Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Nesmrtící obranné prostředky Piexon AG

Vzhledem ke zhoršující se bezpečnostní situaci v ... Více

Pozemní technika

Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Datum přidání 15.08.2017    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 126 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) patřící do holdingu Czechoslovak Group na akci Bahna 2017 poprvé veřejnosti představila samohybný minomet (ShM) na kolové platformě Pandur II 8×8. Vozidlo je osazeno 120 mm minometem Soltam Cardom od izraelské firmy Elbit Systems.

Foto: Samohybný minomet (ShM) na kolové platformě Pandur II 8×8; větší foto / TDV

 

Armáda ČR před deseti lety poptávala ShM na platformě Pandur II 8×8 s finským minometem NEMO. Armáda ČR však nakonec získala pouze 107 Pandurů II v šesti verzích a z nákupu samohybných minometů sešlo kvůli nedostatku finančních prostředků


V současné době Armáda ČR používá pouze 85 tažených 120 mm minometů vz. 82 PRAM-L a osm ShM vz. 85 PRAM-S na prodloužené pásové platformě BVP-1. Do nedávna k přepravě minometů vz. 82 sloužily dokonce ještě obstarožní nákladní automobily Praga V3S. Nyní se situace zlepšila nákupem více než čtyř desítek nových nákladních automobilů Tatra Force 8×8.


Vzhledem k drtivému ničivému účinku minometné palby na živou sílu, nepancéřovanou a lehce pancéřovanou bojovou techniku nelze jednoduše počítat s efektivním vedením bojové činnosti bez nasazení minometů.


Přitom pouze ShM mohou držet na bojišti krok s vlastními manévrujícími mechanizovanými a motorizovanými jednotkami. ShM je schopen velmi rychlého přesunu a reakce na rychle se měnící taktickou situaci – dokáže rychle zajistit palebnou podporu tam, kde je třeba, vést účinný boj proti minometným a dělostřeleckým jednotkám protivníka (taktika “counter-battery fire”) a samozřejmě poskytovat balistickou ochranu posádce.


V současné době Armáda ČR počítá s nákupem nové střední pásové platformy, jako náhradu za BVP-2, pro 7. mechanizovanou brigádu. Jednou z nakupovaných verzí by mohl být i nový pásový ShM se 120 mm minometem. Otázkou je, zda armáda zvolí variantu se zbraní zabudovanou do věže, nebo bezvěžové provedení.


Avšak 4. brigádě rychlého nasazení (4.brn) ShM citelně chybí. Částečný obrat může nastat s příchodem vozidel TITUS. Armáda ČR podle současných úvah může nakoupit až 300 vozidel TITUS v řadě verzí, ShM tedy také přichází v úvahu. Vozidla TITUS s minomety by byly začleněny do 4. brn - je však otázkou, zda jako organická součást bojových praporů nebo jako samostatné minometné jednotky podléhající velení brigády.  

 

Foto: Koncepčně ShM Pandur II 8×8 odpovídá americkému vozidlu M1129větší foto  / TDV


Vozidla TITUS, pokud budou objednána, pro Armádu ČR dodá Tatra Trucks ve spolupráci s Tatra Defence Vehicle (TDV). Armádě ČR však TDV může nabídnout i ShM na platformě Pandur II 8×8. Stejně jako v případě titusu i u panduru je použit 120 mm úsťově nabíjený zákluzový minomet Soltam Cardom izraelské firmy Elbit Systems.


Holding Czechoslovak Group (CSG), do kterého TDV patří, před několika roky nakoupil od americké firmy General Dynamics European Land Systems licenční práva na výrobu vozidel Pandur II 8×8, a to včetně už vyvinuté minometné verze s instalovaným minometem Soltam Cardom. Jde o identické konstrukční řešení, které firma General Dynamics použila při stavbě minometného nosiče Mortar Carrier M1129 na podvozku kolových obrněných vozidel Stryker americké armády. Střelba v M1129 se vede přes střešní příklopy. Lafetace umožňuje 360° odměr. Zásoba činí 60 min, rychlost střelby je až 16 ran za minutu. V případě potřeby lze minometný komplet vynést ven z vozidla.


První M1129 vstoupila do služby americké armády v roce 2005 a v počtu 350 ks slouží u brigádních bojových týmu Stryker SBCT (Stryker Brigade Combat Teams). V bojovém praporu SBCT najdeme 10 M1129 – 2 vozidla ve třech rotách a 4 vozidla jsou podřízena přímo velení praporu.

 

Foto: Minomet Soltam Cardom od izraelské firmy Elbit Systemsvětší foto  / TDV


Jak již bylo řečeno, 120 mm ShM Pandur II 8×8 CZ, který byl představen na letošních Bahnech, je evropským ekvivalentem amerického M1129 Stryker. Zde je třeba se zastavit a posoudit přednosti i nevýhody bezvěžových ShM (Pandur II, M1129), oproti věžovým ShM s automatickým nabíjením (polský RAK, finský NEMO, britský AMS II).


Dlužno dodat, že při posuzování vhodnosti každé koncepce pro Armádu ČR je nutno vycházet z pečlivých a komplexních simulací – válečných her. Jen tak lze odhalit vhodnost dané konstrukce pro potřeby dané armády, daného použití a daného místa nasazení.


Autor Milan Vašíček na Armádních novinách v článku ANALÝZA: Minomet – trpaslík se silou obra již výhody obou přístupů detailně popsal, není je nutné tedy znovu všechny opakovat: „Bezvěžovými samohybnými minomety se dosahuje až dvojnásobně větší rychlost střelby, 14 až 16 ran za minutu, než u věžových, ty dosahují ať již s automatickým či ručním nabíjením nanejvýš 8 až 10 ran za minutu.Z palebného hlediska tedy vyplývá, že pro vedení palebné podpory formou palebných přehrad nebo soustředěných paleb je bezvěžový minomet výhodnější,“ uvedl mimo jiné Vašíček.

 

Foto: Minomet Soltam Cardom dokáže střílet rychlostí až 16 ran za minutuvětší foto  / TDV

 

Naopak kladem věžových minometů je schopnost vést přímou palbu, ale je nutné použít   speciálně upravenou munici. Je třeba ale také zmínit další velmi významné aspekty hovořící ve prospěch bezvěžové koncepce samohybných minometů. Těmi jsou výrazně nižší pořizovací cena, také nižší finanční náklady na údržbu a menší nároky na servisní zázemí, než je tomu u věžových samohybných minometů.

 

120 mm ShM Pandur II 8×8 CZ využívá zavedenou kolovou platformu Pandur II s balistickou ochranou úrovně 2/3 a protiminovou úrovně 2a (STANAG 4569). Maximální rychlost je 110 km/h a dojezd až 600 km. Osádku ShM Pandur II 8×8 CZ tvoří velitel, řidič, střelec, nabíječ.


Výhodou ShM Pandur II 8×8 CZ je mobilita na stejné úrovní, jakou mají bojová uskupení s kolovým bojovými vozidly pěchoty (KBVP) Pandur II CZ. Díky účinnému systému řízení palby je možné vést palbu z minometu již 30 sekund od zastavení vozidla – stejnou reakční dobu má i polský minomet Rak.

 

Foto: Palba z minometu je vedena z rozměrných dvoudílných stropních příklopůvětší foto  / TDV


Srdcem ShM Pandur II 8×8 CZ je bojem ověřený minomet Soltam Cardom. Minomet je umístěn na podlaze vozidla a palba je vedena skrz otevřené střešní příklopy (stejně jako u M1129). Náměrové a odměrové ústrojí je opatřeno servopohony k automatickému nastavení zamíření systémem řídící jednotky minometu.


V automatickém režimu zaměřování se pouze zadá na digitální mapě pozice cíle, systém sám vypočte na základě vložených charakteristik minových nábojů a dalších informací (meteo data atd.) prvky zamíření a servopohony samočinně nastaví hlaveň minometu na potřebné hodnoty náměru a odměru.


Náměr ShM Pandur II 8×8 CZ dosahuje hodnot 40°- 85°, odměr 360°. Rychlost střelby je 16 ran za minutu a vozidlo pojme až 50 minových nábojů.

 

Foto: Vnitřní pohled do bojového prostoruvětší foto  / TDV


Střelbu lze vést 120 mm minovými náboji OF (dosah 8000 m) a 53-OF-843B (7300 m) zavedenými v AČR a všemi druhy minových nábojů ráže 120 mm dle standardů NATO, včetně minových nábojů s přídavným raketovým pohonem RAP (Rocket Assisted Projectile) a dostřelem až 13 km. Lze tak použit miny s koncovým navedením, problém je však cena - jsou více než 20násobně dražší.


Výhodou 120 mm ShM Pandur II 8×8 CZ je možnost rychlého dodání do Armády ČR. TDV má k dispozici jak vyrobená hotová vozidla, tak vozidla výrobně rozpracovaná a případně dodací lhůty se proto pohybují v řádu pouhých měsíců. CSG armádě 120 mm ShM Pandur II 8×8 CZ aktivně nabízí a bude jej vystavovat například na blížícím se Tankovém dni v Lešanech nebo na zářijových Dnech NATO a dalších akcích.


Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.2 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
liberal shark Datum: 02.09.2017 Čas: 06:32

S velkým zájmem jsem si přečetl celou diskusi a dovolím si za sebe malé shrnutí:
1) Asi je chybou vnímat jednotky na Pandurech jako mechanizované. Ve skutečnosti je to obyčejná motorizovaná pěchota na OT.
2) ShM 120 mm patří na praporní úroveň. Na rotní stačí 60 mm, zatímco na brigádní už patří ShD 155 mm.
3) Pro tuto zástavbu existuje lepší minomet než nabízený Soltam.
4) ShM s věžovou zástavbou je zbytečný luxus.

avatar
Tomáš Procházka Datum: 20.08.2017 Čas: 19:57

to vvlk
V roce 2009 jsme zabezpečovali jednu zapadlou oblast v horách během voleb. Rozmístili jsme se na hřebenech hor. Měli jsme tam M120 a M224 (60mm). U M120 byla kombinovaná obsluha (US,CZ) protože US museli ovládat systém řízení palby. Poté co tam začali lítat rakety 107mm a rpg, jsme útočníky naháněli palbou minometů až na max. dostřel. U 120 došla munice a tak se zapojila i 60. Ta pak dělala i show force během noci. Jinak celkem nic dramatického.

avatar
KOLT Datum: 20.08.2017 Čas: 16:44

petres, díky!

Starlight, s cenami munice k Pandurům jste mě docela rozbil. 70 Kč za 7.62x51 mm? To do těch kulometů ládují munici pro odstřelovače? Nebo tolik stojí nastrkat ji do pásu? Ony i tři stovky za padesátku mi přijde docela dost. Zvlášť, když vezmu v úvahu, že při tomhle počtu by to mělo být s množstevní slevou a je to za dvojnásobek MC...

avatar
Starlight Datum: 20.08.2017 Čas: 13:24

@Tomáš Procházka

K tomu vyndávání miny, která selhala v hlavni u Američanů. Docela by mě zajímalo, jestli jsi viděl samohybný minomet. A zda to bylo podle následujících mírových postupů, nebo pokud to bylo v boji, tak to bylo jinak.

Pro Stryker M1129 US ARMY je na to opravdu dlouhý postup. Začíná se tím, že v míru všichni kromě velitele a střelce opustí vozidlo. Pak by měla následovat fáze gumové paličky, kdy se střelec pomocí úderů na horní část hlavně se snaží setřást minu na úderník.

Pokud to nepomůže, tak si pozvou ještě pomocníka střelce a řeší se teplota hlavně. Pokud je zahřátá, tak ji musí nechat ochladit (samovolně nebo zrychleně vodu, sněhem,…).

Pak minomet sklopí do přepravní polohy (hlaveň míří vzad do zadní nástupní rampy) a nakonec sestavy vytěráku nasadí vyndavač nábojů (cartridge extractor). Pomocník střelce musí stát tak, aby hlava nebo tělo nebyly před ústím zbraně. Rotačním pohybem by pak mělo dojít k zacvaknutí pružinového mechanismu vyndavače.

A pak je spousta dalších procedur jak munici vytáhnout, zkontrolovat, odpojit vyndavač a co dál s municí, vlastním minometem, atd. Pro případ, že by to vyndavačem nešlo, tak se musí hlaveň minometu povysunout z lože a odmontuje se závěr a náboj se vyndá zadem. Tuto černou práci už dělá hlavně podavač nábojů, takže mám takové tušení, že US ARMY záměrně předepisuje, že čím nižší a postradatelnější specializace, tím rizikovější práce :-).

Pokud MO ČR / AČR koupí od CSG/GDELS minometné Pandury s izraelským minometem tak ale vidím potencionální problém právě v procedurách, respektive manuálech. US ARMY si je totiž píše sama. Proto se tam mohou zabývat do přesného detailu úplně vším. Navíc mají obrovské zkušenosti obecně s provozem minometů v míru i ve válce, postupy ověřují dlouhými zkouškami, atd. a pak to stejně aktualizují.

Komerční dodavatel bude mít určitě manuál na vozidlo, manuál na minomet, manuál na SŘP. Ale vidím to osobně skepticky, že bude mít manuály (a v nich procedury) na celý provázaný systém jako to mají dělostřelci US ARMY. A to není jen základní obsluha, ale i taktika, osnovy cvičení, atd. To je například výhoda nákupů americké techniky přes FMS.

S východní municí u východními řešeními u našeho dělostřelectva je obecně hodně problémů. Například dělostřelci na 152 mm ShKH vz.77 DANA po incidentu před mnoha lety musí vyndávat pytlíky výmetných náplní v nábojce jen za přítomnosti pyrotechnika. Tedy ještě před tím, než to nabijí do karuselového podavače ve věži. Prakticky tak přišli o schopnost měnit sílu výmetných náplní během vlastní akce.

A na DANě například neexistuje možnost vybití už jednou nabitého náboje do hlavně. Musí se vystřelit (a to je problém, protože se stane, že automat může nabít náboj a pak přijde rozkaz přerušit střelbu). Pokud výstřel selže, tak je to jen na pyrotechniky.

Podobně jako u západních minometů, tak u západní kanónových houfnic se nasadí na dlouhý vytěrák vyndavač dělostřeleckých granátů nábojů, který si rozumí se zapalovačem. Oproti minometům je tu rozdíl v tom, že u houfnic se náboj vytlačuje směrem k závěru, kde ho musí obsluha chytit. Měkké výmetné náplně se u západních houfnic vyndávají normálně ručně přes závěr.

avatar
vvlk Datum: 20.08.2017 Čas: 12:04

To Tomáš Procházka; dobrý den, offtopic, ale zaujal jste mě zkušeností z Afgánistánu. Že se tam naši dostávali do bojů vím, ale myslel jsem, že "jen" ručními zbraněmi a kulomety/granátomety (plus nějaký čas tam byly i pandury), ale netušil jsem, že i minomety. Stříleli jste na ostro často? V rámci které mise to bylo (teda pokud to není tajné)? Díky.

avatar
tomas.kotnour Datum: 20.08.2017 Čas: 11:32

Tohle mám právě rozkresleno do svého chlívečku na palbě, kabina, motor, valník na rozvoru 2150 + 2300 a nosič RBS - motor, kabina pro 6, valník na rozvoru 3060 + 1500 (zadní řiditelná)

avatar
skelet Datum: 20.08.2017 Čas: 11:16

s tou přetíženou přední nápravou. Možná by byla alternativa T815-7 6x6, ale s dvojitou přední nápravou. (pro představu tuto konfiguraci měly tahače těžkých nákladů T813 6x6TP a T815 6x6 TP) Díky trambusové kabině by měly mít více prostoru, než čumákový Titus.

avatar
flanker.jirka Datum: 20.08.2017 Čas: 11:15

petres: pro kolové jednotky pandur, pro pásové, nově zvolená pásová platforma, možná se někomu rozsvítí a dopadne to takto ideálně, peněz je dost, jen se nesmí rozdělovat v restauracích poradcům politiků, tímto přesně zapadáme do vašeho tvrzení o rozvojové (banánové) republice.

Problém letecké přepravy vidím v tom, že prakticky žádný Pandur se do letadla nikdy nepodívá, aby se to dalo použít a bylo toto vozidlo nasaditelné, bez zvýšeného rizika ztrát, tak je potřeba jej doplnit přídavným pancířem a klecemi. Z toho plyne nepoužitelnost jak herky, tak KC 390, které bude de facto na limitech použitelnosti. A kdy a kde budu potřebovat dopravit pouze jeden kus Panduru bez paliv, munice,...?
Vidím to podobně jako v případě Tatry 810, požadavky na leteckou přepravu prodražily celou výrobu, materiály, odstranila se nějaká "nepotřebná" výbava, jen aby se to odlehčilo a ve výsledku komedie banánové republiky, zkuste nacpat auto vysoké 3320 mm do letadel s výškami po strop v C 130 2740 mm a v KC 390 2940 mm. Tak že reálně se taková T 810 stejně musí přepravovat s letadly o mnohem větší hmotností kapacitě než má samotná T 810.

avatar
Tomáš Procházka Datum: 20.08.2017 Čas: 11:13

To jak to dopadne s podvozky/korbami Pandurů bude zajímavé.
1) Máme tu podvozky pro KBVP - standart,
2) pak tu budou kupodivu odolnější podvozky KOVS/KOVVŠ pro vozidla vzadu :-),
3) a jestli koupí ty ex portugalské - zeslabené tak ještě ty :-( .

avatar
Tomáš Procházka Datum: 20.08.2017 Čas: 11:06

Ohledně průchodnosti.
Tatra 815-7 8x8 s čtyřmístnou pancéřovanou kabinou má na pevném povrchu vynikající průchodivost. S UAZem jsme ji takřka nestačili. Ztrácí logicky na podmáčeném terénu. Stejně tak i pandur pro kterého podmáčená louka = NO GO. Pásy jsou pásy.
U naší baterie v terénu je nejpomalejší T810 a to z důvodu, že se za svižnější jízdy nedá sedět na korbě a i v kabině lítáte nahoru dolu. PV3S se v terénu při projíždění nekonečných doupovských děr jen vlní. Rover to taky nějak dává, když nemá lidi vzadu. Ty pevné lavice T810 jsou za trest. Za jízdy na nich člověk cestuje sem a tam. Nedá se tam pořádně sedět, protože plachta je skloněná nízko nad lavicí.

avatar
Tomáš Procházka Datum: 20.08.2017 Čas: 10:44

to flanker.jirka
Miny létají pro zjednodušení zhruba polovinu toho co do dálky, berte to s rezervou. Záleží na náplni a náměru. Střílet dálkovou náplní na krátkou vzdálenost znamená, že mina vyletí pěkně vysoko, ale proč by to kdo dělal.

Dekonflikce s letectvem jsem řešil ostře v afgoši, cestou HMV. JTAC tam ověřoval jestli je vzduch čistý, pak nám povolovali střelbu.
Jindy když nás v horách zásobovali vrtulníkem, tak jsme museli přerušit palbu a to ten vrták nebyl ani v dohledu a my u minometu o něm ještě nevěděli.
Jinak by se dekonflikce řešila hned jak dorazí žádost o palebnou podporu na MKP. Někdy je to jednoduché, v prostoru působení minometu/dělostřelectva není letectvo. Je li tam letectvo pak má většinou přednost. Nebo se upravuje "hřiště" pro všechny zúčastněné.

avatar
flanker.jirka Datum: 20.08.2017 Čas: 10:42

skelet: máte pravdu, T 810 má z Renaultu pouze motor a kabinu

avatar
petres Datum: 20.08.2017 Čas: 09:51

Navážu na předchozí diskuzi Pandur vs Titus jako nosič (minometu, AA střel - jak již bylo zmíněno MANPAD, ale i 120 mm minomet na nákladním vozidle je unikát hodný rozvojového státu v Africe, SPAAG, AT střel). Je otázka, jak budou vybavena vozidla Pandur nově vyrobená v Čechách, aby to nebyl Pandur II "blok 2", na kterém by se zohlednily zkušenosti a nové požadavky AČR (ideální řešení, ale u nás bohužel nebývá obvyklé). A to nemyslím jenom ve verzi nosič, ale i BVP. Bude AČR i nadále trvat na plavatelnosti na úkor balistické ochrany (viz limitní hmotnost pro plavbu 20 100 kg vs zvýšená balistika u "afgánských" Pandurů cca 22t)? Ještě se zmíním o tom, že v souvislosti s hmotností Pandurů se zatím mluví jenom v souvislosti s plavatelnosti, ale nebylo by na škodu si již nyní ujasnit i možnosti leteckého transportu. Předpokládám, že jedním z úkolů nových středních transportním letadel by mohla být právě letecká doprava Pandurů (mise). Do úvahy připadají v podstatě dva typy C-130J Hercules (+ prodložená verze - 30) s uváděnou nosností 19 050 kg (19 958 kg prodloužená C-130J-30) a KC-390 s 23 600 kg a zde by byl problém a kvůli pár set kg by se letouny na tuto přepravu musely stále najímat v případě výběru Herculesů. Jinak by mne zajímalo jestli uváděná nosnost nákladu u C-130J nemůže být za určitých podmínek vyšší (jaká je únosnost podlahy na m2?).

Nicméně případné zvýšení hmotnosti by mohlo mít za následek již zmíněné zhoršení průchodnosti terénem. K těm variantám možného pořízení minometného vozidla bych přidal "ideální" podvariantu 2b - "bohemizované" řešení ShM - protiminová odolnost na úrovni standardních vozidel Pandur v AČR (v případě potřeby i zvýšená - rezignace na "plavatelnost"; minomet CARDOM nahradit RUAG Cobra z důvodů zvýšeného dostřelu a možnosti (je tuším volitelná) automatického nabíjení (tedy spíše poloautomatického - minu je nutné na nabíjecí automat naložit, nicméně umožní to udržet konstatní rychlost střelby za širšího rozsahu podmínek - odměr, těm 16 ranám/min v reálném nasazení u CARDOMu moc nevěřím).

avatar
skelet Datum: 20.08.2017 Čas: 09:42

1) T810 není Renault
2) Titus je T815

avatar
flanker.jirka Datum: 20.08.2017 Čas: 09:30

Procházka: do jakých výšek se dostávají šišky při střelbě, nebo jakým způsobem reálně probíhá dekonflikce s letectvem?

Maximus: mít de facto manpady na nákladním vozidle, to je asi celosvětový unikát. RBS 70 v té sestavě jak je na "tatře" (ve skutečnosti Renault) se dá vozit i na LandRoverech, jen by k tomu neměli ten šmajchl kabinet.
Minomety na Tatře 815 8x8 nebo na podvozku Titus je docela nepoměr, uvážím-li, že na těch samých platformách leze mít i houfnice.

MALI: T 815 je hodně dlouhá a neohrabaná, otázkou je zda u samohybného minometu budu potřebovat tolik členů obsluhy, při možnosti automatizace celého systému nabíjení, na tu korbu se toho vejde dost i nějaké to železo v podobě nabíjecích automatů.

Zajímavou krabici dělali pro Gruzii na Manu:
https://en.wikipedia.org/wiki/GMM-120_self-propelled_mortar

A jinde zase 120 mm zmobilnili úpravou humvího pomocí hydraulicky zvedané opěrné plošiny
http://www.army-guide.com/eng/product3210.html

arr