TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Pozemní technika

Schopnosti Armády ČR – Dělostřelectvo

Datum přidání 11.08.2014    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 34 komentářů    autor autor: Michal Uher

Nedávno vrchní velení armády přiznalo, že pokud bude financování resortu MO ČR pokračovat stávajícím způsobem, tak bude muset armáda rezignovat na některé schopnosti. Řada politiků byla tímto tvrzením velice překvapena. Jednou z oblastí, kde došlo v minulosti k dramatické redukci výzbroje i jednotek je dělostřelectvo. Dá se říci, že v současnosti jsou počty i stav dělostřelecké techniky ve výzbroji Armády ČR poměrně tristní.

Foto: ShKH vz. 77 Dana (Samohybná kanónová houfnice vzor 77 Dělo automobilní nabíjené automaticky) / army.cz

Foto: ShKH vz. 77 Dana (Samohybná Kanónová Houfnice vzor 77 Dělo Automobilní Nabíjené Automaticky) / army.cz

 

Použití dělostřelectva

Dělostřelectvo bylo řadou lidí a zejména politiků považováno v 90. letech za brutální a útočnou zbraň, která je velice nebezpečná. Proto spolu s tanky byly počty dělostřelectva radikálně redukovány, jako něco nežádoucího, co slušná společnost pomalu ani nemá vlastnit. Dlouhodobé nasazení našich vojáků na Balkáně a následně v Iráku případně v Afghánistánu vytvořil dojem, že právě dělostřelectvo patří k méně potřebným částem našich ozbrojených sil.


Dělostřelectvo má však stále svou pevnou a neotřesitelnou pozici v taktice nasazení bojových sil. Používá se jak v útočném, tak obranném boji. Dělostřelectvo může působit proti bodovým cílům (jednotlivým budovám, technice atd.), tak také proti plošným cílům (seřadiště vojsk, obsazené obce atd.). Dělostřelectvo může zastavit přípravu nebo začátek ofenzivní operace protivníka, zpomalit průběh útoku, demoralizovat vojáky protivníka a také zneprůchodnit určité oblasti a tím protivníka vmanévrovat do určité pozice.


Dělostřelectvo je využíváno jak v klasických frontových operacích, kdy se protivník vytlačuje plošně z určitého území, tak také může být použito odvetným způsobem. Příkladem odvetného použití dělostřelectva je jeho využití na základnách v Afghánistánu.


Na základny v Afghánistánu jsou prováděny útoky pomocí improvizovaných raketových prostředků. Právě dělostřelectvo při zjištění přesné pozice protivníka je schopno nejrychleji provést nějaký odvetný krok proti odpalovačům těchto raket. Jelikož nedošlo k nasazení našeho dělostřelectva v operacích v Afghánistánu, tak došlo k mylné představě, že naše moderní armáda dělostřelectvo prakticky nepotřebuje.


Jenže díky tomu, co se děje na Ukrajině, si mnoho lidí uvědomilo, že pro frontovou nebo plošnou obranu našeho území jsou potřeba všechny schopnosti armády a to včetně dělostřelectva.

 

Video: Cvičení „Grim Campaigner -- Arty" (2013). / YouTube


Technika ČSLA a Armády ČR

Když se podíváme na stav dělostřelecké techniky k roku 1990 tak objevíme číslo 2453 ks. Jedná se o prostředky, které tehdy zdědila ČSFR po ČSSR. Toto číslo obsahuje několik druhů dělostřelecké techniky – hlavňové dělostřelectvo, které se skládá ze samohybných a tažených houfnic/kanonů, vezených a samohybných minometů, salvových raketometů a raketové techniky.


Nejprve došlo k omezování a vyřazování techniky na základě mezinárodních dohod o odzbrojení. Další vlna redukcí proběhla v okamžiku, kdy došlo k profesionalizaci naší armády a byla zrušena řada útvarů a tím pádem bylo rozhodnuto o vyřazení i dosud provozované techniky.


Od roku 1990 byl pouze využíván dělostřelecký materiál nakoupený před rokem 1989 a nedošlo k žádné významné modernizaci nebo akvizici nového dělostřeleckého materiálu. Rozvoj nastal pouze v oblasti elektronických a průzkumných prostředků jako LOS, Sněžka a Arthur.


Podle stránek MO ČR má naše armáda k 1. Lednu 2014 k dispozici 179 kusů dělostřelecké techniky a to samohybné kanonové houfnice Dana, samohybné minomety PRAM a minomety vz.82. Nedávno došlo k vyřazení raketometů RM-70 bez náhrady. AČR nemá k dispozici také žádné tažené houfnice.


V minulosti proběhlo jednání o nákupu finských samohybných minometů NEMO na podvozku Patria AMV, ale celá akce byla ukončena pro podezření z korupce. Nedávno pak byla oznámena plánovaná akvizice minometů v ráži 81 mm, o které jsme psali v jiném článku.


Když se podíváme na současnou dělostřeleckou techniku AČR, tak vidíme poměrně tristní stav. Prakticky všechny hlavňové prostředky pochází minimálně konstrukčně z 80. let a nebyly významněji modernizovány.

 

Všechny prostředky používají ráže zbraní z Varšavské smlouvy a nejsou kompatibilní s NATO. Zajímavé je také to, jak se AČR brání taženým houfnicím a tlačí na používání samohybných prostředků s argumentem, že více chrání posádku a umožňují po výstřelu rychle změnit postavení. Je to pravda, ale i tažené houfnice mají své výhody.

 

Video: V současnosti je 13.dělostřelecká brigáda Jinice jediným dělostřeleckým svazkem v rámci Armády České republiky. / YouTube


Možnosti dělostřelectva Armády ČR

a) Zrušení bez náhrady – nejčernější variantou je zrušení dělostřelectva jako takového a vyřazení ShKH Dana a minometů PRAM po ukončení jejich životnosti bez náhrady. Pokud z hlediska nedostatku finančních prostředků dojde k takovému opotřebení dělostřelecké techniky, že na její větší údržbu nebudou prostředky a dělostřelectvo již nebude shledáno jako perspektivní a potřebná součást ozbrojených sil, může dojít i k této variantě. Nahrává tomu i zrušení raketometů RM-70 bez náhrady.


b) Modernizace techniky – Již několik let prezentuje na veletrzích IDET a IDEB společnost Excalibur Army schopnost provést modernizaci ShKH Dana M1 CZ. Modernizace je poměrně méně nákladná než nákup nové techniky. Modernizace zahrnuje i nový systém řízení palby a novou munici. Došlo by i k modernizaci podvozkové skupiny a pracovních prostor posádky.

 

Podobně je možno uvažovat i o modernizaci samohybného minometu PRAM. Pro modernizaci jako takovou je podstatný právě systém řízení palby, který zkracuje dobu potřebnou k zamíření, zpřesňuje míření a umožňuje trefit hned první ranou.

 

Nevýhodou modernizací pokud nedojde k zásadnímu zásahu do samotné zbraně je to, že zůstane v původní ráži a v porovnání s nejmodernějšími prostředky bude mít s vysokou pravděpodobností menší dostřel vycházející z charakteristik původní zbraně.

 

Patria NEMOFoto: Minomet NEMO (NEw MOrtar). / Patria


c) Akvizice moderních prostředků – pokud by si AČR měla ponechat schopnost dělostřelectva, tak v určité době bude potřeba všechny prostředky nahradit. V případě, že nedojde k použití modernizovaných prostředků, dojde k nákupu prostředků nových. Byl zde pokus o nákup samohybných minometů NEMO na podvozku Patria AMV.

 

Tato myšlenka je poměrně kuriózní, protože zástupci MO ČR často hovořili v minulosti o tom, že je potřeba redukovat počet typů vojenské techniky, aby byla provozována efektivněji a náhle se jednalo o pořízení nové zbraně na podvozku zcela jiného výrobce, ačkoliv do výzbroje jsou zařazena vozidla PANDUR stejné kategorie.

 

Nákup nových prostředků by tak měl být veden skutečně v intencích zdravého rozumu a efektivity nákupu. U moderních houfnic se můžeme setkat se třemi provedeními – samohybné prostředky chráněné – Zuzana, PzH 2000, které poskytují jak možnost vlastního přesunu, tak ochranu posádky při vedení palby.

 

Dále pak nalezneme samohybné prostředky nechráněné. Jedná se obvykle o nákladní vozidla s výkonnou houfnicí spojenou pevně s vozidlem, kterou však ovládá posádka vně vozidla a je tak vystavena účinkům případné odvetné palby. Třetí variantou je pak tažené dělostřelectvo, kterému se však řada lidí z rezortu urputně brání, právě pro dlouhou dobu potřebnou pro zaujetí a opuštění stanoviště a pro prakticky nulovou ochranu obsluhy před odvetnou palbou.

 

Je zcela evidentní, že první prostředky jsou výrazně dražší a náročnější na provoz než poslední zmíněné tažené houfnice. I když to neznamená, že tažené houfnice musí být z hlediska účinků v cíli méně efektivní. Předpokládá se, že nové prostředky by automaticky byly pořizovány v rážích NATO.

 

ShKH Zuzana

Foto: ShKH Zuzana  . / KONŠTRUKTA-Defence, a.s.


d) Akvizice moderních prostředků ve spolupráci se Slovenskem – tuto možnost uvádím jako samostatnou, protože má své specifické výhody i nevýhody a nevystihuje tak ani jednu z předchozích možností. Sousední Slovensko provozuje dva základní typy dělostřelecké techniky ShKH Zuzana v ráži 155mm NATO a pak raketomety Modular, které jsou schopny palby jak raketami v ráži 122mm, tak raketami MLRS, které jsou standardní v NATO a jsou k dispozici v řadě zajímavých provedení.

 

Slovensko se potýká také s problémem financování ozbrojených sil. Z hlediska dělostřelectva využívá techniku, kterou samo vyrábí a ČR tuto schopnost nemá. Při akvizici techniky na Slovensku se nabízí možnost využití technického a servisního zázemí našeho souseda bez nutnosti nezbytně budovat vlastní zázemí. Jednoduše jsou pak k dispozici zkušenosti s provozem.

 

Oba prostředky principiálně vycházejí z techniky, která je v současnosti v užívání v AČR. Přechod na tuto techniku by tedy byl mnohem rychlejší. Další zajímavou možností je pak společné nasazení v rámci zahraniční mise, kde by na jedné technice mohli sloužit jak čeští, tak slovenští vojáci. Mohla by probíhat společná cvičení bez nutnosti přepravy techniky na dlouhou vzdálenost.

 

Nevýhodou tohoto řešení je to, že oba prostředky byly vyrobeny hlavně pro OSSR na základě konkrétních požadavků. Je otázkou nakolik probíhá další vývoj a modernizace, protože oba prostředky nejsou už nejnovějšími prostředky na trhu. Společná spolupráce při výstavbě dělostřeleckých jednotek by ale dala nový a konkrétní smysl vzájemné spolupráci, o které se dnes stále spíše více mluví. V případě Slovenska se dá také očekávat jiná cenová relace za prostředek určitého typu než třeba při nákupu německé zbraně PzH 2000.

 

Raketomet RM-70 MODULARFoto: Raketomet RM-70 MODULAR / MO SR


Nahrazení dělostřelectva jinými schopnostmi

Úvaha na téma, zda může být schopnost dělostřelectva nahrazena nebo suplována jinou schopností je logická a legitimní. Je však potřeba zmínit, že všechny pokusy řešit úkoly dělostřelectva jinými prostředky, jsou neefektivní.


1) Bitevní letectvo – ano, klasické bitevní i vrtulníkové letectvo je schopno působit proti bodovým i plošným cílům. Existuje však několik negativ tohoto řešení – vysoká cena za likvidaci daného cíle a také veliká závislost na počasí. Při nevhodném počasí je podpora letectva nulová. Použití bitevního letectva také předpokládá ovládnutí vzdušného prostoru, protože jinak jsou tyto prostředky vydány na pospas stíhacím letounům protivníka.


2) Tanky – tank má také dělo. No, to sice ano, ale tank může dělostřelectvo zastoupit velice omezeným způsobem. Obvykle má menší dostřel a není schopen plnit některé dělostřelecké úkoly. Vhledem k tomu, jaký máme v současnosti počet tanků, tak při plnění úkolu dělostřelecké podpory by tanky nemohly plnit úkol boje proti tankům a podporu pěchoty v boji.

 

Dělostřelectvo se dostalo na okraj zájmu, ale přitom jde obecně stále o velice efektivní bojový prostředek, který má velikou taktickou i strategickou hodnotu. Je potřeba změnit optiku řady obyvatel a politiků na dělostřelectvo, protože není pravdou, že by se jednalo pouze o útočný prostředek. Bez dělostřelectva je totiž liniová obrana naší země prakticky neřešitelná.

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
liberal shark Datum: 04.09.2014 Čas: 08:56

Když se to pokusím shrnout - i současná rusko-ukrajinská válka, stejně jako předchozí rusko-gruzínská válka potvrdila nezastupitelnou úlohu dělostřelectva (široké užití MSTA-S, D-30, katuše, Uragan), takže vůbec nelze uvažovat o jeho zrušení AČR.

Jako výsledek debaty vidím realistický tento scénář - dělostřelecký pluk vybavený SHKH Zuzana 155mm L45 nebo L52, plus salvové raketomety třídy HIMARS pro rakety systému MLRS. Stálo by za to prozkoumat možnost ATACMS (velký dosah, speciální submunice).

Je životně důležité rozvíjet SŘP a dělostřeleckého průzkumu pro práci v reálném čase.
Dělostřelectvo musí umět taktiku udeř a zmiz, působit v rozptýlené sestavě, mít schopnost efektivní protibaterijní činnosti)

Pro manévrové brigády pořídit samohybné minomety 120 mm na pancéřové platformě, ale nemusí to nutně být ty nejmodernější, nejdokonalejší a nejdražší s otočnou věží.

Tažená děla jsou dnes sedící kachnou, tažené minomety jen pro motorizované pěší, průzkumné a výsadkové jednotky.

avatar
Lukas Datum: 16.08.2014 Čas: 22:01

Tekst dobry...
Nie ma dal Was innej alternatywy jak rozoj artylerii (z resztą w Polsce jest podobnie)
Generalnie patrząc przez pryzmat Waszych mozliwości macie 2 drogi
- zakup używanych systemów (np. Pzh 2000 od Niemcow) - mało prawdopodobny (nie wiem czy są jeszcze jakieś haubice na sprzedaż - w "normalnej cenie")
- modernizacjia wz 77 Dana do standardu Zuzana

Przy tym potrzeba Wam 24-36 haubic

Nie ma co się bawić w holowane haubice - nie są tanie (M777 tani nie jest) potrzebują liczną obslugę - co jest wadą przy małej armii i są zupełnie bezbronne przy ogniu kontrbateryjnym...

Zakup haubic takich jak Caesar czy ATMOS także odradzałbym - nie są tanie a i tak oferują mniej niż Zuzana czy Pz2000

Sprawa wyrzutni rakietowych jest prostrza - albo kupujecie używane M270 (8-16 sztuk) Albo wchodzicie w kooperacje ze Słowakami (bo nie sądze żebyście chcieli z HSW) i kupujecie nowe wyrzutnie 227mm (607mm ATACMS jest chyba poza Waszymi możliwościami )
GLMRS - to jest to czego potrzeba każdej porządnej armii

Jeśli chodzi o moździerze - głupotom jest zakup holowanych 82mm
Lepiej 120 i to samobieżne - niekoniecznie NEMO (bo są drogie), czy RAK (nasz produkt - coś pomiędzy AMOS, a NEMO)
Można kupić tańsze systemy - takie jak amerykański M1129
Do moździerzy 120mm jest też amunicja specjalna - np. przeciwpancerna (STRIX)
http://www.youtube.com/watch?v=NtmVCvT7MOM

Nie macie silnego lotnictwa, nie bedizecie mieli śmiglowców, macie bardzo mało czołgow - musicie mieć artylerię...

Was nie stać na nie posiadanie dobrze uzbrojonego pułku artylerii...

avatar
krakra Datum: 16.08.2014 Čas: 08:14

Podle mě by byla nejlepší možnost, zachovat Dany a nakoupit nové Zuzany a mít tak klidně dva systémy. Staré Dany nechat dosloužit a pomalu přecházet na Zuzany. Nákup nových Zuzan bych viděl jako spolupráci se Slovenskem, třeba by se dala Zuzana eště dále domodernizovat, co mi na Zuzaně "vadí" je design, hlavně přední kabina.
Nechápu likvidaci taženého dělostřelectva, já osobně bych klidně obnovil tažené dělostřelectvo.

avatar
Happy Datum: 14.08.2014 Čas: 23:27

Co se týče koncepce dělostřelectva vyděl bych to takto:
Na úrovni dělostřeleckého pluku je potřeba dobudovat ke každému oddílu další baterii, aby ke každému praporu bylo možno přiřadit palebnou baterii.
Samozřejmě 155 s automatickým systémem zamíření.
U praporů bych nechal systém minometných baterií se samohybnými minomety na podvozcích podle typu brigády. Zároveň bych ke 44. a 74. lmopr doplnil minimálně četu 120 mm - samohybné. 82 nebo 81 jsou jen flusátka.
Největší kámen úrazu je navádění palby, protože palbu navádí družstvo děl průzkumu, přiřazené od baterie. V současné době vzniká jakýsi prvek, jehož schopností je také navádět palbu a je začleně do čet a rot. Tím je jaksi zbytečné držet družstvo děl. průzkumu. Zároveň se bijou dva systémy udávání cílů (český - dálka, směr a polohový úhel) a západní - CFF. To je také důležité rozhodnout, k čemu se přiklonit. Naše moderní technika má kamery, dálkoměry, GPS atd. a proto není problém určit polohu cíle, případně opravy dopadů střel v podstatě z jakéhokoliv vozidla. Důležité je vybudovat komunikační síť (něco jako aspro) k udávání cílů, výpočtu palebných prvků atd.) v datovém toku. Kdy někdo zaměří cíl - souřadnice, rozměry, typ, krytí atd, zašle je na MKP, kde systém automaticky spočítá způsob ničení, počty střel a hlavní, vyhodnotí které houfnice budou cíl ničit, každé zašle přesné souřadnice a ty poté automaticky vypočítají svoje prvky vzhledem k poloze a hlavnímu směru.
Takto si představuji dělostřelectvo 21. století

avatar
xawer Datum: 14.08.2014 Čas: 09:48

Jecchus:
liberal shark:
"... (stejná pohyblivost, průchodivost, balistická ochrana) a logistické (údržba, zásobování, náhradní díly)..."
O.K. Přesvědčli jste mě...

avatar
Idaho Datum: 14.08.2014 Čas: 08:29

Tak ani na druhý pokus se to nepovedlo :D Kašlu na to

avatar
Idaho Datum: 14.08.2014 Čas: 08:24

Pardon, nevím proč se to tak useklo, takže znovu a lépe:

Jecchus:

Hned na začátku jsem psal, že, mimo spojení armády se Slovenskem, vidím jedinou možnost v omezení dělostřelectva na počty pouze pro udržení "know-how" (což logicky znamená předpoklad/záměr rozšíření těchto jednotek v příznivější době), na to jste původně reagoval, že je to příliš málo. Hadám, že se na některé straně musela stát chyba v komunikaci ;)

"Nerejpejte do scénáře" znamená výzvu aby se nerozebírala pravděpodobnost konfliktu s Rakouskem, ale to není důvod proč nekalkulovat s Rakouskou armádu a jejími počty. Právě proto jsem vybral Rakousko. Dále pak šlo o příklad k demonstraci, že dělostřelectvo má pro nás => momentálně

avatar
Idaho Datum: 14.08.2014 Čas: 08:23

Jecchus:

Hned na začátku jsem psal, že, mimo spojení armády se Slovenskem, vidím jedinou možnost v omezení dělostřelectva na počty pouze pro udržení "know-how" (což logicky znamená předpoklad/záměr rozšíření těchto jednotek v příznivější době), na to jste původně reagoval, že je to příliš málo. Hadám, že se na některé straně musela stát chyba v komunikaci ;)

"Nerejpejte do scénáře" znamená výzvu aby se nerozebírala pravděpodobnost konfliktu s Rakouskem, ale to není důvod proč nekalkulovat s Rakouskou armádu a jejími počty. Právě proto jsem vybral Rakousko. Dále pak šlo o příklad k demonstraci, že dělostřelectvo má pro nás => momentálně

avatar
liberal shark Datum: 13.08.2014 Čas: 18:47

Další 3 poznámky:
Ráži 105 mm bych vůbec nezaváděl. Logistice úplně stačí ke štěstí ráže 155 mm, tři ráže minometů, různé rakety a munice do ručních zbraní.
Návaznost na způsob přezbrojení 7. mb se netýká dělostřelectva, ale samohybných 120 mm minometů. Ty by měly být na stejné platformě (Pandur II nebo CV-90) jako zbytek brigády.
Souhlasím s Jecchus. Velitelská a spojovací vozidla manévrové brigády by měla na stejné platformě jako zbytek brigády. Důvody pro unifikaci jsou taktické (stejná pohyblivost, průchodivost, balistická ochrana) a logistické (údržba, zásobování, náhradní díly). Je nutno hodnotit celkové náklady na vlastnictví za celou dobu životnosti. Ne jenom přímé pořizovací náklady.

avatar
Jecchus Datum: 13.08.2014 Čas: 17:13

xawer:

Možná špatně chápu, co za velitelská a spojovací vozidla plánuje AČR vlastně nakoupit. Doteď jsem měl za to, že se má jednat o vozidla pro nasazení v první linii spolu s KBVP Pandur II, která byla v té původní "Paroubkově" zakázce (cca. 200 ks) a o která (a i o další specializované varianty) byla zkrácena následující "Topolánkova" zakázka (cca. 110 ks).

avatar
xawer Datum: 13.08.2014 Čas: 15:07

V první linii jsou velitelská/spojovací vozidla velitelů mechanizovaných rot na Pandurech, velitelská a spojovací vozidla na úrovni prapor bych čekal tak v linii 2B (v linii 2A - podpůrné dělostřelectvo) :-)))

avatar
Jecchus Datum: 13.08.2014 Čas: 14:37

xawer:

No jasně, co jiného také čekat v první linii, než třeba vyprošťovací a opravárenská vozidla? Nakonec i kdyby tomu tak bylo, tak možná všechny typy vozidel co jste vyjmenoval by mohla být považována protivníkem za prioritnější cíle a navíc se většinou budou v daném prostoru vyskytovat v menším množství, než klasické KBVP Pandur.

Obecně nic proti jednotné platformě Tatra pro všechno možné (třeba co psal liberální žralok, to je podle mne vhodné použití takové platformy), ale zrovna pro ta velitelská a spojovací vozidla, které mají být nasazována spolu s Pandury, se domnívám, že jde o nevhodné řešení.

avatar
xawer Datum: 13.08.2014 Čas: 14:07

Jecchus:
Vzhledem k tomu, že by tato platforma (T817) měla být skutečně "multi", tak by mohla být použita i pro vozidla EOD, ženijní, muniční, zdravotnická, vyprošťovací, opravárenská, elektrocentrály, ..., takže s tím rozpoznáváním by měl protivník poněkud problém.

avatar
Jecchus Datum: 13.08.2014 Čas: 13:46

xawer:

Ohledně velitelských a spojovacích kolových obrněných vozidel nemá podle mého názoru z čistě vojenského hlediska smysl nic jiného, než pořízení dalších Pandurů II. Jsou to vozidla určená k nasazení spolu s Pandury a nenapadá mne jediný důvod, proč mít takto důležitý prvek sestavy (velení, komunikace) na odlišných platformách (a tím pádem naprosto jednoduše rozlišitelných od běžných KBVP Pandur). Pokud se tak nakonec přeci jen vlivem domácí zbrojní lobby anebo v důsledku snahy primárně ušetřit (bez ohledu na funkčnost), tak bych teda v těch spojovacích a velitelských vozidlech v případě ostrého nasazení sedět nechtěl. Hádejte na koho se prvotně zaměří nepřátelská palba...

avatar
xawer Datum: 13.08.2014 Čas: 12:42

liberal shark:
"... jednotnou platformu (Tatra-817)..."
Tady si dovolím pronést kacířskou myšlenku, já bych to této jednotné platformy zařadil i v současnosti poptávaná vozidla velitelská a spojovací (10+20 ks) namísto uvažovaných vozidel Pandur nebo VEGA.

arr