Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Letecká technika

Sestřely družic: Nebezpečná družice USA-193

Datum přidání 15.07.2012    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 0 komentářů    autor autor: Michal Polák

Za studené války vstoupili lidé po souši, vodě a vzduchu do dalšího prostoru – kosmického. Záhy se rovněž objevila snaha o jeho militarizaci. Bylo tak logickým vyústěním, že vedle nejrůznějších „kosmických zbraní“ vznikla také snaha a potřeba disponovat prostředky k ničení družic. Způsobů jejich ničení je přitom hned několik. Jedním z nich je fyzický sestřel řízenou střelou vypuštěnou ze země, případně ze vzduchu. Vůbec první ověřený fyzický sestřel uskutečnili Američané 13. září 1985.

Antiraketa SM-3

Foto: Start upravené střely RIM-161 z křižníků USS Lake Erie / US Navy


Jasný signál k Číně

Po více než po roce po prvním čínském sestřelu družice (11. 1. 2007), 21. února 2008 uskutečnilo sestřel vlastní družice americké námořnictvo. Z křižníku USS Lake Erie byla odpálená upravená antiraketa SM-3 RIM-161, která o tři minuty později ve výšce 247 kilometrů zasáhla svůj cíl. Tím byla vysloužilá vojenská družice USA-193.

 

Diskuzi vyvolal především smysl samotného sestřelu. Američané jej provedli jen něco málo přes rok poté, co sestřel uskutečnili právě Číňané. Ale na rozdíl od nich se alespoň snažili sestřel racionálně obhájit a navíc sestřelovali družici, která se pohybovala po velmi nízké dráze a každým dnem se chystala vstoupit do nižších vrstev atmosféry Země.  

 

Antiraketa SM-3Foto: Upravená protidružicová střela krátce po startu / US Navy

 

Nicméně v takovém případě by nebylo možné ovlivnit, vzhledem k její nefunkčnosti, místo zániku a především místo dopadů trosek. A tak se dodnes zdá sestřel družice USA-193 jako velmi rozumný a nelze se proto divit americkému námořnictvu, že se chopilo příležitosti jej vyzkoušet.


Dobré argumenty

Hlavním rizikem při dopadu zbytků družice na Zemi byla poměrně robustní nádrž (pokud na zem někdy spadne část družice, pak je to většinou právě nádrž) s toxickým hydrazinem. Kritici sestřelu však namítali, že hydrazin při kontaktu s kyslíkem exploduje a hrozba se tak stávala v tomto smyslu velmi diskutabilní. Na druhou stranu USA nikoho sestřelem neohrozily, naopak poskytly záruku plánovaného zániku.

 

Rozhodnutí o sestřelu padlo 14. února 2008 a v souvislosti s tím bylo také oznámeno, že k sestřelu bude použita upravená raketa SM-3. Američanům se tak vyskytla výborná příležitost, jak v praxi vyzkoušet své antirakety.

 NROL-21

Foto: Zásah družice USA-193 / US Navy

 

SM-3 RIM-161 je čtyřstupňové konstrukce a na délku měří 6,5 metrů. Vzhledem k uskladnění antirakety v lodi a snadnému použití, je antiraketa poháněna výhradně raketovými motory na tuhé pohonné látky. První dva stupně slouží k udělení počáteční rychlosti a zejména, co nejrychlejšímu překonání spodních vrstev atmosféry.

 

Třetí stupeň pak rychlost zhruba zdvojnásobí na požadovanou hodnotu – únikovou rychlost. A nakonec poslední 4. stupeň slouží k finálnímu navedení na cíl a obsahuje tedy i bojovou hlavici. V tomto případě se jednalo o typ LEAP-KW, která je v podstatě kinetickým projektilem o hmotnosti 9 kilogramů vybaveným naváděcím IČ senzorem.

 

Zatím žádný další sestřel

Od té doby se však žádný další sestřel neuskutečnil. Je navíc zcela zřejmé, že Spojené státy sestřel zvládají, ale šáhnou po demonstraci síly až ve chvíli, kdy je k tomu donutí pomyslný „nepřítel“ – dříve tomu byl Sovětský svaz, dnes je tomu Čína.

 

Foto: Antiraketa SM-3 v akci. V tomto případě zasahuje balistickou raketu. O pár desítek kilometrů výše to může být satelit. / YouTube

 

Na konec zmiňme jeden důležitý fakt. Družice je proti případnému sestřelu prakticky bezbranná. I přes relativně malou velikost je na radaru zachytitelná a technologii stealth nelze použít - už jen kvůli rozměrným slunečním panelům.

 

Případný fyzický štít je proti útočné hlavici zcela bezbranný (vzhledem ke kolizní rychlosti) a jedinou možností tak zůstává snaha o změny dráhy (nikoliv až při vystřelení družice), které jsou však palivově natolik náročné, že je v praxi nelze využít. Zvláště když nikdy nevíte, kdy, odkud a jestli vůbec nepřítel zaútočí a jakým prostředkem. Neznámých je prostě příliš mnoho.

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.9 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

arr