Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Letecká technika

Obchod století: Stíhačky, konvertoplány a tankery pro Izrael

Datum přidání 29.07.2018    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 71 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Izrael s americkou firmou Boeing dojednává obří nákup vojenské techniky za 11 miliard dolarů. V rámci největšího jednorázového nákupu všech dob izraelské obranné síly (IDF) získají stíhačky F-15IA, tankery KC-46A Pegasus, konvertoplány V-22 Osprey a vrtulníky CH-47F Chinook.

Foto: Izraelská stíhačka F-15I; větší foto / Public Domain 

 

Izrael celý nákup realizuje z peněz americké vojenské pomoci a veškeré dodávky proběhnou do deseti let od podepsání smlouvy.

 

Smlouva o vojenské pomoci Washingtonu Tel Avivu je uzavírána na deset let a současná vyprší v letošním roce. Podle nové smlouvy Izrael mezi roky 2019 až 2028 získá 38 miliard dolarů, tj. 3,8 miliardy dolarů ročně. Podmínkou je, aby Izrael za americké peníze kupoval především americké zboží a služby.


Zprávy neuvádějí počty nakupované techniky. V případě stíhačky F-15IA (Israel Advanced) se mluví o jedne letce ‒ v typické letce izraelského letectva slouží 25 bojových letadel. S největší pravděpodobností tak Izrael dal minimálně dočasně přednost F-15IA před nákupem dalších stíhaček F-35A Lightning II.


Izrael u firmy Lockheed Martin již závazně objednal 50 letadel F-35A, resp. izraelských verzí F-35I Adir. Izrael přitom plánoval nákup 75 letadel (tři letky) F-35A.


Proč Izrael dál přednost F-15 před F-35, a proč zrovna zvolil takovou kombinaci zbraňových systémů? Z nakupovaného portfolia je jasné, že Izrael chce posílit a rozšířit své schopnosti provádět dalekonosné bombardovací a aeromobilní operace.


Ostatně jednou z klíčových schopností izraelského letectva (IAF) jsou údery na velké vzdálenosti. Zmínit můžeme slavný nálet IAF na irácký jaderný reaktor Osirak v roce 1982, kdy izraelské letouny provedly úder na vzdálenost 1600 km. V minulých letech pak IAF provedlo letecké údery na základny v Súdánu, které sloužily jako překladiště íránských zbraní pro palestinské bojovníky. Súdánské základny leží 1900 km od izraelského území.


F-15 nabízí v oblasti dalekonosných bombardovacích misí několik zásadních výhod. V prvé řadě lze F-15 dodat rychleji než F-35 a izraelský letecký personál má s letounem dlouhé zkušenosti, takže lze nové F-15IA okamžitě nasadit do bojových operací. 

 

Video: Izraelské F-15I na cvičení v USA (2017) / YouTube


Samozřejmě předností F-35 je stealth. Avšak F-35 využije schopnosti stealth jen tehdy, pokud má zbraně uvnitř zbraňové šachty. V tom případě ale nosnost F-35 klesá na 2590 kg zbraní.


V případě útoku na Írán budou muset izraelská letadla překonat tam a zpět vzdálenost kolem 4000 km (možná i více) a musí nést velké množství výkonné munice vzduch-země, aby mohla úspěšné útočit na zodolněné nebo pod zemí ukryté cíle.


F-15I má oproti F-35I významně větší dolet, výdrž ve vzduchu a nosnost (až 11 tun zbraní) a díky dvěma výkonným motorům lepší předpoklady pro vedení blízkého leteckého manévrového boje. Takže v teoretickém scenáři se mohou stealth letouny F-35 postarat o íránskou protivzdušnou obranu a F-15 zajistí zničení hlavních cílů.


Podoba F-15IA není známá, ale nepochybně bude vycházet z poslední verze F-15QA pro katarské letectvo. Jisté je široké využití izraelské elektroniky, avioniky, zbraní a zejména komplexů radioelektronického boje.

Spekuluje se o použití technologie radiolokační stealth ‒ zprávy o nákupu stealth verze F-15 Silent Eagle proběhly izraelskými médií dokonce již v roce 2015, ale není jasné, zda F-15IA nakonec něco z konceptu „Silent Eagle“ využije.

 

Video: KC-46A Pegasus / YouTube


Hlavními rysy F-15 Silent Eagle, oproti klasické F-15, jsou nižší čelní radarový průřez (RCS), nátěr pohlcující radarové signály, konformní přídavné nádrže, vnitřní zbraňové šachy umožňující přepravovat část zbraní uvnitř trupu a nově tvarované svislé ocasní plochy.


Současný F-15I ve výzbroji IAF je odvozen od víceúčelové verze F-15E Strike Eagle. V konformních nádržích F-15I přepraví navíc 4,5 t paliva. Přeletová vzdálenost s výzbroji je tak v případě F-15I až 4400 km (s podvěsnými přídavnými nádržemi) ‒ díky doplňování paliva je možné dolet ještě prodloužit.


Na případné cestě do Íránu poskytnou útoččícím letadlům palivo nové tankery KC-46A, které v izraelském letectvu nahradí devět zastaralých tankerů Boeing 707. KC-46A pomocí nového ráhnového tankovacího systému přečerpá palivo mnohem rychleji (4500 litrů za minutu) než starší tankery s tankovací hadicí. KC-46A získá i dvojici výsuvných hadic v podobě podvěsných kontejnerů (WARP) schopných přečerpat 1500 litrů paliva za minutu. KC-46A tak najednou doplní palivo až třem letounům.


KC-46A je schopen činnosti v podmínkách zamoření chemickými, jadernými a biologickými zbraněmi, a je zodolněný proti působení elektromagnetického pulsu (EMP).

 

Video: CH-47F je jeden z nejrychlejších vrtulníků vůbec. / YouTube

 

Nové vrtulníky CH-47F Chinook nahradí již notně zastaralé izraelské stroje CH-53 Sea Horses. Dvoumotorový CH-47F létá cestovní rychlostí 300 km/h a dokáže přepravit až 55 vojáků nebo téměř 11 000 kg nákladu. Bojový rádius (s nákladem) je 370 km, ale vrtulník lze vybavit tankovacím nástavcem. Přeletová vzdálenost prázdného vrtulníku je 2252 km.


Izraelské aeromobilní schopnosti značně rozšíří nákup konvertoplánů V-22 Osprey. Sroj dokáže přepravit až 32 vojáků rychlosti 446 km/h na vzdálenost 722 km (bojový rádius), i zde je však možné využít tankování ze vzduchu. Přeletová vzdálenost V-22 je 3590 km.


Celý kontrakt prozatím nebyl uzavřen, ale podle deníku The Times Of Israel k tomu dojde velmi brzy. V každém případě IDF nákupem této techniky zásadně rozšíří a prohloubí své schopnosti provádět přesné letecké údery a aeromobilní operace po celém Středním východě a v severní/východní Africe.


Zdroj: The Times Of Israel

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Luky Datum: 17.08.2018 Čas: 16:23

Ty dokážeš naprosto neuvěřitelně ignorovat co píše druhý a pořád si mlít něco vedle.
Si o tom auditu najdi něco za dvě minuty na internetu a nesnaž se tady přesvědčovat o "normálních tržních půjčkách", zametači debilní, hloupej. Fakt nechápu tvoje dementní motivy, kreténe - asi třikrát jsem ti napsal, že se jedná o objemy tisknuté bokem mimo jakékoli záchranné balíčky.....čili si něco pošleš do rodinných bank a můžeš za to koupit klidně doly v Mali nebo financovat revoluci. Nikdo nemá dohled nad tím, kolik toho doopravdy tisknou.

avatar
Jirosi Datum: 02.08.2018 Čas: 10:16

StandaBlabol: "Ano, pořád je součástí "státu". V ekonomii se tomu říká oddělení monetární a fiskální politiky. "

Plný souhlas, ale jde o to že pokud ji to stát zakáže, tak nevitiskne ani dolar..

Luky:"Čili obhajuješ neobhajitelné a teď chceš převádět debatu jinam."

Ne, Luky. To co oni dělali byli normální tržní půjčky. Ale ty se v systému částečných rezerv dějí denně. Pokud, by to nedělali ekonomika by velice rychle dojela na nedostatek peněz. A nevím jak by se ti líbilo nedostat výplatu.
To co bylo tisknutí nových peněz 2008-2015, bylo jen kupováním státních dluhopisů cetralní bankou. Tím se srážela jejich cena na trhu, a peníze co by utopily investoři v nich, zustali na trhu pro podnikatelskou sféru.
Když se dělal zpětná studie, kde končí super levné peníze z ECB. Zjistilo se, že leží jako jistina na účtech bank. Nikoliv, rozpůjčované klientům. Tedy na trhu se neobjevilo skoro žádné nové "euro". Proto to má skoro nulové inflační dopady na ceny.

avatar
Luky Datum: 02.08.2018 Čas: 09:45

Jde o to, že o tom objemu pěti ročních rozpočtů peněz kongres nerozhodoval, nikdo to neschvaloval a ani nevěděl. Čili obhajuješ neobhajitelné a teď chceš převádět debatu jinam. Já s tebou ale ztrácet čas nebudu.

avatar
StandaBlabol Datum: 02.08.2018 Čas: 09:41

Jirosi,

ve většině států nepodléhá tisk nových peněz vládě. To proto, aby vláda nebyla v pokušení financovat svoje deficity rozpočtu tiskem peněz. To v minulosti způsobovalo hyperinflaci. Vlastně nejen v minulosti, viz. Venezuela. V inteligentně řízeném státě pouští peníze do oběhu centrální banka nezávislá na vládě. Ano, pořád je součástí "státu". V ekonomii se tomu říká oddělení monetární a fiskální politiky.

Luky,

tvoje spiklenecké teorie kolem FEDu jsou legrační. Kdyby to takhle fungovalo, nebyl by dolar nejpoužívanější měnou na světě a USA by neměly inflaci pod kontrolou. Hlavním úkolem centrální banky je stabilita měny a to se FEDu daří velmi dobře už desítky let.

avatar
Jirosi Datum: 02.08.2018 Čas: 09:38

Luky: Neprůstřelný argument..

Možná ti to nedošlo, ale ono tohle jde snadno ověřit v reálu...

Pokud máš pravdu ty, tak "banky" generují přímo gigantické zisky...

Pokud mám pravdu já, tak "banky" generují normální zisky. Protože musí vracet všechny peníze, které nevytvořily! Ale jen si je půjčily, tedy i ty kdy jim je klienti nebyli schopni splácet. Jinak by zbanrotovaly.

Pokud si si nevšiml většina bank je obchodovatelná na burze a jejich zisky se moc neliší od ostatních společností co se tam obchodují.

Příklad: Komerční banka...
Tržní kapitalizace 178mld.
Výnos z úroků 13mld(2017)
Vyplacené úroky 2,7mld(2017)
Provozní náklady 7,6mld(2017) - v tom 1mld. Odpisi/amortizace/zneho. majetku
Čistý zisk 7,8mld(2017)
https://www.rmsystem.cz/udalosti/15964-komercni-banka-a-s-financni-vysledky-k-30-6-2018

avatar
Luky Datum: 02.08.2018 Čas: 09:01

Kecáš.

avatar
Jirosi Datum: 02.08.2018 Čas: 05:33

Pro každý dolar(korunu, Euro) co si půjčíš musíš mít účel, aby si pokryl úroky co sté půjčky vznikají. Bez toho ti ty peníze jen leží a ztrácí hodnotu. Což byl jediný důvod proč šly úroky, tak nízko. Protože banky nebyli ochotny půjčovat skoro nikomu.

A jen pro info. FED musí jednat jen dle federálního zákona. A nové peníze tiskne jen na základě požadavků z Ministerstva financí jako v každém jiném státě.

avatar
Jirosi Datum: 02.08.2018 Čas: 05:29

Luky: "Čili ten, kdo nové peníze do systému posílá, se bezpracně obohacuje. V tomhle je princip inflace stále stejně vychcaný....nicméně pokud je v národních rukou, tak to není taková tragédie (stát tě sice odře, ale zároveň jsi desetimiloontina státu)."

Ve kterém státě, nepodléhá tisknutí nových peněz vládě?
Ve kterém státě, to nejsou půjčky, které se musí splatit tedy žádné "bjanko šeky"?
Ve kterém státě se vždy splatí 100% půjček?

Jo, že nikde ....

Peníze musíš investovat, ale to sebou nese rizko "ztráty"(italské banky nedostávají zpět až 20% půjčených peněz! Ale oni si ty peníze co půjčují, taky půjčují a musí splácet!). Stejně tak se sice říká bez úročná půjčka, ale tou se stává až ve chvíli očištění o inflaci. Nikoliv před!
Tedy pokud je výnos dluhopisu 1%(urok), ale inflace 4%. Je ten dluhopis bezúročný.. na konci ti, ale budou chybět cca 3%..

avatar
Kozlus Datum: 02.08.2018 Čas: 00:01

Samozrejme, ze rozpocet USA ani obcane na podobnych valkach nevydelaji - na nich ale nikomu nezalezi.

avatar
Luky Datum: 01.08.2018 Čas: 23:56

Jinak mě se do této debaty původně vůbec nechtělo a snažil jsem se držet velice při zemi a spíš nastínit principy. Nicméně ty emise peněz jsou samozřejmě mnohem vyšší než "zdravé".

Např. mimo sumy oficiálních čísel emise dolarů, stimulů ekonomiky a záchranných balíčků bank, jenom v letech 2007-2010 FED načerno rozdal 16 bilionů dolarů (podle některých zdrojů 24) na bezůročných půjčkách, které se ani nevracely. HDP USA je kolem 14 bilionů, rozpočet bývá kolem cca 3,5 bilionu. Takovou obrovskou defraudaci objevil audit z roku 2011 (po obřích obstrukcích), což byl první audit za více než sto letou existenci této svérázné instituce (přesto nebyl úplný). Peníze šly do bank rodin, které FED kontrolují a do dalších spřátelených institucí po celém světě. To jen pro představu objemu "kouzlení".

avatar
Luky Datum: 01.08.2018 Čas: 22:24

To je právě tím, že měna Venezuely i Zimbabwe nemá globální přesah (jsou odkázáni jen na objem své ekonomiky).

avatar
Scotty Datum: 01.08.2018 Čas: 22:17

Luky
Je pravda že zvyšováním inflace stát bohatne ale jen do určité míry. Pokud by to platilo obecně tak Venezuela nebo Zimbabwe byly jedny z nejbohatších států na světě. Přitom zjevně nejsou.

avatar
Czertik Datum: 01.08.2018 Čas: 21:52

leti dve su-57 ve formaci,a tu najednou jedne selze motor a letoun zacne klesat dolu a pilot vola o pomoc druheho, jestli ho ne nekde vidi.
ne, nikde te nevidim.
super, konecne sme stealth.

avatar
Luky Datum: 01.08.2018 Čas: 21:39

Ty nechápeš systém, který není založen na chlebu, ale přebytku peněz, kapitálových trzích, derivátech a dalších nadstavbových letadlech. Chlebů je potřeba stále podobně, ale virtuální prachy můžeš kdykoli za chleba směnit. Peníze se nikam neztrácí, ty vytištěný (třeba elektronicky na posílení "letadla") mají stejnou hodnotu jako normálně vydřený a ten chleba si za ně taky koupíš. Čili ten, kdo nové peníze do systému posílá, se bezpracně obohacuje. V tomhle je princip inflace stále stejně vychcaný....nicméně pokud je v národních rukou, tak to není taková tragédie (stát tě sice odře, ale zároveň jsi desetimiloontina státu).

avatar
Jirosi Datum: 01.08.2018 Čas: 18:46

Luky: "nástupci předával nejvyšší dluh v dějinách země"

Tomu se říká inflace. I když nevytvoříš ani dolar nového dluhu. Jen úrokové sazby a repujčky to udělají sami.

"Za normální a ekonomiku stimulující se považuje, když je inflace někde do 5%. To znamená, že kdo tiskne prachy, zcela zdravě a bezpracně si ukradne 5% z celého obratu státu. No a teď si představte, že budete dělat emisi měny, kterou bude používat 7 miliard lidí. Nevadí, že se jedná o národní měnu 0,35 miliardy lidí, nějakým způsobem ji používají všichni ostatní (třebaže jen skrze své banky nebo tím, že tankují benzín). Když těch cca 5% vezmete z globálního balíku, žádná akce za záchranu tohoto systému není příliš drahá. :)"

Tohle jen ukazuje, že nechápeš systém. Inflaci si očisti o růst HDP. Najednou nemáš 5%, ale třeba jen 2%. Ale to není dané tím, že by se o ty peníze někdo obohatil. Ale jen to vyjadřuje, že pokud si koupíš za svoje peníze chleba a ten sníš. Tak už si ho prostě nikdo další nekoupí. Tedy cena těch ostatních chlebů, kterých je teď méně. Protože ten tvůj chybí. Se dá koupit za stále stejný počet počet peněz. Protože, ty se nikam neztratily. Tím je způsobena vyšší cena těch zbývajících chlebů a rozdíl je "inflace".

arr