TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Pozemní technika

Samohybné houfnice Archer konečně ve švédské armádě

Datum přidání 11.02.2016    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 45 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Švédské pozemní síly po mnoha letech vývoje a testování oficiálně zařadily do výzbroje čtyři sériové samohybné houfnice Archer ráže 155 mm. Dodejme, že houfnice Archer jsou jedním z adeptů na nové samohybné houfnice pro Armádu České republiky.

Archer - FH77BW L52

Foto:  Samohybná houfnice Archer - FH77BW L52; větší foto / BAE Systems

 

Trnitá cesta švédské samohybné houfnice

Vývoj švédské samohybné houfnice Archer začal v roce 1995. Archer je v podstatě samohybnou verzí ve své době přelomové tažné houfnice FH77, resp. verze FH77 B05 L52 s hlavní dlouhou 52 ráží.

 

 

Tažná houfnice FH77 byla vyvinuta na přelomu 60. a 70. let a tehdy patřila k nejmodernějším zbraním svého druhu na světě. FH77 zaznamenala výrazné exportní úspěchy. V roce 1986 například Indie objednala 420 houfnic FH77.


V roce 2004 vznikly dva první prototypy systému Archer využívající podvozku “charismatického” těžkého nákladního auta Volvo A30D 6×6. Podvozek vozidla zvládne náklad o hmotnosti 28 tun a má vynikající průchodnost terénem - stroj se dokáže brodit sněhem hlubokým jeden metr.


Původně byl vývoj houfnice Archer společným projektem Norska a Švédska - každá země objednala v roce 2010 24 samohybných houfnic Archer. Hodnota společného kontraktu (houfnice Archer, doprovodná vozidla, technické zázemí) dosáhla 200 milionů dolarů (4,8 miliardy Kč).


Avšak vzhledem k mnohaletému zdržení celého programu a “nedodržení provozních požadavků” v roce 2013 Norsko od projektu odstoupilo.“Pozdní dodávky jsou jedním z důvodů odstoupení. Náš ministr obrany rovněž řekl, že Archer nesplňuje norské provozní požadavky stanovené ve smlouvě,” uvedl v roce 2013 Birgitte Frisch, zvláštní poradce norského ministra obrany.


Proti zpochybnění kvality systému Archer se ohradil Švédský úřad pro obranný materiál: ”Archer se ukázal jako stejně dobrý, a v některých případech ještě lepší, než alternativní dělostřelecké systémy, to vše za podstatně nižší cenu. Archer je moderní, rychlý a přesný dělostřelecký systém za dobrou cenu.”


Výhodná cena je dosažená díky využití komponentů původních houfnic FH77 z výzbroje švédské armády. Avšak jak se ukázalo, použití starších houfnic neurychluje vývojové práce. Původní plány počítaly se zahájením sériové výroby v roce 2008 - o 7 let dříve, než tomu bylo ve skutečnosti.


V roce 2013 Švédsko dostalo od výrobce první čtyři předsériové houfnice pro účely zkoušek a výcviku. První sériové houfnice získala švédská armáda v roce 2015.


Nyní již švédská armáda má oficiálně ve výzbroji čtyři sériové houfnice Archer. Zbývajících dvacet vozidel švédská armáda získá do konce roku 2017. Počáteční operační schopnost IOC (Initial Operational Capability) první jednotka dosáhne v polovině roku 2016, plnou operační schopnost FOC (Full Operational Capability) o rok později.


Čtyři původní předsériová vozidla z roku 2013 poslouží k výcviku.

 

Video: Propagační video houfnice Archer. / YouTube


FH‑77BW L52 Archer

Komplet FH‑77BW L52 Archer má plně automatické nabíjení. Vozidlo přepraví celkem 40 kusů munice - z toho 21 přímo v zásobníku nabíjecího mechanismu.

 

Nabíjecí systém umožňuje vypálit tři rány během patnácti sekund a celý zásobník s 21 granáty lze vyprázdnit za 2,5 minuty. Při dlouhodobé střelbě, i s přebíjením ze zásobovacího vozidla, je možné během hodiny poslat na cíl 75 granátů.


Při přesunu vozidlo zastaví a provede první výstřel do 30 sekund. Stejnou dobu trvá, než po konci střelby opustí svou pozici. 

 

Klasická munice s dnovou složí má dostřel přes 40 km, ale speciální naváděný projektil XM982 Excalibur je schopen zasahovat cíle až na 60 km. Není problém také použít dělostřeleckou protitankovou přesně naváděnou munici (BONUS, SMArt 155).

 

Archer zvládne i techniku několikanásobného zásahu cíle MRSI (Multiple Round Simultaneous Impact) díky modulárním prachovým náložím. Archer pomocí techniky MRSI v jediném okamžiku zasáhne cíl až šesti granáty. Špičkový systém řízení palby umí rovněž postřelovat pohyblivé cíle.

 

Systém využívá moderní kloubový podvozek Volvo A30D 6×6, se kterým dosahuje rychlosti přes 70 km/h (dojezd 500 km).  Bojová hmotnost houfnice je 30 tun, takže může být snadno přepravováno v letounu A400M. Vlastní houfnici Archer doprovází nabíjecí vozidlo a vozidlo podpory a údržby.


Veškeré úkony dělá posádka uvnitř pancéřované kabiny. Archer dokáže ovládat jeden člověk, ale v kabině je místo pro čtyři osoby. Standardní posádku tvoří tři lidé - řidič, zbraňový operátor a velitel.

 

Pancéřovaná kabina poskytuje ochranu před malorážovou municí, střepinami z granátů a min a zbraněmi hromadného ničení. Na strop kabiny lze umístit dálkově ovládaný kulomet nebo granátomet.

 

Zdroj: IHS Janes

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
liberal shark Datum: 18.02.2016 Čas: 08:44

Sice nejsem pritelem "podpory domaciho prumyslu" ale schopnost vyroby del a munice 155 mm bychom mit meli, alespon ve spolupraci se Slovenskem.

avatar
skelet Datum: 16.02.2016 Čas: 19:58

jinými slovy Tatra klasický cestovní podvozek patřičné únosnosti má. Volvo, Scania nikoliv.

avatar
skelet Datum: 16.02.2016 Čas: 19:54

dave22: stačí omrknout nosnosti těchto dumperů a normálních náklaďáků. Proti damprům staví konkurenci "klasického" typu leda Tatra, GINAF a MZKT.

avatar
Pepa Datum: 16.02.2016 Čas: 19:07

No ono to vypadá jako další evoluce FH77. Po verzi s vlastním motorem je to teď automatická tažená houfnice s vlastním tahačem :-)

avatar
tryskac Datum: 16.02.2016 Čas: 18:35

ARCHER je nepochybne dobra konstrukcia, ale treba si byt vedomy do akeho nasadenia je navrhovana. Kedze je navrhovana pre severske staty, ktore su rozlohou rozlahle a najskor tam byva v zime dost snehu, velkost vozidla nebola obmedzenim a prave schopnost brodit sa snehom bola podstatna vlastnost. Inak by ju v oficialnom materialy menovite nespominali. Taktiez letecka prepravitelnost nebola asi klucovy parameter. Ale dost ma prekvapuje, ja som uz myslel ze to je v sluzbe nejakych par rokov a nie ze to je len predprodukcna vyroba. Aj nizke pocty vyrobenych kusov ma prekvapuju.

avatar
Pepa Datum: 16.02.2016 Čas: 15:03

Akorát tohle ztrácí veškeré výhody oproti pásovému podvozku, lepší a úspornější pohyb po silnici.

Kdyby to dali na CV90, tak mají stejnou hmotnost, stejnou rychlost na silnici,...

avatar
dave22 Datum: 16.02.2016 Čas: 12:15

Tatra mozna muze mit tak vetsi moznost zdolani prikopu u podvozku 8x8. Ale jinak se vsude na stavbach do extra terenu pouzivaji spise dumpery tehle koncepce. Nemyslim si, ze zrovna Svedsko by nevedelo, co se hodi do volneho a zalesneneho terenu. Koncepce je to mozna zvlasni, ale kdyz se kouknete na videa, tak se muzi uznat, ze je vic nez ucelna.

avatar
skelet Datum: 14.02.2016 Čas: 16:56

Tatra proti těmhle demprům má speciální podvozek. Volvo ne.. takže prostě vzali odolný podvozek se slušnou průchodností a více než dostatečnou nosností.

avatar
KOLT Datum: 14.02.2016 Čas: 15:59

Pro Pepa: Díky. Proč to tedy narvali na takovýhle podvozek? To nemá Volvo nebo Scania něco vhodnějšího?

Jinak ono není až tak problém snížit osádku na 3 lidi. Při dlouhodobější střelbě může asistovat někdo z logistiky, nebo vlastně odkudkoliv, klidně kuchař ;-) Dlouhodobější střelba z jednoho místa nutně musí znamenat, že protivník není schopen účinných odvetných opatření. V tu chvíli zpravidla není až takový problém sehnat někoho "navíc", kdo prostě zastane hrubou sílu.


Ohledně způsobu nabíjení, které je na videu – taky jsem se pousmál, ale znáte to, bezpečnostní předpisy... V bojových podmínkách by to šlo pěkně do teplých a šup tam, žádný dekl nebo rameno by nikdo neřešil :-)

avatar
Pepa Datum: 14.02.2016 Čas: 13:34

Rase: těch 60km je s municí Volkano, jinak s laufem 39 kalibrů bude dostřel obdobný jako u Dany.

Archer, AGM mají stupeň automatizace takový, že upravují i velikost prachové náplně. Zajímalo by mě jak je na tom třeba Zuzana 2 ( a tedy i Eva), jestli dokáží nabít jen část z připravené modulární náplně nebo se musí např. pro MRSI ručně předpřipravit náplně v zásobníku.

(Např. nejnovější náplně co nabízí Explosia mají 2 druhy modulů, pro krátkou a hlouhou vzdálenost)

Jinak snižovat posádku pod 4-5 osob mi nepřijde zrovna dobrý nápad...pro palebný přepad je automatický režim ok, ale pro dlouhodobější nasazení to chce hrubou lidskou sílu..váha náboje je cca 50kg.

avatar
Rase Datum: 14.02.2016 Čas: 13:02

Přijde mi, že okapotovaná houfnice by byla vhodnější. Když jsem hledal nějakou alternativu k modulu AGM a NORA, našel jsem takovou zvláštní houfnici od OTO-Melara (Porcupine). Je určená na kolový podvozek Centauro (bez podpěr), ale neměl by být problém ji osadit i na Tatrovácký podvozek 8x8. Se speciální municí je dostřel nad 60 km (!) problém bude, že Italské zbraně jsou fest drahé :D
Vzhled a schopnosti jsou ale mnohem dál než co u nás kdy můlže vzniknout (nebo v Srbsku):

http://www.military-today.com/artillery/porcupine.htm

avatar
skelet Datum: 14.02.2016 Čas: 12:47

Vyhodou kloubaku je moznost samovyprosteni. Ale spis to vidim, ze vetsi pruchodnost bude mit Tatra

avatar
Pepa Datum: 14.02.2016 Čas: 12:30

V měřitelný paramertech má oproti Tatře 8x8 mizerné nájezdové úhly, takže se nedostane v podstatě přes žádný val, násep...

Díky uspořádání 8x8 se Tatra dostane přes 2m široký příkop....

No a mimo terén, na silnici, to Tatra taky vyhrává....

avatar
KOLT Datum: 14.02.2016 Čas: 12:15

Jelikož o tom prd vím, tak se zeptám – a jaká je tedy průchodnost terénem takovéhleho dumperu oproti třeba jinde použité Tatře 8x8?

avatar
Charlie Datum: 14.02.2016 Čas: 09:34

Ma spíš zaujalo, že v článku označuje autor houfnici FH77 jako tažnou, ačkoliv jde zcela jistě o houfnici taženou.

Pokud jde o schopnosti podvozku - primárně se jedná o stavební dampr, čemuž odpovídá konstrukce a schopnosti, proto třeba menší maximálka (obecně tyle mašiny často nemají SPZ, tudíž nemůžou na silnici), protože se nepředpokládá, že by se s tím jezdilo někam daleko.

arr