Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

NÁZOR: Silnější proti slabšímu: Rizika asymetrie

Datum přidání 19.11.2015    Rubrika rubrika: Události     komentáře 21 komentářů    autor autor: Tadeáš Pala

Asymetrický konflikt znamená střet, kdy na jedné straně stojí výrazně silnější aktér než na straně opačné. Jedná se o typ konfliktu, se kterým se po konci Studené války můžeme setkat jako s téměř jediným. Článek vyšel původně na On War | On Peace.

Foto: F-15 shazuje bomby v Afghánistánu; větší foto / Public Domain

Foto: F-15 shazuje bomby v Afghánistánu; větší foto; ilustrační foto / Public Domain

 

Mezi asymetrický typ konfliktu můžeme zařadit i kampaň vedenou Západem proti takzvanému Islámskému státu. Francie, která se podílí na letecké kampani, hraje v tomto střetu významnou roli.

 

Letecké operace skýtají mnohým západním státům zdánlivě snadné a kompromisní řešení politických a zároveň vojenských zájmů. Nízká míra rizika a poměrně vysoká efektivita z nich udělala oblíbený nástroj evropských státníků. To ať už v případě Libye nebo zmiňovaného Islámského státu.

 

I přes relativní nezájem veřejnosti o tuto formu boje, způsobený právě malým rizikem a nízkou kontroverzí, jedná se o značný problém a komplikaci pro slabšího aktéra konfliktu. Tím je IS, který nedisponuje jakoukoli možností zvrátit, či konkurovat takovým útokům.

 

To, jak se k leteckým operacím IS staví, bylo možné sledovat na procesu popravy jordánského pilota, která se stala zcela zásadním propagandistickým i symbolickým momentem. Letectvo samotné sice není pravděpodobně schopno zničit IS, o čemž se Západ zatím přesvědčuje, avšak dle reakcí IS je to pro něj dosti značný diskomfort.

 

Technologická dominance, kterou silnější strana konfliktu – Francie – disponuje, je tedy značně frustrující pro slabší stranu konfliktu. Přirozenou reakcí je snaha eliminovat tento prostředek, což je ale v tomto případě de facto znemožněno. Dalším krokem tedy je logicky snaha o uštědření nepříteli dostatečnou ránu, která by mohla fungovat minimálně jako pomsta, či dokonce jako odstrašení.


Klíčovou myšlenkou této úvahy je identifikace teroru jako možného racionálního kroku slabší strany. Vnímání teroristů je do značné míry spojováno s iracionalitou, dehumanizací, zvráceností a podobně. To je, zvláště v případě IS, pravda, nicméně často dochází k záměně iracionálního obsahu s poměrně racionální formou (boje).

 

Zjednodušeně: v případě, že jeden tým je výrazně slabší, tudíž nemá šanci svého soupeře ohrozit a soupeř zároveň neriskuje jakoukoliv ztrátu a zápas se odehrává na domácím hřišti slabšího hráče, nezbývá slabšímu aktérovi nic jiného, nežli pokusit se zvrátit pravidla samotné hry.

 

Málo známým případem takového vývoje může být již dekádu probíhající konflikt mezi americkými tajnými službami a pákistánskými Táliby. Spojené státy zde vedou kampaň, v níž jsou nasazovány smrtící bezpilotní letouny. Riziko ztráty lidských životů je nulové, stejně jako šance domnělých i reálných teroristů se efektivně bránit. Právě frustrace místních obyvatel může fungovat jako důležitá motivace k vstoupení do teroristických buněk, které se pak následně snaží zasáhnout Spojené státy na jeho domácím území. Kruh se tak uzavírá.

 

V případě teroristického útoku v Paříži a současně za předpokladu, že jsou jím skutečně vinny struktury IS, je možné vyčíst podobnou logiku. Bojovníci IS nemají jinou šanci jak se postavit francouzským bombardérům. Jedinou možností je, že nastoupí do dopravního letadla francouzské letecké společnosti a nechají se převézt do srdce této země, kde podobně jako francouzské bombardéry v Rakkce, rozpoutají krveprolití.

 

Je zřejmé, že se tato úvaha nesnaží srovnávat úroveň motivace či morálku Francie a IS, avšak je třeba zamyslet se nad tím, že po vyhlášení války existuje riziko, že protistrana bude chtít vrátit úder. Přičemž obě strany se drží stejného pravidla moderních válek. Tím je, že žádná pravidla neplatí. Teror, podobně jako sabotáž, je možné považovat za regulérní vojenskou strategii. Tento poznatek si je třeba uvědomit a počítat s ním již v rozhodovacím procesu o případných intervencích. Je to jediný způsob vedení války, který slabšímu soupeři zůstal.


Zůstává tedy otázkou, jaké jiné prostředky nechává Západ Islámskému státu na případnou reakci, nežli právě teror. Tento ohled je důležité si uvědomit v kontextu jak plánování, tak veřejné prezentace případné intervence, která je vedená byť i v omezené, například letecké podobě. Do jaké míry si může Západ dovolit vést přísně asymetrické války, které sice mohou vést ke zničení soupeře, avšak také k vyprovokování teroristické reakce? Je s tímto rizikem dostatečně seznámena i občanská společnost?

 

Optikou teroristů je srovnatelná jejich beznaděj ohledně padlých spolubojovníků, kteří byli usmrceni inteligentními střelami vypálenými kilometry daleko a zoufalství návštěvníků rockového koncertu, kteří jsou podobně bezbranní proti automatickým puškám a výbušninám. Tento myšlenkový pochod podle nich ospravedlňuje k tomuto chování. Tomuto pohledu napomáhají i někdy nepříliš chirurgické zásahy západních sil, které mohou produkovat nezanedbatelné množství tzv. „collateral damage".

 

Kroky slabšího účastníka konfliktu (IS) mohou být z pohledu válečnictví vnímány jako poměrně racionální chování aktéra, jenž přijal výzvu k válce. K válce, v níž jasná převaha a všudypřítomná asymetrie nemusí být vždy jednoznačnou výhodou.

Poznámka Armádních novin
Článek nelze obviňovat ze spojování teroristických útoků islámských radikálů v Paříži a letecké bombardování Islámského státu. Tak my článek nevidíme.
Dle nás článek říká, pokud povedeme válku proti teroristickým skupinám musíme očekávat, a připravit se, že teroristické skupiny použijí JAKÉKOLIV prostředky. Toto musíme zařadit do našeho dlouhodobého strategického plánování.
Pokud Západ chce zničit islámský radikalismus, musí se také naučit vžít do "pocitů" druhé strany a předvídat jeji chování.
Informace v článku lze také považovat za ideologický popis, jak může Islámský stát “racionálně” (sic!) přesvědčovat další a další Muslimy do svých řad a vysvětlovat jim příběh o zlém Západu, který zabijí bezbranné Muslimy.
Samozřejmě to nic nemění na zvrácenosti ideologie Islámského státu a nebezpečí, které představuje islámský radikalismus pro Evropu.

Redakčně upraveno

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.2 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Slavoslav Datum: 25.11.2015 Čas: 14:18

Boot

Seredne sa pleties. Platilo sa na konci a len za nespotrebovany tovar. Všetko co bolo znicene v boji proti Nemecku bolo rusom de facto darovane. To že rusi deklarovali za znicenu aj tu techniku co ďalej veselo používali a že aj z toho čo mali zaplatiť zaplatili len časť je už druhá kapitola.

Scim sa ti to pletie je asi GB ktorá tento dlh splatila len nedávno. Niezeby bol veľký ale urok bol tak smiešny, že sa im oplatilo ho zmenšovať deflaciou.

avatar
dave22 Datum: 23.11.2015 Čas: 17:24

Boot: Pokud Milo v Hlave XXII bombardoval vlastni letiste, tak to opravdu nelze brat vazne. Jako ze US valcili v Africe, Italii, ve vzduchu nad Evropou a jeste jako zasobovali Wermacht? No to asi ne, ze?

JInak vy velkej znalec ekonomiky asi nebudete. Kdyby totiz chtely zbrojni firmy udat co nejvic, tak jaksi nebudou chtit aby armada moc valcila. Ono totiz, cim vic se dnes valci, tim vic to stoji. Hlavne logisticky. Ono se dneska az tak zas tolik ty munice a zbrani nezpotrebovava, jak to bylo drive. A tak se pak stava, ze se skrtaj bezhlave zbrojni projekty jako F22, nahrada za AAV-7, Future combat vehicle, etc...
Ono i kdyz to je Amerika, tak deset let valceni na nekolika frontach neco stoji. A faktem je, ze dolar porad vsude plati a jeste dobu platit bude, ale zkuste si jit zaplatit nekde v Africe, nebo jizni Americe rublem... Budete tak asi k smichu.

avatar
shal Datum: 21.11.2015 Čas: 17:48

boot: Tenhle ten bezcenný natištěný americký papírek má pořád 65x větší hodnotu než "zlatý" Rubl.

avatar
leviathan Datum: 21.11.2015 Čas: 15:38

boot, --- pane vy jste znalec :))) "Co je dolar, je to pouze bezcenný natištěný papírek, který bankéři musí nějak dostat do oběhu." -- takze, ked vam nejaka firma zaplai v dolaroch, tak si s nimi pripalite cigaretu, ked su bezcenne? Alebo platbu odmietnete a budete ziadat platbu v rubloch?? :))) chlape, metanol zabira

avatar
Shania Datum: 21.11.2015 Čas: 09:02

Kolt: překlep, dík, HDP: War Cost % GDP in Peak Year of War

premyslcz: omlouvám se za špatná čísla, komentoval jsme to hlavně pro to, že jak vidím někde jeden bilion, tak už to automaticky převádím na miliardy a tak jsem považoval jednu miliardu dolarů za směšné číslo, takže asi tak..

Boot: pokud by USA dluh nespláceli, tak jim jednak nikdo znovu nepujčí a za druhé by byl několikanásobně větší. Vzhledem k tomu že mají nejlepší rating, např proti rusku, kteří ho mají na dně, i když zadlužení nejsou o tom něco vypovídá.

avatar
dusan Datum: 20.11.2015 Čas: 23:24

boot

V 70-tich rokoch USA odpustilo väčšinu sovietkeho dlhu za dodávky zbraní počas 2.SV .... jedine chceli zaplatiť stroje a vozidlá použiteľné i na mierové účely .... čo bol len zlomok hodnoty dodávok ...

avatar
KOLT Datum: 20.11.2015 Čas: 20:16

pro Shania: DPH fakt ne ;-) Tomu říkají VAT a je to něco úplně jiného než HDP, které jste myslel. Já bych to nekomentoval, ale mám dojem, že už jsem to od vás viděl napsané několikrát. Jestli se jedná jen o častou prstozáměnu na klávesnici, tak se omlouvám :-)

avatar
KOLT Datum: 20.11.2015 Čas: 20:14

pro boot: Tak ten byl dobrej :-) A kdo že to vyhrál tři nejdůležitější války 20. století? ;-)

avatar
Magister_Peditum Datum: 20.11.2015 Čas: 16:07

Vím, že to asi bude znít hrozně, ale nebylo by skutečně lepší vystavit nebezpečí naše ozbrojené síly, než naše civilisty? Tedy poslat vojáky přímo proti IS, kteří by tak nebyli "frustrování" z toho, že na ty letecké útoky nemají jak odpovědět, a tedy by nepřenášeli válku do našich měst? Článek bohužel už neříká, jak by se válka proti teroru měla vést, aniž by teroristé teroristické útoky nepáchali, takže mě napadá jen tohle.

avatar
premyslcz Datum: 20.11.2015 Čas: 15:13

http://time.com/3651697/afghanistan-war-cost/
Prime vojenske naklady USA 686 miliard dolaru, bez nakladu spojencu a rekonstrukcnimy programy.

avatar
Shania Datum: 20.11.2015 Čas: 15:07

premyslcz: kdyby náhodou jste nepoužívali americké biliony, ale naše, tak se omlouvám, ale i tak ty čísla máte špatně.

avatar
Shania Datum: 20.11.2015 Čas: 15:03

premyslcz: to ti asi praskne žilka, když zjistíš, že stála 171 miliard dolaru (v dolarech z roku 2008). Stálo je to ročně 0,3% dph.

Vláda US každý den utratí 10,6 miliard, kdyby je jakákoliv válka stala 1 miliardu, bylo by to pro ně kapesné.

Irak 648 miliard, DS 96 miliard, Vietnam 686 miliard, WW2 4114 miliard.

V Iráku i Afganu se narvali obrovské peníze do rekonstrukce země, výcviku jejich armády a policie. To že to všechno domorodci rozkradli, nevyužili efektivně pak už není problém US, ale místních.

avatar
Rinik21 Datum: 20.11.2015 Čas: 14:46

Jen si dovolím upozornit, že v poznámce máte faktickou chybu. Rozdíl mezi muslimy a Muslimy je poměrně značný. Předpokládám, že jste neměli na mysli jenom Bosňáky :-)

avatar
premyslcz Datum: 20.11.2015 Čas: 14:23

Nejhorsi na tom je ze ta valka v Afganistanu stala USA 1 bilion dolaru. Dvacetpet bilionu korun to je nepredstavitelne cislo, za tyto penize vyasfaltujete cely Afganistan, postavite vodovody, elektrarny, university a Kabul by vypadal jako Dubaj. (A on opravdu takto v 60. letech vypadal) Vzdelani a ekonomicky zaklad fungovani statu je reseni tohoto konfliktu. Zde zadna vojenska vyhra neni. Pokud se podivate na moznost fotra od rodiny jak uzivit rodinu v Afganistanu, tak je to bud pestovani opia a nebo se stat placenym bojovnikem Talibanu.

avatar
HonzaH Datum: 20.11.2015 Čas: 12:33

Musím říct, že v poslední době se dívám na armádu trochu jinýma očima. AČR sice musí plnit své závazky v NATO, obranu svrchovanosti území proti silnému protivníkovi (ne sami, pochopitelně, ale ve spolupráci s ostatními členy NATO). Určitě nechci tvrdit, že nepotřebujeme efektivní PVO, tanky, BVP nebo dělostřelectvo. Ale zároveň si myslím, že je třeba výrazně zvýšit provázanost a schopnost spolupráce AČR, Policie ČR a tajných služeb. Je potřeba podpořit především speciální jednotky, protiteroristické jednotky a jednotky civilní ochrany. Zrušení CO se mi jeví, především ve světle posledních událostí, jako velká chyba.

arr