Bitevní tank (MBT) vs. bojové vozidlo pěchoty (IFV) pro armádu malého státu

Při diskusích ohledně budoucnosti našich obrněných ... Více

Ruská vojenská politika v roce 2018

Ruský politolog Pavel Luzin v článku Limity ... Více

Ruský Rostech – současnost a plány zbrojního giganta

Ruský státní technologický holding Rostech je obří ... Více

Rakouské granáty pro Armádu ČR

Česká zbrojovka dodá české armádě nové útočné a ... Více

Pozemní technika

Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Datum přidání 15.08.2017    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 129 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) patřící do holdingu Czechoslovak Group na akci Bahna 2017 poprvé veřejnosti představila samohybný minomet (ShM) na kolové platformě Pandur II 8×8. Vozidlo je osazeno 120 mm minometem Soltam Cardom od izraelské firmy Elbit Systems.

Foto: Samohybný minomet (ShM) na kolové platformě Pandur II 8×8; větší foto / TDV

 

Armáda ČR před deseti lety poptávala ShM na platformě Pandur II 8×8 s finským minometem NEMO. Armáda ČR však nakonec získala pouze 107 Pandurů II v šesti verzích a z nákupu samohybných minometů sešlo kvůli nedostatku finančních prostředků


V současné době Armáda ČR používá pouze 85 tažených 120 mm minometů vz. 82 PRAM-L a osm ShM vz. 85 PRAM-S na prodloužené pásové platformě BVP-1. Do nedávna k přepravě minometů vz. 82 sloužily dokonce ještě obstarožní nákladní automobily Praga V3S. Nyní se situace zlepšila nákupem více než čtyř desítek nových nákladních automobilů Tatra Force 8×8.


Vzhledem k drtivému ničivému účinku minometné palby na živou sílu, nepancéřovanou a lehce pancéřovanou bojovou techniku nelze jednoduše počítat s efektivním vedením bojové činnosti bez nasazení minometů.


Přitom pouze ShM mohou držet na bojišti krok s vlastními manévrujícími mechanizovanými a motorizovanými jednotkami. ShM je schopen velmi rychlého přesunu a reakce na rychle se měnící taktickou situaci – dokáže rychle zajistit palebnou podporu tam, kde je třeba, vést účinný boj proti minometným a dělostřeleckým jednotkám protivníka (taktika “counter-battery fire”) a samozřejmě poskytovat balistickou ochranu posádce.


V současné době Armáda ČR počítá s nákupem nové střední pásové platformy, jako náhradu za BVP-2, pro 7. mechanizovanou brigádu. Jednou z nakupovaných verzí by mohl být i nový pásový ShM se 120 mm minometem. Otázkou je, zda armáda zvolí variantu se zbraní zabudovanou do věže, nebo bezvěžové provedení.


Avšak 4. brigádě rychlého nasazení (4.brn) ShM citelně chybí. Částečný obrat může nastat s příchodem vozidel TITUS. Armáda ČR podle současných úvah může nakoupit až 300 vozidel TITUS v řadě verzí, ShM tedy také přichází v úvahu. Vozidla TITUS s minomety by byly začleněny do 4. brn - je však otázkou, zda jako organická součást bojových praporů nebo jako samostatné minometné jednotky podléhající velení brigády.  

 

Foto: Koncepčně ShM Pandur II 8×8 odpovídá americkému vozidlu M1129větší foto  / TDV


Vozidla TITUS, pokud budou objednána, pro Armádu ČR dodá Tatra Trucks ve spolupráci s Tatra Defence Vehicle (TDV). Armádě ČR však TDV může nabídnout i ShM na platformě Pandur II 8×8. Stejně jako v případě titusu i u panduru je použit 120 mm úsťově nabíjený zákluzový minomet Soltam Cardom izraelské firmy Elbit Systems.


Holding Czechoslovak Group (CSG), do kterého TDV patří, před několika roky nakoupil od americké firmy General Dynamics European Land Systems licenční práva na výrobu vozidel Pandur II 8×8, a to včetně už vyvinuté minometné verze s instalovaným minometem Soltam Cardom. Jde o identické konstrukční řešení, které firma General Dynamics použila při stavbě minometného nosiče Mortar Carrier M1129 na podvozku kolových obrněných vozidel Stryker americké armády. Střelba v M1129 se vede přes střešní příklopy. Lafetace umožňuje 360° odměr. Zásoba činí 60 min, rychlost střelby je až 16 ran za minutu. V případě potřeby lze minometný komplet vynést ven z vozidla.


První M1129 vstoupila do služby americké armády v roce 2005 a v počtu 350 ks slouží u brigádních bojových týmu Stryker SBCT (Stryker Brigade Combat Teams). V bojovém praporu SBCT najdeme 10 M1129 – 2 vozidla ve třech rotách a 4 vozidla jsou podřízena přímo velení praporu.

 

Foto: Minomet Soltam Cardom od izraelské firmy Elbit Systemsvětší foto  / TDV


Jak již bylo řečeno, 120 mm ShM Pandur II 8×8 CZ, který byl představen na letošních Bahnech, je evropským ekvivalentem amerického M1129 Stryker. Zde je třeba se zastavit a posoudit přednosti i nevýhody bezvěžových ShM (Pandur II, M1129), oproti věžovým ShM s automatickým nabíjením (polský RAK, finský NEMO, britský AMS II).


Dlužno dodat, že při posuzování vhodnosti každé koncepce pro Armádu ČR je nutno vycházet z pečlivých a komplexních simulací – válečných her. Jen tak lze odhalit vhodnost dané konstrukce pro potřeby dané armády, daného použití a daného místa nasazení.


Autor Milan Vašíček na Armádních novinách v článku ANALÝZA: Minomet – trpaslík se silou obra již výhody obou přístupů detailně popsal, není je nutné tedy znovu všechny opakovat: „Bezvěžovými samohybnými minomety se dosahuje až dvojnásobně větší rychlost střelby, 14 až 16 ran za minutu, než u věžových, ty dosahují ať již s automatickým či ručním nabíjením nanejvýš 8 až 10 ran za minutu.Z palebného hlediska tedy vyplývá, že pro vedení palebné podpory formou palebných přehrad nebo soustředěných paleb je bezvěžový minomet výhodnější,“ uvedl mimo jiné Vašíček.

 

Foto: Minomet Soltam Cardom dokáže střílet rychlostí až 16 ran za minutuvětší foto  / TDV

 

Naopak kladem věžových minometů je schopnost vést přímou palbu, ale je nutné použít   speciálně upravenou munici. Je třeba ale také zmínit další velmi významné aspekty hovořící ve prospěch bezvěžové koncepce samohybných minometů. Těmi jsou výrazně nižší pořizovací cena, také nižší finanční náklady na údržbu a menší nároky na servisní zázemí, než je tomu u věžových samohybných minometů.

 

120 mm ShM Pandur II 8×8 CZ využívá zavedenou kolovou platformu Pandur II s balistickou ochranou úrovně 2/3 a protiminovou úrovně 2a (STANAG 4569). Maximální rychlost je 110 km/h a dojezd až 600 km. Osádku ShM Pandur II 8×8 CZ tvoří velitel, řidič, střelec, nabíječ.


Výhodou ShM Pandur II 8×8 CZ je mobilita na stejné úrovní, jakou mají bojová uskupení s kolovým bojovými vozidly pěchoty (KBVP) Pandur II CZ. Díky účinnému systému řízení palby je možné vést palbu z minometu již 30 sekund od zastavení vozidla – stejnou reakční dobu má i polský minomet Rak.

 

Foto: Palba z minometu je vedena z rozměrných dvoudílných stropních příklopůvětší foto  / TDV


Srdcem ShM Pandur II 8×8 CZ je bojem ověřený minomet Soltam Cardom. Minomet je umístěn na podlaze vozidla a palba je vedena skrz otevřené střešní příklopy (stejně jako u M1129). Náměrové a odměrové ústrojí je opatřeno servopohony k automatickému nastavení zamíření systémem řídící jednotky minometu.


V automatickém režimu zaměřování se pouze zadá na digitální mapě pozice cíle, systém sám vypočte na základě vložených charakteristik minových nábojů a dalších informací (meteo data atd.) prvky zamíření a servopohony samočinně nastaví hlaveň minometu na potřebné hodnoty náměru a odměru.


Náměr ShM Pandur II 8×8 CZ dosahuje hodnot 40°- 85°, odměr 360°. Rychlost střelby je 16 ran za minutu a vozidlo pojme až 50 minových nábojů.

 

Foto: Vnitřní pohled do bojového prostoruvětší foto  / TDV


Střelbu lze vést 120 mm minovými náboji OF (dosah 8000 m) a 53-OF-843B (7300 m) zavedenými v AČR a všemi druhy minových nábojů ráže 120 mm dle standardů NATO, včetně minových nábojů s přídavným raketovým pohonem RAP (Rocket Assisted Projectile) a dostřelem až 13 km. Lze tak použit miny s koncovým navedením, problém je však cena - jsou více než 20násobně dražší.


Výhodou 120 mm ShM Pandur II 8×8 CZ je možnost rychlého dodání do Armády ČR. TDV má k dispozici jak vyrobená hotová vozidla, tak vozidla výrobně rozpracovaná a případně dodací lhůty se proto pohybují v řádu pouhých měsíců. CSG armádě 120 mm ShM Pandur II 8×8 CZ aktivně nabízí a bude jej vystavovat například na blížícím se Tankovém dni v Lešanech nebo na zářijových Dnech NATO a dalších akcích.


Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.2 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
petres Datum: 20.08.2017 Čas: 09:51

Navážu na předchozí diskuzi Pandur vs Titus jako nosič (minometu, AA střel - jak již bylo zmíněno MANPAD, ale i 120 mm minomet na nákladním vozidle je unikát hodný rozvojového státu v Africe, SPAAG, AT střel). Je otázka, jak budou vybavena vozidla Pandur nově vyrobená v Čechách, aby to nebyl Pandur II "blok 2", na kterém by se zohlednily zkušenosti a nové požadavky AČR (ideální řešení, ale u nás bohužel nebývá obvyklé). A to nemyslím jenom ve verzi nosič, ale i BVP. Bude AČR i nadále trvat na plavatelnosti na úkor balistické ochrany (viz limitní hmotnost pro plavbu 20 100 kg vs zvýšená balistika u "afgánských" Pandurů cca 22t)? Ještě se zmíním o tom, že v souvislosti s hmotností Pandurů se zatím mluví jenom v souvislosti s plavatelnosti, ale nebylo by na škodu si již nyní ujasnit i možnosti leteckého transportu. Předpokládám, že jedním z úkolů nových středních transportním letadel by mohla být právě letecká doprava Pandurů (mise). Do úvahy připadají v podstatě dva typy C-130J Hercules (+ prodložená verze - 30) s uváděnou nosností 19 050 kg (19 958 kg prodloužená C-130J-30) a KC-390 s 23 600 kg a zde by byl problém a kvůli pár set kg by se letouny na tuto přepravu musely stále najímat v případě výběru Herculesů. Jinak by mne zajímalo jestli uváděná nosnost nákladu u C-130J nemůže být za určitých podmínek vyšší (jaká je únosnost podlahy na m2?).

Nicméně případné zvýšení hmotnosti by mohlo mít za následek již zmíněné zhoršení průchodnosti terénem. K těm variantám možného pořízení minometného vozidla bych přidal "ideální" podvariantu 2b - "bohemizované" řešení ShM - protiminová odolnost na úrovni standardních vozidel Pandur v AČR (v případě potřeby i zvýšená - rezignace na "plavatelnost"; minomet CARDOM nahradit RUAG Cobra z důvodů zvýšeného dostřelu a možnosti (je tuším volitelná) automatického nabíjení (tedy spíše poloautomatického - minu je nutné na nabíjecí automat naložit, nicméně umožní to udržet konstatní rychlost střelby za širšího rozsahu podmínek - odměr, těm 16 ranám/min v reálném nasazení u CARDOMu moc nevěřím).

avatar
skelet Datum: 20.08.2017 Čas: 09:42

1) T810 není Renault
2) Titus je T815

avatar
flanker.jirka Datum: 20.08.2017 Čas: 09:30

Procházka: do jakých výšek se dostávají šišky při střelbě, nebo jakým způsobem reálně probíhá dekonflikce s letectvem?

Maximus: mít de facto manpady na nákladním vozidle, to je asi celosvětový unikát. RBS 70 v té sestavě jak je na "tatře" (ve skutečnosti Renault) se dá vozit i na LandRoverech, jen by k tomu neměli ten šmajchl kabinet.
Minomety na Tatře 815 8x8 nebo na podvozku Titus je docela nepoměr, uvážím-li, že na těch samých platformách leze mít i houfnice.

MALI: T 815 je hodně dlouhá a neohrabaná, otázkou je zda u samohybného minometu budu potřebovat tolik členů obsluhy, při možnosti automatizace celého systému nabíjení, na tu korbu se toho vejde dost i nějaké to železo v podobě nabíjecích automatů.

Zajímavou krabici dělali pro Gruzii na Manu:
https://en.wikipedia.org/wiki/GMM-120_self-propelled_mortar

A jinde zase 120 mm zmobilnili úpravou humvího pomocí hydraulicky zvedané opěrné plošiny
http://www.army-guide.com/eng/product3210.html

avatar
Tomáš Procházka Datum: 20.08.2017 Čas: 06:53

Ještě mě tak napadá, tady se asi bude selhaná mina vyndavat jinak než u vz.82.
U toho se minomet rozpojí v ložišti a hlaveň se zvedne na podstavci a mina se vylije ústím hlavně. Počítám, že tady to odstraňují tak jak jsem to u američanů jednou viděl a to tak, že ústim hlavně strčí tyč s nástavcem, která chytí minu za zapalovač a vytáhnou ji ústím aniž by něco rozebírali. Zapalovač miny je k tomu uzpůsoben.
Proč to zmiňuji?
Miny 120mm OF s MZ-81 a OF 843 se zmiňují v článku, budou se repasovat = vzniknou zásoby = ty se musí upotřebit a zapalovače těch našich min nejsou uzpůsobeny k zachycení vytahovákem.

avatar
Tomáš Procházka Datum: 20.08.2017 Čas: 06:40

Myslím, že u té Tatry 810-V-P-MBS byl a je stejný problém jako u ostatních T810-V-P. Ta pancéřovaná kabina je těžká na tu přední osu a na pérování. V terénu to šlo až na dorazy. To vedlo k opatrné jízdě terénem a vytratila se tak možnost pořádně se rozjet a překážku tak překonat. U Tatry pro RBS je váha navíc v podobě té vestavby.
Takovéto zkušenosti získali chlapy, když se řešila náhrada za PV3S na tahání minometu a T810-V-P-ZČ byla zvažována, nakonec se od toho opustilo, protože s municí pro minomet to bylo už moc tak prototyp skončil ve Vyškově. U těch ostatních Tatrovek to asi nebylo za hranou.
Přesněji by se vyjádřil někdo od RBSů.

avatar
tomas.kotnour Datum: 20.08.2017 Čas: 02:51

Maximus: mohu se zeptat, v čem konkrétně je problém s prostupností terénu vozidlem Tatry 810-V-P-MBS? Jestli to bylo v rozložení hmotnosti či přenosu síly na podložku případně nedostatek výkonu?

avatar
Starlight Datum: 20.08.2017 Čas: 00:50

@Tomáš Procházka

Ještě zkusím odpovědět na některé tvé dotazy z průběhu diskuze.

1)

Technická data pro minometný Pandur nemám, tak jenom data k Strykeru M1129 MCV-B:

- Rozsah odměru: 4400 (NATO) mil = 247,5 ° (takže neodpovím, proč se u panduru píše 360°)
- Náměr : 700 – 1486 (NATO) mil = cca 39° – 83,5 °

2)

Rozmístění posádky v M1129 (předpokládám, že v Panduru by to mohlo být podobné):

- řidič, velitel, podavač munice – sedí za jízdy před minometem, velitel sedí po poklopem s vozidlovým kulometem, který má za jízdy na starosti
- střelec, pomocník střelce – sedí za jízdy za minometem

Rozdělení hlavních funkcí (všichni jsou základní funkcí dělostřelci s kvalifikací na 120 mm minomet, systém M95 a znalostí SCBT):

- Velitel - velí, kontroluje, počítá, naviguje, komunikuje, eviduje, u výnosného minometu nese radiostanici a přístroj/pomůcky pro řízení paly
- Střelec (u nás je to mířič) - míří, připravuje minomet, u výnosné minometu nese dvounožku
- Pomocník střelce (u nás je to nabíječ) – nabíjí a tedy vlastně střílí, u výnosného minometu nese hlaveň
- Nosič munice – připravuje munici, podává munici, u výnosného minomety nese základovou desku
- Řidič – řídí, udržuje vozidlo, pokud zbytek posádky opustí v boji vozidlo, jediný u něj zůstává

3)

Známé „jednicové“ ceny poslední objednávky Pandurů II AČR v roce 2017:

- Velitelsko-štábní KOVVŠ (6 kusů) po 84,3 Mil Kč bez DPH
- Spojovací KOVS (14 kusů) po 81,1 Mil Kč bez DPH.

Cena je bez radiostanic Harris (v ceně jsou pouze vozidlové zesilovače s příslušenstvím). „Jednicová“ cena píšu záměrně s uvozovkami, protože jsou v tom skryté vývojové náklady na tuto verzi Panduru a náklady na rozjezd jeho licenční výroby u Tatry. Tedy s další objednávkou ta cenu by to mohlo a mělo být nižší.

Známé jednicové ceny z první dávky Pandurů II AČR z roku 2006 před vypovězením původní smlouvy:

- Kolové bojové vozidlo pěchoty KBPV (dodávka prvních dávky 17 kusů), po 82 Mil Kč bez DPH
- Souprava maskovací letní a zimní (27 kusů) po 0,74 mil kč bez DPH
- Protitanková řízen střela SPIKE (27 kusů) po 3,47 mil Kč bez DPH
- Munice 30 mm tříštivotrhavá (16 350 kusů) po 4 746 kč bez DPH
- Munice 30 mm podkaliberní (10 850 kusů) po 6 007 kč bez DPH
- Munice 12,7 mm (26 950 kusů) po 226,6 Kč bez DPH
- Munice 7,62 mm (186 190 kusů) po 58,91 Kč bez DPH
- Dýmový granát (1 478 kusů) po 5 930 kč bez DPH

"Jednicové" ceny budou včetně příslušných podílů nákladů na offsety.

avatar
MALI Datum: 19.08.2017 Čas: 23:03

To flanker.jirka
k otázce použití T 815 Vám již částečně odpověděl Maximus, jen bych doplnil, že by jste pro obsluhu ShM potřeboval prodlouženou pancéřovou kabinu, takže by musela být použita Tatra 8x8, která by měla problém z hlediska manévrování v lese a v zastavěných oblastech, k tomu problematické přesedání obsluhy minometu z kabiny ke zbrani. Cenově je to pak v podstatě srovnatelné řešení (T 815 8x8 je sice o něco levnější, ale něco bude stát pancéřová nástavba kolem zbraně. Výhodou by bylo jen víc místa pro obsluhu a solidní vezená zásoba munice.
Neříkám, že by ty naše miny nešly vůbec střílet z CARDOMu, ale ne OFd a ne s plnou náplní (to by asi ten CARDOM "protestoval" a v Elbitu bychom s reklamací neuspěli).

avatar
MALI Datum: 19.08.2017 Čas: 22:52

To Tomáš Procházka:
souhlasím s Vámi, že látkové pytlíky (anachronismus snad ještě z druhé světové) jsou zásadní překážkou (faktickou i bezpečnostní), všude jinde už se používají samospalitelné dílčí náplně ve tvaru podkov - tím by byl problém s dílčími náplněmi vyřešen (jen by to někdo z MO ČR musel objednat)...
Titus zatím minomet reálně integrovaný nemá - zatím to jsou jen virtuální konstrukční cvičení.
K té variantě č.4 - problém by byl s nosností podvozku Pandur, přesněji s výškou těžiště a stabilitou vozidla, v některých případech i s výslednou výškou ShM a pak samozřejmě s vysokou cenou - ve všech případech (Já osobně si myslím, že minomet je zbraň primárně pro nepřímou střelbu a tak by to mělo i zůstat; jedinou výhodou věžového minometu je u mě je lepší ochrana obsluhy). Tato varianta by z hlediska ceny a doby nutné k zavedení do AČR byla ta nejnáročnější. Přesně jak píšete - takové nápady už tu byly a byly zavrženy.

avatar
Maximus Datum: 19.08.2017 Čas: 22:35

To flanker. jirka - "Obrněná Tatra" není vždy úplně ideální řešení. Za příklad může posloužit problém u 252. protiletadlového raketového oddílu vybaveného RBS-70, který původně požadoval Titusy a místo nich dostal právě opancéřované Tatry 810-V-P-MBS. Bohužel většina nosnosti byla spotřebována právě na pancéřování a vezenou výzbroj a vybavení. To se samozřejmě projevilo ve výrazném zhoršení průchodnosti terénem a je velký problém se dostat s takovouto Tatrou do pozic vhodných pro odpal PLŘS mimo zpevněné komunikace.

V případě použití stejného podvozku 6x6 u ShM by pravděpodobně nastal stejný problém a platfoma 8x8, která by byla s průchoností na tom o něco lépe, by i tak pravděpodobně zaostávala mobilitou za mechanizovanými jednotkami vybavenými Pandury či Titusy a navíc by díky svým rozměrům představovala dost snadný cíl.

avatar
flanker.jirka Datum: 19.08.2017 Čas: 21:37

MALI: pokud je s obdobnou munici rozdíl mezi Cobrou a Cardomem až 2 km, tak bych se přiklonil k variantě s Cobrou. Možná by stačilo mít k dispozici jen technickou dokumentaci od Portugalců. Aby se nakonec neukázalo, že portugalský Panduru má jen stejný volant a nebylo to logistický mnohem náročnější.
Moc nechápu snahu vše dávat na Titus, který je původně určen k jiným účelům, to už se to muž dat na Tatru 815 s nízkou obrněnou kabinou.
Obávám se, ale, že o tom co armáda někdy třeba dostane rozhodnou jiní, než vojáci. Dalík běhá na svobodě a o Strnadovu partu se zajímají vyšetřovatelé a NBÚ.

avatar
Starlight Datum: 19.08.2017 Čas: 19:46

@Tomáš Procházka + MALI

Když Vás tak poslouchám, tak bych tak nějak opravdu neváhal. Nákup západních minometů ráží 120 mm a 81 mm včetně nové munice je tak jako tak jediným řešením.

Pro začátek by AČR potřebovala alespoň něco pro případ, že východní muzeální munice ráže 120 mm bude mít zase nějaký další problém. Jak československé dálkové miny 120 OFd, tak sovětské standardní 53-OF-843B, a asi i další. Vždyť to se používalo už za druhé světové války (u řady 53-OF-843 to platí asi určitě).

Portugalsko objednalo a neodebralo 31 minometných Pandurů. Jestli jich tolik vyrobily (alespoň korby) je otázkou. Ale pokud je vezmeme pro dva mechanizované prapory (2 x 10 vozidel po americku nebo 2 x12 vozidel po našem) plus něco do Vyškova, tak jsme na 21-25 vozidlech. A to máme ještě další dvě mechanizované roty u dvou lehkých motorizovaných praporů. Těch 31 vozidle by mohlo být tak akorát (3 „budoucí“ prapory po 10 + jedno do Vyškova) :-).

Pokud to tak někdy bude, tak by byl Strnad z CSG skutečný „vizionář“ – takový český Elon Musk :-).

avatar
Tomáš Procházka Datum: 19.08.2017 Čas: 19:19

To Mali
Před časem jsem hledal info o TITUSu v minometné verzi. Našel jsem jen reklamní "leták" kde je rozebráno/graficky vyvedeno několik variant vozidla a jedno z nich byl nosič minometu už nevím s jakým minometem, každopádně podobné koncepce. Mě přišlo u tohoto řešení malé množství vezené munice, sice jsem se nedočetl kolik jich tam plánují ale vypadalo to stísněně. Souhlasím s tím, že by vývoj trval hodně dlouho a k tomu celý proces kontrol a zkoušek a pak než se to vyrobí a než se to naučí vojáci obsluhovat to je na hodně dlouho dobu.

Jinak by mohla být ve hře i varianta č. 4.
Zakoupení minometu věžového typu již zavedeného v NATO či na "západě". To by samozřejmě přinášelo výhody i nevýhody. Z těch nevýhod by byla cena, nutnost vývoje pro podvozek Pandur = dlouhé dodání výsledek nejistý, nebo nákup jiného podvozku. Takové nápady již tu byly.

avatar
Tomáš Procházka Datum: 19.08.2017 Čas: 19:02

Je z nich zakázaná střelba v době míru, kvůli problémy se stabilizátory, v současné době se hledá nebo již zadává zakázka na repasování min. Vyměněn by měl být právě stabilizátor. Jinak samotná mina je již zastaralá.
Pokud někdo plánuje střelbu s minami z diskutovaného panduru tak by mě zajímalo jak vyřešili vkládání dílčích a základních náplní. V době míru se podle BO nesmí mina použít pokud je otevřena náplň více jak hodinu.
Také jsem zvědav jak je tam bude nejspíš podavač nandavat. Připomínám, že ty náplně jsou látkové pytlíčky, které se musí pomocí provázku upevnit kolem stabilizátoru a při 6 náplni je to šest "pytlíčků" a základní náplň. To vše je časově hodně náročné a to ještě musí odkuklovacím klíčem sundat kuklu zapalovače a je li třeba tak tím klíčem nastavit zpožděný účinek. Prostě příliš mnoho úkonů.

avatar
MALI Datum: 19.08.2017 Čas: 18:56

To Starlight:
u těch našich 120 mm min je jistý technický problém, který je nutné odstranit. Ví se jak, je to již prakticky ověřeno, ale jaksi není vybrán ten, kdo by to udělal, resp. zatím se to nedohodlo....

arr