Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Rychlost a útok: Polská armáda hledá nástupce BVP-1

Datum přidání 31.08.2015    Rubrika rubrika: Události     komentáře 74 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Podobně jako Armáda ČR, také polská armáda již několik let vyhlíží nástupce letitých bojových vozidel pěchoty BVP-1. Polský průmysl nabízí armádě univerzální pásovou platformu Anders a koncept lehkého tanku Concept PL-01. Představy polské armády jsou však odlišné.

Foto: PL-01 Concept představy armády nesplňuje. / OBRUM

Foto: PL-01 Concept představy armády nesplňuje. / OBRUM

 

Modernizační snahy 90. let

V 90. letech minulého století se nacházelo ve výzbroji polské armády 1378 bojových vozidel pěchoty BWP-1 (polské označení BVP-1) a 38 průzkumných BWR-1S/D. Všechna vozidla BWP-2 (BVP-2) polská armáda prodala v roce 1995.

 

Snahy modernizovat BWP-1 lze vysledovat až do počátku 90. let minulého století. Tehdy polská HSW (Huta Stalowa Wola) společně se švédskou Bofors Weapon System představili projekt BWP-40.

 

Vozidlo BWP-40 kombinovalo podvozek BWP-1, věž převzatou ze švédského vozidla CV90 a taktéž švédský 40mm rychlopalný kanón Bofors L/70. Polský průmysl dokonce experimentoval s umístěním švédské věže na obrněný transportér SPG-2A (modifikovaný sovětský obrněný transportér MT-LB). "Ozbrojený SPG-2A" nesl označení BWO-40.

 

BWP-40Foto: BWP-40 / HSW

 

Polská armáda vozidla BWP-40 a BWO-40 v letech 1993 a 1994 testovala. Švédská věž však v případě BWP-40 způsobila nárůst hmotnosti o 2,5 tuny. Zhoršila se jízdní dynamika a BWP-40 navíc ztratil schopnost plavby. Podobné závěry vyšly z testování BWO-40.

 

Polská armáda nakonec o vozidla zájem neprojevila. Jak se ukázalo o více než dvacet let později, skvělá taktická mobilita a schopnost plavby je pro polskou armádu klíčová.

 

Armáda našich severních sousedů již v roce 1992 označila BWP-1 jako částečně zastaralý. Avšak nadále si cenila vynikající průchodnosti terénu a schopnosti plavby. Polské ministerstvo obrany proto vážně uvažovalo o modernizaci BWP-1.

 

BWP-95

Foto: BWP-95 / HSW

 

V roce 1995 HSW přišla s dalším projektem - bojové vozidlo pěchoty BWP-95. Oproti BWP-1 získal BWP-95 zejména vyšší úroveň balistické ochrany, mohutnější výzbroj a lepší schopnost detekovat cíle v noci a za nepříznivého počasí. Pohonná jednotka a podvozek však zůstal původní.

 

Výzbroj BWP-95 stojí za pozornost - původní poloautomatický 73 mm kanón 2A28 nahradila kombinace 23mm rychlopalného kanónu 2A14, bezzakluzového jednoranného 73mm kanónu SPG-9 a kulometu PKT.

 

HSW nabízela BWP-95 i s věžemi západních výrobců. Polská armáda nakonec o BWP-95 z důvodů nestatečných výkonů zájem neprojevila.

 

BWP 2000

Foto: BWP-2000 / OBRUM

 

V roce 1997 další polská firma WZM SA (Wojskowe Zakłady Mechaniczne Spółka Akcyjna) představila svou vizi vylepšeného BWP-1. Originální podvozek BWP-1 doplnila západní věž GM Delco s 25mm rychlopalným kanónem M242 Bushmaster.

 

Zmínit musíme rovněž projekt BWP-2000 od společnosti OBRUM. Podvozek BWP-2000 byl postaven na základě pásové platformy SPG-1M, což byla hluboká modifikace sovětského MT-S. SPG-1M kombinoval komponenty MT-S a tanku T-72.

 

Prototyp BWP-2000 získal italskou věž OTO Melara T60 / 70A a počítalo se s instalací 25mm rychlopalného kanónu nebo 60mm děla. Vývojové práce však byly v roce 1999 ukončeny.Dlužno podotknout, že na vývoji BWP-40, BWO-40, BWP-95 a BWP-2000 se armáda nijak nepodílela - šlo čistě o iniciativu polského průmyslu

 

BWP-1M Puma-1

O žádný z výše uvedených strojů však polská armáda zájem neprojevila. Naopak v roce 1998 polské ministerstvo obrany spustilo vlastní projekt hloubkové modernizace vozidel BWP-1. Projekt ale v této době neřešil podobu věže, ale pouze úpravy samotného vozidla.

 

Představy ministerstva obrany chtělo splnit několik firem. WZM č 5 (Wojskowe Zakłady Motoryzacyjne nr 5) představila modernizovaný stroj BWP-1M Puma-1. Úpravou prošel podvozek, pohonná jednotka, "životní" prostor posádky, komunikační vybavení, ochrana proti chemickým/biologickým/radioaktivním látkám nebo senzorické vybavení.

 

BWP-1M Puma-1Foto: BWP-1M Puma-1 / WZM č. 5 

 

Polské ministerstvo obrany v roce 1999 vybralo nabídku WZM č. 5 jako nejlepší. V rámci programu Modernizace BWP-1 s kódovým označením Puma-1 (Modernizacja BWP-1 kryptonim Puma-1) začal společný vývoj vylepšeného BWP-1. Ministerstvo však stále nerozhodlo o podobě věže a hlavní zbraně.

 

V roce 2003 WZM č.5 nabídla BWP-1M s věží Rheinmetall Landsysteme E8 MK30-1 a o rok později s bezosádkovou věží Rafael RC OWS 30AT. V obou případech hlavní výzbroj tvořil 30mm rychlopalný kanón.

 

Vedle toho také konkurenční WZM SA nabídla vlastní nezávislý návrh - BWP-1 s francouzskou věží GIAT Dragar a 25mm rychlopalným kanónem. Z nedostatku zájmu však nebyl projekt dále rozvíjen.

 

V roce 2005 byly dokončeny kvalifikační zkoušky BWP-1M Puma bez modernizované věže. Ve stejném roce však polské ministerstvo obrany projekt BWP-1M Puma-1 odložilo.

 

BWP-1M Puma-1Foto: BWP-1M Puma-1 s věží Elbit UT-30 / WZM č. 5 

 

V roce 2007 ministerstvo obrany zahájilo nové analytické a koncepční práce, o rok později pak došlo k obnovení projektu "BWP-1M Puma". V roce 2009 ministerstvo obrany podepsalo kontrakt s WZM SA (WZM č.5 přešla pod WZM SA) a skupinou Bumar na výrobu dvou prototypů BWP-1M Puma.


Polská armáda v roce 2009 plánoval přestavět 468 vozidel BWP-1. Modernizace měla probíhat mezi roky 2011 až 2018. Polská armáda počítal s provozem BWP-1M Puma až do roku 2040. S postupem času došlo ke snížení počtu modernizovaných strojů až na 192 jednotek.

 

V této fázi se vybíralo z trojice věží - mezí izraelskými Elbit UT-30/Rafael RCWS-30 a italskou Otto Melara HITFIST-OWS.

 

Oba prototypy nakonec získaly izraelské věže UT-30 a RCWS-30. Avšak během testování v roce 2009 došlo k přerušení programu. Oficiálním důvodem byl příliš velký nárůst hmotnosti a nesplnění takticko-technických podmínek, včetně požadavku provozu při nízkých teplotách.

 

Tak definitívně skončil plán modernizovat BWP-1 v polské armádě. Modernizace BWP-1 byla odstraněná z Plánu technické modernizace Ozbrojených sil Polska 2009 -2018 (Planie Modernizacji Technicznej SZ RP w latach 2009-2018).

 

Foto: Anders se 120mm kanónem / Bumar

 

Nechtěný Anders a PL-01 Concept

Polský průmysl však nadále projevoval zájem dodávat polské armádě bojová vozidla pěchoty. V roce 2007 se uskutečnila v Polsku prezentace bojového vozidla CV90120T od švédské BAE Systems Hagglunds.

 

V roce 2008 uzavřela polská skupina Bumar dohodu s BAE Systems Hagglunds o společném vývoji univerzální pásové platformy. Na základě spolupráce vznikl v letech 2008 až 2010 technologický demonstrátor pásové platformy Anders. Projekt počítal s výrobou prototypu v roce 2012 a se začátkem testů v letech 2013 až 2014.

 

Dlužno podotknout, že šlo čistě o soukromý projekt polského a zahraničního průmyslu. Polská armáda o vozidlo neprojevovala zájem, nevydala žádné takticko-technické požadavky a na vývoj nepřesměrovala žádné peníze.

 

Přesto Bumar spustil masivní marketingovou kampaň na podporu platformy Anders s cílem "přinutit" polské ministerstvo obrany nakoupit vozidla. Polská armáda ale požadovala (požaduje) jiný typ vozidla. "Akce Anders" tak skončila neúspěchem.

 

Foto: PL-01 Concept podporovala masivní marketingová kampaň. / SNAFU!

 

Stejný osoud potkal PL-01 Concept - opět jde o soukromou iniciativu polského průmyslu. V obou případech (Anders a PL-01 Concept) se na vývoji vozidel podílela BAE Systems, která chtěla s pomocí domácího průmyslu v Polsku uspět s vozidly CV90.Usnadnit to měly projekty "Made in Poland" Anders a PL-01 Concept, které využívaly komponentů švédského CV90.

 

Nadneseně řečeno, celá historie nového polského bojového vozidla pěchoty mezi roky 2007 až 2014 je historie, jak BAE Systems chtěl v Polsku prodat vozidla CV90. Podobným způsobem například CMI Defence lobuje za vyzbrojení vozidel Rosomak kanóny ráže 105 mm. Taová výzbroj však vznáší kontroverze, protože 105mm kanon nedokáže prorazit pancíř postarších a už vůbec ne novějších ruských tanků. Otázkou je tak pořizení podobné výzbroje.

 

Polská armáda však požaduje lehčí vozidlo schopné plavby, proto jsou vozidla jako Anders, PL-01 Concept nebo CV90 bez šance na úspěch. Důvodem je velké množství řek, kanálů, jezer v Polsku a málo mostů. To je také důvodem, proč nový armádní projekt polského bojového vozidla pěchoty Borsuk požaduje vozidlo do hmotnosti maximálně 25 tun při dodržení schopnosti plavby.

 

Polská armáda pokládá tanky a BWP za ofenzivní zbraň a proto věnuje velkou pozornost rychlosti (udržení tempa útoku) vozidel. Armáda navíc požaduje 800 vozidel, takže cena musí být na přijatelné úrovni. Je otázkou, zda vozidla jako CV90 nebo ASCOD, které jsou i hlavními kandidáty pro nové bojové vozidlo pěchoty Armády ČR, dokáží svou cenovku stlačit potřebně nízko.

 

Zdroj: Militarium.net

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
semtam Datum: 04.10.2015 Čas: 14:27

Lukas, Rase

Nemyslel jsem kulturně (to je kapitola sama o sobě), ale politicky. To, že je Turecko v NATO nic neznamená. Členství je spíše dědictví po starém rozvržením světa, než jako aktuální realita. A nějaká obzvlášť nesnášenlivá situace mezi Tureckem a Ruskem není. Ba naopak docela spolu obchodně vycházejí. Viz. SouthStream. Ale to už odbočuju.

Ale vozidlo Kaplan určitě patří do kategorie požadavků polské armády. Ovšem takovéto BVP není už žádný těžký oříšek. Nevim proč by to Polsko nemohlo vyřešit samo. A Kaplan není hotový výrobek. Teprve se ukázal.

avatar
Lukas Datum: 04.10.2015 Čas: 13:14

Bliscy kulturowo czy nie - to nie jest ważne...
Mówimy o biznesie i o obronności...
Turcy nie lubią Rosjan - i nie współpracują z nimi (nie przekażą technologii)
Turcy walczą o pozycje na rynku pancernym (nie są renomowanymi "markami") - dlatego są bardziej otwarci na wspólprace... (Tak samo było z Patria Oy - gdyby nie sukces AMV w Polsce nikt by nie pamiętał ze taka firma wogóle istnieje)

Dlatego też Turcja jako partner wydaje się dość atrakcyjną alternatywą...

avatar
Rase Datum: 04.10.2015 Čas: 11:58

semtam:
ano, Turci nejsou zrovna partner který by nám byl kulturně blízko, ale jsou v NATO a pokud nechceme kupovat techniku přímo od nich, tak se dá zařídit licencenční výroba (a třeba přepracováním).

avatar
Sgt Murphy Datum: 04.10.2015 Čas: 00:34

Áno, Merkava je naozaj impozantý tank, ktorého priestor pre posádku poskytuje dostatok miesta a pohodlia. Okrem posádky sa tam zmestí, v kritických situáciách, ešte max 3-4 ľudia, pokiaľ je z priestoru uloženia munície v zadnej časti korby odstránená munícia, zmestí sa tam pokojne aj 8 ľudí, je to však naozaj riešenie pre krízové situácie, nesedí sa na sedačkách ale na podlahe tanku hlava na hlave.

avatar
semtam Datum: 04.10.2015 Čas: 00:12

Co se týče BVP Kaplan-20, tak zrovna z Turecka bych nákup neviděl jako zrovna šťastný. Politicky jsou od nás víc než Rusko. Pokud Polsko chce vozidlo jako BMP-3 nebo jako prvotní Bradley :) a chce si zachovat plavbyschopnost a nízké náklady, tak jedině musí vyrobit svoje vlastní BWP.

avatar
semtam Datum: 04.10.2015 Čas: 00:08

Lukas

Ale i tak, Bradley by i v plovoucí verzi byl na cenově vysoké úrovni. Klidně jako CV90.

-----
BMP-3 má možnost převést 7 lidí. 2 jsou v přední části vozidla a zbytek (5) v zadní části. Jinak nástup a výstup výsadku je hlavní slabina BMP-3. Výrobce již nyní nabízí verzi Dragun, kde motor se přemístil do přední části, čímž se docílila odolnost vozidla z přední sféry a zároveň zlepšil vstup výsadku.
http://files.militarybox.webnode.cz/200005272-02d6c04896/Dragun-BMP-3.4.Mordovia.Denis.Peredrienko.FU.jpg

Nyní může BMP-3 převážet 8 osob. Z toho dva jsou až za "technickým modulem". Tento modul by bylo možná také odstranit, kdyby nebyla použita bezosádková vež s kanonem 2A70 a 2A72 (jen hypoteticky).

avatar
Vestly Datum: 03.10.2015 Čas: 23:53

Aspon sa tam da normalne sediet, narozdiel od merkavy.

Dragun ma nastupovanie a vystupovanie taktiez vyriesene.

avatar
hurvo Datum: 03.10.2015 Čas: 23:48

vojde sa ich tam 8 ale su rovnako debilne ulozeni ako vo vozidlach BMD. Batohy sa im vojdu jedine do priestoru nad motor ale tym padom si este zhorsia uz tak zle nastupovanie a vystupovanie.

avatar
Vestly Datum: 03.10.2015 Čas: 23:43

Priestor v merkave nieje prisposobeny na beznu prepravu pechoty, skor sa da vyuzit pri evakuacii posadky vyradeneho tanku (Ktora nema narozdiel od radoveho vojaka batohy, utocne pusky, gulomety atd.). A to ani nehovorim, že tam je miesto iba pre 4 vojakov, zatial co do BMP-3 sa ich vojde 8.

avatar
Sgt Murphy Datum: 03.10.2015 Čas: 23:33

Áno, verzie M2A0 a M2A1 boli po úpravách obojživelné. Modernizáciou, úpravami do konštrukcie, zvýšením váhy pancierovaním, o túto schopnosť prišli. Nehovorím že by sa im schopnosť plavby nedala vrátiť, aj vylepšiť od tej pôvodnej verzie. Vozidlo by spĺňalo aj váhovú kategóriu, prvý typ vážil 24.73t pri 360° ochrane vozidla voči 14,5mm api, novým pancierovaním by sa zrejme dala hmotnosť ešte znížiť/zlepšiť ochrana pri tej istej hmotnosti.

avatar
hurvo Datum: 03.10.2015 Čas: 23:23

Samozrejme ze merkava je tank,blbe je ze dokaze plnit ulohu IFV lepsie ako bmp-3.
Staci sa pozriet na sposob nastupovania a vystupovania, a umiestnenie vysadku v BMP-3.

avatar
Lukas Datum: 03.10.2015 Čas: 22:30

Pro Sgt Murphy - M2 Bradley (nie mylić z M2A1 i M2A2) pierwotnie miał pływać - i pływał (słabo)
http://s23.photobucket.com/user/cbarzyz/media/Army/SwimmingTheBradley1985.jpg.html
http://img28.imageshack.us/img28/7622/img7130544.jpg

Pro Huvro - ja też uważam że licencja CV9030/ASCOD to by było dobre dla wojska.
Ale wydać 13 mld zł (ok 3 mld Euro) za 600 pojazdów to zbyt wiele... (MON planuje wydać ok. 9 mld zł - czyli 1 mld Euro mniej... )

avatar
Sgt Murphy Datum: 03.10.2015 Čas: 22:26

Hurvo :D Merkava nieje bojové vozidlo pechoty.. Je to hlavný bojový tank..

avatar
hurvo Datum: 03.10.2015 Čas: 20:59

Merkava je lepsie bojove vozidlo pechoty ako BMP-3.

Pre poliakov by asi najvhodnejsia bola licencia na CV 9040.

avatar
Sgt Murphy Datum: 03.10.2015 Čas: 20:23

akosi m2 bradley nieje obojživelný (o túto schopnosť prišiel postupnými úpravami a zvyšovaním váhy), iba že by ho poliaci orezali a pridali plaváky

arr