby mu odblokovali účty před věřiteli kterým dluží 117Mil. USD.

avatar
pet.rok Datum: 22.07.2015 Čas: 14:58

logik: "To, s čím budou mít větší problémy je software. Rusové měli vždycky dobré programátory, ale systémy řízení palby, analýza grafické informace ze senzorů atd... jsou dosti specifické obory, kde i geniální programátor se to nenaučí hned. ..."

asi je moc teplo ale nejak nechapem v com by ruski programatori (btw kde je napisane ze to musia byt rusi) boli limitovani oproti zapadnym v tak "specializovanych" oblastiach.

avatar
RiMr71 Datum: 22.07.2015 Čas: 13:07

...a to bude zřejmě za chvilku na trhu iránská ropa... to se jim taky moc nehodí..

arr