TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Letecká technika

Pravé letadlo 21. století: F-35 zůstane v provozu do roku 2070

Datum přidání 25.03.2016    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 165 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Vývoj, výroba a operační nasazení stíhaček F-35 Lightning II je největší zbrojní projekt všech dob. Nemluvíme jen o finančním rozměru, ale také o rozsahu a předpokládané délce provozu. Stíhačky F-35 budou bez nadsázky, avšak samozřejmě patřičně modernizované, tvořit hlavní leteckou silu západních zemí po většinu 21. století.

Foto: Verze F-35B námořní pěchoty schopná kolmého přistání. / Public domain

Foto: F-35B námořní pěchoty; větší foto / Public domain

 

Pár základních údajů. Vývoj F-35 probíhá již dvacet let. První vzlet prototypu F-35 se uskutečnil v roce 2003. V polovině minulého roku americká námořní pěchota jako první deklarovala dosažení počátečních operačních schopností - tedy připravenost nasadit F-35 v omezené míře do ostrých akcí.

 

V současné době se počítá s výrobou více než 3100 stíhaček F-35 pro americké letectvo, námořnictvo, námořní pěchotu a pro dalších 11 zemí, jako je Velká Británie, Izrael, Turecko nebo Japonsko. Nejasná je situace v Kanadě, kde navzdory zamítavým postojům má F-35 stále šanci na úspěch. Všechny poptávané stíhačky opustí výrobní linku do roku 2040.


Jen Pentagon za plánovaný nákup 2443 stíhaček F-35 utratí téměř 400 miliard dolarů. Vývoj, nákup a provoz všech stíhaček F-35 po celou dobu životnosti pak přijde americké daňové poplatníky na těžko uvěřitelných 1,5 bilionu dolarů (cca 30 českých státních rozpočtů).


Program F-35 patří finančně i časově mezi strategické zakázky amerického průmyslu. Jen ve Spojených státech je do programu F-35 zapojeno 1200 firem ze 45 amerických států, které zaměstnávají 129 000 lidí. Další tisíce lidí pracuje na projektu F-35 v zahraničí.


F-35 tak není jen zbraní, ale také nástrojem pro posilování průmyslové, ekonomické, politické, technické a bezpečnostní spolupráce mezi Spojenými státy a dalšími zeměmi.


Podle posledních zpráv navíc stíhačky F-35 jen tak rychle z výzbroje neodejdou. Pentagon zvýšil celkový požadovaný nálet celé flotily letadel F-35 o dalších 1,6 milionu hodin (1,3 milionu letectvo, 300 000 námořnictvo).


Například F-35A (klasický vzlet) amerického letectva zůstanou ve výzbroji o šest let déle - až do roku 2070. Prodloužení provozu si vyžádá v průběhu let dalších 45 miliard dolarů na provoz a údržbu.

 

Video: Klíčovou součástí programu F-35 jsou pokročilé výcvikové nástroje. / YouTube


Podle generálplukovníka letectva Christophera Bogdana, který má v Pentagonu na starosti program F-35, je možné prodloužit životnost letadel díky snížení počtu ročních nalétaných hodin. Americké letectvo se svými F-35A díky “novým operačním a výcvikovým technikám” nalétá 250 hodin ročně místo původních 300 hodin. Naproti tomu každá F-16 amerického letectva ročně nalétá průměrně 316 hodin. 


Díky lepší technologii výroby se naopak snižuje cena za jeden letoun. Snižovat cenu pomáhá i čím dal větší výrobní série letadel. Letos bude vyrobeno 45 F-35, ale v roce 2020 se plánuje vyrobit již 145 letadel ročně.

 

V roce 2014 (výrobní série LRIP 8) stály, podle reportu o vybraných akvizicích SAR (Selected Acquisition Repor), která každoročně vyhodnocuje hlavní zbrojní programy Pentagonu, letadla F-35 včetně motoru následovně - F-35A 102,7 milionu, F-35B 126,1 milionu a F-35C 115,4 milionu dolarů. Jedná se o prostou cenu za letoun, bez započítání nákladů na vývoj letadla.


Cena za výrobu se daří postupně snižovat. Například u poslední výrobní série v roce 2015 (LRIP 9) se podařilo snížit jednotkovou výrobní cenu za F-35A na 100,6 milionu dolarů, F-35B 122,9 milionu dolarů a F-35C 110,7 milionu dolarů. Ceny jsou uvedené v kurzech platných pro daný rok.


“Budeme všichni mrtví, když se všechny tyhle předpoklady (o délce provozu - pozn. red) naplní,” komentoval nejnovější plány Bogdan. “Ale na čem záleží teď je to, že každý cent, který ušetříme dnes, se promění v miliony a miliony dolarů v roce 2070.”

 

Zdroj: Defense News

Udělte článku metály:

Počet metálů: 2.3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Shania Datum: 08.04.2016 Čas: 20:44

flanker.jirka: Když dostaneš laser na cíl, tak ano, ale to je tak pro bodovou obranu, naprosto se ti rozpadne obrana dlouhého a středního dosahu, kde budeš potřebovat, aby si raketa dokázala najít cíl sama.

S optickými systémy máš taky problém v tom, že nad 20km budou mít problém zjistit vzdálenost (potřebuješ laser) a při špatném počasí budou mít velmi nízky dosah a laser nemusí fungovat vůbec. Takže když bude např mlha...

A další problém je, že pořád potřebuješ dlouhovlnné přehledové radary nebo OTH aby jsi ty optické systémy nasměroval a ty ti moc dlouho nepřežijí, jak o ně přijdeš, tak ti zůstanou max mobilní verze, které se budeš bát zapnout, takže se ti v podstatě rozpadne IADS.

avatar
flanker.jirka Datum: 08.04.2016 Čas: 19:37

Shania: pak uzjen stačí dát data na systém, který má možnost sledovat cíl i v optickém a termoviznim kanále. Navrácení typu CLOS pak nevyžaduje odraz radaroveho signálu od cíle na raketu. To je případ RBS 70, 23, nebo Pantsir, Tunguska, ...

avatar
Shania Datum: 08.04.2016 Čas: 00:33

flanker.jirka: no zrovna na komentar níže se mužes 100% spolehnout.

Není to sice nic k diskuzi o sestřelu (max tak ten poslední příspěvek, který to neuspresnil, takže zas nic), spíš toho co tu probíhala dřív o dlouhovných radarech.

A to informace, že F117 zcela jistě nezachytí přehledové radiolokatory a navíc oni ji mužou snadněji vidět.

Takže celé to kouzlo stealth u F117 je závislé na dobrém plánování a proražení koridoru.

Takže to v podstatě potvrzuje to co tu říkáš, že dlouhovlnné radary stealh dokáží zachytit na delší vzdálenosti, ale to bylo vždy a bude se to řešit likvidací nebo obejitím těchto radarů.


The whole XST/Have Blue/F-117 program was a crash effort ("Get stealth out in the field ASAP" was the overriding objective) and many things were left out in order to avoid delays (e.g. an LPI radar), along with re-using existing parts as much as possible. The F-117 shape & materials are ill-suited for countering low-frequency sets like the Spoon Rest (the emphasis is on tracking & fire-control radars), so the avoidance of EW/GCI radars typically relied on careful route planning (IIRC the mission planning software was considered as great a leap as the RAM/RAS) and on supplementary SEAD/DEAD operations (Eager Anvil, the Apaches blowing up a key EW/GCI post, was primarily about opening up a stealth-permitting corridor on Iraqi airspace).

avatar
flanker.jirka Datum: 07.04.2016 Čas: 22:21

Shania: zase jen nějaké podezřelé forum, jako tu tady, jsem zvědav, zda se tam nedočtu také o "mechanickém doppleru" :-D

To že RWR nebral Spoon rest a Flat face nemůže způsobit sestřel, k tomu S 125 Něva potřebuje zapnout radar Low blow, který je v pásmu okolo 9 GHz více naleznete tady: http://www.ausairpower.net/APA-Engagement-Fire-Control.html#mozTocId687041

Pochybuji, že by to neměli v databázi pro RWR, když už s tím měli zkušenosti během první války v zálivu, SA 3 byl v době náletů na Srbsko veterán mezi systémy PVO.
Příjde mi to více zbytečné tu rozebírat to, že raketa trefila letadlo, sice vyjímečné a údajně neviditelné, ale na slepo tam neletěla, to je jisté.

avatar
Shania Datum: 06.04.2016 Čas: 11:06

flanker.jirka: neměl jsme moc čas, ale tady něco k RWR F117:

http://www.matrixgames.com/forums/tm.asp?m=3870893&mpage=1&key=�

avatar
flanker.jirka Datum: 04.04.2016 Čas: 22:46

Shania: každá zbraň si žádá na druhé straně nějakou změnu v taktice a myšlení.

avatar
Shania Datum: 02.04.2016 Čas: 23:34

Z pět k debatě o radarech, tady v první části článku je něco k tématu

http://www.scout.com/military/warrior/story/1656513-f-35-trains-for-russian-chinese-air-defenses

avatar
flanker.jirka Datum: 02.04.2016 Čas: 14:58

Shania:díky za oprav, lze předpokládat, ze při plánování ponechali extra koridory pro stealth, aby se jim tam nic jiného nemotalo. A ví se zda sundali to první nebo kolikáté v řadě?
Samotná činnost F117 se plánovala pro jednotlivá letadla, nebylo moc možností jak tuto činnost koordinovat bez jejich zobrazení na radarech Awacsu,
Taky nevíme od kdy do kdy tam pusobila baterie PVO, v noci měli v oblibě se přesouvat, zejména potom když měli předtím zapnuté radary a stříleli, odpal rakety takového kalibru je doprovázen silnou infračervenou stopou, to je lepší se pak ztratit.

avatar
Shania Datum: 02.04.2016 Čas: 14:21

Bod 4 podle me známena, že v tom koridoru tu noc letělo 8 f117

avatar
jj284b Datum: 02.04.2016 Čas: 10:19

10 - pilot popisoval stratu kontroly nad lietadlom, lietadlo bolo neriaditelne, tak sa katapultoval. Pride mi ze pravdepodobne dostal zasah crepinou do riadiacej plochy.

avatar
flanker.jirka Datum: 02.04.2016 Čas: 09:28

Shania: ad jednotlivé body

1, 2, 3 - samozřejmě, že museli znát jeho polohu, případně trasu, jde o to na základě čeho ji stanovili, F117 útočili pouze v noci, tak že se dá na 99% vyloučit optika, vzhledem k výšce i zvuk nebo infra, museli mít radarovou informaci o poloze.
Systém S 125 má sebou většinou jeden až dva přehledové radary, ale to se liší od způsobu činnosti a podle toho co si zákazník objednával. Může dostat i informaci z jiných radarů, zase bude záležet na spojení a činností jiných radarů, aby se pozice vlastní baterie neprozradila přehledovým radarem.
4 - tady by mně zajímalo jak si to kdo představuje, pokud se v daném prostoru nacházela pouze jedna baterie daného kompletu, znamenalo by to minimálně čtyři sekvence, každá po dvou raketách (systém je stavěn na postřelování jednoho cíle nejvíce dvěma raketami současně z důvodu zvýšení pravděpodobnosti zničení, rakety se odpalují v časových intervalech) ...při maximálním dosahu by to znamenalo docela dlouhý strávený čas poblíž te baterie, za dobu pouhého průletu by to časově nestihli, nejdříve se musí navést dvě rakety, to jim chvíli potrvá a až potom mohou znovu začít, baterie mívaly k dispozici najednou až 12 raket.
5 - pokud letěli takovým směrem, tak to mělo znesnadnit detekci, z čela má to éro nejmenší RCS
6 - je to tak profláklý a starý systém, že ho měli v databázích RWR minimálně v době první války v zálivu a určitě před těmi nálety věděli jakými systémy Srbsko disponuje, pořád je tu možnost závady na tomto příjimači
7 - pokud se k nim blížila tak když dostala zásah na 10 km, musela být na příletu a museli ji začít sledovat na větší vzdálenosti, pokud měli stihnout 8 raket, tak už na dálce vyšší než je dosah střel, sledování znamená mít přesnou polohu a odraz pro radar Low blow (X band) - což u pořád někomu nejde do hlavy jak je to možné u techniky z roku 1960 :-D
8, 9 - toto by odpovídalo standardnímu použití dvojice raket, hezky tuto činnost SA 3 popisoval Dan Hampton v knize Viper pilot. To že nejdou na přímý zásah je standard snad u všech raket s RL vedením, na odkaze uvidíte, že ve špičce rakety je rádiový nekontaktní zapalovač s anténou, která snímá a měří dálku k předmětům a na základě toho pak spouští detonaci, to že jedna nevybuchla může být způsobeno závadou, nebo tím, že se dobře nenavedla blíže k letounu, ty rakety nějaký čas asi strávily ve skladech ( Slovensko nedávno konečně střílelo ze své S 300, tuším v Bulharsku a údajně ze tří raket šly dobře jen dvě) ...možná pro to stále jednají s Ruskem o modernizaci.
10 - pokud by šlo o poškození, tak by pokračoval v letu než to spadlo, nikdo v tomto případě pak nevíme jak dlouho odkud a kam s tím poškozením letěl, tedy ani kdy, jak a na jakou vzdálenost to éro cokoliv postřelovalo, u dnešních bojových letounů se jen zřídka kdy při sestřelu setkáte s hollywoodským efektem exploze přes půlku oblohy, nádrže s palivem jsou minimálně přetlakovány inertním plynem.

http://www.ausairpower.net/APA-S-125-Neva.html

avatar
jj284b Datum: 02.04.2016 Čas: 00:33

flanker.jirka: ako pisal logik, VHF radary tie udaje zistia len nepresne, kym proti STEALTH strojom, potrebujes tu strelu dostat ovela presnejsie k cielu, lebo ta mala radiolokacna sustava v hlavici bude mat este vacsi problem detekovat STEALTH ciel... podobne, aj ak pouzijes strelu s IR navedeniem, stale ju potrebujes dostat relativne blizko k cielu pretoze ak to seeker nebude mat v zornom poli, tak mas skratka smolu..

no a teraz vezmi do uvahy to ze protizemna vyzbroj sa vylepsuje, co vyrazne predlzuje vzdialenost z ktorej lietadlo moze utocit na PVO... takze co z toho ze vies tracknut F-22 na 50km, ked F-22 odhodi svoj naklad (povedzme) 8 SDBII na 80-100km... ano, stale sa mozes pokusat zostrelovat tie SDB, no strelecke radary systemov Pantsir sa daju zarusit ovela lahsie...

avatar
jj284b Datum: 02.04.2016 Čas: 00:26

F-35 ci F-22 v rovnakej situacii by detekli pritomnost radaru vdaka RWR (ALR-94, ASQ239) cez geolokaciu (polohu by predali strojom urcenym na SEAD), detektli by track streleckeho radaru (rovnako), F-35 by vdaka EO/DAS detektla odpal striel...

vdaka detekcii streleckeho radaru, by cez AESA radar mohli spustit focused jamming voci radaru, ci voci strelam (popripade voci vsetkym trom naraz)...

avatar
Shania Datum: 02.04.2016 Čas: 00:08

flanker.jirka: teď mám jen toto shrnutí, uvidíme jestli budu mít čas najít něco víc, protože mě ten bod 8 taky zajímá.

1. They knew where the F-117s were coming from.
2. They knew when the F-117s were coming.
3. They knew the route they were going to take.
4. They had 8 F-117s to shoot at
5. The F-117 flew directly towards them
6. The F-117 had no RWR to know that they SAM was in the area
7. The F-117 flew within 10km before they took a shot.
8. They launched two missiles at the F-117 and BOTH missed direct hits
9. Only one missile's proximity fuse detected the F-117 and detonated within lethal range.
10. It did not destroy the F-117, rather it crippled it.

avatar
logik Datum: 01.04.2016 Čas: 23:21

crusader: Ano, při útoku na Bělehradská kasárna jedné bombě selhala navigaci a letěla jinam, než měla, takže bohužel trefila nemocnici. To srovnáváš s tím, když Rusko bombarduje nemocnice evidentně cíleně, neboť tolik omylů se prostě stát nemůže - a ještě si rusko vymýšlí, pohádky o tom, že to byl někdo jiný?
Další debata na toto téma bude mít cenu, až budeš měřit stejným metrem.... A pod jiným článkem, účinnost stealth je k tématu, todle fakt ne.

flanker: ale jistě, že VHF radar zjistí i výšku. Problém je ovšem jak přesně - a z principu VHF radaru nutně velmi nepřesně. A z nepřesných dat bude i predikce nepřesná, což dále snižuje rozdíl mezi vzdáleností, na kterou je radar schopen cíl vůbec detekovat - a vzdáleností, na kterou je schopen cíl "zamknout".

arr