Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Letecká technika

Ruský tisk: Stíhačka Su-57 je drahá a zbytečná hračka

Datum přidání 09.07.2018    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 144 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Člen expertní rady Státní dumy pro letecký průmysl a vedoucí komise Státní dumy pro právní ustanovení týkající se rozvoje vojensko-průmyslového komplexu Ruské federace Vladimír Guteněv uvedl, že ruské letectvo nenakoupí stíhačky páté generace Su-57. Podle Guteněva se ruské letectvo zaměří na vývoj stíhačky šesté generace a na úderné drony. Letouny Su-57 Rusko nabídne zahraničním zákazníkům.

Foto: Su-57; větší foto / Public Domain  

 

Ruský deník Gazeta v článku „Su-57 je drahá a zbytečná hračka“ citoval rozhovor Guteněva pro tiskovou agenturu Interfax. Podle Guteněva Su-57 velmi rychle technicky zastarává a proto je nutné zaměřit se na vývoj stíhacích letadel šesté generace.


„Není v zájmu ruského letectva Su-57 masivně kupovat. Letoun má ale skvělý exportní potenciál, mnoho zemí si ho může koupit,“ řekl Guteněv agentuře Interfax. O Su-57 může projevit zájem znovu Indie, která sice před časem ohlásila záměr odstoupit od rusko-indického programu stíhačky páté generace FGFA (Fifth Generation Fighter Aircraft), tedy indické verze Su-57, ale podle posledních zpráv Indie uvažuje návrat k programu.


Podle deníku Press Trust of India sice Indie stále považuje svou finanční spoluúčast za příliš vysokou, ale nebrání se rozhovorům. 


Slova Guteněva o několik dní dříve pro ruskou televizi Rossija 24 potvrdil místopředseda ruské vlády pro problematiku ruského vojensko-průmyslového komplexu Jurij Borisov:

„Letadlo [Su-37 - pozn. red.] se ukázalo jako velmi dobré, nevyjímaje zkoušky v Sýrii, které potvrdily jeho letové charakteristiky a bojové schopnosti. Ale víte, že dnes je Su-35 považován za jedno z nejlepších letadel na světě, a proto nemá smysl pracovat na velkosériové výrobě páté generace letadel. Je to naše pojistka, kterou můžeme použít, pokud předchozí generace letadel [Su-35 - pozn. red.] bude zaostávat ve svých vlastnostech za podobnými letadly předních zemí světa.“


„Myslím, že šestá generace letadel se stane mostem mezi pilotovanými letadly a autonomními létajícími systémy, které díky umělé inteligenci budou schopny plnit požadované bojové úkoly, včetně skupinových úkolů,“ uvedl Borisov.


Postoj Borisova následně potvrdil Guteněv: „Vcelku souhlasím se slovy Jurije Ivanoviče (Borisova), že jen těžko můžeme očekávat masivní nákup Su-57.“ Nákup není z finančního hlediska možný a to i přesto, že podle Guteněva Su-57 stojí 2,5× méně než americká F-35 Lightning II – Su-57 je však pořád dražší než Su-34 a Su-35. Cena letounu je jedna část problému, druhá je problematika sériové výroby a stím související nutnost vybudování komplexního dodavatelského řetězce. Je třeba si uvědomit, že vybudovat výrobní linku je z technologického a obchodního hlediska stejně náročné (ne-li náročnější), jako vyvinout samotný letoun.


„Uvědomujeme si, že program začal již v roce 2001 a v důsledku celé řady objektivních příčin se jeho realizace zpozdila. Zpoždění souviselo s velmi dynamickým rozvojem technologií, hlavně systémů elektronického boje a zaváděním nových kompozitních materiálů,“ uvedl Guteněv s tím, že nové motory Izděljie 30 Su-57 získá až v letech 2023 až 2024. S letovými zkouškami Su-57 se původně plánovalo začít v letech 2006 - 2007 a se zavedením Su-57 do služby se počítalo v roce 2014. Státní program pro vyzbrojování počítal do roku 2020 s nákupem 52 stíhaček Su-57.


V roce 2010 Vladimír Putin uvedl, že investice do vývoje Su-57 dosáhly pouze 30 miliardy rublů, stejná částka měla stačit na dokončení projektu. Skutečná výše vývojových nákladů, včetně výroby prototypů a jejich testování však nebyla zveřejněna. Reálně jde ale nepochybně minimálně o jednotky miliardy dolarů.


„Během krátkého nasazení Su-57 v Sýrii jsme získali množství dat souvisejících se schopnostmi letadel F-22 a F-35 detekovat naší stíhačku. Výsledky telemetrie jsou vážným důvodem k vylepšení našich strojů. Z tohoto důvodu se mi jeví mnohem vhodnější, abychom se soustředili na vývoj letadla šesté generace, zatímco spustíme malosériovou výrobu strojů páté generace. Ty mohou sloužit k vylepšování systémů budoucího letadla nebo jako exportní artikl, který by zajistil návratnost nákladů vynaložených na vývoj Su-57,“ uvedl Guteněv.


„Z tohoto důvodu souhlasím s názorem Jurije Ivanoviče (Borisova), podle kterého jsme nabyli (při vývoji) jisté zkušenosti a přeskokem jedné generace můžeme ušetřit prostředky rozpočtu,“ reagoval na slova Borisova Guteněv.


Guteněv se tak připojil k dalším ruským odborníkům (Chramčichin, Sardurio), kteří již dříve Su-57 označili za příliš drahý projekt, který odčerpává finace z jiných oblastí letectva. Podle Guteněva a Borisova lze bojovou hodnotu letectva za dané peníze zvýšit spíše nákupem stíhaček Su-35, nikoliv Su-57.


Podle Guteněva je Su-35 navíc „výkonnější“ (bez upřesnění, co znamená „výkonnější“) než americké stroje F-15 a F-16 a „do jisté míry“ není horší než F-22 a F-35.


První zprávy o problémech projektu Su-57 se dostaly na veřejnost v roce 2015, kdy Borisov oznámil záměr koupit pouze 12 sériových Su-57. V současné době ruské letectvo testuje deset prototypů Su-57, ty ale nebudou pravděpodobně připraveny pro operační nasazení a poslouží jen pro testování, případně pro výcvik.


Hlavním důvodem odmítnutí Su-57 není jen vysoká cena a rychlé technické zaostávání (zřejmě potvrzené v Sýrii při kontaktech s F-35 izraelského a F-22 amerického letectva), ale také neexistující nové motory a podle ruských médií prostý fakt, že Su-57 vlastně nenabízí (přes vyšší pořizovací a provozní náklady) lepší schopnosti než Su-35. To pro deník Gazeta potvrzuje i bývalý letecký instruktor ruského letectva major Andrej Krasnoperov Podle Krasnoperova „charakteristiky Su-57 jsou velmi podobné Su-35“ a tedy, aby si Rusko udrželo obranné schopnosti na potřebné úrovni „je nutné zakoupit ty letadla, které existují a jsou spolehlivé – to se týká především Su-35.“  


Su-57 s největší pravděpodobností čeká stejný osud jako MiG-35. V obou případech ruské letectvo nakoupí „s donucením“ jen jednu letku, by podpořilo export těchto strojů do zahraničí. V každém případě, jak píše ruský deník Gazeta, sériová výroba Su-57 pro ruské letectvo se pravděpodobně nikdy neuskuteční.

 

Zdroj: Letecký magazínGazeta

 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Tesil Datum: 16.07.2018 Čas: 11:10

Pouze na okraj-staniolové proužky byly vyrobeny z cínu a ne z hliníku.Po té co se Němci naučili toto rušení rozlišovat upravili spojenci rozměr těchto proužků a údajně tím opět obsluhy radarů mátli.

avatar
Olivav Datum: 16.07.2018 Čas: 10:02

balm Datum: 11.07.2018 Čas: 21:49

Tohle odpověd, ke které není co dodat.

Jen si troufnu dodat, že i volba typu a procento kompozitů v draku je taky důležité jak se bude RAM chovat a není to o tom, že jen kompozit je dobře. V některých částech je lepší pod RAM kov jinde kompozit. To je hezky laicky popsáno v článku co tu postnul Shania.

Prostě je to hodně o tom neumožnit nepříteli vést účinnou palbu na dlouhou vzdálenost proti letadlu se Stealth technologiemi a tím mu dát vyšší šanci na přežití, splnění úkolu a návrat.

avatar
Olivav Datum: 16.07.2018 Čas: 09:52

UnionPacific, Shania:

ten článek o RAM jsi tu už Shanio jednou postoval. Co si pamatuji, tak hlavní je též kombinace tvaru a konkrétního materiálu. Takže spočítat to dost dobře nejde pokud nevíč kolik kde a čeho tam je.

F35 tam popisovali jako kombinaci zkušeností z B-2 a F-22. Takže proto je tak "divně" tvarovaná.

Jediné, co lze je asi ošahat si každé konkrétní letadlo radarem jinak je to vše silná aproximace. Pravda je, že jsou známy fyzikální proncipy, ale je hodně proměnných. Radarovou vlnu lze odrazit tvarováním pryč nebo "unavit" opakovanými odrazy na specifickém RAM. Tak nějak to v tom článku bylo.

Např. B-2 těží z toho, že je velká. Ta pásma L apod se stávají problémem u menších strojů.

Nechci to tu tahat, ale o výpočty J-20, SU-57 (PakFa) se pokoušeli na stránkách Ausairpower Je to je hrubá aproximace a dobře na tom byla obě letadla dle jejich grafů snad jen zepředu.

Jinak i starý RAM absorbuje i v pásmech L a Ku jen ne tak účinně jako v X. To je jasný kompromis oslabit střelecké radary.

avatar
UnionPacific Datum: 13.07.2018 Čas: 23:43

Shania: Ešte by ma zaujímala jedna vec : Bolo by možné na základe nejakých počítačových simulácií vypočítať tvar radarového signálu v istom zmysle najvhodnejšieho pre dané lietadlo ? Lebo každá vlna sa na rôznych lietadlách rôzne odráža,difraktuje a zase interferuje...tak či by sa dala určiť vlna najvhodnejšia pre odhalenie konkretneho lietadla napr. F22 či F35...

avatar
Shania Datum: 13.07.2018 Čas: 12:20

UnionPacific: teoreticky ano, provést to v praxi je něco jiného (at už jde o odlišení stroje od pozadí, rušení, klamné metody, přežití samotného radaru atd).

Ale i při cvičení piloti říkají, že nepřítel zhruba ví, kde jsou...

Obecně se taky tvrdí, že RAM materiály moc nefungují v tomto pásmu.

Ale tady je článek o RAM materiálech

https://www.reddit.com/r/F35Lightning/comments/59xji9/the_magic_behind_radarabsorbing_materials_for/

The patent claims composites with CNT-infused fibers are capable of absorbing EM waves from 0.1 MHz to 60 GHz, a bandwidth unheard of in commercial absorbers, with particular effectiveness in L- through K-band. The patent does not quantify the absorptivity, but does say the panels would be “nearly a black body across . . . various radar bands.” Also, interestingly, a layer can be composed so an attached computer can read the induced currents in the fibers, making the layer a radar receiver.

avatar
KOLT Datum: 13.07.2018 Čas: 12:05

Jirosi, já tím myslel vysvětlení používání hliníkových pásků k zahlcení radaru. Nejsa odborník na 2. sv. jsem netušil, že se to tam používalo takto. Díky za osvětlení. A teď podobné o tom fleku místo stealth letadla, prosím :-)

avatar
UnionPacific Datum: 13.07.2018 Čas: 11:55

Balm : Dobrý deň,chcel by som sa opýtať,či je pravda,že ak na lietadlo o dlžke L použijem radar o vlnovej dlžke tiež rovnej L,tak nastane odraz vždy,bez ohľadu na stealth. Neviem to dokázať,len som to postrehol na niekde v diskusii na palba.cz

avatar
Jirosi Datum: 13.07.2018 Čas: 11:06

Kolt: Doufám, že Balm poskytne lepší vysvětlení. Protože to co poskytnul "StandaBlabol" je ...

Taktika náletů na Německo fungoval, tak že se poslal jeden Svaz útočných a několik klamných. Ty sice vyrazily k Německu, ale když už bylo pozdě otočily se zpět do Anglie. A protože Luftwafe neměla dost stíhačů musela se rozhodnout kam pošle svoje stíhače bránit.

Hliníkové pásky se používaly, přesně k tomu samému. Tedy nad danou oblastí se vysypali a jejich radarové odrazy vytvořily právě tyto klamné svazy. Tedy opět se Německé obrana musela rozhodovat kam pošle letadla. Tohle opatření, ale rychle ztratilo funkčnost. Protože Němečtí operátoři se poměrně rychle naučily odhalovat tyto "falešné" letecké uskupení.

avatar
KOLT Datum: 13.07.2018 Čas: 10:37

Jirka_Zlin, balm byl požádán o vysvětlení, slušně. Odpověděl naprosto povýšeneckým způsobem. Jako odborníka ho uznávám, ale neschopnost/neochota vysvětli alespoň velmi laickým způsobem, o co jde v jevu, který jsem popsal, je v diskusi dost handicap... Vím, že se tu kolikrát slovíčkaří a honí ego (firma F&L je na to specializovaná ;-) ) a chápu nechť k tomuto. Pokud by balm poskytl vysvětlení, jaké vám dal Standa stran hliníkových pásků zahlcujících radar falešnými odrazy, stačilo by. Hádat se o slovíčkách ho nikdo nenutí. Ale tohle bylo fakt dost zoufalé :-/


F-117 byly vyžazené, protože měly velké náklady na provoz a ve stealth režimu naprosto minimální SP. Šťastný srbský zásah (za který Srbové zaslouží chválu, protože prostě dokázali eliminovat zásadní výhodu soupeře a vychytali jeho slabé místo, což je přesně to, o co v taktice jde) na to měl vliv právě v tom, že si plánovači uvědomili, že letadlo s tak mizerným situačním přehledem je skutečně hodně omezené. A protože peněz bylo málo a bojovalo se především proti ručníkářům, nebylo ho zapotřebí. Na strategické záležitosti už fungovala B-2 a do služby vstupovala F-22. Bylo potřeba šetřit, F-117 bylo první na ráně pro zaříznutí. Víc v tom hledat netřeba.

avatar
Shania Datum: 13.07.2018 Čas: 10:01

Jirka_Zlín: ve skutečnosti USAF počítalo daleko menší efektivitu F-117 v DS a předpokládalo se, že ji dokáží zachytit. Počítalo se z daleko vetšímy ztrátami, to že to nakonec přišli o jeden stroj za tak dlouhé období je asi dost překvapilo.

Úspěšnost stealth, ale záleží hlavně na vhodné taktice a dobrém plánování. Zatímco F-177 se musela držet předem naplánované trasy, které ji vhodně dostanou přes protivzdušnou obranu, tedy nemůže pružně reagovat na nové/neobjevené hrozby (pop up) a neměla ani možnost zjistit, že je něco zaměřuje.

Od B-2 dále je ale situační povědomí a schopnost pružně reagovat na aktuální situaci klíčová vlastnost stealt technologie.

F-35 spojuje:
-velmi dobré vlastnosti v redukci rcs a IR,
-schopnost shromažďovat, zpracovat a předávat detailní informace o svém okolí pro poskytnutí výborného situačního povědomí.
- velmi dobrý REB, nejen pro vlastní obranu, ale pro vzájemnou podporu.

A jestli jedna věc ve vzdušném boji platí na 100%, nezáleží ani tak na výkonu strojů co proti sobě stojí, ale o tom jak to vše funguje jako celek. Vycvik a hlavně kvalitní podpora jsou naprosto klíčové vlastnosti.

Už dnes 4 F-35 3F si dokáží sami sobě poskytnout lepší podporu. než dokáže většina letectev poskytnout se specializovaným zařízením...


A co se týká situace protivníka, jedna věc co se zjistila, že pokud nepřitel tuší, že je stealth v okolí, má to velký vliv na jeho psychiku a rozhodnutí.
Min při cvičeních (kde se pilot nebojí že umře), piloti vidí za každým kontaktem F-22/F-35 a jsou agresivně po něm.

Tohle pilotům umožňuje využít chyby protivníka a snaze ho vymanévrovat.

Takže nakonec ani nejde tak o tom, že by stealth stroje nešli sestřelit, ale výhoda na jejich straně je tak velká, že to bude pro protivníka velmi těžké a nákladné a ještě bude v pozici, kde bude jen reagovat...

avatar
StandaBlabol Datum: 13.07.2018 Čas: 09:39

to Jirka_Zlin,

s těmi hliníkovými proužky to není nic složitého. A nejednalo se o "stealth" metodu. Šlo o rušení. Prostě jich přes samotným náletem vysypali spoustu ve velké výšce, ony pomalu padali a odrážely tolik signálu, že radarové obrazovky svítily celé a útočící letadla v tom nebylo vidět. Schovaly se za falešné odrazy.

avatar
Jirka_Zlín Datum: 13.07.2018 Čas: 09:17

@Balm

Nenechte se znervoznit Logiken a spol. - tito pánové se vyjadřují k tolika tématům tak rezolutně, že snad ani nemohou být lidé, aby se v tom všem vyznali....
Existuje nějaký odkaz na článek, vysvětlující tento problém ve formě pro laiky?

@Logik
To, že je Stealth výhodou nikdo rozumný nepopírá /pomineme propagandu/.
Možnost prvního výstřelu je k nezaplacení vždy, ať jste obránce nebo útočník. Ale to, že jdou letouny vybavené Stealth sestřelit předvedli Srbové. To, že to měli ulehčené způsobem použití letadla neřešme.
To, že tyto letouny byly staženy z výzbroje ukazuje, že tam byl nějaký problém, který se laikům nesděluje. Zjevně je šlo nějak zachytit. Nepochybuji, že tento případ sestřelu byl jak Rusy, tak hlavně Američany pečlivě zkoumán /koneckonců na tom stojí v budoucnu půlka jejich letectva/ a využit v současných strojích. Minimálně ve způsobu užití stávajícíh letadel, pokud nešlo upravit "hardware".

@PavolR 08:05
Zajímavá myšlenka...

@StandaBlabol
Jak chceš něco vysvětlovat, když druhá strana neposlouchá a mele si stále svou.

Mimochodem, mně osobně by ani podrobný výpočet moc neřekl. Mně třeba dodnes není jasné jak fyzikálně fungovali hliníkové proužky na Německem za 2. světové (taky "velký mrak"). Ale to, že s tím měli Němci určitou dobu obrovský problém dokazuje, že to funguje i bez mého pochopení podstaty věci.

avatar
StandaBlabol Datum: 13.07.2018 Čas: 08:16

Balm,

tak nám tupcům, prosím, vysvětli, jak stealth opatření dokáží nafouknout odraz letadla na obrovský oblak. Něco plácnout, pak se schovat za spoustu matematických termínů a prohlásit, že se to nebudeš snažit vysvětlovat je celkem zbabělé.

Jak se říká, pokud tomu opravdu rozumíš, tak to dokážeš vysvětlit i laikům. A mně to opravdu zajímá. Zatím jsem měl zato, že stealth odraz parsků od letadla spíš redukuje.

avatar
PavolR Datum: 13.07.2018 Čas: 08:05

Bez toho, že by som sa plánoval príliš vkladať do diskusie o stealth, by som poznamenal, že toho času sa skutočne v súvislosti s F-117 písalo (a s týmto som sa tu a tam stretol ešte viackrát), že ak aj radar nejaký odraz zachytí, bude to ukazovať na iné miesto, než kde lietadlo skutočne je (možno sa odrazom od špeciálneho náteru pozmení vlnová dĺžka odrazu a ten sa následne javí ako odrazený odinakiaľ).

avatar
balm Datum: 13.07.2018 Čas: 04:50

@logik

Bohužel, nemohu změnit individuální interpretaci v rozporu s původní myšlenkou (textem). Někdo si vymyslí nějakou pitomost na základě jednoho slova (s ignorací zbytku) a následně prezentuje jako názor někoho jiného. I kdybych dokázal správnost s praktickou ukázkou výpočtů dopadových koeficientu a komplexních úhlů (včetně pomocí Maxwellových rovnic, repsktive odvozenin v integrálním tvaru) s rozborem vlnové impedance (permitivita, měrná vodivost, ...) každé vrstvy (čti strávil bych celý den psaním odpovědí s výpočty), výsledek zůstane stejný. Upřímně a bez povýšení, prostě nemá smysl vysvětlovat něco, co stejně zase někdo přetransformuje na pečenou husu schopnou teleportovat se v prostoru ... Narážím na skutečnost, že většina diskutérů prostě nechce chápat a přemýšlet nad odpovědí, raději sklouzávají k jednoduchým závěrům. Nezbytná rezignace, prostě jsem vzdal chuť něco rozpitvávat znovu, znovu a znovu.

arr