Bitevní tank (MBT) vs. bojové vozidlo pěchoty (IFV) pro armádu malého státu

Při diskusích ohledně budoucnosti našich obrněných ... Více

Ruská vojenská politika v roce 2018

Ruský politolog Pavel Luzin v článku Limity ... Více

Nová americká jaderná strategie: Hrozba omezeného použití jaderných zbraní

Americký deník Huffington post v pátek zveřejnil ... Více

Spojené státy představily novou národní obrannou strategii

Nová americká Národní obranná strategie NDS ... Více

Vojenská výzbroj

Spojené státy vybírají nové útočné pušky

Datum přidání 11.12.2017    Rubrika rubrika: Vojenská výzbroj     komentáře 65 komentářů    autor autor: Jan Buchar

Ministerstvo obrany Spojených států se rozhodlo nahradit standardní karabiny M4 zcela novou zbraní, která své konkurenty převýší ve všech ohledech. Ruský týdeník Vojenno-promyšlennyj kur'jer se ve svém nejnovějším vydání zabývá širšími souvislostmi tohoto procesu.

Foto: Voják s karabinou M4; ilustrační foto; větší foto / U.S. Army 

 

Američtí vojáci si opakovaně stěžují na poruchovost útočných pušek M4 v písečných bouřích a v zaprášeném prostředí. Rozložení a čištění zbraně v terénu je téměř nemožné a obvyklým výsledkem takové snahy bývá její poškození. Další slabinu pušek M4 představují náboje, kterým se ne vždycky podaří prorazit bok nákladního vozu, zatímco nepřátelské AK-47 si poradí i s cihlovými stěnami.


Na základě těchto skutečností Pentagon zahájil proces výběru nových útočných pušek, jež by nahradily všechny zbraně vycházející z typové řady AR-15. V ozbrojených silách se z nich nejvíce proslavily verze M16 a M4. Pušky M16 se poprvé objevily ve vietnamské válce a od té doby na ně navázalo mnoho sportovních a vojenských zbraní.


Oblíbenost a rozšíření útočných pušek typové řady AR-15 je velmi vysoká a v globálním srovnání jim konkuruje pouze AK-47. U pušek M16 se ale okamžitě po přijetí do aktivní služby objevilo velké množství nedostatků. Model M16 byl opakovaně vylepšován a jeho vlastnosti se postupně zlepšovaly. Nepodařilo se ovšem vyřešit všechny problémy spojené se spolehlivostí.


Otázka nahrazení pušek M16 a jejich verzí M16A1, M16A2, M16A3 a M4 se v USA opakovaně projednávala. Spojené státy si mohly vybrat ze dvou možností:

 

První z nich představovala útočná puška německé společnosti Heckler & Koch HK416. Tato puška v mnoha ohledech připomínala americkou typovou řadu AR-15, ale navíc se dokázala zbavit její největší slabiny. HK416 má totiž na rozdíl od M16 píst s krátkým zdvihem pro odvod horkých spalných plynů, zatímco se řada AR-15 spoléhá na "špinavé" samovolné přepouštění plynů do pouzdra závěru.  


Německé řešení vedlo k vývoji velmi spolehlivé zbraně, jejíž přesnost dosahuje úrovně útočné pušky M16. Speciální jednotky států NATO pušky HK416 využívají. Najdeme je například ve výbavě francouzských a německých ozbrojených sil. Určité množství těchto zbraní si pořídily i speciální síly USA a v roce 2010 také námořní pěchota. Námořní pěchota označuje HK416 jako pěchotní pušku M27 IAR.


Tyto výhody ovšem zastiňuje fakt, že HK416 není americká puška. Hlavní útočná puška USA se totiž stane novou normou nejen pro státy NATO, ale i pro další země, které s touto organizací udržují přátelské vztahy. Koupí německých zbraní by Spojené státy udělaly obrovskou reklamu firmě, která na trhu s vojenským vybavením konkuruje americkým výrobcům. Z tohoto důvodu je nepravděpodobné, že se HK416 stanou hlavní zbraní americké armády.

 

Video: Test útočných pušek rodiny AR-15. / YouTube

 

Druhou možností byly americké útočné pušky Colt ACC-M, jež navazují na starší modely z 90. let 20. století. Zásadně se ale neliší od pušky M4. Tato zbraň využívá náboje Remington SPC ráže 6,8×43 mm. Zavedení zcela nových nábojů by vyžadovalo změnu výzbroje všech členských států NATO.  

 

Podle posledního zadání Pentagonu z roku 2010 by projektily nových útočných pušek měly mít větší ráži, než je standard NATO 5,56×45 mm. V tomto případě by se mohly stát úspěšnými útočné pušky Robinson XCR-M s náboji ráže 7,62×51 mm a se zdvihovým pístem pro odběr plynů a vysokou spolehlivostí.

 

Pro náboje této velikosti existuje standard NATO již od roku 1954, ale dlouhou dobu byl považován za příliš výkonný pro útočné pušky. Robinson XCR-M by mohla znamenat návrat k postupům, jež se původně pokládaly za neefektivní. Na druhé straně se větší velikost nábojů promítne na růstu hmotnosti zbraní a snížením množství střeliva, které si s sebou vojáci mohou vzít do akce.

 

Armáda ČR se v posledních letech věnovala podobným tématům. V roce 2016 zavedla útočné pušky CZ BREN 2 v ráži 5,56×45 mm. Po změně ráže, kterou lze uskutečnit výměnou hlavně, závorníku, zápalníku a vyjmutím/vložením vložky v zásobníkové šachtě, pojme CZ BREN 2 i náboje ráže 7,62×51 mm. K americkým ozbrojeným silám se ještě nedostala, ale francouzské speciální jednotky ji už využívají.

 

Zdroj: WeaponNews, VPK

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.2 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Jara Datum: 26.01.2018 Čas: 20:21

Jinak Hk 433 vypadá moc dobře a moc se mi líbí, že zachovali vypouštění zásobníku ve stylu G36 a lidé s bw to taky ocení. Dále vypouštění závěru u lučíku z obou stran a moc zajímavě řešena natahovaci páka zase trocha inspirace G36.... no kdyby jsme neměli breny přál bych si tohle..... možná Slováci si udělají radost :)

avatar
Jara Datum: 26.01.2018 Čas: 19:59

Neobjevilo se něco nového na probíhající shot show ?? Koukal jsem na par videií od vickrse tactical ale o něčem pro us army zatím nic... jen mě pobavilo přeřeknutí hocha od HK kdy řekl o Hk433 že nahradí G36 a vzápětí se opravoval na možná :))) to určitě:)

avatar
fenri Datum: 17.12.2017 Čas: 21:00

Zvedavec - jenže právě těch 14.5" na těch 300m s většinou střel moc nefunguje. Nářků a stížností na 5.56 (ve smyslu terminální balistiky) je celkem dost, i když věřím, že se to přehání. Na 300m 5.56 funguje dobře s M855A1, ale s M855 to není žádná hitparáda ve smyslu rychlého zneškodnění. Když jde do masíčka o nějakých 40 m/s rychleji, prostě je to větší rzdíl, než by odpovídalo těm 40 m/s

avatar
Zvedavec Datum: 16.12.2017 Čas: 11:44

Ad Charlie)

Já osobně jsem přesvědčen, že právě na vzdálenosti do 300 metrů i "karabinové" délky hlavně fungují bez větších problémů. Ani jsme nenakousli to, že není 5,56 mm jako 5,56 mm, ranivost se dá zvýšit i takto (jako paletu munice v této ráži má USA a AČR?).

Mohli by mít naši bigoši delší hlaveň do Pandurů / BVP? Mohli. Proč ji nemají - jelikož se délka kolem 14 palců stala novým průmyslovým standardem, jako vhodný kompromis. Většina amerických vojáků běhá s karabinou M4 s délkou hlavně 370 mm (14,5 palce). Proto ta délka.

Pro výsadkáře / SOF je to trochu jiná situace. SOF si můžou vybírat z různých druhů braní / délek hlavní před akcí, výsadkáři zase dělají vědomý kompromis, který kompenzují jinak. Rovněž vliv na v současnou techniku padákového seskoku v AČR není zrovna zanedbatelný.

avatar
Charlie Datum: 15.12.2017 Čas: 11:29

zvedavec: jo, s těma dýlkama hlavní sem to poplet, to je tak když se člověk spolýhá na paměť :( každopádně jádro příspěvku myslím pořád platí - ta hlaveň je příliš krátká.

Jinak s tou taktikou máte pravdu, nechá se to tímhle vykompenzovat, neže zase na druhou stranu, nebylo by rozumný zavést ráži co na cca 200-300m rozumně funguje i z kratší hlavně?

Navíc mi nejni jasný, proč se zavádí tak krátká hlaveň - ta flinta má sklopku a nejni moc dlouhá ani se čtrnáctkou. A pro běžný grunty takhle krátká puška?

avatar
fenri Datum: 14.12.2017 Čas: 15:04

Zvedavec:
jenže zrovna u 5.56 ta úsťová rychlost je kruciální. Pod určitou hranici většina střeliva v 5.56 prostě nezpůsobí rychlé zneškodnění cíle. A celý systém byl navržen tak, aby tuto rcyhlost měl i na vzdálenost běžného boje. Pokud tu rychlost sundáte, není divu, že začnou nářky nad malou účinností. Ostatně ve Vietnamu se problémů s M16 objevila spousta (za značnou část nemohla puška), ale na terminální balistiku si nikdo nestěžoval.

avatar
Zvedavec Datum: 14.12.2017 Čas: 12:35

Ad dejf)

Ano, máte pravdu, rozdíl není 7%, ale 9%, příliš jsem to pro Charlieho zjednodušil - nicméně to řádově sedí. Šlo mí spíš vyvrátit bezbřehé upínaní se na úsťovku resp. délku hlavně, jako odpovědi na problém účinnosti. Souhlas s vašimi 3 způsoby, jak zvýšit ranivost, ale zkuste se trochu zamyslet "out of the box".

Většina střelců hledá nějakou zázračnou ráži, která bude bezchybná na všechny situace. Ve vší úctě i k takovým povedeným zástupcům, jako je třeba Grendel, tak dle mého názoru je to hledání zlatého grálu, který skončí bez úspěchu. Má to nějaké řešení?

Jasně, že má, a používají ho jak speciální jednotky, tak naši výsadkáři (na rozdíl třeba od amerických, kteří na to přišli až skutečně nedávno pod tlakem nasazení v Afghánistánu a řešení nikdy neimplementovali plně). Řešení se jmenuje "dvě ráže na družstvu".

Nejjednodušší je to vysvětlit na příkladu českých výsadkářů, když už tady byli zmíněni, ale u SOF to není dramaticky jiné. Jde o to si určit, ať už na konkrétní úkol (řešení SOF) nebo doktrinálně (výsadkáři) jaký bude poměr zbraní s dlouhým a středním dosahem na družstvu. U českých výsadkářů je to 2:4. Ve většině situací je nutné držet tak jako tak něco jako kruhové zajištění a na hlavní směr je možné soustředit ony dvě zbraně se skutečně dlouhým dosahem - kulomet Minimi 7,62 mm a pušku pro přesnou střelbu SVD-3N Tiger. Na krycí palbu, tedy palbu za účelem umožnění vlastního manévru a snižování přesnosti palby nepřítele, nemá 5,56 mm chybu - snadno se s ní střílí (zanedbatelné převýšení nad záměrnou za letu) a je lehká. Podporuje tedy zbraně, které reálně likvidují nepřítele.

Ve specifických situacích, obecně boj na krátkou vzdálenost, léčka, boj v budově, je situace přesně obrácená. 5,56 mm má na starosti likvidaci nepřítele, "dlouhé zbraně" jen podporují.

Mám pocit, že tuhle dychtomii většina lidí nebere v potaz a řeší zda je lepší to či ono. Přitom odpověď je , že se vzájemně zastupují v té samé situaci systémem "podporovaný - podporující" a naopak.

avatar
fenri Datum: 14.12.2017 Čas: 09:53

No, štěpí hodně názory ve střelecké komunitě. Jsou lidi, co se jim to sype furt, jsou lidi, co nemají problém. Ale celkově mi počet závad a známých problémů a jak na ně, přijde nezdravě veliký. Na druhou stranu je pravda, že Proarms se k tomu většinou staví čelem a dalo by se říct, že velmi korektně. Spratan se navíc ze začátku ladil také dost dlouho a minimálně první Spartany žádná výhra nebyly. ostatně ten jejich "automatický regulátor" plynů už z něj vyhodili a dali tam manuál z plnotučné PARky. Jinak přesná se správným krmením byla, to jistě ano a povrchovka a pečlivost konstrukce.... to se mi líbilo. Strojařina je to hezká, ale ukazuje se, že přestavět AR na píst aby to chodilo vždy, všem a se vším není sranda, jak by se zdálo.Já s ní střílel asi jen 2x, sekla se mi jednou. Ale střelecky mě moc neoslovila. Prostě nemá tu lehkost plynovek. To už mi přijde srovnatelný dobře poladěný AK-74 nebo .223 AK. Ale to je velmi subjektivní. Prostě to kouzlo a lehkost AR to pro mě nemělo, někomu to může přijít úplně jinak.

avatar
KOLT Datum: 14.12.2017 Čas: 08:42

fenri, díky. Mmchd, ta PARka je skutečně tak nespolehlivá?

avatar
fenri Datum: 13.12.2017 Čas: 23:01

KOLT, tak minimálně se používají třeba AP DM31.

Dejf: To, že pístovky jsou spolehlivější než DI úplně neplatí, resp. to o tom není. A už vůbec ne u pístovek za srovnatelnou cenu.
Taková pístová PARka, nebo pístový Ruger žádný zázrak spolehlivosti není, MilSpec Colt se vám bude sekat mnohem méně. ANO, HK 416 je spolehlivější, než všechny srovnávané DI, ale zase stojí mnooohem víc a je těžší.

avatar
KOLT Datum: 13.12.2017 Čas: 21:17

Netušíte někdo, jestli AČR používá i jinou munici než M855? Tím nemyslím pro speciály, nýbrž pro normální blátošlapy. Samozřejmě krom svítící, cvičné, atd. A taky mě napadá, do odstřelovaček v ráži 7.62x51 se u nás láduje normální M80 nebo alespoň M118?

avatar
dejf Datum: 13.12.2017 Čas: 21:08

nezapomeňte, že kinetická energie roste se čtvercem rychlosti, přesný vzorec je 0,5*m*v^2. takže když 62 grainů je cca 4 gramy, tak nám energie vychází:

0,5*4*789 (826)^2 (/1000, hmotnost se dosazuje v kilogramech...)

1245 J pro 11"
1364 J pro 14"
1843 J pro 20" (960m/s, M855A1, M16)

takže mezi 11" a 14" je to 9%. život je otázkou priorit, chápu že v jinejch oborech se prodloužení o 3 palce (7,5cm) rozhodně projeví víc než zlepšením o 9%...

a máme tady nějaké konvence, takže dosáhnout většího rozsahu poranění můžeme víceméně třemi způsoby a jejich kombinací.

1) ráže. větší kule=větší díra, všeobecně v oblibě.
2) "hydrošok", obvykle se vylučuje s bodem 1) čim větší a těžší kule, tim víc energie je potřeba, aby letěla rychle, kdo by takový střelivo tahal...
3) nestabilní střela, i střela ráže 5,56 udělá paseku, když je dlouhá a tkání letí naplocho. ale zase je prostě nestabilní, následky to má, i když historky o tom, že stačí větvička nebo stéblo trávy bych nebral jako jistotu, já bych si tam teda stoupnout nešel.

spíš by mě zajímalo, proč při průběžný obnově ručních zbraní američani plynule nepřecházej na pístovou verzi, znatelně dražší za kus to nebude, spolehlivost bude asi lepší a celý to bude vypadat líp. a stoner by jim to jistě odpustil.

avatar
fenri Datum: 13.12.2017 Čas: 19:55

Zvedavec: problém je, že pokud použijete nějakou lehčí střelu s nijak významnou deformací a fragmentací (třeba notorocikou SS109), a chcete cíl rychle složit, potřebujete rychlost pro "hydrošok". Ten se udává (různě) přes 600 m/s+ při pohybu v tkáních a na cca 750 m/s na "příletu" k cíli. Protože něco sežere oblečení, povrchové tkáně, místo dopadu ...atd, prostě těchn 750 m/s u cíle se bere jako spolehlivé minimum.
A z toho vyplývá problém velmi krátkých hlavní - velmi rychle se rychlost jejich projektilů dostane dolů, což nezpůsobí zásaní rozdíl v energii, ale v terminálním účinku. Podle všeho je rozdíl mezi účinkem (řekněme) 650 m/s a 750 m/s střely o dost větší, než b y odpovídalo jejich energiím.
Stoner nebyl hlupák, i když si to tu řada lidí myslí. A je celkem zajímavé číst u účinku M193 z 20" hlavně na chudáky Vitnamce a pak číst o nářcích současných vojáků, jak 12" pušky v .223 na bubáky nefungují. Ďábel je v detailu

avatar
Josef Datum: 13.12.2017 Čas: 19:01

Charlie, vy jste ale vzácné tele.

avatar
Zvedavec Datum: 13.12.2017 Čas: 18:40

Ad Charlie:

"Na delší hlavně se nepřejde, není na to tah ani tlak. Běžní vojáci to nevnímají (osobně mi bylo kamarádem od paragánů sděleno, že těch 9 palců u Brena 2 stačí, že to je na 300m přesný - termínální účinek v cíli neřešil a dlouho řešit nebude, protože se nejspíš nikdy nedostane do situace, kdy na tom bude záviset jeho kejhák)."

Doporučuji si nejdříve ověřovat věci, než je napíšu...

1. Čeští výsadkáři karabinu BREN 2 s hlavní 9 palců nemají, jelikož se vůbec nevyrábí. Mrkněte na stránky CZUB. Dělají 8 palců (tu AČR vůbec nemá), pak 11 palců - pro výsadkáře, a 14 placů - pro zbytek.

2. Schválně jestli víte, jaký je rozdíl v úsťové rychlosti a následně v účinku na cíl u 11 palcové a 14 palcové hlavně? Je to 789 m/s pro 11'' a 826 m/s pro 14'' (oba údaje vzaté z jiných zbraní ráže 5,56 mm se stejně dlouhými hlavněmi - prakticky se to neliší, fyzika je fyzika, cca 18,75 m/s na palec).

Jinými slovy, rozdíl oněch 3 palců dělá rozdíl 56 m/s neboli necelých 7%... Ale jasně, výsadkáři (ale taky speciálové) jenom koukaj na akční filmy, nemají žádné bojové zkušenosti a nedokáží si vyhodnotit +- :-).

arr