TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Datum přidání 15.11.2016    Rubrika rubrika: Události     komentáře 42 komentářů    autor autor: Hana Zelená

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA rozpoutalo na naší domácí politické scéně rozruch, jako by se mělo jednat o budoucího českého politika ve vrcholné funkci. A spolu s tím u některých občanů zděšení, u druhých naopak iluzi, že příchod miliardářského magnáta do Bílého domu bude znamenat konec NATO.

Foto: Nový americký prezident Donald J. Trump se zle dívá na státy, které podle něj zneužívají členství v Alianci. / Public domain

 

Extremisté členství v Alianci bojkotují

Dlužno podotknout, že v obou případech se jedná především o politiky a občany, zejména aktivisty, kteří se pohybují na extrémnějších stranách politického spektra. A jejich vztah k členství v Alianci je rozporuplný či přímo negativní:

 

Levicově orientované skupiny, které zčásti zaujímají pacifistické postoje, razí rovnou odchod z Aliance a nejlépe i ze systému - tedy z politického uspořádání, kdy občany zastupují politici.


Případně levicoví aktivisté předpokládají, že členstvím v NATO funguje obrana státu jaksi samočinně: Zajišťuje ji podle ní několik profesionálů, kteří by se ale neměli vůbec ukazovat v ulicích, aby nebyla veřejnost konfrontována s tím, že existuje něco jako ohrožení bezpečnosti.


Skupina extremistů zprava zase očekává hrozbu naprosto všude: Chce střežit hranice, na kterých už skoro dva roky vyhlíží davy uprchlíků, kteří ale nepřicházejí a zakládá v rozporu se zákonem domobrany (zakládat ozbrojené složky smí jen stát).


Co mají obě tyto skupiny společného, je jejich nechuť podílet se na obraně státu vlastním zapojením v rámci aktuálního režimu Armády České republiky.


V některých případech jde i o proruské aktivisty, kteří se už se podíleli na zabránění umístění radaru (např. mluvčí iniciativy Ne základnám levicový aktivista Jan Majíček) a neváhali se nechat sponzorovat ruskými firmami  - bilboardy proti radarům financovali Rusové.


Členy NATO jsme v souladu s vůlí většiny

Přestože obě tyto skupiny s oblibou hlásají, že právě ony jsou mluvčí skutečné a tudíž jediné pravé vůle občanů, v rámci volebních výsledků se jejich zástupci takřka neobjeví. Pokud v rámci strany Úsvit vstoupí do Parlamentu, tak nastane soumrak v jejich vlastních řadách.

 

Jedinou politickou stranou, která na půdě obou sněmoven, stabilně usiluje o odchod z Aliance, tak zůstávají komunisté.


KSČM ale ústavní většiny (shody více jak dvoutřetinové všech poslanců a přítomných senátorů) nedosáhne a mezinárodní smlouva s Aliancí, jež je součástí našeho právního systému i v podobě ústavního zákona č. 300/2001 Sb., tak zůstává i pro nadcházející období v platnosti.


Není proto divu, že některé extremisty, proruské aktivisty a komunisty zaujala kritika, kterou vznesl v rámci předvolební kampaně Donald Trump směrem k Alianci. Ten důrazně upozornil, že by se společnou obranou měly počítat jen ty státy NATO, které smluvní podmínky řádně plní.


Trump upozornil na neplnění podmínek

Trumpova varování směrem k “černým pasažérům” Aliance, násobená svébytnou rétorikou a sympatiemi k ruskému prezidentovi Putinovi, vzbudila v mnohých obavy a u jiných zase naděje, že se blíží konec našeho členství v Alianci.


Ve skutečnosti se ale jednalo o ukázku selektivního vnímání toho, co někteří slyšet chtějí. A současně vytěsnění faktů, které sami dlouhodobě popírají, protože jim nejsou smluvní závazky vhod. Případně mají o jejich plnění a obraně žádné nebo zcela naivní představ.


České republice se tak dostalo v rámci americké předvolební kampaně a následným zvolením Donalda Trumpa varování pro neplnění smluvních závazků k Alianci. Kritika ale zaznívala i z řad osobností, které si dlouhodobě nespokojenost nejsilnějšího partnera NATO uvědomovaly.


Milan Uhde loni v dubnu v rozhovoru pro Parlamentní listy řekl mj, řekl:

"... když americký poplatník vidí, že Evropan nevydává na vlastní bezpečí zdaleka tolik peněz jako americký poplatník na bezpečí Evropy, může mu být líto těch dolarů, které vydává z vlastní kapsy. A já z vlastní zkušenosti vím, že americký poplatník velmi dobře počítá, nehází dolary pod stůl. To je trvalé nebezpečí a já na ně myslím pořád. "


Uhde současně loni upozornil, že v řadách některých politických uskupení v USA existuje nechuť podílet se na evropské bezpečnostní situaci, protože podle nich Evropa využívá a zneužívá americké vojenské pomoci.


Podle Uhdeho stát musí dbát především sám o bezpečí svých občanů. To ale předpokládá plnění článku třetí alianční úmluvy, v němž se smluvní strany zavazují, že budou "jednotlivě i společně, stálou a účinnou svépomocí a vzájemnou výpomocí udržovat a rozvíjet svou individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku."


Místo plnění závazků nový projekt?

Objevily se hlasy a návrhy, a to i mezi vládními politiky, že by měla Evropa svoji obranu řešit v rámci evropského obranného projektu. Podobné úvahy ovšem připomínají nájemce v obytném domě s vrátným, který své náklady hradí sotva z poloviny. A přitom zvažuje postavit na dvorku kasárna, o kterých neví, kdo do nich narukuje, případně z čeho by už tak nedostatečné počty vojáků s další, paralelní službou zaplatil.


O tom, že je bezpečí Evropanů závislé i na situaci na dalších kontinentech, za něž se tudíž nemohou zříct odpovědnosti, ani nemluvě.

 

"Severoatlantická aliance nemá coby stěžejní pilíř bezpečnosti euroamerické civilizace alternativu a její význam v současné složité mezinárodněpolitické situaci narůstá", řekla k probíhajícímu summitu NATO v červenci tohoto roku poslankyně Jana Černochová (ODS) a apelovala na to, aby si Česká republika v rámci aliance udržela "pověst spolehlivého a významného partnera."


Současně upozornila, že "vláda deklarovala zájem na navyšování obranných výdajů, svůj závazek bohužel zcela nedodržuje a co je ještě horší, i přes navyšování armádního rozpočtu vedení ministerstva obrany selhává ve schopnosti tyto prostředky efektivně utrácet."  To podle Černochové "může mít pro naši obranyschopnost fatální následky."


V podobném duchu se dlouhodobě nese i varování dalšího poslance Ivana Gabala (KDU-ČSL), který už dříve varoval, že se v NATO "vezeme jako černí pasažéři" a zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA na svém profilu komentoval slovy "Jakoby na nás všechno spadlo, ale budeme se muset zvednout na nohy a začít samostatně a odpovědně konat, do NATO, do EU!"


Bývalý šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg v rozhovoru pro Novinky.cz konstatoval, že "s příchodem Donalda Trumpa do Bílého domu definitivně končí krásná etapa historie a Evropa by se měla více starat o svou obranu, jinak špatně skončí."


V Americe platí vox populi

Současná vláda, která je zodpovědná nejen za plnění mezinárodních smluv, ale také za bezpečí svých občanů, prozatím výše zmíněným hlasům ze strany opozice nenaslouchala.


Podle všeho se spolehla na to, že v klání o prezidentský post zvítězí Hillary Clintonová, u níž by se dala tolerance k evropskému "nechumelismu" možná očekávat. "Američany asi poselství Trumpa zaujalo," řekl v rozhovoru pro Novinky Andrew Schapiro a deklaroval tak, že vůle voličů zůstává ve Spojených státech posvátná.


Současně z pozice velvyslance USA dodal, že "vztahy s Českou republikou jsou asi nejlepší v naší společné historii" a „v posledních padesáti letech nedošlo k takové změně, která by popřela základní principy naší spolupráce. Věříme v silnou a perspektivní Evropu, jsme spojenci a NATO je důležitý bezpečnostní prostředek, který nás všechny chrání. Věřím, že to tak i zůstane.“


Toto oficiální vyjádření je spolu s Trumpovým zvolením dokladem, že se za Atlantikem zánik Aliance nepřipravuje: Náš nejsilnější spojenec chce náš podíl na obraně utužit důsledným plněním smluvních závazků.


Leží tak před námi výzva, abychom vlastní suverenitu, naší příslušnost k rodině světových a evropských demokracií, zodpovědnost vůči celku, odhodlání toto bránit, dokázali činy.

 

Zdroj: National Interest

Udělte článku metály:

Počet metálů: 2.6 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
strikehawk Datum: 20.11.2016 Čas: 19:04

Úroveň článků paní Zelené je na tak ubohé úrovni ( myšleno propagandisticky průhledné ) že ho odmítám komentovat.....

K diskusi níže :
1 ) z principu věci tzn soutěžení o globální vliv a dominanci je jasné, že státy jako Rusko, USA a Čína nemohou najít nikdy 100% shodu ve všech světových problémech. Třecích ploch ovšem přibývá s přímou úměrou Amerického angažmá, kterých se jich přímo nedotýkají resp. záměrně přilévají do ohně v konfliktech kde jsou zapojeni jejich globální (slabší) rivalové. O právo a spravedlnost, fair-play ani hájení našich elementárních civilizačních standardů zde v žádném případě nejde. Prostě špinavá politika par excellence ( příklad : Sýrie, Irak, Lybie, Ukrajina, Katar, UAE, SA.... )

2 ) na historické zhodnocení Obamy je příliš brzy, jako prezident, který se chtěl primárně zaměřit na řešení domácích problémů byl do řady dnešních konfliktů vtažen ať již konfrontační setrvačností washingtonské administrativy a jejich špinavými projekty nebo vlastní naivitou. Zůstane však bezesporu jeho ctí, že se nenechal, přes velmi silný až extremní tlak, vtlačit do války proti Íránu a odmítl i přímé zapojení v Sýrii přes všechny falešné důkazy a nastražené pastičky ( viz chemické útoky apod )....
Jeho špatné vztahy se slizkým Netanjahu jsou u mně rovněž plusovým bodem. Odmítl prostě dělat všechno co si sionistická klika v Izraeli zamane.

3 ) Trumpovi na rozdíl od Clintonové je, alespoň doufám, zřejmý jeden podstatný fakt : zemím jako je Rusko nebo Čína se musí ponechat jistá sféra vlivu pokud nechceme dojit k opravdu velkému konfliktu. Přirozeně je Ruský požadavek aby se NATO nerozšiřovalo k jeho hranicím zcela legitimní stejně jako jsou legitmní ( z pohledu světové politiky ) Ruské protiopatření

4 ) Evropská emancipace a vytvoření EU armády je nutností. Po Brexitu padla jedna z největších překážek a lídři integrace Německo a Francie mají zaplaťpánbu jasno..........proamerická agitka paní Zelené je v tomto ohledu naštěstí zcela irelevantní

avatar
Powerslave Datum: 19.11.2016 Čas: 21:48

Na co "Kremelská propaganda"?
Stačí produkty většiny tzv. "analytiků" jako je i paní Hana Zelená, kteří na tu větev pod sebou vemou rovnou motorovou pilu.

Chtěl bych jí tímto poděkovat.

Pokračujte, prosím, ve Vaší záslužné práci.

avatar
Bazinga20 Datum: 17.11.2016 Čas: 12:02

Ono je vcelku jedno na čem z těch projektu pracují, neboť dokud budou politici pripo.. hájit zájmy svých občanů a cokoliv udělat aby je nikdo neobvinil z rasizmu a že jsou nehumánní atd. tak je jedno jakou mají vyzbroj nebo kolik máji či nemají lidí.

avatar
leviathan Datum: 17.11.2016 Čas: 11:40

crusader: Frontex, tak ako aj vsetky ozbrojene zlozky na svete plnia rozkazy - na vrchole hierarchie velenia stoja politici - takze to, co Frontex robi urcuju politici. To sa nikdy a nijako nezmeni a bude to platit ci EU Army bude , alebo nebude. Orban na lybijsku ani grecku trasu nema vplyv, pokles utecencov z TUR zabezpecila Merkelova a jej dohoda s Erdoganom. EU nie je zodpovedna za ochranu vonkajsich hranic - za to zodpovedaju clenske staty, Frontex je len pomocna sila.

Kozlus: Aj NATO sidli v Bruseli, aj NATO je nadnarodna organizacia. Hlavnym organom NATO je Rada NATO - hlavnym organom EU je Europska Rada (potazmo Rada EU) - pri rozhodovani v Rade NATO treba konsenzus, kazdy z 28 statov ma pravo veta. V Europskej Rade sa hlasuje konsenzom a len vo vynimocnych pripadoch kvalifikovanou vacsinou (55%statov a 65%obyvatelov EU). Ak mate predstavu, ze uradnici NATO su ini, ako uradnici EU, tak ste na velkom omyle. Podstatne je, ze kazde rozhodnutie NATO aj EU musia schvalit politici clenskych krajin - tym je zarucena suverenita tak clenskych statov NATO, ako aj EU.

EU Army je projekt, ktory by posunul obranu najma malych statov na vyssi level. Brutalne by zjednodusil nakup materialu, logistiku, system velenia. .. na vacsine tychto ciastkovych projektoch sa uz pracuje

avatar
Luky Datum: 16.11.2016 Čas: 16:52

Říci o něčem, že to nemá smysl jenom proto, že nejsem spokojený se současným stavem vedení a fungování EU, je krátkozraké.

avatar
Kozlus Datum: 16.11.2016 Čas: 13:33

Taky me dost desi predstava, ze by se nasi vrchnosti v Bruselu dal do ruky klacek v podobe takoveto armady. Dohoda evropskych clenu NATO na necem podobnem, by snad mohla dopadnout nejak smysluplne, ale vedeni EU by se muselo drzet poradne daleko.

avatar
crusader Datum: 16.11.2016 Čas: 13:13

Evropská armáda je v současné podobě EU naprostý nesmysl.

Nefungovala by úplně stejně jako nefunguje EU v případě ochrany vnějších hranic. Např. příliv utečenců se podařilo zastavit jen kvůli "hnusnému extrémistovi" Orbánovi, co začal stavět plot. Sice mu všichni nadávali ale jen díky tomu se podařilo regulovat příliv ekonomických migrantů. Potom se přidalo Rakousko, které ale nestaví plot nýbrž "technická zařízení na hranici".

Jak by fungovala evropská armáda je vidět na příkladu Frontexu, který místo ochrany hranice zachraňuje imigranty na moři u Libye a místo aby je vraceli do Afriky tak je vozí do Evropy.

Opravu myslíte, že bychom se byli schopní v dohodnout se jaké zbraně se nakoupí, když nejsme schopni se dohodnou na společném nákupu ani v rámci V4. Nebo byste to snad chtěli nedemokraticky nařídit?

A na čí straně by stála evropská armáda v případě sporů mezi členy? Dělala by mrtvého brouka jako NATO v případě řecko-tureckého sporu o Kypr?

avatar
Bazinga20 Datum: 16.11.2016 Čas: 12:58

Instituce EU Počet zaměstnanců

Komise 34 335
Parlament 8 190
Soud 1 995
Evropská Rada 3 803
Mezisoučet 48 323

Auditoři, Ombudsman, Centralní banka atp. 5 100
Další agentury (ENISA, CdT,ERA, EMEA ..) 5 156
Common Foreign & Security Policy Agencies 173
Police & Judicial Politika 745
Výkonné agentury 1 256
Experti ve skupinách 44 650
Členové permanent repres. 2 584
Výbory pro "komitologii" 7 904
Výbory pro přípravu jednání Rady 6 888
Mezisoučet 122 779

Mise (Kosovo, Palestina, Irák, Afganistan..) 10 553
Lidé placení z EU v národních byrokraciích 36 200

Součet 169 532

Počet zaměstnanců Eu záleží na tom co vše se za ně považuje... ale obecně lze říct že přibrat pár tisíc dalších přenašečů papíru mezi kancelářemi rozhodně nebude problém

avatar
jsk1 Datum: 16.11.2016 Čas: 12:48

Tohle jen hraje Putinovi do karet. "evropská armáda" je absolutně k ničemu, bude snad mí jaderné zbraně, nebo budou stále pod národním velením Franice (VB)? Přesně tohl ePutin potřebuje, anmíří na evropu své jaderné zbraně a bude diktovat, žádn výstřel nepadne!
Pokud bude narušena Severoatlantická aliance, budeme směřovat k válce nebo kapitulaci (páté kkolony jsou ve všech evropských zemích připravené a dobře organizované).

avatar
leviathan Datum: 16.11.2016 Čas: 11:16

Kazd : suhlas! centralizovana koordinacia obstaravani materialu, jasny plan o rozdeleni kompetencii. dohoda o specializacii jednotlivych krajin na urcity druh vojska. Toto je uplna nutnost. Plus este pridam - koordinacia a prepojenie vydavkov rezortov obrany a vnutra, koordinacia a prepojenie tajnych sluzieb, spolocne centrum tajnych operacii - a je jedno ci sa to bude volat "centrum boja proti terorizmu" alebo "EU agentura pre koordinaciu narodnych kompetencii v oblastii inkluzie a kohezie spracovania informacii" ....

fenri: Cela EU ma necelych 60 000 zamestnacov, takze je uplny nezmysel, aby komisariat pre zahranicie mal 10 000. Citate pofiderne zdroje - potom sirite pofiderne informacie.

Luky : Suhlas - EU armada je dobry projekt. Ale nesmie sa chapat, ako nejaka kontra voci NATO. Jednoducho sa clenom NATO stane komplex armad so spolocnym velenim, spolocnym logistickym zazemim, spolocnym planovanim operacii, spolocnou PVO .... toto vsetko zastresi NATO. Presne tak ako funguju ozbrojene sily USA (Army. Navy, Marine a narodne gardy statov) by fungovali ozbrojene zlozky EU. Nevidim inu schodnu cestu k zlepseniu efektivity.

V sucasnosti vsetci buduju vsetko a vo vysledku nikto nema nic. Nemecko, Francuzsko a mozno Taliansko si to mozu dovolit, ale zvysok? 15 statov NATO ma dokopy menej obyvatelov, ako Nemecko (EST. LOT, LIT, CZ, SVK, HUN, ROM, BUL. CRO, ALB, SLO. DEN, NOR, LUX a ISL). Zacalo sa pracovat na brigadach rychleho nasadenia a jednotkach velmi rychleho nasadenia - to je dobra a spravna cesta.

avatar
Rase Datum: 16.11.2016 Čas: 10:50

Kazd:
Tak nejlepší řešení by asi byla ona Evropská armáda, ale nevím jak si v Bruselu představují její fungování. Mě by dávalo smysl, kdyby každý stát EU dával 1% HDP, z těchto pěněz by se financovalo letectvo, vrtulníky, dělostřelectvo, lodě, PVO, tanky možná i BVP a hlavně speciální, drahá technika. Takto by to stačilo - peněz je to dost. Výhodou je, že by se sjednotila důležitá výzbroj. Stávající technika (jak jsem popsal) by byla zařazená do struktur armády EU.
Další 1% HDP (tak jako většina států platí teď) by šlo na národní armády. Tady by šlo hlavně o pozemní síly, lehčí jednotky třeba na kolech (KOT a KBVP). Tady by už klidně mohly být různé druhy techniky od jiných výrobců, stejně tak různé ruční zbraně atd. plně by stačila stejná ráže zbraní a max pohon. Tak jako je tomu dnes. Klidně by sem mohly spadat i letouny pro ostrahu státu (jako třeba Gripeny, L-39 atd.).
Vyšlo by nás to na 2% HDP a výsledkem by bylo cca stejně peněz na naši armádu jako máme dnes a existovala by funkční Evropská armáda (!) byť možná nepočetnější než armády v Evropě dohromady. Pokud by fungovala , tak by se daly počty lidí a techniky navyšovat

avatar
kazd Datum: 15.11.2016 Čas: 21:12

Po druhém odstavci jsme musel zarolovat nahoru, protože jsem měl neblahé tušení kdo to psal. Bohužel jsem se nemýlil.

Žádné čísla, žádné citace originálu "Trumpa", žádné argumenty.
Zcela v duchu tvrzení "500 milionů bohatých Evropanů se třese před 140 miliony chudých rusů a žebrá o pomoc u 320 milionů Američanů.
Citace Černochové, která kráčí ve stopách Němcové je úsměvná.

Problém Evropy není 1,4 nebo 2 % vydávaných na obranu, jak se tady někdo snaží neustále tvrdit.
Nechtíc to hezky popsal Sobotka "proč bychom měli dávat na obranu 2%, když nejsme schopni utratit ani to co máme teď"?

Efektivita je ten problém.

Nejen v ČR ale i v EU a Kanadě (0,99% HDP). Každý si může porovnat
203 miliard Euro na obranu EU
530 miliard EURO na obranu USA
Teď si srovnejte vojenské schopnosti armád USA a EU.
Navýšení rozpočtu nic neřeší.

Základní problém ČR je
- máme obrovské personální náklady armády vztaženo na počet bojeschopných vojáků - při vyznamenávání 28. října mě bylo nevolno při pohledu na generalitu.
(chápu lákavou představu rozpustit tyto náklady tabulkově na AZ a brannou povinnost, ale to bojeschopnost armády 21 nezvětší ani o píď)
- nejsme schopní plnit podíl reálných investic v rozpočtu, peníze se vyhazují oknem na modernizace zastaralých křápů a zbytečnosti (voj. tech ústav atd..)

Základní problém EU + ČR je roztříštěnost výdajů
- chybí nosné programy společné pro všechny země
- chybí rozdělení rolí

Takže pokud jde o reálnou bojovou slu, tak autorkou vysmívaný nový projekt je jedinou šancí EU.
Není možné aby si radary, vrtulníky, tanky, PVO atd. vybírali v samostatných tendrech 5 až 15 milionové státy, které sami nejsou schopny nic vyvinout / vyrobit a trvalo jim pořízení 10-15 let jako si to plánuje AČR pod vedením Koštovala.
Tyto strategické nákupy se prostě musí sjednotit, zda pod hlavičkou NATO nebo EU nebo V4 je zcela jedno.

Pokud si někdo myslí, že navýšíme rozpočet na 2 %, peníze utratíme za 300 Titusů, domáckou modernizaci Mi17,Mi 35 atd.. a USA si sednou na zadek, tak je hluboce na omylu.
Věty jako "Co mají obě tyto skupiny společného, je jejich nechuť podílet se na obraně státu vlastním zapojením v rámci aktuálního režimu Armády České republiky." jsou jak z Rudého práva.

avatar
JirkaM Datum: 15.11.2016 Čas: 20:34

"bilboardy proti radarům financovali Rusové" já žádný bilboard proti radaru neviděl. Na demonstraci proti protiíránskému radaru jsem zase viděl pouze transparenty, které byly tak zjevně laciné a svépomocně vyrobené, že na ně zjevně nikdo příspěvek nepotřeboval.

A vůbec, proč by měli Rusové financovat bilboardy proti radaru, o kterém bylo jasně a čestně řečeno, že je proti Iránu?

A nakonec, proč bychom se měli bát Ruska, které ve srovnání s evropskými zeměmi NATO na zbrojení vydává mnohem méně peněz a i to jen posledních pár let. Rusko teď dává na zbrojení méně než Saudská Arábie a jen o málo víc než samotná Velká Británie a zhruba jen 10% toho co USA.

http://armata.cz/ruska-hrozba-zbrojni-vydaje/

Krom toho, v Rusku má být podle našich médií (těch co si byla jistá, že Trump prohraje) obrovská korupce a zaostalost, takže většina ruských peněz na zbrojení zjevně musí být ztracena na úplatcích.

avatar
Olda Datum: 15.11.2016 Čas: 19:33

Docela by mě zajímalo jestli velení NATO vyhodnocuje nákupy členských armád. Pokud je pouze zajímá, aby stát utratil 2% rozpočtu na armádní výdaje, tak bychom nemuseli mít problém. Stačí postavit vojenskou dálnici a jsme šampioni z celé Evropy.
Nebo Babiš začne dodávat armádě párky, pečivo, chemické prostředky atd. a opět se to vykáže jako navýšení rozpočtu...

avatar
Bazinga20 Datum: 15.11.2016 Čas: 16:48

Že USA někde válčit bude je jasné nějaký konflikt prostě jejich zbrojovky živit musí. Mírová výroba by tolik lidí neuživila prostě.

arr