Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Vojenská výzbroj

Stealth minomety 2B25 pro ruské speciální jednotky

Datum přidání 08.09.2018    Rubrika rubrika: Vojenská výzbroj     komentáře 100 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Ruské speciální jednotky Specnaz začaly přijímat nové „stealth“ minomety 2B25 ráže 82 mm. Minomet 2B25 se vyznačuje minimálním zvukovým a světelným projevem při odpálení miny. Hlasitost výstřelu je údajně stejná, jako u útočné pušky s tlumičem. 

Foto: Ruský minomet 2B25 / Burevěstnik 

 

„Ministerstvo obrany pořizuje nové tažené a člověkem přenositelné minomety pro pozemní jednotky. Konkrétně speciální síly získají několik desítek tichých minometů 2B25,“ cituje magazín IHS Janes svůj zdroj z ruského obranného průmyslu. „Hladina hluku 2B25 nepřevyšuje hladinu hluku útočné pušky Kalašnikov AKMB, která je vybavena tlumičem PBS-1. Minomet neprodukuje při výstřelu téměř žádný záblesk nebo kouř.“


Minomet 2B25 je dílem vývojového institutu Burevěstnik z Nižního Novgorodu, který patří pod křídla výrobce obrněných vozidel UralVagonZavod (UVZ). První zprávy o bezhlučném minometu 2B25 se objevily v roce 2011 a má se za to, že tuto zbraň především speciální a výsadkové jednotky ruské armády používají v malých sériích již několik let.


2B25 má hmotnost 13 kg a lze ho přenášet v batohu jedním člověkem. Základní munici tvoří tříštivo-trhavé miny 3VO35 ráže 82 mm a jsou přepravovány v jiném batohu. Minomet lze připravit k palbě do 30 sekund a rychlost palby je až 15 výstřelů za minutu. Náměr palby je 45° až 85°. V základní konfiguraci je přístroj 2B25 vybaven optickým zaměřovačem MPM-44M.


„Díky použití ocelových kuliček jako šrapnelů je účinnost miny 3VO35 téměř shodná s účinností tříštivo-trhavé miny ráže 82 mm 3VO26, která je používaná tažným minometem 2B24,“ cituje IHS Janes svůj nejmenovaný zdroj. Mina 3VO35 má celkovou hmotnost 3,3 kg a hmotnost bojové hlavice je 1,9 kg. Při opuštění hlavně mina dosahuje rychlost 122 m/s (dvakrát pomaleji oproti klasickým minám).


V podlouhlé zadní části miny 3VO35 se nachází prachová náplň a reakční píst. Při výstřelu plyny tlačí na píst, ten velkou rychlostí naráží na dno minometu a na základě zákona o akci a reakci zajišťuje vymetení miny z hlavně. Prachové plyny jsou přitom „uvězněny“ v zadní trubkové části miny, a proto hluk, záblesk a dým nemůže prozradit pozici minometu.

 

Video: 2B25 / YouTube


Dostřel minometu 2B25 je podle webu The Drive pouze 1200 m, což je daní za použití „pístového střeliva“. Ostatně mnohem lehčí a kompaktnější přenositelné minomety, jako je český ANTOS (dvakrát lehčí než 2B25), mají dostřel až 3000 m.

 

Burevěstnik rovněž pracuje na tichém minometu (resp. na minometné munici) s prodlouženým dostřelem. „Jsou zvažovány dvě varianty: minomet s prodlouženým dostřelem ráže 60 mm s dostřelem do 4 km a s bojovou hmotností přibližně 18 kg a lehčí 60mm minomet s dostřelem 2,5 až 3 km s hmotností menší než 12 kg,“ uvedl zdroj z ruského průmyslu.


Použití pístového střeliva není nová myšlenka. Sovětský svaz zkoušel pístové střelivo u pistolí, útočných pušek i brokovnic. Výhody pístového střeliva jsou popsány výše ‒ prachové plyny jsou uvězněny v nábojnici, což redukuje světelné a zvukové projevy. Oproti klasické zbrani s tlumičem je zbraň s pístovým střelivem méně objemná a kratší.

 

Video: Pistole PSS / YouTube


Ze Sovětských konstrukcí můžeme zmínit jednoduché dvouhlavňové pistole MSP a S4M (pro zvláštní operace v utajení) nebo pistoli PSS se zásobníkem na šest nábojů. Nevýhodou pístového střeliva je ale menší účinnost při vymetení střely, a tím pádem kratší dostřel. Avšak při likvidaci osob na krátkou vzdálenost to nebyl problém. Další nevýhodou je očividně větší cena munice a komplikovanější výroba.


Minomety s pístovou municí jistě nenajdou většího rozšíření, ale speciální jednotky pomocí těchto minometů mohou vykonávat palebné přepady bez toho, aniž by palbou prozradily svou pozici. Navíc se dá očekávat, že tichý minomet bude při střelbě hůře viditelný i na termovizních kamerách.

 

Zdroj: The Drive

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
fenri Datum: 14.09.2018 Čas: 18:15

PavolR: pořád mimo, fakt si něco přečtěte

1.) Není pravda, že vyšší frekvence = vyšší akustický tlak. A za další akustický tlak nerovná se větší slyšitelnost. Frekvence (resp.kruhová frekvence) do vzorce pro jeho výpočet jde v cosinu. Pokud víte, co znamená cosinus, začíná vám docházet, že není úměra "čím vyšší úhel, tím vyšší cosinus". Blbé, že? A tím pádem ani není úměra čím vyšší frekvence, tím vyšší akustický tlak.

2.) Ta měna akustického tlaku, podle frekvence, je zanedbatelná ve srovnání se změnou, kterou dochází díky změně rychlosti. Jinými slovy - vnímání hlučnosti daleko více ovlivní hluk, který těleso reálně bodově vydává (a ten je dán rychlostí) více, než úhel k pozorovateli.

Pokud něco letí neslyšně, nebude to slyšet ani tehdy, pokud to poletí podstatně pomaleji, ale pozorovatel bude před letícím objektem. To věco, kterou nemáte šanci okecat.

3.) Proč se pouštíte do debaty a hádáte se, když máte naprosté mezery v matematice a geometrii? Ne, mina letící z (řekněme) pěti kilometrů nebude mít rychlost, jako mina letící z 1200 m.

Tady, milý hlupáčku, je zakopaný pes. Střelu na čtyčnásobně vzdálený cíl dostanete jen tak, že jí tam pošlete buď plochou trajektorií a s podstatně vyšší rychlostí (proto vám třeba .223 bude padat mnohem méně, než .308), tahkle fungují kanony a pušky a nebo jí dál dostanete tím, že poletí balistickou křivkou, horem po oblouku (jako to dělají houfnice, minomety, moždíře). Jinými slovy mina vypálená na vzdálenost 1200 metrů bude padat z mnohem menší výšky, než mina vypálená na 5000 metrů. A tady byste měl zneklidnět, protože mina, která padá z násobně vyšší výšky, letí "poněkud" rychleji, než mina z výšky (řekněme) poloviční. Minu s větším dostřelem prostě musíte dostat do vyšší výšky. Je mi líto, že jste to netušil a dál jste za školáčka. Ale řekl jste si o to sám. Zkuste si přečíst něco gravitačním zrychlení a balistické křivce.
Předtím se, prosím, opravdu nemontujte do diskuzí dospělých lidí na webech, jejichž řeč neovládáte.

avatar
RiMr71 Datum: 14.09.2018 Čas: 15:32

Ježišmarjá, nemůžete prostě Fenrimu napsat že má jakovždypravdu, ať je klid?

avatar
PavolR Datum: 14.09.2018 Čas: 13:54

A ešte jedna drobnosť ohľadom rozdielu počiatočných rýchlostí mín:
2B25 síce páli o takmer polovicu nižšou ako klasický (pre porovnanie vz. 52 má písané rozhranie 67-220 m/s), lenže klasické dostrelia ďalej, čiže je na mieste otázka: Ak páli 2B25 a klasický 82mm mínomet na cieľ nachádzajúci sa na povedzme vo vzdialenosť 90% jeho maximálneho dostrelu, nemali by už mať obe míny, dopadajúce na cieľ, zhruba podobnú rýchlosť?

avatar
PavolR Datum: 14.09.2018 Čas: 13:28

fenri:
Zasa klamete, že klamem, na základe nejakých vo vašej hlavičke vykonštruovaných konštrukcií, ktoré v takej podobe, ako ich prezentujete, nemajú oporu v mojich textoch.

Ale naspäť k problému:
Píšete: "tvrzení, že akustický tlak je v důsledku dopplerova efektu vyšší před pohybujícím se tělesem je kravina" - lenže v dôsledku Dopplerovho javu dochádza pred mínou k zmenšovaniu sa vlnovej dĺžky, čo má na základe vzorca pre výpočet vlnovej dĺžky za následok zvyšovanie frekvencie. Frekvencia je súčasťou vzorca pre výpočet akustického tlaku, čiže zmena frekvencie má za následok zmenu akustického tlaku.
Paradoxne ste ale toto svoje tvrdenie napísali po tom, čo ste aj vy sám dal do súvisu dopplera s frekveciou a následne frekvenciu s akustickým tlakom. :-D

Ďalej: "Těleso, které se přibližuje nemá vyšší akustický tlak, než těleso, které se vzdaluje." - v dôsledku je pohybu míny vzduchom vzniká väčší akustický tlak v smere letu A ZÁROVEŇ menší akustický tlak za ním.

avatar
fenri Datum: 14.09.2018 Čas: 11:23

PavolR:
-zvukový efekt nebyl upravovaný, byl umělý. S realitou nesouvisející a to je váš "důkaz".

Netvrdím chlapče, že mina vydává stejný zvuk. Tvrdím, že když letí pomaleji není hlasitější. To je rozdíl, který ale ve svém fyzikálním ignorantství nechápete.

S tím dopplerem se fakt už neztrapňujte. Většina lidí tu má vyšší vzdělání, než nějakou základku a ví, že zvuk má jaksi více veličin, než jen frekvenci. Při dopplerově jevu se frekvence podle místa pozorovatele skutečně mění, ale ta nás nezajímá. Kde tvrdím, že Dopplerův jev nemění frekvenci zvuku? Konkrétně? Zase lžete. Jasně jsem napsal, že dopplerův jev mění POUZE frekvenci zvuku a PavolR napíše, že to popírám. To je fakt debata. Problém je, že vy neznáte jinou akustickou veličinu, než je frekvence a proto si myslíte, že když mám vyšší frekvenci, je těleso hlučnější. ne.

Hluk miny je vyvoláván prouděním vzduchu kolem těla miny. Liší se podle toho, zda jde u proudění laminární či turbulentní, Reynoldsovým číslem vás nebudu zatěžovat, to byste nepochopil. Každopádně vliv rychlosti pohybu tělesa na hlučnost je v jiných řádech, než změna jeho frekvence daná polohou vůči pohybujícímu se tělesu. Nic je nic zepředu, zezadu, zleva i zprava.

Pokud mi těleso se stejnými aerodynamickými parametry (splněno, konfigurace miny se za letu nemění) letí stejným prostředím (zhruba splněno, nestřílím od moře na 6000m vysokou náhorní plošinu) nižší rychlostí, bude intenzita zvuku nižší, než když letí rychleji. Stíháte? Z pohledu toho, kde stojím se mi bude sice měnit frekvence, ale ne další veličiny. Muslo by dojít k takové změně frekvence, která by podstatně nižší akustický tlak (těleso letí pomaleji) posunula z pásma neslyšitelnosti do slyšitelného. Což je nesmysl.

Těleso, které se přibližuje nemá vyšší akustický tlak, než těleso, které se vzdaluje. To nám jaksi Dopplerův zákon neříká a když se pokusíte pochopit vzoreček pro výpočet akustického tlaku, tak zjistíte, že tam nic takového není.
Pro potřebu popsání subjektivního vlivu akustického tlaku na sluch se někdy používá váhový filtr (zpravidla se značí A), který koriguje účinky akustického tlaku na subjektivního vnímání lidského ucha. Jinými slovy částečně zohledňuje to, že lidské ucho je citlivější k určitému rozsahu frekvencí a zase jiné rozsahy neslyší.
Obecně hlubší tóny se šíří dále (ze vzdálených koncertů a párty spíš uslyšíte dunění, než sólíčka na kytaru) než vysoké, některá frekvence vysokých tónů jsou vnímány (hlavně mladými a zdravými jedinci) jako intenzivnější, jiné už slyšet nejsou. Není tam lineární vztah v celé frekvenční škále.

každopádně tvrzení, že akustický tlak je v důsledku dopplerova efektu vyšší před pohybujícím se tělesem je kravina.

Dále:
akustický tlak závisí silně na vzdálenosti od zdroje hluku. Pokud na videu neslyšíme zvuk miny z kamery vzdálené (řekněme) 10m od zdroje hluku, těžko očekávat, že akustický tlak bude vyšší v místě vzdáleném cca 100 m od místa hluku. Proč tak daleko? Protože abyste byl schopen určit přibližný směr zvuku a trajektorii, po které letí, musíte ho chvíli slyšet. Takže u svižně se přibližujícího předmětu musíte zvuk zachytit dříve, než ten mikrofon kamery ve videu (neřeším drobný detail, že když vám spadne v okruhu 10m mina z 82mm minometu, budete mít pravděpodobně jiné starosti, než svým sluchem určovat, odkud to přiletělo, ale to gaučového bojovníka nezajímá.

Znovu: pokud nahrávám minu letící maximální rychlostí cca 10 metrů od místa, kde má tu největší rychlost, je nesmysl, abych tu minu slušel na několik desítek až stovek metrů ve chvíli, kdy se pohybuje rychlostí podstatně menší.

avatar
PavolR Datum: 14.09.2018 Čas: 10:24

fenri:
Vaša argumentácia je postavená na vode a neviete ju podložiť iným, než invektívami, čo už vo svojej podstate spochybňuje, či ste vy sám presvedčený o svojej pravde, keď sa uchyľujete k zavádzaniu. Mimochodom a vo svojom komente zo 7.07 ste zavádzali viackrát.
1.- odcitovaním časti môjho postu ste vôbec nič nedokázali, vlastné ani nie je zrejmé, čo ste tým dokázať chceli, lebo tam nebolo nič, na čom by som celý čas netrval.
2.- upozornil som, že ten zvukový efekt je upravovaný a tak k nemu treba aj pristupovať.
Každopádne k veci:

Tvrdíte, že letiaca mína vydáva rovnaký zvuk bez ohľadu na smer letu. Zároveň snažíte všemožné (napr. invektívami) zahmliť fakt pri tom dochádza k posunom frekvencií vlnenia, ktoré vysvetľuje práve Dopplerov jav. Tieto zmeny kmitočtov majú za následok, že pred mínou je väčší akustický tlak a za ňou zasa menší, čo má zasa vplyv na hladinu intenzity zvuku. V dôsledku toho vníma pozorovateľ pri odpale míny jej zvuk ako menej hlasitý, než pozorovateľ pri jej dopade a to bez ohľadu na ďalšie faktory, ako je napr. zmena rýchlosti strely. Tým pádom video z odpálenia nepodáva dôkaz o intenzite zvuku míny pri dopade a tvrdenie opaku je V ROZPORE S FIZYKÁLNYMI ZÁKONITOSŤAMI.

Ďalšie Vaše tvrdenie je, že aby bola mína „hlučnejšia“, ako pri odpale, musí sa jej rýchlosť zvýšiť. Odhliadnuc od toho, že je toto tvrdenie vyvrátené už v predošlom odseku, je na dvoch z mnou vložených videí doložené, že míny dopadli asi 2,5 až 3 sekundy po tom, ako bol ich prílet zaregistrovaný. Čo znamená že ich rýchlosť v čase dopadu sa mohla pohybovať okolo 120m.s-1, pričom 120mm mínomety odpaľujú strely spravidla rýchlosťami okolo 250 až 300 m.s-1.. Skúste si pozrieť akékoľvek video streľby zo 120mm mínometu a zistíte, že v pozadí nie je možné počuť zvuky, aké počuť v mieste dopadu, čo je praktické potvrdenie toho, čo som teoreticky popísal v predošlom odseku.

Čiže nemáte ako dokázať, že mínu vystrelenú zo stealth mínometu, nie je pri dopade počuť, ak len nie zasa nejakým bezobsažným tvrdením typu „aj tak j Zem plochá, a kto tvrdí opak je idot“, čím by ste však iba klasicky dokázali niečo úplne iné, než je Váš zámer.

Môžeme ďalej diskutovať, mínu akého kalibru a hmotnosti je nakoľko počuť, ale je otázka, aké sú k dispozícii materiály na potvrdenie alebo vyvrátenie toho ktorého tvrdenia.

avatar
Slavoslav Datum: 14.09.2018 Čas: 10:10

Fenri

Odkázal som ťa priamo na diskusiu o ktorej aj tu konkrétne klameš, že si v nej niečo tvrdil. A nie, nie je to tam čo si každý kto má záujem môže overiť. Takže aký ďalší dôkaz požaduješ? Naproti tomu ty tvrdíš, že som ja niečo konkrétne v tej diskusii povedala že to si riešil. Iste nemáš problém doložiť to ak to tam je.

avatar
fenri Datum: 14.09.2018 Čas: 09:50

Slavo, to není argument. Prostě jste zaplavelil diskuzi OT množstvím lží, které jste nedokázal doložit, ač jste avizoval. Vše. Omluvu nečekám, na to koule nemáte.

avatar
Slavoslav Datum: 14.09.2018 Čas: 09:24

Zbytočne kopeš, nepomôže ti to. ;)

avatar
fenri Datum: 14.09.2018 Čas: 09:12

Slavo, ne - pokud do debaty A přitáhnete tvrzení, že někdo v debatě B lhal a říkal něco v rozporu s fyzikálními zákony, jste to jednoznačně vy, kdo v debatě A přitáhl OT. Není to těžké.
No a když pak další dvě stránky diskuze není schopen své tvrzení doložit, ač to původně avizoval, tak už je to jen trapnost.

avatar
Slavoslav Datum: 14.09.2018 Čas: 08:45

Btw Pavlovi som v tejto diskusii protirečil. Priemerne inteligentný človek by si z toho mohol vyvodiť, že s ním nesúhlasím

avatar
Slavoslav Datum: 14.09.2018 Čas: 08:43

Fenri

Rozvíjať OT si začal ty chcel si príklady tak som ťa odkázal na konkrétne diskusie (konkrétne linky som ti nesľuboval, za tú námahu mi nestojíš). Že sa nezmysly čo si v nich natvrdil snažíš rozvíjať tu? Nuž nie je to moja vina a len uvádzam tvoje lži na pravú mieru.

Jediné na čo som poukázal je úroveň tvojej diskusie. Ty sám si najskôr obvinil z urážok Pavla i keď si s nimi začal ty sám. Vieš ako, AD HOMINEM argumenty

avatar
fenri Datum: 14.09.2018 Čas: 08:22

Slavo - nepřijde vám srandovní a psychicky trochu choré, že sice nesouhlasíte s Pavolem, ale sem to nenapíšete, ale místo toho sem taháte naprosté OT z nějaké staré křivdy, kdy jste ze sebe udělal trotla?

Takové "s tvrzeními Pavola týkajících se článku sice nesouhlasím, ale psát to pod článek, kterých se to tvrzení týká nebudu a místo toho zaplácnu čtvrtinu diskuze urážkami a OT slibováním, že něco dokážu, ale nějak mi to nejde... Ale za chvíli to zkusím zas".

Deset, patnáct...? příspěvků tady tapetujete, že už, už konečně dokážete, že jsem napsal lež, nebo něco proti fyzice a pořád nic. Vždycky takový nádech - "dokážu že jsi lhal milánku"...už to vypadá nadějně ...a pak balonek splaskne a zase jen "najdi si to sám". A za půl hodinky zase ten samý cyklus. A tak dokola ad nauseam. Fakt to trochu tapetujete a ještě navíc tak nějak cyklicky.

Příteli, netrpíte obsedantně kompulsivní poruchou? Opakovaně se pokoušíte o nějakou činnost, které nejste schopen a přestože to zjevně víte, zkusíte to za chvíli znovu.

avatar
Slavoslav Datum: 14.09.2018 Čas: 08:12

Mimochodom s PavolR som ti dal za pravdu čo si si iste nevšimol len v rozrušení nad etnografiou a jediné moje OT bolo povzdychnutie nad úrovňou diskusie zo strany jedného ješitného blba.

Odkazy na konkrétne prípady si dostal ak chceš pokračovať v tých témach vráť sa tam (Google ti pomôže), prečítaj svoje kraviny od začiatku a môžeme tam pokračovať v príslušných diskusiách.

avatar
fenri Datum: 14.09.2018 Čas: 08:09

Ne, nepozrel a asi nepozru. Zas tolik času nemám a nejsem takový masochista, abych měl chuť opět číst vaše kydy. Stačí mi tyto. Ale pokud jste si jí přečetl jak tvrdíte a mám tam lži a něco proti základům fyzikálních zákonů, mohl jste to sem v rámci svého OT tapetování už dávno napsat. Ostatně jste to tak před 10ti svými OT příspěvky avizoval. Zaplácaná stránka diskuze a nedodal jste ani prd, toho co jste slíbil a co sem nepatří. Místo toho si tu jen léčíte mindráčky.
Něco k minometu?

arr