Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Události

Spojené státy představily novou národní obrannou strategii

Datum přidání 22.01.2018    Rubrika rubrika: Události     komentáře 13 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Nová americká Národní obranná strategie NDS (National Defense Strategy) je po Zprávě o jaderném stavu NPR (Nuclear Posture Review) dalším klíčovým strategickým dokumentem Pentagonu posledních dní. NDS zdůrazňuje odklon od protiteroristických operací směrem k strategickému soupeření s největšími mocenskými rivaly – Čínou a Ruskem. Duchovním otcem NDS je americký ministr obrany Jim Mattis.

Foto: Dvojice F/A-18E Super Hornet odstartovala z letadlové lodě  USS John C. Stennis (CVN 74); větší foto / US Navy 

 

Fascinace 11. zářím 2001

Po rozpadu Sovětské svazu zůstaly jedinou supervelmocí USA, které toho plně mocensky využívaly celá 90. léta 20. století. Poté přišla “fascinace” 11. zářím a celé USA zaměřily svou pozornost na operace na Blízkém a Středním východě.


USA (a evropští spojenci) těmto protipovstaleckým operacím podřídily výzbroj i výcvik svých jednotek. Naopak vedení boje proti rovnocennému protivníkovi ustoupilo do pozadí. Této nepozornosti, nebo podceňování soupeře, využila Čína a Rusko. Obě země posledních patnáct let budovaly své ozbrojené síly s jediným cílem – oslabit velmocenskou pozici USA.


„Když vám někdo ustoupí ze zorného pole, což se určitě v minulosti stalo, začínáte mít sklon ho podceňovat nebo mu nevěnujete tolik pozornosti. Rusko se posledních deset let učilo, jak se jednotlivé státy Aliance zapojovaly v Afghánistánu, v Iráku a dalších regionech… a tiše pracovalo na svém záměru,“ popsal velmocenský návrat Ruska v únoru 2016 český generál František Mičánek, děkan vojenské školy NATO Defense College.


Poté přišel rok 2014 a ruská anexe Krymu. Spojené státy a evropští spojenci najednou zjistili, že stojí proti novému Rusku, které Západ v řadě vojenských schopností dorovnává nebo dokonce převyšuje.

 

Rusko je například velmi silné v pozemní protivzdušné obraně (PVO), v přesných zbraních dlouhého dosahu a dělostřelectvu. Ruské PVO má vynulovat výhodu silného západního letectva a umožnit působení silného ruského dělostřelectva a taktických raketových sil.


Dokument pro nové bezpečnostní paradigma

Na novou světovou bezpečnostní situaci a na změnu poměru sil reaguje nejnovější americký dokument NDS, ve kterém stojí, že „strategická hospodářská soutěž mezi státy, nikoliv terorismus, je nyní hlavním předmětem zájmu americké národní bezpečnosti,“ a že „ústřední výzvou pro prosperitu a bezpečnost USA je znovuobjevení dlouhodobé strategické konkurence.“


„Američané jsou v Afghánistánu přítomni již 17 let a operace pokračují proti pozůstatkům Islámského státu v Iráku a Sýrii. NDS je dokument zaměřený na budoucnost, který podle všeho uzavírá americkou fascinaci 11. zářím a terorismem a přesouvá pozornost k velkým mocenským protivníkům,“ uvedl Mattis při představení dokumentu na Johns Hopkins School of Advanced International Studies (SAIS).


Dokument NDS přímo navazuje na Národní bezpečnostní strategii NSS (National Security Strategy) uveřejněnou v prosinci. NSS řeší problematiku národní ochrany amerických občanů, ekonomiky a institucí.


Původně byl pojem “národní bezpečnost” v USA chápan jako ochrana před vojenským útokem. Nyní národní bezpečnost zahrnuje i nevojenské rozměry, včetně ekonomické, energetické, ekologické, potravinové nebo kybernetické bezpečnosti. Národní bezpečnost USA neřeší jen působení nepřátelských národních států, ale i nestátních aktérů, narkotických kartelů, nadnárodních korporací, jakožto i účinků přírodních katastrof.


Veřejný NDS má 11 stran a neveřejný 50 stran. NDS není jen politický dokumentem, ale především nastavuje vojenské rozpočtové plánování pro další roky. Nicméně veřejná část NDS je pouze obecným pojednáním bez konkrétních čísel.


Třetí klíčový dokument Národní vojenská strategie NMS (National Military Strategy) Pentagon představí v průběhu letošního roku. NMS detailně představí, jak Pentagon vojenskými prostředky dosáhne cílů popsaných v NDS a NSS.

 

National Defense Strategy


Rusko, Čína, Severní Korea, Írán a terorismus

Elbridge Colby, zástupce náměstka ministra obrany pro strategii a rozvoj sil, uvedl, že NDS  „není strategií konfrontace, ale je to strategie, která uznává skutečnost, že konkurence je důležitá a že‚ ‘silné ploty dělají dobré sousedy.‘“ Podle Colbyho ale NDS neznamená odklon od boje proti terorismu, ale pouze realisticky uznává, že boj proti terorismu je běh na dlouhou trať a terorismus nelze vymýtit v dohledné době.


Mattis v dokumentu NDS vytyčil tři základní priority – posílení spojenců a partnerů, zvýšení ničivosti (lethality) bojových jednotek a reforma obchodních zvyklostí Pentagonu. Dále vytyčil tři hlavní oblasti mocenského soupeření – oblast Indického oceánu a Pacifiku, Evropa a Střední východ. Kromě hlavních mocenských oponentů Číny a Ruska dokument vysloveně jako hlavní hrozby zmiňuje Severní Koreu, Írán a terorismus.


Největší hrozbou z dlouhodobého hlediska je však Čína. Rusko převyšuje svou skutečnou váhu ve vojenských záležitostech a po Sovětském svazu zdědilo rozsáhlé vojenské instituce. Pod tím vším je však slabá ekonomika (o síle Itálie). Čína na druhé straně má silnou a rostoucí ekonomiku, která bude v průběhu času neustále podporovat silnou a rozšiřující se armádu.


V případě Číny se očekává, že Spojené státy se budou soustředit v Tichém a Indickém oceánu na upevnění spojenectví s Japonskem, Austrálií a Indií. Mattis také zdůraznil, že v nové době budou USA více spoléhat na spojence:„Resort bude dělat více než jen poslouchat nápady jiných národů – budeme ochotni se nechat přesvědčit. Ne všechny dobré nápady pocházejí od země s největším množstvím letadlových lodí.“

 

Nová akviziční kultura Pentagonu

Dokument se snaží také změnit zřejmě největší problém Ozbrojených sil Spojených států – zdlouhavý a drahý vývoj a zavádění nových vojenských technologií do výzbroje. „Úspěch nemá ta země, která vyvine novou technologii jako první, ale ta, která ji rychleji aktivně nasadí a rychle ji přizpůsobí (průběžně - pozn. red.) způsobu boje,“ uvedl Mattis.


S tím souvisí i odklon od požadavku získat “dokonalý, 100%” zbraňový systém. Nově si Pentagon vystačí se zbraňovým systém, který sice není technologicky dokonalý (tedy drahý), ale jeho vývoj a zavedení do aktivního nasazení je mnohem rychlejší a levnější.


„Resort je nadměrně zaměřen na výjimečný výkon (nových zbraní - pozn. red.) na úkor poskytnutí včasných rozhodnutí, taktiky a schopností bojovníkovi. Naší odpovědí je zaměřit se na rychlost dodání, nepřetržitou adaptaci a časté vylepšování,“ cituje Defense News dokument NDS.


NDS zdůrazňuje, že kvůli změně akviziční kultury Pentagonu je třeba některé oddělení “zrušit, eliminovat nebo konsolidovat.” Rychlejší zavádění zbraňových systémů má umožnit rychlejší přijímání kompromisů v konstrukci (během vývoje), větší zapojení vojáků, zpravodajských analytiků a zapojení netradičních dodavatelů.


Nově bude kladen důraz na spolupráci se spojenci a partnery v akvizici vojenské techniky. Pentagon se již například nebude bránit pořizovat zahraniční vojenské technologie. V současné době někdy Pentagon raději investuje miliardy do vývoje technologie, kterou by mohl nakoupit v zahraničí. První takovou větší vlaštovkou je nákup raketových torpédoborců v rámci programu FFG(X)Důvod je prostý – pokud mají být spojenci silní (a pro USA prospěšní), je třeba podporovat i jejich zbrojní průmysl.


Mezi hlavní investiční priority pak patří jaderné zbraně, vesmír a kyberprostor, C4ISR, protiraketová obrana a pokročilé autonomní systémy.


Obecně americká média píšou o tom, že NDS svým důrazem na spolupráci se spojenci a partnery odráží strategické uvažování Mattise, než Trumpovo “America First”.


Zdroj: NTSDefense News; Breaking Defense

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
jadernazima Datum: 25.01.2018 Čas: 14:03

To ano, ale mezi 2018 - 2030 nebudou moci nasadit u Číny více než 5 letadlovek a to bude mix SH a F-35C, celkem 200 letadel.

A Čína má mnoho cílů na zásah a velm dobře bráněná vlastní letiště.

Čína nemá moderní bobmardéry, ale už třeba testovala ASBM odpálenou z bombardéru. A těch pár desítek 4+ strojů spolu s 80 ponorkami, stovkami jedovatých střel a senzory by byl vážný problém.

Jak jsem psal, potřebovali by, aby Japonsko začalo dávat tak 3 % na armádu, pak by to šlo.

avatar
Tesil Datum: 24.01.2018 Čas: 21:11

Superme
Trump tímto splnil svůj slib především s ohledem na část voličů z okruhu evangelikálních křestˇanů.
Konflikt palestinsko-izraelský se vyznačuje porušováním dohod s obou stran.A jestliže USA působily na Palestince nyní budou mít omezené možnosti se v tomto konfliktu angažovat.Rozhodně to není okrajová záležitost pro téměř 2 miliardy muslimů.A USA si zkomplikovaly vztahy s Jordánskem,Tureckem,Katarem.

avatar
Superme Datum: 24.01.2018 Čas: 20:30

Tesil - Jak již bylo napsáno, tak Turecko (pod vedením Erdogana) nebyl žádný izraelský spojenec. Navíc, pokud by to bylo tak vážné, reagovali by muslimské státy jinak, mnohem ostřeji a já si jsem jistý, že Trump věděl, že reakce nebude z jejich strany nijak ostrá a že to nepoškodí vzájemné vztahy. To by si v současné době nemohl dovolit. Jediný Erdogan se mohl potento, ale k ničemu mu to nebylo. Na Palestince, stejně jako na KLDR, platí pouze to, že ukážeš sílu a schopnost prosadit svoje. Pokud ukážeš slabost, tak ti to k ničemu nebude. Jak dlouho už se jedná? A co z toho vzniklo? Absolutně nic! Proto si také myslím, že pro arabské země je to už takové vedlejší téma. Koneckonců... i Rusové se vyjádřili v tom smyslu, že do Jeruzaléma mohou přesunout svou ambasádu.

jadernazima - KOLT už to víceméně popsal. Je tam mnoho neznámého, jejich ekonomika není zrovna stabilní. Západní firmy se mohou začít stahovat z Číny jinam, může jim vzniknout ekonomická krize. Pokud by Američané mysleli, že je Čína již příliš silná vojensky, založí se ono Asijské NATO, které Čína nebude mít šanci porazit. Může se začít více tlačit na Čínu pomocí cel, dodat nejmodernější zbraně Tchaj-wanu (F-35) apod. Těch možností je stále spousta. Američané navíc chtějí výrazně posílit US Navy natolik, že budou muset chtě nechtě nakoupit i lodě z Evropy, protože nemají na takové posílení momentálně výrobní kapacitu. A když ji nemají Američané, tak už vůbec ji nemají Číňané. O technologické nadvládě snad nemůže být pochyb. 12 letadlovek americké kvality nebudou mít Číňané ještě hodně dlouho, jestli vůbec někdy. Jejich "stealth stroje" jsou spíše 4+ generace. Na svých letadlech nemají vlastní motory. Bombardér žádný. Američané chtějí minimálně 100 B-21, ale lze předpokládat, že to číslo bude větší (mluví se o 145). Skoro 2500 F-35. Již dnes běží vývoj stíhačky, která nahradí F-22 a F-18.

avatar
Tesil Datum: 24.01.2018 Čas: 20:05

KOLT
Vztahy mezi Tureckem a Izraelem poškodil incident okolo lodi Mavi Marmara,kdy došlo k zabití několika aktivistů Izraelci.Ale ani potom Turecko nevystupovalo nepřátelsky vůči Izraeli.Spíše naopak.
To že Jeruzalém,jeho východní část, stejně jako ostatní okupovaná území berou Izraelci jako svá neznamená,že je to v souladu s mezinárodním právem.
Toto rozhodnutí paradoxně poškodí zájmy USA i u některých Izraelců.Ti budou očekávat zhoršení bezpečnostní situace.

avatar
KOLT Datum: 24.01.2018 Čas: 19:15

jadernazima, USA pomalu ale jistě výrobu (včetně té velice sofistikované) přesunují zpět na svoje území. Je to z vícero důvodů. Až automatizace ve výrobě pokročí ještě více (zvlášť, když ropa k tom půjde nahoru), bude mít Čína zásadní problém – nebude důvod nechat věci vyrábět v ní. A s tím také půjdou dolů její finanční možnosti. Částečně se to vykryje tím, že samotný trh Číny je tak veliký a stále intenzivně roste, že spousta firem se uživí i prodejem pouze na něm. S rostoucí životní úrovní Číňanů tím spíš. Pokud by Čína příliš "zlobila", jako první se rozjede finanční válka (cla, ap.). V tu chvíli by se výroba začala do USA a Evropy vracet ještě rychleji. A Čína by měla ještě větší problém.

Ale jasně, může se stát, že se válka rozjede kvůli nějakému incidentu hned naostro. Pak by to bylo "zajímavé", asi jako v oné čínské kletbě :-/

avatar
KOLT Datum: 24.01.2018 Čas: 19:08

Tesil, Turecko už dávno není spojencem Izraele, to už dnes spíš Jordánsko, ačkoliv tam je to asi prostě a jednoduše realpolitika – smířili se s realitou. A s realitou souvisí i Trumpův krok – Jeruzalém je hlavní město Izraele, protože a) Izraeli patří, b) se tak Izrael rozhodl. Pokud s tím někdo nesouhlasí, ale nemá páky na to situaci změnit, je nesouhlasit asi tak všechno, co může dělat.

K žádnému zablokování mírových rozhovorů, jak se o tom všude po světě psalo, nedošlo. Žádné mírové rozhovory totiž reálně neprobíhají. Izrael jich v tuhle chvíli nemá zapotřebí a palestinské samosprávě ten stav ve skutečnosti také vyhovuje (ale to je na delší psaní). Takže Trump jen reflektoval realitu. Koneckonců, když to samé udělal půl roku před ním Putin, ani pes neštěkl. Mohli bychom se také přidat...

avatar
jadernazima Datum: 24.01.2018 Čas: 18:49

Čína by měla mít za 10 let 80 kvalitních ponorek a rozsáhlou síť senzorů v moři, dronů, satelitů a radarů. Minimálně desítky stealth letounů a stovky kvalitních ASBM a další stovky střel s plochou dráhou letu proti hladinovým lodím pro odpal z letounů a země. Celkově by jejich námořnictvo mělo být jen něco menši než US Navy, ale s tím, že to budou mít vše u sebe. A k tomu armádní rozpočet, který bude minimálně poloviční oproti USA. To je těžká výzva, USA na to samotné nemají.

avatar
Tesil Datum: 24.01.2018 Čas: 15:47

Superme Trump se dále nezalekl jako jeho předchůdci uznat Jeruzalém za hlavní město Izraele a přesunout tam ambasádu.
Jeho předchůdci to jen rozumně oddalovali.Izrael tímto krokem možná přijde o jediného silného spojence v regionu. O Turecko.

avatar
Superme Datum: 24.01.2018 Čas: 10:23

JaHoDa - No, je třeba si uvědomit, že Trump není žádný hlupák. Je to podnikatel, který umí jednat o smlouvách tak, aby byli výhodné pro obě strany, ale samozřejmě tak, aby to mělo co možná nejvíce výhod pro něj (v tomto případě USA). Navíc v jeho administrativě jsou lidé, kteří se na zahraniční politice podílejí nemalým významem, velice zkušení. Ať už je to Tillerson, Mattis, Pence nebo McMaster. 2 z těchto lidí jsou navíc zkušení bývalí generálové - ministr obrany i hlavní bezpečnostní poradce. Velký rozdíl oproti mnoha zemím, včetně nás, kteří mají za ministry obrany lidi, kteří v tom "oboru" nikdy nebyli.

Co se týče KLDR, tak si myslím, že to takhle vyhrotili naschvál. Bude olympiáda v J.Korei a do Kima potřebovali dostat, že pokud něco udělá, pak nejenom, že se svrhne celý režim, ale že to on sám nepřežije. Na takovéto režimy prostě neplatí hezká slova, ale tvrdý přístup.

Je ale nesmysl si myslet, že Trump řídí vše. Má celou síť poradců a expertů. Jeho první rok byl velice úspěšný, ačkoli média tvrdí opak.

avatar
JaHoDa Datum: 24.01.2018 Čas: 00:24

Superme:

Víceméně souhlas. Je třeba ve správnou chvíli ukázat svaly a neuhnout, ono se to v tu pravou chvíli nepodělá a ostatní to budou respektovat. Jediné čeho bych se u Trumpa (ne administrativy, ale osoby) obával, že nebude znát tu správnou míru. Otázka je, co je pravdy na informaci, že od útoku na Severní Koreu ho museli odradit, nicméně s rostoucím sebevědomím může růst i pocit vlastní neomylnosti. S takovou globální sílou jakou má jsem z jeho osoby trochu nervózní...

avatar
Superme Datum: 23.01.2018 Čas: 20:54

Jen důkaz toho, že Trumpova administrativa funguje správně, tedy realisticky. Čína jako nebezpečí číslo 1. Bude velká výzva, hlavně pro US Navy, udržet si dominanci v regionu i v budoucnu. Logickým krokem by bylo vytvoření oné asijské verze NATO. Velice se mi líbí, kam se za pouhý rok po Trumpově zvolení posunula spolupráce s Indíí - ta je totiž podle mého jeden z nejdůležitějších hráčů při ničení čínského vlivu hlavně na okolní státy. Ta reál politika je vidět také na velkém zlepšení vztahů s Filipínami, které se dostali na úroveň před onou krizí - navíc pomoc při osvobození Marawi musel Duterte ocenit. To samé by se dalo řící o Thajsku. Po armádním převratu ty vztahy nebyli dobré, ale za Trumpa se výrazně zlepšily. Když se na to člověk podívá, těžko se Obamova politika nedala kritizovat. O to více je úsměvné sledovat, jak nám kdejaká média vnucují tu krásnou větu, že za Trumpa klesá Americký vliv ve světě - realita ovšem ukazuje, že je tomu přesně naopak.

Ono i plné obnovení vojenské spolupráce, včetně cvičení, s Egyptem ukazuje, že Trumpova administrativa to umí. Trump se dále nezalekl jako jeho předchůdci uznat Jeruzalém za hlavní město Izraele a přesunout tam ambasádu. Nic se nestalo, muslimské státy, které byli spojenci jimi i zůstali a více méně to, kromě pár slov, neřešili. Trump naopak ukázal sílu. Jediný, co se mu zatím nepodařilo je uklidnění Erdogana. Oceňuji také tvrdý přístup proti Pákstánu - stejně je to stát, který chrání teroristy všeho druhu a zároveň se z něj stává největší čísnký spojenec v oblasti. Takovému státu je zbytečné dávat jakoukoliv vojenskou podporu či ho jinak finančně podporovat.

avatar
jadernazima Datum: 23.01.2018 Čas: 20:16

A za 10 let nevydrží USA Navy u Činy ani týden. Už je po válce. Možná tak kdyby Japonsko začalo pumpovat do obrany 3 % HDP.

avatar
palo satko Datum: 23.01.2018 Čas: 17:02

Je to politicky dokument a je samozrejme otazne, či s nim bude suhlasit vojensko-priemyselny komplex, jastraby a bankove konta lobistov. Ale keby naozaj bol realnym a zaväznym dokumentom, tak USA idu budovat ozbrojene sily "ruského typu" - menej srandičiek ale viac použitelnosti.

arr