Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Zimní výcvik střediska aktivních záloh 601. skss

Rota aktivních záloh u 601.skupiny speciálních sil ... Více

Pozemní technika

Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Datum přidání 15.08.2017    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 126 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) patřící do holdingu Czechoslovak Group na akci Bahna 2017 poprvé veřejnosti představila samohybný minomet (ShM) na kolové platformě Pandur II 8×8. Vozidlo je osazeno 120 mm minometem Soltam Cardom od izraelské firmy Elbit Systems.

Foto: Samohybný minomet (ShM) na kolové platformě Pandur II 8×8; větší foto / TDV

 

Armáda ČR před deseti lety poptávala ShM na platformě Pandur II 8×8 s finským minometem NEMO. Armáda ČR však nakonec získala pouze 107 Pandurů II v šesti verzích a z nákupu samohybných minometů sešlo kvůli nedostatku finančních prostředků


V současné době Armáda ČR používá pouze 85 tažených 120 mm minometů vz. 82 PRAM-L a osm ShM vz. 85 PRAM-S na prodloužené pásové platformě BVP-1. Do nedávna k přepravě minometů vz. 82 sloužily dokonce ještě obstarožní nákladní automobily Praga V3S. Nyní se situace zlepšila nákupem více než čtyř desítek nových nákladních automobilů Tatra Force 8×8.


Vzhledem k drtivému ničivému účinku minometné palby na živou sílu, nepancéřovanou a lehce pancéřovanou bojovou techniku nelze jednoduše počítat s efektivním vedením bojové činnosti bez nasazení minometů.


Přitom pouze ShM mohou držet na bojišti krok s vlastními manévrujícími mechanizovanými a motorizovanými jednotkami. ShM je schopen velmi rychlého přesunu a reakce na rychle se měnící taktickou situaci – dokáže rychle zajistit palebnou podporu tam, kde je třeba, vést účinný boj proti minometným a dělostřeleckým jednotkám protivníka (taktika “counter-battery fire”) a samozřejmě poskytovat balistickou ochranu posádce.


V současné době Armáda ČR počítá s nákupem nové střední pásové platformy, jako náhradu za BVP-2, pro 7. mechanizovanou brigádu. Jednou z nakupovaných verzí by mohl být i nový pásový ShM se 120 mm minometem. Otázkou je, zda armáda zvolí variantu se zbraní zabudovanou do věže, nebo bezvěžové provedení.


Avšak 4. brigádě rychlého nasazení (4.brn) ShM citelně chybí. Částečný obrat může nastat s příchodem vozidel TITUS. Armáda ČR podle současných úvah může nakoupit až 300 vozidel TITUS v řadě verzí, ShM tedy také přichází v úvahu. Vozidla TITUS s minomety by byly začleněny do 4. brn - je však otázkou, zda jako organická součást bojových praporů nebo jako samostatné minometné jednotky podléhající velení brigády.  

 

Foto: Koncepčně ShM Pandur II 8×8 odpovídá americkému vozidlu M1129větší foto  / TDV


Vozidla TITUS, pokud budou objednána, pro Armádu ČR dodá Tatra Trucks ve spolupráci s Tatra Defence Vehicle (TDV). Armádě ČR však TDV může nabídnout i ShM na platformě Pandur II 8×8. Stejně jako v případě titusu i u panduru je použit 120 mm úsťově nabíjený zákluzový minomet Soltam Cardom izraelské firmy Elbit Systems.


Holding Czechoslovak Group (CSG), do kterého TDV patří, před několika roky nakoupil od americké firmy General Dynamics European Land Systems licenční práva na výrobu vozidel Pandur II 8×8, a to včetně už vyvinuté minometné verze s instalovaným minometem Soltam Cardom. Jde o identické konstrukční řešení, které firma General Dynamics použila při stavbě minometného nosiče Mortar Carrier M1129 na podvozku kolových obrněných vozidel Stryker americké armády. Střelba v M1129 se vede přes střešní příklopy. Lafetace umožňuje 360° odměr. Zásoba činí 60 min, rychlost střelby je až 16 ran za minutu. V případě potřeby lze minometný komplet vynést ven z vozidla.


První M1129 vstoupila do služby americké armády v roce 2005 a v počtu 350 ks slouží u brigádních bojových týmu Stryker SBCT (Stryker Brigade Combat Teams). V bojovém praporu SBCT najdeme 10 M1129 – 2 vozidla ve třech rotách a 4 vozidla jsou podřízena přímo velení praporu.

 

Foto: Minomet Soltam Cardom od izraelské firmy Elbit Systemsvětší foto  / TDV


Jak již bylo řečeno, 120 mm ShM Pandur II 8×8 CZ, který byl představen na letošních Bahnech, je evropským ekvivalentem amerického M1129 Stryker. Zde je třeba se zastavit a posoudit přednosti i nevýhody bezvěžových ShM (Pandur II, M1129), oproti věžovým ShM s automatickým nabíjením (polský RAK, finský NEMO, britský AMS II).


Dlužno dodat, že při posuzování vhodnosti každé koncepce pro Armádu ČR je nutno vycházet z pečlivých a komplexních simulací – válečných her. Jen tak lze odhalit vhodnost dané konstrukce pro potřeby dané armády, daného použití a daného místa nasazení.


Autor Milan Vašíček na Armádních novinách v článku ANALÝZA: Minomet – trpaslík se silou obra již výhody obou přístupů detailně popsal, není je nutné tedy znovu všechny opakovat: „Bezvěžovými samohybnými minomety se dosahuje až dvojnásobně větší rychlost střelby, 14 až 16 ran za minutu, než u věžových, ty dosahují ať již s automatickým či ručním nabíjením nanejvýš 8 až 10 ran za minutu.Z palebného hlediska tedy vyplývá, že pro vedení palebné podpory formou palebných přehrad nebo soustředěných paleb je bezvěžový minomet výhodnější,“ uvedl mimo jiné Vašíček.

 

Foto: Minomet Soltam Cardom dokáže střílet rychlostí až 16 ran za minutuvětší foto  / TDV

 

Naopak kladem věžových minometů je schopnost vést přímou palbu, ale je nutné použít   speciálně upravenou munici. Je třeba ale také zmínit další velmi významné aspekty hovořící ve prospěch bezvěžové koncepce samohybných minometů. Těmi jsou výrazně nižší pořizovací cena, také nižší finanční náklady na údržbu a menší nároky na servisní zázemí, než je tomu u věžových samohybných minometů.

 

120 mm ShM Pandur II 8×8 CZ využívá zavedenou kolovou platformu Pandur II s balistickou ochranou úrovně 2/3 a protiminovou úrovně 2a (STANAG 4569). Maximální rychlost je 110 km/h a dojezd až 600 km. Osádku ShM Pandur II 8×8 CZ tvoří velitel, řidič, střelec, nabíječ.


Výhodou ShM Pandur II 8×8 CZ je mobilita na stejné úrovní, jakou mají bojová uskupení s kolovým bojovými vozidly pěchoty (KBVP) Pandur II CZ. Díky účinnému systému řízení palby je možné vést palbu z minometu již 30 sekund od zastavení vozidla – stejnou reakční dobu má i polský minomet Rak.

 

Foto: Palba z minometu je vedena z rozměrných dvoudílných stropních příklopůvětší foto  / TDV


Srdcem ShM Pandur II 8×8 CZ je bojem ověřený minomet Soltam Cardom. Minomet je umístěn na podlaze vozidla a palba je vedena skrz otevřené střešní příklopy (stejně jako u M1129). Náměrové a odměrové ústrojí je opatřeno servopohony k automatickému nastavení zamíření systémem řídící jednotky minometu.


V automatickém režimu zaměřování se pouze zadá na digitální mapě pozice cíle, systém sám vypočte na základě vložených charakteristik minových nábojů a dalších informací (meteo data atd.) prvky zamíření a servopohony samočinně nastaví hlaveň minometu na potřebné hodnoty náměru a odměru.


Náměr ShM Pandur II 8×8 CZ dosahuje hodnot 40°- 85°, odměr 360°. Rychlost střelby je 16 ran za minutu a vozidlo pojme až 50 minových nábojů.

 

Foto: Vnitřní pohled do bojového prostoruvětší foto  / TDV


Střelbu lze vést 120 mm minovými náboji OF (dosah 8000 m) a 53-OF-843B (7300 m) zavedenými v AČR a všemi druhy minových nábojů ráže 120 mm dle standardů NATO, včetně minových nábojů s přídavným raketovým pohonem RAP (Rocket Assisted Projectile) a dostřelem až 13 km. Lze tak použit miny s koncovým navedením, problém je však cena - jsou více než 20násobně dražší.


Výhodou 120 mm ShM Pandur II 8×8 CZ je možnost rychlého dodání do Armády ČR. TDV má k dispozici jak vyrobená hotová vozidla, tak vozidla výrobně rozpracovaná a případně dodací lhůty se proto pohybují v řádu pouhých měsíců. CSG armádě 120 mm ShM Pandur II 8×8 CZ aktivně nabízí a bude jej vystavovat například na blížícím se Tankovém dni v Lešanech nebo na zářijových Dnech NATO a dalších akcích.


Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.2 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
MALI Datum: 19.08.2017 Čas: 18:52

To Tomáš Procházka:
podle všeho u nabízeného vozidla půjde o "portugalské řešení" se vším všudy - to znamená s nižší pancéřovou ochranou dna a původními sedačkami. Samo sebou, lze požadovat vozidla z novovýroby, která budou mít větší pancéřovou odolnost, jiné sedačky a spoustu dalších úprav. Jak jsem zde již jednou napsal - bude to o ceně. Navíc, pokud Já vím, tak v aktuálním plánu nákupů nové minomety nejsou (škoda, podle mého by bylo dobré je tam neprodleně zařadit). Pak je otázkou, zda chtít nabízené řešení, nebo upravené ("bohemizované") řešení (ale stále ještě Pandur s minometem CARDOM), nebo jiné, obdobné řešení (např. Titus s minometem Cobra). Zkusím níže nastínit klady a zápory jednotlivých řešení:

Varianta 1: Nyní nabízené = "portugalské" řešení - klady:
bylo by k dispozici v nejkratším čase, je zavedené v NATO, k tomu osvědčené v
praxi a nemuselo by být drahé (cenu však neznám), pro zavedení do AČR by
postačovaly zkrácené vojskové zkoušky, nízká silueta vozidla ve srovnání s
variantou 3;
Varianta 2 - Nyní nabízené řešení - zápory:
nižší protiminová odolnost základního vozidla, menší dostřel minometu CARDOM,
pouze částečná kompatibilita se stávající municí AČR.

Varianta 2 - "bohemizované" řešení ShM - klady:
protiminová odolnost na úrovni standardních vozidel Pandur v AČR; minomet
CARDOM je již zavedený v NATO (ale pouze zbraň, už ne komplet s vozidlem),
dále nízká silueta vozidla ve srovnání s variantou 3;
Varianta 2 - "bohemizované" řešení ShM - zápory:
oproti předchozímu se už bude legislativně jednat o vývoj, to znamená, že to bude
trvat o jeden až dva roky déle, než předchozí varianta, rovněž bude dražší, dále
zůstávají nedostatky předchozí varianty - menší dostřel minometu CARDOM,
pouze částečná kompatibilita se stávající municí AČR.

Varianta 3 - ShM na podvozku Titus - klady:
lepší protiminová odolnost už v základu, domácí podvozek, minomet Cobra má o 2
km větší dostřel, než CARDOM, automatické nabíjení (pravděpodobně bude dražší,
než CARDOM, ale podvozek Titus je zase levnější, než Pandur), minomet Cobra
má větší předpoklady ke kompatibilitě s naší těžkou minou (ale to nemám ověřeno);
Varianta 3 - ShM na podvozku Titus - zápory:
vyšší silueta vozidla (ale na úrovni stávajících Tater s PRAM-L), opět se bude
legislativně jednat o vývoj, ale v tomto případě bude ještě o rok delší, než var. 2.

Otázkou zůstává průchodivost terénem - papírově by měla být stejná, ale výrobci
uvádějí vždy prázdné vozidlo - s minometnou nástavbou by byla jiná (to ale platí i
pro PANDUR).

No, mě z toho vychází následující závěr - buď vzít to, co je (a to ve zrychleném řízení - co nejdříve) - myslím si, že ve srovnání s tím, co AČR má k dispozici, neudělá dramatickou chybu (i když kritikové se vždy najdou), nebo požadovat ShM na podvozku Titusu s tím, že tam dát buď nabízený manuálně nabíjený CARDOM (nedoporučuji), nebo lépe - 120 mm strojově nabíjený minomet Cobra.

avatar
Starlight Datum: 19.08.2017 Čas: 18:21

@ Tomáš Procházka

Co je přesně za problém s 120 mm minami do PRAMů? Jenom skutečně nejsou, nebo prošly dobově?

Cituji, co pustila armáda do světa přes A-Report 04/2017: „Velitel minometné baterie [41. mechanizovaný prapor ] kapitán Vratislav Knot dohlížel na střelbu z 82mm minometů a prozradil, že baterie je sice tabulkově vyzbrojena 120mm minomety, ale musí střílet menší ráží, protože do větších minometů není už delší dobu k dispozici munice.“

avatar
Tomáš Procházka Datum: 19.08.2017 Čas: 17:48

Člověk odešle odkaz a aktualizuje si stránku a hned vidí, že se to tu komentuje o příspěvek předtím.
Přesně takto jsem to slyšel o těch misích.

avatar
Tomáš Procházka Datum: 19.08.2017 Čas: 17:46

To Starlight

Toto je mi známo a souhlasím se vším.

Když jsem začínal u minometů v roce 1995 tak jsme měli vz.52 a UAZy to byla sranda :-), pak jsme je někdy v roce 2000 vyměnili za vz.82. a konečně se začíná řešit náhrada, když jsem na konci kariéry u minometů.
Kupodivu jsme se zase vrátili při výcviku k těm vz.52, kvůli problémům s minami do 120.
Sranda bude až povezeme ten malý minomet na korbě Tatry 815-7 8x8.

Jinak jsem v rozpacích z "portugalských" podvozků. Jsem zvědav jestli je tam řešeno nějaké zesílení podvozkové části nebo jestli je to shodné s obyčejnou variantou OT s 12,7mm kulometem.
Další věc jsou ty sedačky v panduru "naše", když se tu nedávno v ČR vyvinuli?

K té misi, nějak jsem se o to nezajímal, my tam dáváme jen tu mech rotu, ale slyšel jsem, že tam pojedou ty vz.85 PRAM-S v počtu 4ks. Snad mají u "sedmičky" čtyři provozu schopné. Nejsem si jist zda náhodou nebudou působit na jiném místě než naše Pandury.

avatar
Starlight Datum: 19.08.2017 Čas: 17:33

Petres, díky. Takže nové 81 mm minomety jsou opět uvolněny ke střelbám.


A ještě upřesnění:

Do Litvy pojede pod německé velení od ledna 2018 do ledna 2019 rotní úkolové uskupení na bázi mechanizované roty = 250 vojáků v podobě mechanizované roty s obrněnými vozidly Pandur a ženijní čety, které doplní zdravotníci, četa palebné podpory (ha!) a logistická jednotka. Vojska budou rotovány a 6 měsíců bude mít misi na starosti 41. mechanizovaný prapor (Žatec).

Do Lotyška pod kanadské velení pojede o minometná četa čítající až 40 vojáků. Podrobnosti zatím žádné.

avatar
petres Datum: 19.08.2017 Čas: 17:10

KOLT
k 81 mm minometům Expal jen toto: http://www.euro.cz/byznys/reklamace-cesko-chce-po-nato-novy-minomet-1364300

avatar
Starlight Datum: 19.08.2017 Čas: 15:54

@ Tomáš Procházka

Tažené 82 mm minomety vz. 82 PRAM-L jsou v AČR dědictvím po ČSLA, jak co se táče vlastního hardware, tak i koncepce jejich nasazení v rámci mechanizovaných (či postaru motostřeleckých sil).

Sovětský svaz (a jím ovlivněná ČSLA) byl z mnoha příčin pozadu za Západem v oblasti samohybného hlavňového dělostřelectva pro nepřímou střelbu. Zatímco SSSR v 70. letech hodně investoval hlavně hodně do samohybných houfnic a kanónů, tak samohybné minomety přišly na řadu až cca v 80. letech. A šli cestou věžových provedení. Západní koncepce levných samohybných minometů v otevírací korbě obrněných transportérů tam nikdy vlastně nebyla.

ČSLA ale byla časově pozadu i za Sovětskou armádou. Navíc neměla tolik peněz, takže za dobu své existence zvládala v 80. letech horko těžko částečné přezbrojení na samohybné kanónové hodince. Peněz bylo pomálu, takže se šetřilo na motostřeleckých divizích a plucích a mobilizačních tankových divizích. S minomety to bylo ještě horší. Naše armáda včetně období ČSLA používala až dokonce 80. let tažené druh válečné vzory minometů, které až koncem 80. let začaly postupně nahrazovat tažené vz.82 PRAM-L. Výroba samohybných 120 mm minometů vz.85 PRAM-S se do vlastně nikdy pořádně nerozjela a pravděpodobně by šly jen k motostřeleckým plukům tankových divizí, takže motostřelecké divize by měly zase smůlu.

Situaci dělostřelectva ČSLA koncem 80. letech jsem se pokusil shrnout (s mnoha chybami) v tomto článku http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=297&t=7689

A toto zdědila AČR jak hardwarově, tak i v myšlení velitelských kádrů. A protože se do nových/modernizovaných dělostřeleckých zbraní v podstatě za dobu existence AČR dosud nedala ani koruna, tak tu máme jen staré tažené minomety a 8 samohybných PRAM-S z dob ČSLA. Jediný dosavadní nový přírůstek AČR za cca 25 let její existence je 19 kusů přenosných minometů 81-MX2-KM (Expal M-86) v NATO ráži 81 mm (jednomu se v dubnu 2017 vydula hlaveň, tak ani nevím, jestli jsou ostatní uzemněné).

Příští rok mechanizovaná rota Pandurů odjíždí „střežit“ hranici NATO do Pobaltí pod německé velení, zřejmě bez vlastních prostředků palebné podpory. Minometná četa tam na jiné místo pojede také (s 120 mm PRAM-L?) pod kanadské velení. Shrnuto, je na čase s tím něco dělat.

AČR nemusí nic moc vymýšlet. Máme tu domácího licenčního výrobce Pandurů. Má řešení, které unese standardní západní 120 mm minomet, jehož zástavba je ověřená pro kolová bojová vozidla. Můžeme se diskutovat, zdi vzít portugalské podvozky nebo naopak nové.

Současně už musí AČR nějak dořešit systémy řízení palby pro modernizaci 152 mm ShKH Vz.70 DANA, nákupy TITUSů jve funkci DFC (MKPP). Navíc AČR přezbrojuje radiokomunikační sítě na bázi nových radiostanic Harris s velkými datovými přenosy. Takže možná tudy povede i cesta pro systémy řízení palby pro minometné jednotky.

avatar
KOLT Datum: 19.08.2017 Čas: 15:48

MALI, 43. vpr už 60mm přenosný minomet má – ANTOS-LR. Údajně jsou s ním velice spokojeni. Mají i přenosné 81mm Expal M-86, o spokojenosti s ním nemám žádné informace, koneckonců ho mají asi rok a já nejsem insider.
U nich musí být všechno přenosné a vysaditelné na padáku, jinak se jim nezavděčíte :-)

avatar
Tomáš Procházka Datum: 19.08.2017 Čas: 15:08

To starlight
Dobrá videa, jen by mě zajímalo co je vedlo k tomu dát si miny do toho Vasilka tak daleko. Kdyby byly blíž tak nemusí běhat jak magor a zvýší se tím rychlost palby a účinek v cíli.
Odhaduji, že tahač přivezl Vasilek do pal.stanoviště zadním čelem k nepříteli, odpojili jej od tahače, možná trochu popojel a pak vyložili do boku (vedle tahače) munici. Možná kdyby ji nedávali tak do strany, ale vpravo vedle minometu bylo by to lepší. Vzdálenost složení by byla možná o pár metrů delší. Samozřejmě musí být zachován 360 stupňový odměr. Viděl jsem je takto nosit i granáty pro D-30, prostě běžecké závody a toto dělo bylo statické na základně, munice nekrytá, dělo nekryté.
Naše obsluhy dělali něco podobného složili si miny daleko od ústí hlavně. Pak museli běhat v trojúhelníku po ose munice, hlaveň, spouštěcí šňůra.

avatar
Tomáš Procházka Datum: 19.08.2017 Čas: 14:52

to MALI, Starlight
S tím se dá obecně souhlasit a závidím jim propracovanou strukturu jednotek.
Jenže my nikdy nebudeme mít organizační strukturu US ARMY (peníze, vůle a neschopnost říci co chceme). Snaha tu je například se připravovalo navýšení počtů techniky na praporu a v rámci toho do mech. čet přibylo družstvo "zbraní". To by ale mělo myslím jen palebné prostředky jako Carl Gustav, granátomet.

Myslím, že nákupy (systémy řízení a velení/systém řízení palby) tak jak se dělají u nás způsobí:
A) že to nebude fungovat = nekompatibilní
B) že bude fungovat jen částečně = komplikovaně/ neustále laděné a nastavované viz. BVIS = pravděpodobná varianta.
C) že bude plně funkční, blbu-vzdorné, intuitivní, rychlé, odolné = nepravděpodobné

Jinak prapor na Pandurech opravdu není mechanizovaný, jen se tak označuje.

Myslím, že ani Američané nejsou nadšeni ze STRYKERů, množí se silná kritika spojená určitě s lobby ve prospěch skutečných mech. jednotek. Zejména se kritizuje přetěžování techniky, slabá výzbroj. Například snaha zavést 30mm věž na Stryker.
Celé toto by bylo na strašně obsáhlou diskuzi a myslím, že už se to tu probíralo.

Tady a teď má cenu řešit věžovou nebo bezvěžovou koncepci minometu nahrazujícího tažené u minometných baterií. Nebo vhodnost tohoto podvozku (jestli to chápu správně ex portugalského) pro samohybný minomet, nebo typ použitého minometu.

avatar
Starlight Datum: 19.08.2017 Čas: 14:51

Ještě na odlehčení ohledně praktické rychlosti střelby minometů:

Sovětský/ruský automatický minomet/granátomet 2B9 Vasilek ráže 82 mm je určen pro nepřímou i přímou střelbu. Má úžasnou praktickou rychlost střelby až 100-120 ran za minutu. Ale všechno to visí na jednom muži – podavači munice: https://www.youtube.com/watch?v=gDGo0q6g8hg

Pro srovnání, podavač munice u amerických výsadkářů podávání munice do 81 mm minometu řady M251 (může velmi krátkodobě střílet rychlostí 20-30 ran za minutu) pojal rozhodně méně namáhavě: https://www.youtube.com/watch?v=gsxaeIPOJIs. Proto k 81 mm minometu zásadně obsluhu tří mužů.

avatar
petres Datum: 19.08.2017 Čas: 14:23

Díky Starlight a MALI za zajímavé čtení a hlavně námět k přemýšlení k čemu by kolová brigáda měla sloužit a hlavně v jakém složení (dobře navazuje to na moji debatu s MALI pod článkem Manuever SHORAD Launcher: Protivzdušné krytí americké armády)

avatar
Tomáš Procházka Datum: 19.08.2017 Čas: 14:10

To flanker.jirka
Nesouhlasím s tím, že většinu úkolů plní roty samostatně. To může ve větší míře nastat hlavně v asymetrickém konfliktu - mise. Tím netvrdím, že mech rota nemůže plnit úkoly samostatně v symetrickém konfliktu.
Ano - cvičení, kde cvičí prapor jako celek není tak často a ještě méně se cvičí na úrovni brigáda. Je to logické čím vyšší celek v armádě tím méně často jsme schopni zorganizovat cvičení pro ně. V armádě jako je naše bude nejčastěji cvičit v posádce družstvo, četa, někdy i rota. Při vyvedení do VÚj rota, prapor a někdy i brigáda. Pak se samozřejmě o tom píše protože to má větší význam a dopad na společnost než když 1 družstvo, 1 čety, 1 roty, 41 mech.praporu provedlo výcvik v základních bojových drilech.
Vaše přání - (mít na rotách alespoň 81 mm by bylo super) - bylo, ale jen částečně. Samotný minomet musí někdo úkolovat a ten musí mít přehled o tom co dělají všechny prvky roty, což velitel minometu jen obtížně bude zvládat.Vzhledem k tomu, že by to byl palebný prostředek roty tak by jej úkoloval VR a v boji řídil třeba ZVR, nebo někdo jiný určený, kdo má přehled o celkové situaci na bojišti a chápe záměr velitele roty. To vše bude mít vliv na rozhodování = ztráta času.
Dále jeden minomet nemá požadovaný účinek v cíli. Obvykle na cíl o velikosti družstva, palebný prostředek (PTŘS, BZK), pozorovatelnu, vede palbu celá četa. Je to dáno tím, že minomet jako takový není zrovna přesný tak se to musí dohnat množstvím hlavní pálících na cíl, čímž se také zvýší množství min dopadajících na cíl souběžně a tím je zaručena efektivita v cíli. Samotný minomet zvládne tak umlčet, rušit, osvětlit, cíl což ano někdy může rotě stačit.
Vrátím se k tomu vašemu vyjádření, že roty působí samostatně (asi jsou myšleny mech. roty). Ano v minulosti jsme nacvičovali činnost takzvaných rotních úkolových uskupení. Těmto rotám se přidělovali další prvky a jedním z nich byla minometná (palebná) četa od minometné baterie mech. praporu. Stejně se pak musela dělat dekonflikce s letectvem což opět zabere čas.

Dále ještě reakce na vaše souvětí: Mít minomety jen v baterii je...
Naše minometné baterie by nepodporovala jednotky jen na polích, ale i v zastavěné oblasti v souladu s pravidly použití síly. 120mm mina minometné baterie je účinnější než 81mm a tak bude mít větší význam zrovna v boji ve městě. Nedojde li k odpozorování dopadu první miny při zastřílení cíle pak můžu nechat vystřelit celou četu a tím se mi zvýší šance na odpozorování dopadů, což opět samotný minomet neudělá.
Přehradné palby (zejména nepohyblivé přehradné palby) se vedou a jsou žádány a jsou ve prospěch mech. rot (praporu) v obraně.
Jinak ale souhlasím s tím, že zjistí-li děl.průzkum u mech roty cíl a zadá jej do "systému" měli by se prvky pro střelbu během pár vteřin zobrazit na systému řízení palby minometu. Pak se jen počká na povolení palby.
Na závěr dnes je opravdu manévrování tažených minometů nepraktické a u mech. praporu nemá co dělat tažený minomet. Proto se zde diskutuje nad samohybným minometem jako náhradou těch tažených u minometné baterie. Jinak kdo nechá mech.roty bez palebné podpory je zoufalý protože jej k tomu situace donutila, nebo má naprostou převahu na bojišti, nebo blbec.
Ještě by se tu taky mohl někdo zabývat tím jestli je prapor s Pandury mechanizovaný.

avatar
Starlight Datum: 19.08.2017 Čas: 13:41

Raději znovu popíšu struktury a vazby v rámci amerických SBCT. Ono to opravdu není stejné jako v AČR a mám často pocit, že to někdy způsobuje nedorozumění.

1) Koncepce nasazení kolových bojových vozidle US ARMY vs AČR
Naše mechanizované prapory/roty podle mne bohužel stále vycházejí z koncepce sovětských motostřeleckých koncepcí, které se v AČR v rozhodujících hlavách navždy usadily a do nich pak napasovali novou techniku, jako jsou Pandury II. Jen jaksi zmizely tanky, protitankové oddíly a silné dělostřelectvo, které „motostřelecká“ koncepce vyžadovala.

Američané na to šli u SBCT jinak. S nástupem kolových obrněných vozidel Stryker vytvořili i tomu odpovídající úkoly, koncepty a strukturu jednotek. Toto si ověřili ve dvou COIN válkách nebo dnes v rámci dálkových přesunů a spojeneckých cvičení v rámci posilování východního křídla NATO.

Oo roku 2003, kdy koncept SCBT zavedli, už přišli na řadu nedostatků v technice a organizaci. Postupně to vylepšovali, takže bych si dovolil tvrdit, že jim to v boji zřejmě funguje. Neříkám, že takto má být i v AČR, nicméně je to rozhodně učebnicový vzor nasazení středních sil na bázi kolových OT vhodný k detailnímu prozkoumání.

Budu se opakovat. U jednotek Stryker se Američané důsledně vyhýbají označení mechanizované (na to mají těžké jednotky s BVP Bradley podporované ve velkém tanky). Prapor v SCBT je pěší, bojové roty jsou střelecké. Z názvů je vidět, že hlavní bojovou silou SBCT je sesednutá pěchota a vozidla a další zbraňové systémy mají „jen“ podpůrnou funkci.

Pro srovnání - velitel střelecké roty u amerického SCBT má pod svým velením mnohem více vozidel než u české mechanizované roty s Pandury. Celkem až 21 Strykerů různých verzí proti 10 pandurům v AČR a má pod svým velením až o 80 % více převážené pěchoty než je tomu u mechanizovaná roty AČR. Takže v US ARMY to jde. Více detailů jsem sepsal například zde: http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=226&t=7518&p=250263#p250262 nebo zde (09.06.2017 v bodu 3) http://www.armadninoviny.cz/idet-2017-bojova-vozidla-pechoty.html?stranka=5#comentvypis

2) Organizace minometů v pěším praporu a střelecké rotě SBCT US ARMY.

Základem minometné palebné podpory není vlastní střelecká rota, ale nadřazený pěší prapor. Na jeho velitelství a velitelské rotě (HHC) je umístěná minometná četa se 4 minometnými Strykery M 1199 MCV-B nebo novějšími M1252 MCVV (oboje vozidlový 120 mm + výnosný 81 mm minomet) a hlavně velitelství minometné podpory praporu, jehož součástí je i jediné praporní Fire Direction Centre (FDC, český ekvivalent Místo koordinace palby – MKP).

FDC fyzicky sedí v jednom 4x4 HMMWV s velkou jednoprostorovou skříňovou nástavbou. Střelecké roty takové vlastní FDC nemají. Takže pokud všechno funguje, tak se všechna data sbíhají v praporním FDC a to datově rozděluje palebné úkoly těm rotním nebo praporním minometům, podle toho, jak jsou ke konkrétnímu úkolu nejlépe vhodné. Samozřejmě v rámci brigády SBCT je tu i dělostřelecký oddíl (prapor) s velkými houfnicemi, radary, a velkým FDC, které je napojené do stejné datové sítě.

A jak je to na rotě? Jak už jsem napsal v předchozích příspěvcích, na střelecké rotě je minometná sekce se dvěma minometnými Strykery M1199 MCV-B nebo M1252 MCVV (oboje vozidlový 120 mm a výnosný 60 mm). Z velitelství pěšího praporu má zpravidla každá střelecká rota přiděleno jedno vozidlo Stryker předsunutých dělostřeleckých pozorovatelů (FO) typu M1131 FSV (nebo novější M1251 FSVV). Tedy je tu kompletní praporní/rotní dělostřelecký systém – dělostřelecký pozorovatel – FDC – minomet. Rotní FO slouží i k navádění palby brigádního houfnicového dělostřelectva.

Jak už jsem napsal, základem pro moderní řízení palby u samohybných minometů US ARMY je použití vozidlového systému řízení palby typu M95 MFCS-M. Tento systém je připojen s ostatními dělostřeleckými uživateli do stejné datové sítě. Nejefektivnější tedy je, pokud palbu všech minometů v praporu řídí praporní FDC.

Pokud dojde ke ztrátě spojení s FDC, nebo je FDC zničeno, nebo povaha úkolu a vzdálenosti neumožnují využití FDC, tak se využívá dalších možností M95 MFSC-M. Samohybný minomet Stryker se systémem M95 (má přistup k datům od FO) se pak stává lokálním FDC. Může to být vedoucí minometné vozidlo minometné sekce, nebo dokonce každé minometné vozidlo samostatně.

Pro případ, že nejsou žádná data v síti, tak se stále trénují i starší postupy řízení minometné palby. Například dělostřelecký pozorovatel je velmi blízko minometům a palubu řídí fonicky přes rádio nebo polní telefon. Trénuje se i minometná palba, kde střelec minometu má přímou viditelnost na cíl (a cíl má přímou viditelnost na minomet) a vozidlo si zaměřuje cíle zcela samo. Pro případ poruchy nebo zničení systému M95 také obsluhy minometů trénují i řízení palby a balistické výpočty starými metodami s použitím tabulek, analogových pomůcek a fóického spojení .

Protože samohybné minomety na úrovni rota i prapor se mohou dostat snadno do přímého ohrožení, tak má velký význam i velký počet členů obsluhy (řidič+4). Je možné vyhradit někoho jen na hlídání (na vozidle za kulometem M240 nebo mimo vozidlo s osobní zbraní). V případě napadení mají samohybná vozidla nejen lafetované kulomety (Stryker M1129/M1252 jeden M240, M1064A3 jeden velkorážný kulomet M2) na vlastní obranu, ale sesednuvší obsluhy minometů se svými pěchotními zbraněmi cvičí standartní pěchotní taktiky obrany a protiútoku. A zde počty lidí mají svoji váhu.

avatar
MALI Datum: 19.08.2017 Čas: 12:38

To Tomáš Procházka, flanker.jirka:
v podstatě je to o penězích..., v první řadě musíme dát dohromady minometné baterie na praporech - u mechanizovaných (+ tpr) je to jasné - tam 120 mm ShM, u lehkých a výsadkových je otázkou, zda 81, nebo 120 mm minomety (Já bych se přiklonil k těm 81 mm, samohybným, s možností konverze na klasické polní - tj vyjmutí hlavně a její osazení na vezený podstavec a ložiště); v případě dostatku přidělených prostředků bych pro vpr. uvažoval ještě s 60 mm v čistě polním provedení pro výsadkové operace.
K problematice rotního minometu - dříve se používaly pouze polní minomety, převážně ráže 60 mm - samohybné v podstatě ještě nebyly. Teď by byla možnost ShM. Jak jsem již uvedl, je to o penězích, když budou finanční prostředky (a to bude problém), dá se pořídit i ShM na rotu. Proč? - jednoduše, protože hlavní není nikdy dost. Prapor nemusí v soudobém/budoucím boji působit v teoretických mantinelech současných předpisů a klidně může dojít k tomu, že minometná baterie bude mít se svým dostřelem problém dosáhnout na cíle odloučené roty. Pak bude té rotě rotní minomet "sakra" užitečný. Když bude v sestavě praporu dle předpisů, tak umožní soustředit palbu více hlavní na jeden cíl (většinou více cílů) a dosáhnout tak větší hustoty palby na tento cíl = většího účinku na cíl a kratší doby postřelování cíle a sníží ohrožení minometů v praporní minometné baterii, odvetnou palbou protivníka. Pokud to bude ShM, lze jej vybavit INU na hlavni, což ve spojení s GPS a příslušným SŘP umožní vytvořit "autonomní ShM" - to znamená, že po obdržení souřadnic cíle a povelu k palbě může v podstatě bez přípravy na tento cíl vystřelit (nepotřebuje žádné připojování, vytýčení palpostu, hlavního směru...). K tomuto stavu však musí být plně funkční C3 systém praporu (nyní OTS/BVIS, optimálně C4ISTAR) a na praporu musí být funkční MKPP (vozidla pro MKPP už budou brzy dodána, teď ještě aby bylo plně funkční MKPP).
Ohledně ráže - optimálně by měla být shodná s ráží praporních minometů (kvůli logistice).
Podvozek by měl být optimálně shodný, jako u ostatních vozidel roty (logistické hledisko), nebo by měl mít alespoň stejnou pohyblivost (taktické hledisko).
Ke kritizované neschopnosti dělostřeleckých Pz prostředků předávat souřadnice cílů: všechny tyto prostředky jsou koncipované k automatizovanému předávání souřadnic cílů. Pz komplety LOS-M a Sněžka-M toto "umí" jak v rámci SŘP dělostřelectva (ASPRO), tak v rámci BVIS/Děl, který je kompatibilní se vševojskovým OTS/BVIS (je to jeden SW); LOV-Pz sice nemá terminál SŘP ASPRO, primárně poskytuje informace o cílech pouze do BVIS/Děl, ale v listopadu minulého roku byl připojen do architektury C4ISTAR AČR. Takže dělostřelecké Pz prostředky tuto schopnost technicky mají. Pokud ji minometné baterii reálně neposkytují, bude chyba zřejmě někde jinde.

arr