TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Pozemní technika

SPZR Poprad: Polský protivzdušný deštník krátkého dosahu

Datum přidání 20.12.2015    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 13 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Polsko objednalo pro své ozbrojené síly nové komplety protivzdušné obrany velmi krátkého dosahu VSHORAD (Very SHOrt-Range Air Defence). Polské komplety SPZR Poprad se stanou nejnižší vrstvou nově budované protivzdušné obrany Polska.

SPZR Poprad

Foto: SPZR Poprad; větší foto / fot. iu.wp.mil.pl

 

Polsko se připravuje na kompletní přechod od sovětských systémů protivzdušné obrany na západní systémy. Počítá se s pořízením prostředků velmi krátkého dosahu VSHORAD, krátkého dosahu SHORAD (Short Range Air Defense) v rámci programu Narev a středního dosahu kategorie MRAD (Medium Range Air Defence) v rámci programu Visla.


Polsko v rámci budování VSHORAD řeší síť senzorů, velitelské/spojovací prostředky a raketové prostředky s dosahem až 6000 m. Výkonnější program Narev hledá systémy s dosahem 25 km (náhrada prostředků OSA a Kub) a nejvýkonnější Visla prostředky s dosahem až 100 km. Protivzdušná obrana má nyní v Polsku nejvyšší finanční prioritu.


Prvním krokem v budování vícevrstvého systému protivzdušné obrany je nákup 79 prostředků velmi krátkého dosahu SPZR Poprad (Samobieżny Przeciwlotniczy Zestaw Rakietowy Poprad). Polsko vydá na budování protivzdušné obrany kategorie VSHORAD 1,1 miliardy zlotých (7 miliard Kč).


V rámci Armády České republiky budou stejné úkoly plnit švédské systémy velmi krátkého dosahu RBS-70 NG.


SPZR Poprad je umístěn na polském pancéřovaném vozidle Zubr-P 4x4 od firmy AMZ-Kutno. Zubr-P má hmotnost 12 000 kg, dokáže přepravovat náklad o hmotnosti 2000 kg a táhnout přívěs o hmotnost 1500 kg. Kabina poskytuje ochranu posádce před střelami ráže 12,7 mm.


Obsluhu tvoří velitel-operátor zbraňového systému a řidič. Celý komplet je přepravitelný středními transportními letouny C-130 Hercules polské armády.


Na korbě vozidla je umístěná věž se čtveřicí polských infračerveně naváděných raket Grom od firmy ZM Mesko. Věž je vybavená integrovaným systém sledování a zaměření vzdušných cílů, obsahující denní/noční kameru, laserový dálkoměr, digitální systém pro automatické sledování a zaměřování cílů (dosah až 10 km), systém řízení palby, satelitní navigací a indentifikační prostředek vlastní-cizí.

SPZR Poprad

Foto: Možná podoba baterie polského systému VSHORAD. / Public Domain


Zde stojí za pozornost infračervený systém navádění raket Grom. Infračervené navádění sleduje tepelnou stopu cíle a pracuje na principu “vystřel a zapomeň”. Střely s infračerveným naváděním lze však rušit pomocí vystřelováni flér nebo nejnověji i aktivně pomocí přesvětlení a odklonění laserem.


Naopak u švédských kompletů RBS-70, které má ve výzbroji Armáda ČR, se navádění děje pomocí laserového paprsku. Klasickými způsoby nelze střely kompletu RBS-70 rušit, pokud nejsou na blízku specializované prostředky elektronického boje rušící komunikaci mezi raketou a operátorem. Na druhou stranu musí operátor po celou dobu navádět střelu na cíl.


Dálkový dosah střel Grom je 500 až 5500 m a výškový 10 až 3500 m. Střely Grom ale postupně nahradí na kompletech SPZR Poprad výkonnější polské střely Piorun. Jedná se o přímého následovníka střel Grom.


Polská armáda plánuje od roku 2017 odebrat na 400 střel Piorun. Střely Piorun mají o něco delší dosah (mluví se o 6000 m) a především lepší systémy navedení na cíl. Podle polských médií se střely Piorun minimálně vyrovnají posledním verzím amerických střel Stinger nebo ruských Igla.


Dlužno dodat, že v polské armádě se nalézá jíž 1500 střel Grom a 400 přenosných odpalovacích zařízení typu MANPADS (MAN-Portable Air-Defense Systems).


SPZR Poprad bude začleněn do struktur tři mechanizovaných/obrněných divizí a do tři samostatných pluků protivzdušné obrany.


V jedné baterii VSHORAD najdeme radar krátkého dosahu N-26 umístěný na vozidle Zubr, jedno velitelské (řízení palby) a spojovací vozidlo (Zubr) a čtyři vozidla se střelami Grom/Piorun. Do baterie je možné zapojit až šest samohybných kanónových prostředků protivzdušné obrany (ZSU-23-4MP "Biała", Hibneryt případně PZA Loara).


SPZR Poprad se v budoucnu stane součástí sítě protivzdušné obrany Narev a Visla. SPZR Poprad bude moci například přijímat informace z radarů obou výkonnějších systémů. Polská armáda počítá s vytvořením uceleného třívrstvého systému protivzdušné obrany, kde si jednotky (prvky) mohou vyměňovat informace a koordinovaně ničit hrozby.


Polská armáda plánuje získat prvních 14 vozidel SPZR Poprad (vozidlo se střelami Grom/Piorun) v roce 2018, 22 vozidel v roce 2019, stejný počet v roce 2020 a finálních 19 vozidel v roce  2021. Dva prototypy zavedené v polské armádě projdou modernizací na sériovou podobu SPZR Poprad.


Zdroj: Defence24IHS Janes

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
korbendalas Datum: 26.12.2015 Čas: 22:13

Cituju:Polsko se připravuje na kompletní přechod od sovětských systémů protivzdušné obrany na západní systémy.
Teda moc velkej odkon to nebude protože rakety GROM I Piorun jsou kopie ruských raket IGLA a IGLA-S kdy polská firma po rozpadu sovětskýho bloku měla podklady pro licenční výrobu,ano mohli pár věcí zlepšit ale jádro je pořád ruská raketa grom, a i rusové pro ně mají mobilní platformy s mnohonásobným kontajnerem a prostředky pruzkumu a vedení palby. Posun bude pravděpodobně u systému středního dosahu a krátkýho, kde pořídí něco ze západu nebo z izrele. Každopádně ruským stémům PVO se ve světě máo kdo vyrovná, zvláště v oblasti kátkého a středního doletu, v kategorii SHORAD muže rusko nabídnout starší system Tunguska, nový Pancir S1, nebo čistě raketový system SOSNAv přesnosti,mobilitě,rekčních časech počtuo sob v posádce atd. jsou to bezkonkurenční systemy a jsou schopni to dodat včetně systemu velenía řízení a pruzkumu na rozdíl od zapadních výrobců dodají i modifikace termokamer laserových dalkoměrů atd. u systému řízení a velení dodají i možnost komunikace na konkretních protokolech pro možnost začlenění do stávajících prvků velení. Například naše firma RETIA do strakonic dodávala system pro komplet S.-10 kterej sem nikdy nezažil funkční teda přesněji řečeno nefungoval pokud vozidlo jelo přenos dat byl tragickej, pomalej, při stání na místě ve vzdálenosti 100m od velitelskýho stanoviště mi informace o cíli dorazila po rekordních 49 sekundách v tu dobu už cíl nebyl tam kde mi velitelský stanoviště hlásilo ale byl dávno na cestě domu po splnění ukolu.

avatar
Maximus Datum: 22.12.2015 Čas: 16:29

PL systém velmi krátkého dosahu vybavený pokročilými senzory a vícenásobným vypouštěcím zařízením umístěném na lehce pancéřovaném vozidle velikostní kategorie 4x4 či 6x6 je v případě nahrazování systému Strela 10 na pásovém podvozku docela adekvátní. Tedy pokud mluvíme o PVO pro adekvátní vojskové využití - obrana bojových jednotek v poli, kdy je požadována dostatečná schopnost doprovázet BVP a OT, alespoň základní pancéřování, schopnost působit i na bojišti při použití zbraní hromadného ničení (filtroventilační systém), dostatečná zásoba střel a dalšího vybavení nutného pro dostatečně dlouhý autonomní provoz, etc.
I původní projekt RBS - 70 NG od SAABu počítal s umístěním tohoto systému v podobě trojnásobného odpalovacího zařízení na teleskopickém ramenu, které by umožňovalo PL systému se efektivně skrývat za terénními nerovnostmi či v hustém porostu - samozřejmě takovéto teleskopické rameno nejde instalovat na Land Rover, ale na obrněný automobil/menší OT.

avatar
flanker.jirka Datum: 21.12.2015 Čas: 22:32

to cejkis: vidím to tak, že chybí už jen letadlová loď třídy NECKY zakotvená na Labi :-D ...samozřejmě posádka by se školila střídavě ve Vyškově a Strakonicích.

avatar
cejkis Datum: 21.12.2015 Čas: 22:12

flanker.jirka
Když na Strnadovu Tatru namontují ponorkový sonar, tak to taky projde....

avatar
skelet Datum: 21.12.2015 Čas: 21:20

Komplet ASRAD se dá umístit na cokoliv co uveze jednu tunu. (myšleno 4x OZ + radar a elektronika). Ve Finsku ho tahají Unimogy 4x4, což je ekvivalent T810 4x4.
Čtyřnásobné zařízení je výhodou, jelikož.. jednak může systém navádět na jeden cíl více střel, a za druhé po každém výstřelu nemusí vylézat na korbu voják, aby znovu nabil.

avatar
flanker.jirka Datum: 21.12.2015 Čas: 21:00

Zajímal by mně myšlenkový pochod poláků při výběru systému navedení raket, tyto manpady jsou dnes velmi dobře zarušitelné, prakticky každý stát, kerý nechce přijít o své letouny a vrtulníky se dnes soustředí právě na infračerveně naváděny střely. Sice jde o střelu vystřel a zapomeň, ale RBS 70 s CLOS po laseru je lepší.
Jediné co jim můžem závidět je propojení s kanony a radar SOLA.Kanony snad někdy budou mít i CRAM.

Koukám, že se tu najdou nadšenci, kteří by RBS 70 nejraději montovali i na podvozky T 72 :-D vždyť to unese jakýkoliv těžší pickup. Než vymyslíte parní stroj tak se podívejte na čem to mají jinde, bohatě by na to stačil Land Rover. Na větší podvozky se dávají celé komplety jako třeba Pantsir, Crotale, ty už mají i svoje radiolokátory.
Čtyřnásobné odpalovací zařízení vám bude v případě krytí pozemních vojsk k ničemu, po výstřelu bude stejně nejlepší změnit pozici než přílétne mina nebo granát nebo to zasype někdo kulometnou palbou. LR vám odjede hned, pokud budě někde delší dobu stát Tatra T 810 PVO, tak bude muset nejdříve doplnit vzduch do brzd pak to možná odjede :-D

avatar
Pepa Datum: 21.12.2015 Čas: 16:37

Jestli to dobře chápu, tak u původního RBS-70 operátor ozařuje cíl laserem, na který se navádí raketa...na cíli drží hledáček a míří ručně "jako s flintou". Nový RBS-70NG má navíc kameru, termovizi a systém automatického sledování cílů...takže operátorovi stačí udržet cíl v zorném poli kamery.

No a teď možná dost divoká myšlenka:

Věž Panduru RCWS-30 má kameru, termovizi a systém automatického sledování cílů. Pokud by se věž Panduru doplnila o laserový ozařovač z původního (a jistě i lacinějšího) RBS=70 a odpalovací maunt pro tubus s raketou, nevznikla by obdoba RBS-70NG?

avatar
petres Datum: 21.12.2015 Čas: 12:53

Přímo výrobce - SAAB o montáži vícenásobného odpalovacího zařízení uvažuje viz odkaz z důvěryhodného zdroje:
http://www.janes.com/article/53839/saab-moves-towards-mobile-rbs-70-ng-variants

avatar
skelet Datum: 21.12.2015 Čas: 12:48

proč trojnásobné, když je vyvïnutá čtyřnásobná verze?
A nemusí jej dávat ani na Tituse. Na to stačí T810 nebo T815-7 s kabinou Stanag3
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d8/ItO_2005_Unimog_5000_Lippujuhlan_p%C3%A4iv%C3%A4_2014_1.JPG

avatar
Maximus Datum: 21.12.2015 Čas: 12:25

Pro AČR by koncept např. vozidla Titus s trojnásobným odpalovacím zařízením RBS 70 NG na teleskopickém remeni s automatickým naváděcím systémem byl vynikající a koncepční náhradou za systémy Strela 10.

avatar
CerVus Datum: 21.12.2015 Čas: 12:24

To budou na beton jen ty přenosné krámy. Inovace nejsou u AČR moc v módě.

avatar
Jecchus Datum: 21.12.2015 Čas: 12:14

Neví někdo, jestli AČR plánovaný nákup RBS-70 NG bude na nějaké vozidlové platformě, anebo se to nakoupí v tý "stoličkový" verzi ve který máme nyní RBS-70?

avatar
CerVus Datum: 21.12.2015 Čas: 12:10

Jestli hledají náhradu za kuby, tak by stálo za to s Polskem spolupracovat.

arr