Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Současný stav ukrajinských pozemních sil

Datum přidání 31.03.2014    Rubrika rubrika: Události     komentáře 34 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Po anexi Krymu se začala ruská vojska shromažďovat na východní hranici Ukrajiny. Ač se nyní napětí mírní, existuje stále riziko možného vojenského střetu mezi Ukrajinou a Ruskem. Jak by si v případném střetu vedla ukrajinská armáda?

Současný stav ukrajinských pozemních sil

Foto: Ukrajinští výsadkaři / US Army Europe

 

Britský think thank Royal United Services Institution (RUSI) vydal analýzu o současném stavu ukrajinských pozemních sil. Součástí analýzy je také mapa ukazující polohu nejvýznamnějších základen pozemních sil.

 

V rámci Budapešťského memoranda z roku 1994 se Spojené státy, Ruská federace a Spojené království staly garanty uzemní celistvosti Ukrajiny. Díky tomu se Ukrajina vzdala svých jaderných zbraní a vyhlásila vojenskou neutralitu.

 

Za posledních dvacet let však Ukrajina stále ctila doktrínu armády studené války. Většina vojenských základen ukrajinské armády je tak umístěná v západní části země. Dle přiložené mapy jde vidět, že Ukrajina nikdy nepovažovala Rusko za vojenskou hrozbu.

 

Bohužel pro Ukrajinu takové rozmístění základen znemožňuje efektivně vojensky odpovědět na možné ohrožení z východní hranice. V neprospěch ukrajinské armády nehraje jen velká vzdálenost mezi západní a východní hranicí (1300 km vzdušnou čárou), ale také nedostatečný počet vojenských základen na východě, nutných pro rozmístění jednotek ukrajinské armády.

 

Podle analýzy RUSI navíc existují velké problémy s přesuny ukrajinských vojáků na jihovýchod země. Neexistují žádné plány pro masivní přesuny vojsk. Neexistují plány pro železniční přepravu ani těžká nákladní auta pro přepravu obrněné techniky. Vojáci tak musí často na východ země cestovat po vlastní ose.

 

Foto: Základny ukrajinská armády (bez letectva). / RUSIFoto: Základny ukrajinská armády (bez letectva). Klikni pro větší obrázek. / RUSI

 

Obrněná vozidla se musí rovněž vydat na několik stovek kilometrů dlouhou cestu "po svých". Výsledkem je degradace bojové hodnoty obrněného vozidla při přesunu a plýtvaní zdrojů vozidla (paliva).

 

Negativně se také projevuje dlouhodobé nedostatečné financování ukrajinské armády, což se projevuje jak na výcviku, tak na morálce. V roce 2012 získalo ukrajinské ministerstvo obrany pouze 4,8 miliard dolarů, mimochodem pouze dvakrát více, než ministerstvo obrany České republiky.

 

Nedostatečné financování není důsledkem nedostatku vůle – obranný rozpočet Ukrajiny představuje 2,7 % HDP (ČR 1,1 % HDP). Problémem je však slabá výkonost ukrajinské ekonomiky a obludná míra korupce.

 

Přestože se včera objevily zprávy o snižování počtu ruských vojáků u hranic s Ukrajinou, přesto není situace rozhodně klidná. RUSI upozorňuje, že Rusové mohou použít na východě Ukrajiny stejný scénář jako na Krymu.

 

Otevřená a málo hlídaná ukrajinsko-ruská hranice umožňuje volný obousměrný přechod. Z oblasti přicházejí zprávy o koncentraci ruských „turistů“ v oblasti. Podle Kyjeva se jedná o příslušníky ruských ozbrojených složek, kteří podporují demonstrace se separatistickými tendencemi. Rusové to odmítají jako nepodložené spekulace.

 

Agentura RUSI zmiňuje, že „turisté“ může být nový eufemismus pro krymskou “sebeobranu“. Jak se podějí ukázalo, významná část krymských dobrovolníků byla ve skutečnosti členy ruských speciálních sil oblečených v civilních šatech.

 

Zdroj: Defence Talk

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.2 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Standa Datum: 05.04.2014 Čas: 21:26

Peppel: Ta tvoje gramatika je možná ještě větší fašismus.

avatar
Peppel Datum: 04.04.2014 Čas: 23:25

Ruský fašistycký režim Putina brousí zuby na prumislový vichod Ukrajiny

avatar
Jura99 Datum: 03.04.2014 Čas: 09:13

Nemo, Hrobař: Konfederace Polska a ČSR se "plánovala" už za války v Londýně. Je to poměrně stará myšlenka a konec konců, České království mělo s Poláky často dost společného, mj. vládu polských Jagellonců. Sám si myslím, že země od nás na západ jsou neakceschopné a vyhandlují nás zase jak se to bude hodit. Řešením je úzká vojenská spolupráce v rámci V4+Pobaltí a maximální podpora Ukrajině, jako zemi první "na ráně". Rovněž úzce, klidně až horlivě spolupracovat s Američany, proto vidím jako chybu nevzít od nich F-16C/D a odmítnout americkou posádku na našem území (radar).

avatar
semtam Datum: 02.04.2014 Čas: 22:09

pro Gorn
Ještě myslím, že stojí za zmínku to. Nebylo tajemstvím, že majdanovci chtěli šířit "revoluci" na jih a východ země. Pokud by slušní lidé nepřišli, škody na životech, zdraví a majetku by určitě byly větší než nyní, když se nikomu nic nestalo (ojedinělé incidenty nepočítám)

avatar
semtam Datum: 02.04.2014 Čas: 21:59

Gorn: přiznám se, že složení krymského parlamentu neznám ani před ruským zásahem ani nyní. Nějaké velké změny jsem nezaznamenal, toho by byla plná média... Dneska jsem už línej to někde dohledávat :). Výsledek 97 nebo 96 procent je docela úsměvný, ale klidně bych vsadil, že přes 50% voličů určitě chtělo připojení k RF.
Ukrajinu zlomila korupce, snad se jí podaří vychladnout a řešit její celkovou prekérní situaci s chladnou hlavou a úspěšně. Osobně bych neviděl rozumné hned se vázat na jejím místě EU, Natem či Ruskem.

avatar
krystofmraz Datum: 02.04.2014 Čas: 21:56

Proč Rusko stojí o Krym? Protože je to strategický přístup k moři, proto. A že by dokázala Ukrajinská armáda vůbec narušit jakýkoliv postup armády RF. Stejně tak nemyslím, že by státy jako ČR, Polsko atd.. dokázali dát dohromady dostatečnou sílu, aby to mělo jakýkoliv odstrašující účinek.


S tím Krymským referendem - vzhledem ke kulturně historickému pozadí asi nebylo potřeba cokoliv manipulovat. Považoval bych to za stejné jako například volby v Afganistánu či Iráku - nejdemokratičtější co mohlo v dané situaci být.

Jinak bych to považoval za návrat k přirozenému stavu, stejně jako Gruzii, který byl narušen dělením území při rozpadu Sovětského svazu. Možná to šlo udělat jinak, lépe, mírumilovněji a možná také ne. Každopádně to, že je něco podle práva a ústavy neznamená nic, v porovnání s tím, jak to koresponduje s přáním lidí, pokut se chceme bavit o opravdové demokracii- Většina rozhoduje, ne systém.

avatar
Gorn Datum: 02.04.2014 Čas: 20:54

semtam: Ukrajinská vláda má plnou legitimitu, vlastně má silnější mandát než např. Rusnokova vláda v ČR protože má podporu parlamentu :) jedinou kontroverzní věcí je že je sestavena z členů stran které v parlamentu nemají většinu, což ovšem není nezákoné či protiústavní (holt má podporu opozice). Problém s legitimitou se týká jen pozice prezidenta- ten byl odvolán parlamentem postupem který nebyl dvakrát právně čistý. Aktuálně tedy vykonává funkci prezidenta předseda parlamentu, což je teoreticky v pořádku, kdyby nebylo toho že prezidentem by dle práva měl být stále Janukovyč.

Takže Ukrajina nemá zrovna dvakrát legitimního prezidenta...

Pokud se podíváme naopak na nejvyššího představitele Krymu tak ten má také pár vad na kráse. Legitimní byl jeho mandát poslance v Krymském parlamentu, kde jeho strana měla 4 křesla (4% ve volbách v roce 2010). Dál už je to problém - zvolen parlamentem 27. února za přítomnosti "ozbrojených mužů v kuklách". Krymské referendum proběhlo podivně také za asistence ozbrojenců (byť na Krymu skoro k žádným ozbrojeným konfliktům nedošlo), navíc tam bylo pár problémů jako prosklené urny a volební účast v některých případech přesahovala 100% populace daného regionu (takže šli asi volit děti a kočky)

Celkově vzato si myslím že nemá smysl to hodnotit, demokracie dostala v obou státech tvrdou ránu.

avatar
semtam Datum: 02.04.2014 Čas: 19:54

pro Gorn
Žádná smlouva neexistuje, slib byl podán při řešení spojení Německa. Kdy se bývalá země VS připojila k Nato okamžitě. Ani na jedné straně to nevypadalo, že země VS budou za pár let v Nato. Proto když jsme my spolu s dalšími zeměmi vstupovali do aliance. Rusko to neslo s nelibostí a to asi tak vše.
Další kroky jako bombardování Srbska, následně Kosovská samostatnost, Irák, Lybie, protiraketový deštník namířený na RF. Není divu, že to začíná skřípat.

Neobhajuji úplný postup RF na Krymu. Ale má současná vláda plnou legitimitu? Vzešla "jen" z Majdanu. Naproti tomu Janukovič z řádných voleb. Ovšem obě strany se nyní nemohou brát jako legitimní vláda, podle demokratických měřítek. AR Krym má v dnešní Ukrajině paradoxně nejvyšší legitimitu. Ona samotná pozvala Ruské vojáky. Protesty místních proti nim. Prakticky žádné.

avatar
Ultramarinus Datum: 02.04.2014 Čas: 19:53

Hrobar:
Jednalo se o tezbe ropy a plynu v okolnich vodach, je to primorske letovisko s pocasim jako ma sever Italie a haciendy ruskych hornich sta tisic (jeste ne oligarchove, ale pracuji uz jen proto ze chteji) zajistuji velmi slusne zazemi. A uz jen za tech xxx miliard za zakladnu a nakradenou techniku se jim to vyplatilo. Nemluve o danich, ktere z uzemi budou plynout.

avatar
Ultramarinus Datum: 02.04.2014 Čas: 19:16

MHlavne prosim pod hrozbou tsunami demagogie s obcasnou primesi pravdy nikdo nezduraznujte, ze Rusko neni kouzelna zeme kde tece cokolada, deti si hraji a jeji vlada je mila na vsechny lidi na svete. On hodny meda, ktereho zly zapad neustale podrazi a napada, je sice globalne "hodny" poslednich 20 let protoze proste nemel nsilu byt globalne "zly", ale za tu dobu stihnul nejmene 3 regionalni valky na podporu ruskych mensin v zahranici (ze ktereho se pak stalo stastne rusko) a proti separatismu uzemi vlastnich enklav, ve kterych smi i lokalni vetsina narozdil od tech sousednich, jen drzet hubu a krok.


Zapad rozhodne nejsou "hodni", protoze jak uz tu padlo nekolikrat, byt Mirkem Dusinem neni vynosne. Na druhou stranu se alespon mezi tim habanim moci snazi obcas suplovat globalniho policajta, narozdil od ruska, ktere si nikdy nehralo na nic jineho nez na imperium, ktere potrebuje trojnasobek utocnych zbrani nez protivnik, "aby se ubranilo". Casto jeste v dobe kdy si s nim pada kolem krku.

Ukr. Armada by nevyhrala, ale doufam, ze by zabila tolik utocniku co by jen slo. A pokud Rusko nezautoci hned, Ukrajina nema jiny smer (snad jen cinu) nez na zapad a do nato tak rychle jak jen dokaze.

avatar
Gorn Datum: 02.04.2014 Čas: 15:25

Jan Grohmann: dovolím si nesouhlasit s koncem Vašeho příspěvku. Vnímat EU jako nějakou vnější entitu, zaměnitelnou s Ruskem či USA, je chybné. Naše republika je součástí EU (už nějaký ten pátek) a tedy otázka zda nás Unie potřebuje, popř. jakou pro ni máme cenu, není úplně smysluplná - do určité míry přeci sami určujeme postoje Unie.

Jinak souhlas, i s Hrobařem, důležité je jak udržet, nebo dokonce šířt, vlastní "moc". V kontextu "Ukrajinské krize" potom spíše jak zajistit soběstačnost evropy, respektive snížit naší ekonomickou závislost na Rusku (chcete-li zajistit si zdroje jinde) a vojenskou závislost na USA

avatar
Jan Grohmann Datum: 02.04.2014 Čas: 15:18

Možná ekonomické společenství států bude stačit. Mělo by to být společenství, které bude hlídat svůj trh a prosazovat společné ekonomické zájmy.
Má to být společenství států, které se budou navzájem potřebovat, podporovat a budou mít možnost trestat "provinilce" uvnitř.
Cílem ČR pak má být, tedy dle mého, stát se co nejdůležitějším a nejpotřebnějším členem.

Pro Hrobař: Zdroje a moc mají různé podoby (suroviny, půda, voda, čistý vzduch, území, obchodní stezky, rybolov, atd. atd.). Politika je jako šachy, vždy se uvažuje několik tahů dopředu. Možná jde jen o Krym, možná ne. Rusové něco rozehráli, otázkou je co.

Můžeme jen spekulovat... ale vždy podle mě platí, jde boj o moc a zdroje. Na nějaké vyšší ušlechtilé cíle bychom měli rychle zapomenout.

avatar
Hrobař Datum: 02.04.2014 Čas: 15:12

Nemo: Humorné, já slyšel o stejném společenství středoevropských států plus Německo. Někdy je v tom Maďarsko. To asi podle toho kdo vypravěči zrovna vadí. Ale uznávám že Česko-Slovensko-Polský svazek mi přijde nejspolehlivější.
S nejednoznačnou úlohou EU máš pravdu. Já osobně se považuji za proevropského ale stejně nemůžu říct že by nám EU poskytovala nějaké záruky prosperity nebo kvalitní (nad)státní správy.

Grohmann: Pravda, nikdy neuškodí si připomenout že v životě jde v první řadě o zdroje. Mimo jiné o životní prostor. A že každý den kdy nám po dvoře neprojíždí cizí tanky je dnem kdy jsme si tento prostor uhájili a nikoli samozřejmost. A když už je o tom řeč tak by mě zajímalo jakou "kořist" Rusko vlastně v Krymu má. Krom námořní základy je na Krymu něco cenného? O prostor Rusko nemá nouzi, tak třeba nějaké suroviny nebo průmysl?

avatar
Nemo Datum: 02.04.2014 Čas: 15:00

Jan Grohmann: a také je třeba položit otázku "co je EU". Je to celkově samostatný subjekt nebo jen volné ekonomické společenství? Bohužel spíše to druhé - žádný skutečně nezávislý útvar na svém území netrpí základny či dokonce JZ konkurenční mocnosti. A při tom všem transatlantickém přátelství je EU pro USA konkurence, obzvlášť po zavedení eura. Politicky je EU z větší části také ve vleku US vlivu a díky NATO i vojensky.
A jak píšete jde o moc a její zachování, takže pokud to Evropa dovolí tak ji americká politika ve svých důsledcích zpustoší.
Mým osobním názorem je že EU měla zůstat tam kde byla a z RVHP mohlo vzniknout podobné společenství.
Ostatně jsem slyšel že po pádu režimu zde byla myšlenka na federaci Česko-Slovensko-Polska. Myslím že to nebyla špatná myšlenka, takto by naše národy měly ve světě o dost větší slovo nejen politicky ale i hospodářsky. A hlavně bysme si mohli dovolit neutralitu.

avatar
Jan Grohmann Datum: 02.04.2014 Čas: 14:28

V každém případě by se nemělo zapomenout na základní hýbnou sílu veškerého konání - v každé společnosti jde o boj o moc a zdroje. USA,EU, Rusko, Čínu, Indii nevyjímaje. Není rozdíl.
Ano, jsou zde nějaké kulturní rozdíly, ale ta hybná síla je všude stejná.

Jak říkal Hrobař. Pro nás je důležité, jak si zajistit zdroje pro nás. Případně jakým způsobem "šířit svou moc".

Je zárukou našeho rozvoje, stability a dostatku surovin Evropská unie? Je EU kulturním prostředím, které nám vyhovuje, které nám zajišťuje náše bezpečí a rozvoj?

Potřebuje nás EU? Jakou cenu máme pro EU?

Místo EU si pak můžete dosadit Rusko, USA, ...

arr