Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Rusko-běloruské cvičení Zapad-2017: Úhly pohledu

Včera skončilo obří rusko-běloruské cvičení ... Více

Pozemní technika

Sebevědomí draka roste: Čína převedla své exportní zbraně

Datum přidání 31.08.2017    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 18 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Čína nedaleko města Pao-tchou ve Vnitřním Mongolsku předvedla v polovině srpna zahraničním delegátům nejnovější čínskou pozemní bojovou techniku. Šlo o zbraně speciálně vyvinuté pro export.

Foto: Čína zahraničním zájemcům nabízí bojové vozidlo pěchoty VN-17; větší foto / Norinco

 

Předváděcí akce v Pao-tchou se zúčastnilo na 230 hostů z 50 zemí světa. Šlo o druhou podobnou akci a unikátní možnost prohlédnout si nejnovější čínskou vojenskou techniku, resp. nejmodernější pozemní techniku určenou pro export. Hosté si také mohli na vlastní kůži vyzkoušet řízení tanků a dalších vozidel.


V hale si návštěvníci pohlédli 34 pásových a kolových vozidel – některá se následně převedla na dynamické ukázce. Organizátorem přehlídky byla čínská společnost Norinco (North Industries Corportion), největší čínský výrobce pozemní bojové techniky.  


Na dynamické ukázce zahraniční delegace shlédli v akci čínské tanky, bojová vozidla pěchoty (BVP) nebo vozidla kategorie MRAP. Obojživelná vozidla zase ukázala překonávaní vodních ploch. Během ukázky došlo dokonce k ostrým střelbám z tanků i k použití protitankových řízených střel (PTŘS).


Hvězdami představení byl především čínský hlavní bojový tank VT-4, lehký tank VT-5, kolový stíhač tanků ST-1 a pásové BVP VN-17.

 

Během dynamické ukázky lehký tank VT-5 provedl ostré střelby a jeho aktivní ochranný systém (APS) GL-5 dokázal zničit simulovanou PTŘS protivníka.

 

Video: Celý záznam dynamické ukázky. / YouTube


Podle Zhu Zhenga, vedoucího výzkumného pracovníka ve firmě Norinco, je VT-5 nejmodernější lehký tank na trhu. Během přehlídky si ho mohli návštěvníci prohlédnout vůbec poprvé.


Pohotovostní hmotnost VT-5 je 33 t (max 36 t) a pohání ho dieselový motor o výkonu 588 kW (800 koní). Hlavní výzbroj tvoří kanón ráže 105 mm – k dispozici je podkaliberní průbojná munice, tříštivo-trhavá munice nebo z kanónu odpalované laserem naváděné PTŘS. Podkaliberní munice údajně na vzdálenost 2000 m probíjí až 550 mm oceli (RHAe). Na věži se pak nachází dálkově ovládaná věž s kulometem ráže 12,7 mm.


"VT-5 má mnoho pokročilých konstrukčních řešení a vybavení. Je to první čínský exportní tank s automatickým nabíječem, který má lepší spolehlivost, bezpečnost a vyšší rychlost při nabíjení hlavní zbraně," řekl Zhu.

 

Foto: Čínský lehký tank VT-5; větší foto / Norinco


"Jeho palebná síla, pancíř a mobilita jsou dobré pro potřeby většiny rozvojových zemí, které si nemohou dovolit a nemusí nutně potřebovat drahé západní tanky, jako jsou americký M1A2 Abrams a německý Leopard 2," uvedl vojenský analytik Xiao Ning.


Předvedený kolový stíhač tanků ST-1 je vybaven stejným kanónem a využívá platformu kolového obrněného vozidla Type-08 8×8. Stroj pohání dieselový motor BZ6M1015CP od německé firmy DEUTZ. Pohotovostní hmotnost je 23 t, max rychlost 100 km/h a dojezd 1000 km. Obojživelný ST-1 dokáže plout rychlostí 8 km/h.


Čelní pancéřování poskytuje ochranu před průbojnou municí až do ráže 25 mm (zřejmě podle NATO normy STANAG 4569) a boky proti puškové munici ráže 7,62 mm ze vzdálenosti 100 m. Tento stroj je také ve výzbroji čínské námořní pěchoty.

 

Foto: Tank VT-4; větší foto / čínský internet


“Starý známý” exportní hlavní bojový tank VT-4 má hmotnost 52 t a je vyzbrojen dělem ráže 125 mm. Z kanónu je možné odpalovat protitankové řízené střely (PTŘS).  Podobně jako starší VT-1 vychází VT-4 ze sovětského T-72. Ač je VT-4 určen především pro export, část produkce míří i do čínské armády.

 

Stroj pohání dieselový motor o výkonu 956 kW, který dokáže urychlit tank na rychlost 70 km/h. Ochranu posádky zajišťuje kombinace kompozitního a reaktivního pancíře. V případě zájmu lze tank vybavit čínským systémem aktivní ochrany GL5. Původně byl VT-4 vyvinut pro potřeby pákistánské armády. Prvních 28 vozidel VT-4 za 150 milionů dolarů však získá Thajsko.


Jednotková cena vychází na 5 milionů dolarů, nicméně není jasné, co je předmětem smlouvy – Thajsko mohlo nakoupit velké množství náhradních dílů, munice, obslužných vozidel, nechat si vybudovat servisní a školicí zázemí, atd. Výhledově Thajsko poptává až 153 tanků VT-4.

 

Video: Čínská BVP a obrněné transportéry. / YouTube


Největší hvězdou představení bylo vedle VT-5 nové těžké BVP VN-17, které využívá podvozek právě z lehkého tanku VT-5. Z tanku VT-5 převzalo nové BVP také motor, převodovku a elektronickou výzbroj. Avšak na rozdíl od VT-5 s motorem vzadu, má VN-17 umístěn motor napravo od řidiče.


"VT-5 a VN-17 jsou poháněny motory vyráběnými na domácím trhu, což znamená, že už nebudeme obtěžováni zásahy některých zahraničních dodavatelů," uvedl Zhu.


VN-17 má hmotnost 30 t a bezosádková věž je osazená automatickým kanónem ráže 30 mm – po stranách je dvojice čínských PTŘS. Stroj je vybaven dynamickou ochranou a podle čínských zdrojů má VN-17 odolnost na “úrovni tanků”. Vnitřní uspořádání VN-17 je zatím nejasné a není známa ani kapacita výsadku.


Na základě ověřených ruských vozidel BMP-3 pak čínští konstruktéři pro export vyvinuli BVP VN-11A (23 t). Klasická věž W333T1B využívá 30mm automatický kanón a dvojicí PTŘS. Výkon motoru je 440 kW a dojezd vozidla 500 km. Posádku tvoří tři muži a výsadek sedm vojáků.

 

Video: Ukázka fungování čínského aktivního ochranného systému GL-5. / YouTube


Na přehlídce se také objevilo neznámé těžké BVP vytvořené na základě tanků Type-59 (čínská verze sovětských T-54/55). Čína se tak nechala inspirovat izraelskou přestavbou tanků T-54/55 na těžké BVP Achzarit nebo tanků Merkava na těžké BVP Namer.


Konstruktéři vozidlo rovněž osadili věží WA333T1B s 30mm kanónem. Díky velkém množství bloků dynamické ochrany údajně nejsilnější čelní pancíř má odolnost ekvivalentu 600 mm oceli (RHAe). Přestavba na těžké BVP je nabízena více než 20 asijským a africkým zemím, které provozují čínské tanky Type 59.


Čína v letech 1992 až 2014 podle údajů OSN vyvezla do zahraničí 461 tanků. Je jisté, a výše uvedená přehlídka čínských zbraní to jasně naznačuje, že podíl čínských tanků a dalších bojových vozidel na světovém trhu se bude nadále zvyšovat – s největší pravděpodobností na úkor ruských zbraní.

 

Zdroj: VPKChinaDaily

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
dusan Datum: 04.09.2017 Čas: 15:51

givicz

Musím súhlasiť s Glotonom
A nie je dôležitý ani tak biatlon ... ako zákazníci. A na svetovom trhu sa čínske tanky uplatňujú stále viac a viac. V Thajsku brali Rusi ako hotovú vec dodávku svojich tankov T-90 - pre problémy Ukrajincov dodávať T-84. A nakoniec boli spokojní Číňania - dodávajú VT-4. Samozrejme Čína ešte kde tu za Ruskom zaostáva v technike .. ale kde - tu už ju pomaly prekonáva. Okrem toho majú veľmi agresívnu úverovú politiku, kde vedia dať bezúročné pôžičky i s odkladom splátok na nákup techniky .. a to sa v takých menej solventných štátoch ako Thajsko, Sudán a pod. dosť počíta .. resp. priam rozhoduje.

euroasia24 je pochybný veb s ktorého by som čerpal informácie len po overení so serióznejšieho zdroja.

avatar
givicz Datum: 04.09.2017 Čas: 07:43

Tak pozor copak ruske tanky T72 B3 nedaly soupeřům v tankovem biatonu šanci... můžem debatovat zda to bylo znalostí tratě nebo umem posádky nebo technikou ale to je tak asi všechno.. podle meho nazoru na vychytanou ruskou techniku a Uralskou ocel zatím napodoběniny z Číny nemají...pamatuji si jak minulý rok Čínanum upadlo na ZTZ-96B kolo..

Jinak dost mě štve, že se tankoveho biatonu neůčastní take tankiste z Česke republiky buďto na zapujčenem tanku z Uralvagonzavodu nebo ještě lepe porovnat Českou variantu T72 M4 CZ

avatar
Gloton Datum: 04.09.2017 Čas: 03:47

givicz
Nesmíš věřit všemu, co se na webu píše.....a už vůbec ne v případě propagandy. Žádné přesné údaje o ZTZ-96B nikdo, kromě Číňanů, nezná, takže na webech celého světa se objevují jen méně či více fundované odhady. Ale obecně se uvádí výkon nového powerpacku pro ZTZ-96B a další čínské tanky až do 1200HP.
Hmotnost má nižší než T-72B3 né proto, že by ho extra kvůli tankovémi biatlonu odstrojovali, jak píšeš ty, ale protože je prostě navržen a řešen jako "lehčí MBT". Na tankovém biatlonu měli jen sundané bočnice, které nijak zvlášť těžké nejsou, tak do 1t komplet.
Jeho hmotnost se uvádi 41,5-42,5t. To by celkem odpovídalo, spolu s tím výkonem powerpacku na úrovni +/- shodné s pohonem T-72B3, protože na videích lze vidět, že při zrychlení ze stání na max. je o něco lepší než T-72B3 a lze předpokládat, že i Rusové své motory na závod trochu poladili, aby z nich dostali maximum....v max. rychlostech se přibližně shodují, protože tak mají prostě zpřevodované převodovky.
Ta pasáž, co jsi zkopíroval a popisuje, jak ZTZ-96 má špatné zrychlení a každý konkurent, včetně starých T-72, ho v tom porazil, je relevantní pro starší varianty ZTZ-96 a 96A v roce 2015 a dříve.
Celkově je ten článek takový pelmel páté přes deváté, plný polopravd....prostě propaganda.
Nejvtipnější je ten konec:
"Nelze také zapomenout na to, že ZTZ-96B je odlehčený stroj určený právě pro soutěž. Pokud jej dovybavíme až na standardní bojovou hmotnost tanku VT-4, tj. 52 tun......."
ZTZ-96B je přece normální čínský tank pro armádu a né nějaký závodní speciál. Takto omlouvat to, že už se pohyblivostí (výkonem pohonu) vyrovná ruským tanků, může jen pitomec, a nebo propagandista, věřící, že mu to jiní pitomci "sežerou".

avatar
givicz Datum: 03.09.2017 Čas: 21:07

zajímavé info o nových činských tancích z ruské strany:
http://www.eurasia24.cz/vojenstvi/item/2570-ruske-tanky-nedaly-souperum-sanci-foto
Výborné výsledky během soutěže vždy prokazují reprezentanti Číny, kteří používají své vlastní čínské tanky Type 96 (ZTZ-96B). Jak hodnotíte tyto stroje?

Čínský tým již podruhé použil tanky ZTZ-96B. Čínští vývojáři v nich použili moderní pokročilé technologie a konstrukční řešení realizovaná v nejnovějších tancích VT-2B a VT-4, určených pro export. Tank ZTZ-96B má výrazně menší hmotnost než náš ruský T-72B3. To tomuto tanku nepochybně dává před T-72B3 výraznou výhodu v mobilitě. Vždyť naše tanky soutěžily se standardní bojovou hmotností a se standardní pancéřovou ochranou.

V roce 2015 se v médiích objevily s odkazem na čínské specialisty z firmy Norinco (Norinco – čínská společnost vyrábějící zbraně) informace, že nový tank VT-4 svými parametry překonává ruské stroje včetně perspektivního tanku Armata?

ZTZ-96B je vlastně modernizovaný stroj. Tank je vybaven novým pohonem skládajícím se z nového motoru a automatické převodovky a také zcela novým podvozkem. Jeho výzbroj se však nezměnila. Je jí nelicencovaná kopie kanonu a automatizovaného systému řízení palby z ruského T-72.

Bez ohledu na uvedená vylepšení neprokázal tento stroj požadované výsledky. Je tedy možno tvrdit, že informace o jakési převaze čínských tanků nad ruskými nejsou podepřeny konkrétními výsledky.

Prakticky všichni odborníci, kteří se čínskému tanku věnovali, upozorňovali na jeho pomalé zrychlení při rozjezdu. ZTZ-96 během semifinále a finále štafet prohrával v postartovní části závodu se všemi soupeři. Prohrával i se staršími modifikacemi T-72. Tento typ tanku je přitom vybaven motorem o výkonu „pouhých“ 840 HP. Zřejmá je také nedostatečná rezerva odolnosti a tlumičů podvozku. Řidiči ZTZ-96 při nájezdech na překonávání protitankových překážek viditelně snižují rychlost. Při překonávání překážky „hřeben“ pak je možno pozorovat opakované tvrdé „dorazy“ tlumení podvozku. To se nezbytně musí negativně projevit na „pohodlí“ posádky tanku a výdrži optické a elektronické aparatury.
Nelze také zapomenout na to, že ZTZ-96B je odlehčený stroj určený právě pro soutěž. Pokud jej dovybavíme až na standardní bojovou hmotnost tanku VT-4, tj. 52 tun, bude výsledek jasný – výše uvedené nedostatky se výrazně prohloubí a pro zachování bojových charakteristik tanku se mohou stát neúnosnými.

avatar
martinko Datum: 03.09.2017 Čas: 09:58

Dál pokračují problémy s motory a pravděpodobně i problémy při svařování vícevrstvých pancířů,nejde z toho posoudit úroveň elektroniky,hydrauliky a pravděpodobně jsou problémy i s převodným ústrojím.Je pravdou že se rychle učí a už pochopili jak důležitý je vlastní vývoj.

avatar
alea206 Datum: 02.09.2017 Čas: 23:53

Kdyz tak koukam na ten VN-17, tak me napada jedna otazka trochu mimo tema.
Mate nekdo tuseni jak moc jsou obecne odolna senzorova pouzdra na moderni OT?

Nikdy jsem se tomu do hloubky nevenoval, ale tyhle dve krabicky (na VN-17) na me pusobi ze mit nekde sikovneho ostrostrelce s 12,7mm sniperkou (ktereho BVP nema sanci zjistit) tak by ty senzory mohly zazit velice krusne chvilky.

avatar
Gloton Datum: 02.09.2017 Čas: 04:51

Jakub2
To, že Type 96 jsou podmotorované už více než rok neplatí.
Už na loňském Tankovém biatlonu byli s variantou 96B, která má nový čínský power pack, výkonově srovnatelný s jinými moderními tankovými motory a konečně i menších rozměrů, než dívější čínské pohonné jednotky.
Kdyby jsi se podíval na nějaká videa z loňského Tankového biatlonu, viděl bys, že v přímém srovnání na zrychlení a max. rychlost těsně porazil i T-72B3, kterým dříve vůbec nestačil.
Tím vyřešili Číňani svou největší dosavadní slabinu, co se jejich tankových konstrukcí týká a mají power packy s výkonem srovnatelným s Rusy a tedy i se západními tanky v parametru kW/t.

avatar
dusan Datum: 01.09.2017 Čas: 22:24

Argonaut.CZ

Predsa len je Čína iná liga ... s obrovským vnútorným trhom pre zbrojárske firmy. Mimochodom základom čínskeho úspechu pri vývoze zbraní sú i nástroje na úverovanie odberateľov (často dlhodobé bezúročné pôžičky), ktoré si my naozaj nemôžeme dovoliť ... ani by to nemalo zmysel (Čína si tak získava vplyv v danej krajine pre dlhodobé ciele, hlavne v oblasti energetiky)

Srbský zbrojársky priemysel je síce agilný .... ale nie som si istý
či to má ekonomické rácio ... či to nie je - podobne ako v prípade Slovenska, skôr len podpora lobistických skupín na úkor štátneho rozpočtu ....

To je problém každého malého štátu všeobecne. Väčšina zbraní bude tak či tak z dovozu takže musí byť veľmi dobre zvážené čo podporovať....skôr to vidím na podporu kooperácie pri výrobe a servise dovozových zbraní.

avatar
Argonaut.CZ Datum: 01.09.2017 Čas: 20:41

Ať už je kvalita současných čínských zbraní ještě nedostatečná, je o level jinde, než byla před řekněme 20 lety. Sami něco vyvinou, něco ukradnou a něco jim západní společnosti přímo nacpou v rámci přesunu výroby do Číny (i když už hlavní vlna přesunu pominula). Ale tím, že vyvíjí a vyrábí, tak si na technologie sahají a mohou dále inovovat. Kde není výroba, není inovace. Technické vzdělání tak dostanou mezi více lidí.

Pro nás jako průmyslový stát by z toho mělo plynout ponaučení, že bychom si maximum zbraní měli vyrábět a měli podporovat domácí konstrukce. Nemusí být hned nejlepší, ale svět je velký a ne každý zákazník požaduje cokoli narvané elektronikou. Vzorem by nám mohlo být Srbsko.

avatar
cejkis Datum: 01.09.2017 Čas: 17:39

Starlight

Embargo na dodávky do Číny je oficialita. Nedivil bych se, když by se za pár let ukázalo jak do Číny prodávala technologie rodinka Clintonových.

Na ukázku.. oddělovač mezní vrstvy se stealth charakteristikou by vyvinut na jedné US univerzitě. První západní stroj, který je s tímto prvkem je F35. Téměř ve stejnou dobu se ovšem tento prvek objevil i na J20.

Buď to někdo prodal a nebo to Čína ukradla tj. někdo jim umožnil krást.

avatar
Nesher Datum: 01.09.2017 Čas: 15:57

Rase
Jen malá korekce, vozidla BAIC nabízí armádě SVOS a nikoliv státní VOP. Úvaha, která za tím stojí je fakt, že se vlastně technicky jedná o MB typu G, tedy není nutné vše vozit z Číny, montáž by probíhala v ČR. Nicméně souhlasím, že šance jsou relativně malé.

avatar
Rase Datum: 01.09.2017 Čas: 15:20

Starlight:
přesto se třeba VOP CZ snaží nabídnout AČR vojenský automobil od BAIC. Osobně jsem jejich záměr nikdy nepochopil, z mého pohledu jsou jejich šance mizivé a to i kvůli tomu co píšete. Přeci jen i zde jde o nemálo miliard a půjde tedy o docela významný tendr (i v rámci Evropy).

Jakub2:
tak ony ty čínské tanky jsou docela lehké, tak je dokáží rozhýbat i tyto, konstrukčně, starší motory. Rumuni taky měli ve svých překopaných T-55 motor z Leopardu 1 a fungovalo to :D

avatar
Jakub2 Datum: 01.09.2017 Čas: 14:53

Jo aha, domácí motory... prapůvodně licencované motory od MANu,, Scania, Mercedes, MTU atp.

Tanky Type 96 jsou podmotorované a nejlepší Type 99 má pořád licencovaný diesel od MB. Když Norinco neumí dodat vlastní armádě výzbroj s dobrými motory, tak pro by měla dodávat špičkové motory zahraničním odběratelům?

avatar
dusan Datum: 01.09.2017 Čas: 14:46

Inak je zaujímavé ako sa čínske firmy tlačia do ozbrojených síl Bieloruska .... malého brata Ruska. Dôvod bude zrejme čisto pragmatický. Číňania dávajú určite dobré ceny, ešte lepšie úvery ... a zrejme i "zadarmo" ... t.j. transfer nejakých technológií nakoľko je bieloruský vojenský priemysel na slušnej úrovni.

https://21stcenturyasianarmsrace.com/2017/07/09/the-belarusian-army-is-using-a-lot-of-chinese-hardware/

avatar
Starlight Datum: 01.09.2017 Čas: 14:39

Po krvavém potlačení protestů v Číně (ČLR) v roce 1989 USA a EU (i když ta se tak ještě nejmenovala) uvalily na Čínu embargo na zbraně, policejní prostředky proti demonstrantům a technologie dvojího-použití. A toto stále platí. Výklad toho, co přesně je zakázáno exportovat, je v EU ponechán na národním výkladu jednotlivých států.

Opačně žádné embargo ze strany Číny není, ale z hlediska naší zahraniční politiky (nejsilnější zbraně jakou má ČR ve svém arzenálu) je absolutně nemyslitelné, že by kupovala čínské zbraňové systémy a podrážela jednostrannou politikou nohy naším spojencům a partnerům. A už pár let to samé platí i pro Rusko.

arr