Bez Ukrajiny Rusko svět jadernou válkou nevystraší

Rusko prodlouží životnost mezikontinentálním ... Více

Ruské střely 40N6 s doletem 400 km pro systémy S-400

Podle deníku Izvestija ruská armáda letos získá ... Více

Česká puška CZ BREN 2 pro maďarskou armádu

Na konci minulého měsíce byla podepsána dohoda o ... Více

Německá armáda certifikovala systém protitankových raket na BVP PUMA

Pozemní síly Německého Bundeswehru úspěšně ... Více

Události

Spěje situace na východní Ukrajině k „zamrznutí”?

Datum přidání 15.12.2017    Rubrika rubrika: Události     komentáře 213 komentářů    autor autor: Jan Buchar

Dlouhá frontová linie na východní Ukrajině se po uzavření Druhé minské dohody stabilizovala a Kyjev nadále nemá kontrolu nad územím v okolí měst Doněck a Luhansk. Obě znepřátelené strany ovšem čelí závažným hospodářským, politickým a společenským výzvám, jež vyžadují neodkladná řešení. Článek přímo vychází z analýzy IHS Jane´s Running hot and cold: The potential for a frozen conflict in eastern Ukraine.

Foto: Ruští vojáci u ukrajinské vojenské základny na Krymu. / Anton Holoborodko ; CC BY-SA 3.0

 

Výcvik ukrajinských vojáků se díky podpoře ze strany NATO zlepšuje. Ukrajinci jsou dnes schopnI zabránit prolomení frontových linií na východě země. Kyjev však nedokáže k velké útočné operaci, tedy k opětovnému dobytí východní Ukrajiny, nasadit velké síly.


Rusko se zároveň zdá být neochotné riskovat rozsáhlé střetnutí s ukrajinskými ozbrojenými silami.


Výsledkem této patové situace se stala 500 km dlouhá frontová linie, jež se pozvolna mění v hranici mezi Ukrajinou na západě a dvěma etnicky ruskými státy na východě Doněckou lidovou republikou (DLR) a Luhanskou lidovou republikou (LLR)ě. Tento vývoj se velmi podobá vzniku obdobných zamrzlých konfliktů na okraji bývalého Sovětského svazu jako např. v Gruzii a v Moldavsku.  


Důležitou roli hraje výkon ruského hospodářství. Ruské výdaje na obranu byly v roce 2017 sníženy o 25,5 %, ze 3,8 bilionu rublů (asi 1,4 bilionů korun) na 2,8 bilionu. Tak razantním způsobem se obranný rozpočet naposledy měnil v 90. letech 20. století.


Snížení rozpočtu způsobily především pokles ceny ropy a nepřímo zahraniční sankce.


Zamrzlý konflikt tak může Moskvě vyhovovat nejen politicky, ale také ekonomicky. Zamrzlý konflikt povede k úspoře prostředků vyčleněných k podpoře ruských jednotek v DLR a LLR a ke snížení vojenské pomoci oběma samozvaným republikám. 


Ukrajinský prezident Petro Porošenko v srpnu 2015 uvedl, že se počet ukrajinských vojáků na frontě pohybuje okolo 64 000, což se od té doby pravděpodobně příliš nezměnilo.


V ozbrojených silách DLR a LLR slouží 35 000 - 45 000 osob. Podle ukrajinských zdrojů DLR a LLR mají navíc k dispozici 650 tanků, 1310 obrněných vozidel, 500 dělostřeleckých zařízení, asi 260 raketometů a 100 protiletadlových raketových kompletů. Oficiální a nezávisle ověřená čísla ale samozřejmě nejsou k dispozici. 


Přímou podporu jednotkám DLR a LLR poskytuje několik ruských jednotek, které se řadí ke speciálním silám a polovojenským útvarům. Nasazení vojáků z povolání je většinou jednorázové a zpravidla se jedná o provedení určitého specifického úkolu jako je protivzdušná obrana, poskytnutí asistence a výcviku místním vojákům či zajištění zásobování. Jednotky ruských speciálních sil mají na starosti průzkumné a úderné operace.


Záložní útvary v podobě obrněných jednotek a letectva se nachází na ruském území nedaleko hranic s Ukrajinou. Jejich základny zároveň slouží jako výcvikové a zásobovací prostory.

 

Video: Situace na východě Ukrajiny v únoru 2017. / YouTube


Podpora DLR a LLR také zahrnuje poskytování náhradních dílů a zdravotnických zařízení. V případě potřeby mohou navíc počítat s podporou vojenských jednotek z Krymského poloostrova a ze západního Ruska.  


Ukrajinské obranné postavení a vojenské zázemí na Krymu může Moskva využít k dalšímu útoku, pokud dojde k opětovnému rozšíření konfliktu. Operace na východě Ukrajiny by mohl doplnit pohyb obojživelných jednotek podél pobřeží Černého moře směrem na Oděsu, druhé největší ukrajinské město.


V roce 2018 Rusko ovšem čeká další soupeření s NATO, otázka dalšího financování vojenského působení v Sýrii a pokračující modernizace ozbrojených sil. Kreml si také uvědomuje potřebu udržet si veřejnou podporu pro další postup Ukrajině. Případné ztráty na životech mohou vyvolat nesouhlasné reakce ruského obyvatelstva.


Petro Porošenko 16. března 2016 označil Rusko za největší hrozbu ukrajinské národní a vojenské bezpečnosti. Ruskou invazi a okupaci ukrajinského území považuje za výsledek činnosti ruských zpravodajských služeb.


Ukrajina ale v žádném případě není schopná získat ztracená území na východě země zpět. Během přípravy na konflikt s Ruskem se může soustředit na vytvoření takových jednotek, které postupujícímu nepříteli způsobí co největší ztráty. Obnovení kontroly nad Krymským poloostrovem je pro ukrajinské síly v současné době nereálný úkol.

 

Zdroje: Segodnya; IHS Janes

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
logik Datum: 20.12.2017 Čas: 00:29

dany:
Ano, sevastopol byl vojenský úvoz od začátku své existence, takže nikdy nepatřil do civilních administrativních celků. A? Kdyby na východě slovenska existoval vojenský újezd, který by byl pod vojenskou správou přímo z Prahy od vzniku ČSR až do rozdělení republiky, tvrdil bys že by měl náležet ČR a ne SR? Prosím o odpověď.

Co se týče právního nároku na Sevastopol pak je tvoje vyvozování mimo, to, pod které administrativní území patřil Sevastopol z hlediska během Carství či SSSR je irelevantní. V jeden konkrétní čas se jeden stát - SSSR - rozdělil na státy dva: SSSR a Ukrajinu. Každý z nových států přejal práva a povinnosti původního státu tak, jak se ty dva státy dohodli. A obě strany byly (po počátečních sporech) s tím srozumněny - a mnohokrát to potvrdili: v Budapeštském memorandu, později oním výrokem Dumy a mnohokrát jindy. Protiprávního na tom z hlediska mezinárodního práva nebylo nic.

A to, že ten vojenský újezd připadl Ukrajině - proč by to mělo být nepsravedlivé? Dělilo se všechno, i armáda - tedy i vojenské úvozy. Rusku zůstal např. Kaliningrad a hromada dalších vojenských úvozů. Proč by neměla mít Ukrajina nárok na ten, který leží přirozeně u jejich hranic a nikoli u hranic Ruska?

avatar
danny Datum: 19.12.2017 Čas: 17:16

PavolR,: když to stavíš takto... Přál bych jim, aby se z toho vyhrabali. Ale moc důvodů k optimismu nevidím. Ostatně jako u všech zemí, které se citly na geopolitické červené linii a ani jeden ze soupeřů neměl prostředky, know-how ani vůli zainvestoval transformaci a rozvoj

avatar
danny Datum: 19.12.2017 Čas: 14:07

logik: co sem zase taháš cara, já mluvím o třech datech.
- 1948 - potvrzení Sevastopolu jako samostatného právního celku, který nikdy nebyl a ani v r. 48 se nestal součástí Krymské správní oblasti.
- 19. února 1954 - začlenění krymské oblasti do ukrajinské teritoriální správy (tomu předchází zrušení Autonomní sovětské socialistické republiky Krym v r. 1945 a změna na republiky na oblast) - vyjma Sevastopolu.
- 12. února 1991 - referendum, na jehož základě byla obnovena autonomie republiky Krym. Součástí republiky není město Sevastopol které má zvláštní status(včetně okolí zahrnující několik dalších sídel. Takže samostatný správní celek, nikoli vojenský újezd, jak naznačuješ). De Iure tak Sevastopol nikdy nebyl součástí jakéhokoli krymského správního celku, tudíž nikdy nemohl legálně přejít pod ukrajinskou správu.
Až následně 24. srpna 1991 vyhlašuje Nejvyšší sovět samostatný stát Ukrajina. K právnímu úkonu, který by měnil status Sevastopolu a správně jej začleňoval pod Krymskou oblast (v období 19. 2. 1954 - 12. 2. 1991), ani Autonomní republiku Krym (12. 2. 1991 - 24. 8. 1991), ani pod Ukrajinu (24. 8. 1991 a později) nikdy nedošlo.
Teoreticky by se dal uplatnit princip vydržení, jelikož od vzniku samostatné Ukrajiny tato prakticky vykonávala správu v dobré víře, nicméně si nejsem jistý, zda mezinárodní právo umožňuje nabytí území touto formou a teď se mi to nechce studovat.
Rozumíš, snažím se jen ukázat, že věci, o kterých si tady tlacháme, nejsou tak jednoduché a černobílé, jak si rádi ideologicky zamlženým zrakem představujeme.

avatar
PavolR Datum: 19.12.2017 Čas: 13:25

danny:
Ono to môže vyzerať predramatizované až úsmevné, ale mať obavy možno aj z niečoho, čo je nereálne (napr. program "Hviezdne vojny") resp. aktuálne reálne.

A na to, že to celé zasa až natoľko determinované nie je, môžem uviesť príklad z nášho priestoru. Koncom 80. rokov a v 90. rokoch bolo Maďarsko ťahúňom regiónu. Mohli sme iba ticho závidieť, ako to majú hospodársky a spoločensky skvelo našliapnuté, zatiaľ čo my sme mali Mečiara. Dnes už Maďarsko kleslo zhruba na úroveň Bulharska, maďarským ekonómom neostáva než konštatovať, že ich Slovensko nechalo už dávno za sebou a smutne sledujú, ako ich predbieha práve Rumunsko. Zmena spoločenského prostredia môže mať viditeľný vplyv na schopnosť krajiny využívať svoje možnosti a zdroje (napr. otázka miery korupcie a rozkrádania). Ako v kladnom, tak i negatívnom smere. na Ukrajine pred "majdanom" ako aj teraz silne prevláda negatívny smer, čiže to čo vidíme, nezodpovedá reálnym možnostiam a potenciálu tej krajiny.

avatar
Slavoslav Datum: 19.12.2017 Čas: 13:25

Máte tu síce pekné historické okienko, ale aj chcete vedieť komu patril Krym stačí sa pozrieť na posledný úkon k tomu sa vzťahujúci. A to uznanie Krymu ako súčasti Ukrajiny dumou RF v 98mom.

Tým úkonom sa Rusko ako nástupnícky štát vzdal všetkých nárokov na dané územie, dovtedy sa oň sporili.

A je jedno, či sa dostanete až k Adamovi a Energie pri vašom pátraní

avatar
kawa Datum: 19.12.2017 Čas: 13:07

Kurňa na Vánoce bude asi obleva. Zatracenej Putin!

avatar
logik Datum: 19.12.2017 Čas: 12:17

dany:
na todle jde odpovědět vcelku jednoduše, má to díry hned z několika stran.

a) Sevastopol je defakto něco jako u nás vojenský újezd. Takže je jasné, že ho spravovala armáda.
Tvrdit, že Sevastopol je tedy sooučást Ruska, je podobné, jako tvrdit, že vojenský újezd Libava - která je přímo podřízená pražskému ministerstvu obrany - je soušást Čech.
Nebo jako kdybys tvrdil, že při dělení ČSFR měli Češi nárok na vojenské újezdy na Slovensku.

b) Zcela pomíjíš to, že Ruské carství není totéž, co RSFR. RSFR je jeden ze států na které se Ruské carství rozpadlo. Tedy přímé řízení Sevastopolu z tehdejšího mocenského centra z něj ještě nedělá součást jednoho dílčího administrativního celku (z kterého posléze vznikla RSFR) tehdejšího carství, i když to mocenské centrum v tomto celku leželo.

c) Ukrajina nepřevzala město z jiného státu, stát Ukrajina ve svých hranicích včetně Krymu vznikla rozdělením SSSR na dva nástupnické státy.

d) RSFR v té době nebyl suveréní stát a tedy to nebyl subjekt mezinárodního práva, tedy od ní nemohlo z pohledu mezinárodního práva přejít vlastnictví Sevastopolu na Ukrajinu jak tvrdíš. Vlastnictví Sevastopolu přešlo na Ukrajinu od SSSR, který se rozdělil na dva nástupnické státy (nové SSSR bez Ukrajiny a Ukrajinu).

Z pohledu mezinárodního práva se při rozdělení státu ty dohodnou na hranicích - což se stalo - a nemovitý majetek pak není-li dohodnuto jinak připadá sukcesí do vlastnictví toho, na jehož území se majetek nachází. Tedy dělení Ukrajiny bylo zcela dle mezinárodního práva.

avatar
danny Datum: 19.12.2017 Čas: 11:53

PavolR: sorry za zavádějící informaci. Nejde jen o sdílení hranice, ale status na takové hranici. Mluvím celou dobu o ekonomických aspektech, takže na hranici s Finskem, Estonskem a Lotyšskem (Polsko a Litvu hraničící s Kaliningradem v tomto považuji za irelevantní) je normální státní hranice. Zato hranice s Ukrajinou byla vždy střežena asi tak jako naše hranice se Slovenskem. Prostě nulová infrastruktura pro kontrolu pohybu zboží a výběr cla.
Celní a daňová pravidla jsou v EU a v RF nastavena tak rozdílně (jinak nastavené sektorové daně, normy, kontrolní mechanismy, dotační politika atd...), že by bleskový průnik zboží z EU znamenal totální rozvrat ruského hospodářství (mimo jiné díky totální ekonomické převaze EU). Zkusím to znázornit: Představ si, že bychom se ze dne na den ocitli na nechráněné hranici s Katarem. Zahlcení trhu nabídkou benzínu za 8 korun, laciných cigaret a zlata, na druhé straně šokové vysátí zásob poptávkou po levném ovoci, zelenině, mléčných produktech, levnějších lécích a lékařské péči by vedl k rozvratu státního rozpočtu (propad výběru spotřební daně), problémy se zásobováním potravinami, neschopnost poskytování zdravotní péče.
Sorry, ale tvou úvahu o strachu Kremlu z Rusů mlsně pokukujících po bohatnoucích Ukrajincích považuji za úsměvnou. Většinou máš rozumnější nápady, tohle je fakt blbost. Podívej se do Rumunska a Bulharska. Pokud pro ekonomickou konjunkturu nemáš základní předpoklady, tak vstup do jakéhokoli spolku nic nezmění.

avatar
danny Datum: 19.12.2017 Čas: 11:29

logik: pokud se chceš zamotávat do historických detailů, tak by za tvou pozornost měla stát situace kolem Sevastopolu. Ten byl v r. 1784 vybudován jako námořní základna Ruského Černomořského loďstva a od svého vzniku byl vždy řízen jako zvláštní administrativní oblast spadající pod armádní správu v Petrohradu.
Zákon vrchní rady z r. 1948 potvrzuje Sevastopol jako samostatnou administrativně-hospodářskou jednotku s vlastním rozpočtem. Finanční a organizační funkce vždy vykonávali přímo ministři RF bez účasti ministrů Ukrajiny.
Ustanovení Vrchní rady RF z r. 1954 O postoupení Krymského území do ukrajinského teritoriálního členění (bez ohledu na prohlášení Federálního výboru RF a rady RF z 6. února 1992, že se jednalo o nezákonný akt v rozporu s ústavou obou států) ale nijak neřeší změnu statusu Sevastopolu.
Dle norem mezinárodního práva je postoupení města jinému státu možné pouze na základě mezinárodních smluv. Slyšel jsi někdy o takové oboustranné smlouvě? Jakékoli referendum nebo odkazy na ústavu Ukrajiny jsou irelevantní. Z pohledu mezinárodního práva byly všechny kroky Ukrajiny, které vedly k faktickému ovládnutí Sevastopolu jednostranné a nezákonné. Jak se s tím popereš?

avatar
Scotty Datum: 19.12.2017 Čas: 09:51

kawa
Nevím co dokáží rusové ovlivnit, ale u nás rozhodně mají početnou armádu která je ochotná bojovat za Putina do posledního úderu do klávesnice.

avatar
kawa Datum: 19.12.2017 Čas: 09:28

Jirosi: kolikrat jsi tam byl za poslednich dvacet let? Bida tam byla hrozna vzdycky, po majdanu se to jen trochu zhorsilo.

Jinak jasně, jiný názor = proruský troll. A pokud dostanete dneska nekdo prujem, tak je za tim Putin!

Rusko muze za vsechno a ovlivni vsechno, musi to byt nejvyznamnejsi sveta...

avatar
Luky Datum: 19.12.2017 Čas: 09:01

ze Stanislavova dezinformačního článku:
"Rusko není jedinou mocností, která dezinformace využívá. Jako zbraň je aplikuje i Severoatlantická aliance, její přístup se však liší. "NATO k informačním a psychologickým operacím přistupuje až po zahájení ozbrojeného konfliktu," vysvětluje generál Mičánek."

avatar
Stanislav Datum: 19.12.2017 Čas: 08:24

proruský troling bude čoraz silnejší, akurát tu by som ho nečakal
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/valka-dezinformace-fake-news/r~7bfb35b23bb311e7886d002590604f2e/

avatar
misanex Datum: 19.12.2017 Čas: 08:00

logik: skvěle sepsané a odargumentovane. Na to ruští obdivovatelé nemají co říct s přešli dokonce do osobních útoků. Pokud mohu půjčim si to pro argumentaci okolo Krymu ab Ukrajiny i jinde.

avatar
Jirosi Datum: 19.12.2017 Čas: 05:48

kawa:"Co se státem ve kterém se nedá žít..."

Tak kdyby nemuseli vést válku, tak by se tam žít dalo jako kdekoliv jinde. Tedy lépe než v dosti zemích světa.

arr