Ruské střely 40N6 s doletem 400 km pro systémy S-400

Podle deníku Izvestija ruská armáda letos získá ... Více

Česká puška CZ BREN 2 pro maďarskou armádu

Na konci minulého měsíce byla podepsána dohoda o ... Více

Německá armáda certifikovala systém protitankových raket na BVP PUMA

Pozemní síly Německého Bundeswehru úspěšně ... Více

Ruční protitankové zbraně Dynamit Nobel Defence pro Armádu ČR

Záměr České republiky modernizovat portfolio ... Více

Události

Sharp power a rozšiřování vlivu autoritářských států

Datum přidání 26.02.2018    Rubrika rubrika: Události     komentáře 0 komentářů    autor autor: Jan Buchar

Odborníci na mezinárodní vztahy hledají nové označení pro starou hrozbu. Informační zbraně, jež ovlivňují veřejné mínění a chování lidí, se Christopher Walker a Jessica Ludwigová rozhodli označovat jako „sharp power“. Tyto staré a nové techniky využívají rozdíl mezi otevřeností autoritářských a demokratických společností.

Foto: Z cynického pohledu se jedná o typickou ukázku soft power. / US Army 

 

Walker a Ludwigová ve své zprávě pro National Endowment for Democracy tvrdí, že rozšiřování a zdokonalování sharp power politické představitele nutí ke změně myšlení. Sharp power, tj. „ostrou sílu“, která „deformuje, narušuje a proniká politickým a informačním prostředím v cílových zemích“, porovnávají se soft power, tj. „měkkou silou“, charakterizovanou jako „lákavou kombinaci kulturních a etických hodnot“. Demokracie se podle nich nesmí jen nechat „očkovat proti škodlivému autoritářskému vlivu“, ale také „zaujmout mnohem důraznější postoj na obranu svých vlastních zásad“.  

Soft, hard a sharp power

V mezinárodní politice soft power označuje schopnost ovlivňovat druhé prostřednictvím sympatií a přesvědčování. Klasickým nechtěným (podle některých chtěným) příkladem soft power je americký Hollywood. Hard power ke stejnému cíli využívá nátlak (vojenský, politický, ekonomický) a uplácení (investice, prodej ropy a plynu za nízké ceny, atd.).


Jak uvedl Joseph Nye ve svém nedávném článku pro Foreign Affairs, samotná soft power k vedení úspěšné zahraniční politiky nestačí. Teprve v kombinace s hard power, jak ji uplatňují zejména USA, se stává skutečně efektivní. Moc podle Nye nezávisí jen na vítězství v ozbrojeném střetnutí, ale i na síle narativu. Čím je příběh silnější (např. úspěšný a bohatý život ve svobodné zemi), tím více moci lze získat.  


Samotnou soft power nelze označit za dobrou či špatnou. Ovlivnění mysli není automaticky lepší než fyzická újma. Například Usáma bin Ládin neohrožoval ani neuplácel muže, kteří v září 2001 uskutečnili známé útoky proti USA. Dokázal je totiž zaujmout a přesvědčit svými myšlenkami. Přestože lze soft power zneužít, její podstata staví na principu dobrovolnosti. Vzhledem k zachování svobodné vůle a rozhodování je dle Nye v porovnání s hard a sharp power přijatelnější.


Hard power na druhé straně spočívá v přesvědčování hrozbou, nátlakem nebo uplácením. Pokud vám někde přiloží k hlavě zbraň a vyžádá si vaši peněženku, pak podle Nye nezáleží na tom, co si myslíte. To je jasný příklad hard power. V případě, že vás někdo naopak přesvědčuje vzdát se vaší peněženky dobrovolně, vše závisí na tom, co chcete nebo co si myslíte. V tom tkví podstata soft power.


Sharp power, tedy zneužití informací pro nepřátelské účely, Nye považuje za součást hard power. Manipulace myšlení, politického přesvědčení a volebních procesů má dlouhou historii. SSSR i USA se v průběhu studené války k těmto taktikám pravidelně uchylovaly. Komunistické režimy byly známé svými pokusy využít propagandu a společenské napětí k diskreditaci demokracie. Skrytá finanční podpora italským nekomunistickým stranám v roce 1948 zase představuje typický příklad americké sharp power.


Dilema demokratických států

Navzdory využívání odlišných technik je někdy obtížné sharp power a soft power od sebe odlišit. Jakákoliv forma přesvědčování totiž nutně zahrnuje práci s informacemi. Pouze v případě, že zkreslování informací vede k omezování svobodné vůle a rozhodování, můžeme hovořit o nátlaku. Naproti tomu otevřenost a omezení vědomého klamání charakterizuje soft power. Tyto rozdíly není vždy snadné rozpoznat.


Veřejné vysílání ruského televizního kanálu Russia Today a čínského Xinhua v zahraničí představuje typický příklad soft power. I v případě, že na jejich interpretaci událostí ve světě řada vlád pohlíží s nedůvěrou, měla by být jejich činnost tolerována. Skrytá íránská finanční podpora rozhlasových stanic vyzývajících ke státnímu převratu ovšem jasně spadá do kategorie sharp power, již je nutné odhalit a zastavit.


Nye se domnívá, že reakce demokratických států na nepřátelskou sharp power musí být velmi opatrná. Restriktivní opatření připomínající autoritářské praktiky mohou v důsledku poškodit vlastní soft power. Její značná část pochází z činnosti občanské společnosti, v USA tvořené např. univerzitami a nadacemi, a jakékoliv omezování přístupu či zákazy jí škodí. Problémy autoritářských států při rozšiřování vlastní soft power úzce souvisí se slabě rozvinutou občanskou společností, jejíž aktivity jsou pečlivě kontrolovány.    


Omezování legitimních prostředků soft power se může ukázat jako kontraproduktivní. Ačkoliv státy soft power, jako každý jiný druh síly, často využívají k získání výhody nad konkurenty, její charakter umožňuje i oboustranně přínosnou spolupráci. Studentské výměnné programy proto mohou vzbuzovat zájem o kulturu a zvyky jiných států a pomoci tak zabránit vzniku konfliktu. Debaty o změně klimatu může soft power usnadnit prostřednictvím budování důvěry a kontaktů mezi zúčastněnými stranami.


Demokratické státy by měly podle Nye být nanejvýš opatrné ohledně aktivování útočných nástrojů sharp power. Informační zbraně hrály důležitou taktickou roli v boji proti Islámskému státu, ale jejich skryté masivní nasazení může připomínat praktiky autoritářských režimů. V případě odhalení tajných operací navíc hrozí značné poškození vlastní soft power.


Na druhé straně existují obranná opatření, jež omezují efektivitu informačních zbraní, kybernetických útoků a ovlivňování voleb či politických procesů. Zachování otevřenosti a svobody tisku, univerzit a občanské společnosti vede k neustálému vzdělávání obyvatelstva a zlepšování kritického myšlení. Přestože otevřenost poskytuje prostor autoritářským vládám pro nasazení informačních zbraní, právě v jejím zachování spočívá atraktivita a přesvědčivost demokratických režimů.       


Zdroje: NED, Foreign Affairs

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

arr