Bez Ukrajiny Rusko svět jadernou válkou nevystraší

Rusko prodlouží životnost mezikontinentálním ... Více

Ruské střely 40N6 s doletem 400 km pro systémy S-400

Podle deníku Izvestija ruská armáda letos získá ... Více

Česká puška CZ BREN 2 pro maďarskou armádu

Na konci minulého měsíce byla podepsána dohoda o ... Více

Německá armáda certifikovala systém protitankových raket na BVP PUMA

Pozemní síly Německého Bundeswehru úspěšně ... Více

Námořní technika

Současnost a perspektiva stavby vojenských lodí na Ukrajině

Datum přidání 19.04.2018    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 25 komentářů    autor autor: Jan Buchar

Před rokem 1991 se na území současné Ukrajiny nacházela třetina loďařských výrobních kapacit Sovětského svazu. Závody v Chersonu, Kyjevě, na Krymském poloostrově a v Mykolajivu patřily k symbolům ukrajinského hospodářství, které svou produkci dodávaly vnitrostátním i zahraničním zákazníkům. Po rozpadu SSSR se však dostaly do hluboké krize, již způsobil pokles poptávky a útlum výroby.

Foto: Vznášedlo Projekt 12322 Zubr. Po anexi Krymu Rusko „zabavilo" ukrajinskou továrnu More na výrobu (mimo jiné) vznášedel Zubr pro své účely. / Kremlin.ru

 

„Jestliže dříve ukrajinské loděnice převážně vyráběly celá plavidla, v 90. letech se začaly zaměřovat na výrobu polotovarů,“ uvedl ve svém článku pro kyjevské Centrum transportních strategií Dmitrij Kozačenko. „Bylo to nutné opatření, které mělo továrnám pomoci přežít obtížné hospodářské podmínky a zachovat si personální, technické a výzkumné kapacity.“

 

Na Ukrajině dnes existuje pouze deset loděnic, jejichž kapacity Kyjevu umožňují vyrábět již jen malé lodě pro potřeby ozbrojených sil. Bez dostatečné politické vůle a investic do výroby lodí se tato situace v následujících letech téměř jistě nezmění.  


„Faktem je, že stavba lodí patří k těm průmyslovým odvětvím, u nichž nelze očekávat rychlý zisk. Jejich hospodářská efektivita se projevuje s odstupem pěti, častěji ale deseti či více let, domnívá se Dmitrij Kozačenko.


Pro vlastní potřeby si Ukrajinci dokáží vyrobit hlídkové čluny Projektu 50030 Kalkan a dělové čluny Projektu 58155 Gjurza. Výroba hlídkových člunů Projektu 58130 Orlan je z důvodu ztráty kontroly nad Krymem omezená. Ve střednědobém výhledu Ukrajina zřejmě dokončí nové útočné čluny Projektu 58181 Kentaur a v případě zajištění financování i korvety Projektu 58250.


Projekt 50030 Kalkan (v aktivní službě)

Kalkan je hlídkový člun pro potřeby pohraniční stráže, jehož výroba začala ve druhé polovině 90. let minulého století. Většinu z 18 objednaných plavidel vyrobily loděnice ve Feodosiji na Krymském poloostrově, několik však dokončil také závod v Mykolajivu.


Čluny vyráběné v mykolajivském podniku, označované jako Projekt 09104 Kalkan-P, se vyznačují nižší jednotkovou cenou a dieselovým motorem americké společnosti Caterpillar 3176S. Plný výtlak plavidel Kalkan dosahuje 8,5 t. Člun má 11,6 m na délku a 3,3 m na šířku.


Pohonná jednotka o výkonu 370 kW mu umožňuje plout rychlostí 63 km/h. Projekt 50030 je vyzbrojen jedním kulometem ráže 7,62 mm nebo 12,7 mm a přenosnými protiletadlovými raketovými komplety velmi krátkého dosahu. Posádku tvoří dvě osoby.


Projekt 58155 Gjurza-M (v aktivní službě)

Projekt 58155 označuje třídu obrněných dělových člunů, které byly ukrajinskému námořnictvu předány po vypuknutí ozbrojeného konfliktu na východní Ukrajině. Dvě z šesti objednaných plavidel, za jejichž výrobou stojí loděnice Kuznica na Rybaľskom v Kyjevě, jsou již v aktivní službě.


Plný výtlak Gjurzy-M dosahuje 54 t. Člun má 23,7 m na délku a 4,8 m na šířku. Dvouhřídelová dieselová pohonná jednotka mu v sestavě dvou motorů umožňuje plout maximální rychlostí 46 km/h, cestovní pak 22 km/h. Nepřetržitý provoz bez doplnění paliva a zásob dosahuje nanejvýše pěti dní.


Projekt 58155 je vyzbrojen dvěma dálkově ovládanými zbraňovými systémy BM-5M.01 Katran-M, z nichž každý nese jeden 30 mm kanón ZTM1, 30 mm granátomet, 7,62 mm kulomet a dvě laserem naváděné protitankové řízené střely Barrier. Posádku tvoří pět osob včetně jednoho důstojníka.

 

Video: Videozáběry z dne ukrajinského námořnictva v Oděsse v roce 2016. / YouTube


Projekt 58130 Orlan (v aktivní službě)

Hlídkové čluny Orlan určené pro ukrajinskou pohraniční stráž byly vyráběny v rámci státního programu „Rozvoj a obnova státní hranice“. Z důvodu ztráty kontroly nad krymskými loděnicemi obdržel Kyjev z osmi objednaných plavidel jen jedno, Balaklavu s identifikačním označením BG200.


Do aktivní služby ji ukrajinské námořnictvo zařadilo v prosinci 2012. Plný výtlak plavidel Orlan dosahuje 42,5 t. Člun má 26,8 m na délku a 5,1 m na šířku. Pohonná jednotka se dvěma německými motory MTU 10V2000M93 mu umožňuje plout rychlostí 70 km/h. Projekt 58130 je vyzbrojen jedním kulometem ráže 12,7 mm. Posádku tvoří devět osob.  

 

Projekt 58181 Kentaur (ve stavbě)

O výrobu výsadkových a útočných člunů Kentaur se starají kyjevské loděnice Kuznica na Rybaľskom. V prosinci 2016 došlo k založení kýlu prvních dvou plavidel. Plný výtlak člunů Kentaur bude dosahovat 55 t. Člun má 24,3 m na délku a 4,8 m na šířku. Pohonná jednotka se dvěma dieselovými motory mu umožní plout rychlostí 65 km/h.


Projekt 58181 bude vyzbrojen dvěma zbraňovými systémy, z nichž každý obsahuje jeden kulomet s ráží 12,7 mm a 30 mm či 40 mm granátomet. Posádku budou tvořit čtyři osoby a podle odhadů až třicet členů výsadku.

 

Foto: Nová ukrajinská korveta Volodymyr Velykyj; větší foto a infografika; / Public Domain


Projekt 58250 (ve stavbě)

Volodymyr Velykyj, první korveta této třídy, se má stát symbolem moderního ukrajinského námořnictva. Od založení kýlu v květnu 2011 stavbu provázejí finanční těžkosti. Cena za první plavidlo se odhaduje na 5,1 miliard Kč, dalších třech objednaných pak přibližně na čtyři miliardy za kus. Roční ukrajinský rozpočet letos ozbrojeným silám přidělil 129 miliard Kč.


Po vypuknutí konfliktu na východní Ukrajině začali někteří armádní a političtí představitelé v Kyjevě vyzývat k nákupu vojenské techniky včetně té námořní v západních zemích. Bývalí vrchní velitel ukrajinského námořnictva z let 2014-2016 Serhij Hajduk se k tomu ovšem staví kriticky.    


„Podle mého názoru nelze všechny lodě koupit od členů NATO, řekl v rozhovoru pro internetové stránky Korrespondent.net Serhij Hajduk. V našich loděnicích můžeme a musíme stavět konkurenční produkty, například korvety a raketové či dělostřelecké čluny. Máme možnost vyrábět pro ně zbraně a technické prostředky. Ze zahraničí dovážejme jen to, co se na Ukrajině nevyrábí.“


Od získání nezávislosti v roce 1991 ukrajinské loděnice zaznamenaly i několik exportních úspěchů. V první dekádě 21. století Ukrajina vyvezla několik plavidel Projektu 50030 Kalkan-M, Projektu 58150 Gjurza a Projektu 12322 Zubr:

Projekt 50030 Kalkan-M (Turkmenistán)

Upravené hlídkové čluny Kalkan-M Ukrajinci v roce 2001 úspěšně nabídli Turkmenistánu. Tehdejší prezident země Saparmurat Nijazov uzavřel v Kyjevě obchodní dohodu o dodávce pěti člunů výměnou za zemní plyn. Všechna plavidla jsou podle článku Vladimira Zablockije pro OPK vybavena motory německé společnosti MTU.

 

Foto: Projekt 58155 Gjurza-M; větší foto / Ministry of Defense of Ukraine; CC BY-SA 2.0


Projekt 58150 Gjurza (Uzbekistán)

Pohraniční stráž Uzbekistánu od roku 2004 využívá dva dělové čluny Gjurza, jež jsou určeny k ostraze uzbecko-afghánské hranice. Na řece Amu-Darja pomáhají v boji proti pašování narkotik.  


Projekt 12322 Zubr (Řecko a Čína)

Původně sovětská výsadková vznášedla této třídy dnes vyrábí jak Rusko, tak i Ukrajina. Na přelomu tisíciletí se podařilo prodat jedno vznášedlo Zubr vyrobené na Krymu Řecku, zatímco další tři Aténám dodaly ruské podniky.


Větší úspěch Kyjev zaznamenal v roce 2010, kdy se mu podařilo proniknout na čínský trh. Peking si tehdy objednal čtyři vznášedla Projektu 958, tj. ukrajinské verze Projektu 12322, za 315 milionů amerických dolarů. Podmínky obchodu počítaly s výrobou dvou Zubrů v krymských loděnicích a dvou v Číně s ukrajinskou technickou pomocí. Všechna čtyři vznášedla pohání plynové turbíny Zorja-Mašprojekt vyráběné v Mykolajivu. Peking v rámci obchodu získal celkovou technickou dokumentaci Projektu 958.


Při důmyslné volbě státních priorit a vyčlenění státní podpory pro výzkum a vývoj by Kyjev mohl konkurenční schopnosti svých loďařských závodů zachránit. Intelektuální a technický potenciál má stále značný. V opačném případě loděnice čeká odchod kvalifikovaných pracovníků a postupný zánik, což mohou uspíšit nákupy západních plavidel bez lokalizace výroby a přesunu know-how. 


Zdroje:CFTS, Korrespondent, Kyiv Post, OPK1, OPK2

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
dusan Datum: 24.04.2018 Čas: 11:07

crusader

Nebol by som si taký istý ....

Predsa len EÚ je dosť rozľahlá .... a v prípade nebezpečenstva by sa určite dosť zvýšila ochota obyvateľov EÚ brániť samých seba ...

A len taký "detail" ... cez platby za dodávky surovín živíme Rusko ... a hrýzť ruku čo ťa kŕmi sa nemá : )

avatar
crusader Datum: 23.04.2018 Čas: 18:36

Armáda každého státu je tak silná, jak silná je ochota občanů toho kterého státu za ten stát bojovat.

Celá EU je lidnatější a ekonomicky silnější než RF, ale bez USA by byla v případné válce proti RF v pr.... (čicích).

PavolR
No hlavně ty koleje vedou od Vladivostoku až po Čiernu při Čope (nad Tisou). No a zbytek dojedou na pásech.
Ale nemusíte se bát, Evropská komise vydala prohlášení, že vpádu ruských tanků se není třeba obávat, protože nesplňují nejnovější evropskou emisní normu EURO 7.

avatar
PavolR Datum: 22.04.2018 Čas: 16:26

KOLT:
Francúzi sú vojensky prítomní v severnej časti Afriky, len to nie je príliš medializované.

dusan: Presnejšie, kde skončia širokorozchodné koľaje ...

Clanek:
Každá armáda je reálne iba taká silná, aké silné je jej hospodárske zázemie. Krajina môže prísť o schopnosť viesť vojnu nezávisle na aktuálnom stave jej armády. .

avatar
dusan Datum: 22.04.2018 Čas: 15:56

KOLT

Súhlas. Jediným "svetovým policajtom" sú dnes USA. Za pár rokov sa tomu môže dopracovať Čína. Rusko je bez šance ... s tak malou a hlavne zaostalou ekonomikou bude len regionálnym hráčom ... tak ako je dnes.

Clanek

Presne tak to je ... skončia koľaje ... končí moc Ruska : )

Sýria je "za rohom", Rusko tam má silného domáceho hráča - Asada, silného regionálneho spojenca - Irán a dokonca vojenské základne.

No výpočet týchto výhod znamená, že sa to týka len a len Sýrie ... treba dodať, že i tam mali problémy Rusi s logistikou....

avatar
Clanek Datum: 22.04.2018 Čas: 13:04

Existuje vic cest jak muze velmoc projektovat svou silu, velmoc neznamena jen schopnost sirit svou moc po mori. Byvale kolonialni velmoci nemeli jinou moznost, USA nema jinou moznost, ale Rusko je typicka kontinentalni velmoc, schopna sirit sve zajmy a vliv vsude kolem i bez toho aby vlezla i jen na vor, staci zeleznice. A kdyz pak jednou za cas prijde nejaka ta Syrie, tak zvladnou i to.
Ano, hospodarsky Rusko velmoc neni, ale pochybovat o jejich vojenskych schopnostech muze jen blazen.

avatar
KOLT Datum: 22.04.2018 Čas: 11:23

PavolR, to je otázka. Vojenská velmoc nutně nemusí projektovat svou sílu navenek. Stačí jí, když ohlídá území své (to RA v pohodě zvládne) a svých spojenců (což už je drobet problém, i jen syrské boje dokázaly vyčerpávat zdroje poměrně rychle, o přepravních kapacitách raději nemluvě; nicméně je zjevné, že v tom Rusko Asada nenechalo a hájí ho vojensky i diplomaticky, a to se prostě počítá).

Upřímně řečeno, jediný, kdo má v momentální době kapacity na projektování nějaké zásadní síly mimo svoje území, jsou USA. Jako jediní z velkých hráčů totiž řeší dostatečně logistiku.

avatar
PavolR Datum: 22.04.2018 Čas: 09:21

KOLT:
Iste, ale o tom, či je nejaká krajina z hľadiska vojenskej sily veľmoc, rozhoduje jej schopnosť projektovať svoju vojenskú silu vo svete a nie tabuľkové počty. V tomto zhadzuje ruskú armádu doslova smiešne hospodárske zázemie a silne limitované prepravné kapacity mimo vlastného územia.

avatar
KOLT Datum: 22.04.2018 Čas: 07:57

Scotty, to sice asi ne, na druhou stranu – on někdo pochybuje o tom, že ruská armáda patří mezi tři nejsilnější na světě? Je otázka, zda by měla dnes Čína převahu či ne, ale nikdo další v konvenčních silách se na trojici USA/Rusko/Čína ani nedotahuje...

avatar
Scotty Datum: 21.04.2018 Čas: 22:26

Danosť
Například AČR je tabulkově na 29 místě. Myslíte že to odpovídá reálně jejím možnostem?

avatar
Danosť Datum: 21.04.2018 Čas: 19:20

dusan
Datum: 20.04.2018
Čas: 20:28
Rusi sa jednoducho nechcú zmieriť, že nie sú veľmoc, lebo mimo jadrových zbraní nie sú veľmoc ani vojensky a už vôbec nie hospodársky.//
Ako vysvetlíš to že podľa analýz má Rusko druhú najsilnejšiu armádu sveta?

avatar
Jirosi Datum: 21.04.2018 Čas: 18:59

Crusader: "A jako perlička "beznádejne zastaralý Kuznecov" je mladší než minimálně třetina aktivních letadlových lodí USA (i když přiznávám, že většina z nich prošla modernizací)"

Tak ono záleží co považuješ za zastaralost, USA opustily koncept ozbrojené letadlové lodí ještě před WW2, ve prospěch leteckého křídla. Takže Kuzněcov je založen na konceptu co už se před sakra dlouho dobou ukázal jako chyba.

avatar
petris Datum: 20.04.2018 Čas: 23:47

disan:
To čo píšeš je admirálsky pohľad. Každý admirál ti povie že potrebuje a chce viac lodí, aj ten americký, keby si sa ho opýtal či majú dosť LL, zrejme by ti povedal že by to ešte chcelo takých 5 naviac. Reálnu vyzbrojovaciu politiku ale nerobia admiráli resp. nie len oni, ale najmä ministerskí úradníci a tá je výrazne iná. Rusi proste reálne idú cestou menších, silne ozbrojených hladinových jednotiek, pretože jednak na to im +- stačia prostriedky a preto k tomu vymysleli svoju stratégiu rozvoja VMF. Samozrejme že majú aj väčšie ambície a samozrejme že kvôli tomu (zachovanie spôsobilosti prevádzkovať LL) udržujú pri živote Kuznecova, ale vzhľadom k smeru akým kráča VMF je to marginálna, aj keď nie nepodstatná, záležitosť.

avatar
crusader Datum: 20.04.2018 Čas: 21:06

CerVus
Já něco psal o stavbě velkých lodí v RF? Psal jsem, že staví ponorky, fregaty a korvety a modernizují křižníky a Kuzněcova.
Mimochodem ty "fregatky" (Admiral Grigorovič) jsou větší a silněji vyzbrojené než třída Oliver Hazard Perry nebo LCS - neboli lodě určené ke stejným úkolům.

Pokud vím, psal jsem o tom, že země v jejíchž loděnicích se postavily všechny velké lodě vzniklé za SSSR je schopna postavit max hlídkový člun o výtlaku 40 tun (a ano postavili ještě dva kusy ex sovětských Zubrů o výtlaku 500t). Není to trochu málo?

dušan
Ano chtějí větší lodě, ale jsou si vědomi svých současných možností. Opravdu to není tím, že by nebyli schopni stavět lodě o výtlaku 30 000 tun. A jako perlička "beznádejne zastaralý Kuznecov" je mladší než minimálně třetina aktivních letadlových lodí USA (i když přiznávám, že většina z nich prošla modernizací)

avatar
palo satko Datum: 20.04.2018 Čas: 21:02

dušan ak si si nevšimol,tak pišeš pod člankom, ktory rieši schopnost ukrajinskeho lodneho priemyslu. Dovol aby sa ta trochu zorientoval. Väčšina ukrajinskych konštrukterov, zvaračov a zbranovych expertov sa prave chysta na oberanie čerešni a jablk v Polsku.

avatar
dusan Datum: 20.04.2018 Čas: 20:28

petris

Rusi by chceli stavať veľké lode. Netaja sa, že by chceli stavať nové veľké torpédoborce, dve lietadlové lode, veľké výsadkové lode - skrátka by radi "nezmyselne plytvali" : )
Rusi sa jednoducho nechcú zmieriť, že nie sú veľmoc, lebo mimo jadrových zbraní nie sú veľmoc ani vojensky a už vôbec nie hospodársky.
Mimochodom vrážajú obrovské prostriedky na modernizáciu krížnika projektu 11442 Admiral Nachimov, ktorá by mala byť ukončená v tomto roku. Ak bude tak to bude celkom úspech, ale môj typ je, že sa "tradične" modernizácia poriadne pretiahne.

Práve pre veľké ambície udržujú pri živote už vlastne beznádejne zastaralého Kuznecova, ktorý tiaž má podstúpiť modernizáciu, isto podobne "nekonečnú".

Skrátka je to o peniazoch a prioritách. Rusi by chceli mať silné námorníctvo, ale pri obmedzených zdrojoch upradnostňujú jadrovú triádu, letectvo a pozemné sily. Na "lodičky" už veľmi nezostáva a okrem toho určite tu najviac komplikujú situáciu sankcie - niektoré druhy lodných turbín, lodné dízle, to všetko je pre Rusko dnes veľký problém s ktorým Rusi ťažko bojujú už pri fregatách a korvetách.

arr