Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Strašák jaderné války: Více rozumu, méně odvahy

Datum přidání 04.05.2016    Rubrika rubrika: Události     komentáře 19 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

I přes snížení počtu jaderných zbraní největší mocnosti světa mají stále dostatek energie k vyhlazení celé lidské civilizace. Oproti některým představám, i úspěšný překvapivý jednostranný útok uvrhne celý svět do nové doby ledové.

Foto: Výbuch jaderné bomby o síle 15 kt, Nevada 1953;  / Public Domain

 

Nukleární zima

Ke zničení světa postačí zhruba ⅓ všech jaderných hlavic. Civilizaci však neuvrhne do pravěku ani tak jaderný spad nebo masivní destrukce infrastruktury, ale miliony tun vyvrhnutých sazí a prachu do atmosféry - ty způsobí globální ochlazení planety.

 

Masivní klimatické změny v důsledky světové jaderné války poprvé předpověděl slavný americký fyzik Carl Sagan a ruský klimatolog Georgij Golicyn. Jedná se o tzv. fenomén “nukleární zimy” - v důsledku uvolnění desítek milionů tun prachu do atmosféry, se teplo od Slunce odrazí již v horních vrstvách atmosféry a nedopadne na zemský povrch.

 

Méně energie od Slunce ochladí planetu. Bílá sněhová/ledová pokrývka bude přitom dále odrážet světlo a urychlí další ochlazování.


Částice v atmosféře zůstanou několik měsíců až let. V případě jaderné války největší množství aerosolu zůstane mezi 30° a 60° rovnoběžkou severní šířky, jelikož v této oblasti se nachází většina strategických cílů (největší počet měst).


Jižní polokoule tak v případné jaderné války zůstane na první pohled bez újmy. Zemské atmosféra je totiž “fyzicky” rozdělená na severní a jižní - prachové částice by tak ze severní na jižní polokouli postupovaly velmi pomalu. Pokles teploty na jižní polokouli modely předpokládájí výrazně nižší.


Podle propočtů amerických vědců Richard Turca, Alan Robocka a Brian Toona jediná americká jaderná ponorka třídy Ohio s 24 střelami Trident (8 hlavic po 100 kt) dokáže při jednom útoku zabít 119 milionů Číňanů nebo při útoku na Rusko - 42 milionů Rusů. Zároveň se do atmosféry dostane 23 milionů tun prachu, resp. 10 milionů tun. Americké námořnictvo má přitom 14 ponorek třídy Ohio.


Na druhé straně ruský útok na Spojené státy zabije 48 % populace a 16 % lidí bude zmrzačeno - nejsou zde však zahrnuty nemoci z ozáření.

 

Foto: Sovětský počítačový model poklesu světové teploty po globální jaderné válce z roku 1983. Nahoře po 40 dnech, dole po 243 dnech. / Public Domain

 

Při případné jaderné výměně mezi Indií a Pákistánem se očekává použití jaderných zbraní “pouze” o celkové síle 750 kt - jde tedy o sílu, kterou v souhrnu obsahuje jediná americká střela Trident. Indicko-pákistánská jaderná válka si vyžádá okolo 40 milionů obětí a uvolní do vzduchu 6,6 milionu tun prachu. Avšak podle vědců i tato “mini” jaderná válka uvrhne svět do malé doby ledové.

 

Návrat do skutečné doby ledové, kdy ledovcový příkrov byl 1500 až 1700 km od svých hranic, a dosahoval až na území České republiky, je potřeba uvolnit do atmosféry 75 milionů tun prachu a sazí. Takovou hodnotu dokáže uvolnit jen polovina jaderného arzenálu Ruska a Západu.

 

Zdrcující důsledky pro Zemi tak nastanou i v případě úspěšného jednostranného jaderného útoku. V případě útoku Spojených států na Rusko nebo Čínu, kdy se podaří zachytit většinu ruských nebo čínských raket americkým protiraketovým štítem, dojde k nasazení asi 2200 jaderných hlavic. Takový útok vyvrhne do vzduchu 86,4 milionu tun prachu.

 

Vítězný americký útok tak způsobí, že ledovce zaberou celé území Kanady a čtvrtinu rozlohy Spojených států.

 

Mikro-jaderné zbraně

V minulém století se vědci ve Spojených státech a SSSR snažili využít potenciál jaderných zbraní na operační a taktické úrovní. Díky miniaturizaci tak vznikly zbraně, které šlo použít na taktické úrovni na frontě - o jejich použití by rozhodli již nižší velitelé.

 

Ve Spojených státech vznikaly operačně-taktické zbraně s dosahem 1000 km, taktické s dosahem 100 km nebo také projekty jaderného dělostřelectva.

 

Video: Davy Crockett v akci. / YouTube

 

V 50. letech Američané například zavedli bezzákluzový “jaderný” kanón Davy Crockett, který mohl odpalovat (na 4 km) jadernou hlavici o síle 1 kt. Šlo o jednu z nejmenších jaderných zbraní vůbec, která šla umístit například na korbu klasického džípu. Jadernou zbraň mohli podle uvážení použít velitelé pozemních a vzdušných praporů.

 

Podle ruského deníku VPK také Američané umístili (nebo plánovali) malé jaderné hlavice na protitankové řízené střely MGM-51 Shillelagh umístěné na tancích M551 Sheridan. O použití taktické jaderné PTŘS pak rozhodoval na bitevním poli pouze velitel tanku. Dlužno dodat, že o použití jaderné hlavice ve střelách MGM-51 se v anglickém tisku spekuluje, ale oficiální místa vývoj podobné zbraně nepotvrdily. Samozřejmě o hromadném použití takových mikro-jaderných zbraní rozhodnou ve válce vyšší místa.

 

Ve Spojených státech také vznikl neutronový granát Bottle Rocket pro 120mm kanón tanku M1A1 Abrams. Z hlediska fyzického průměru asi nejmenší jaderná hlavice všech dob. Do výzbroje však tankový neutronový granát zaveden nebyl.

 

V 60. letech minulého století, kdy dosáhla popularita nasazení mikro-jaderných zbraní vrcholu, se počítalo s masovým nasazením taktických jaderných zbraní. Masové střety mechanizovaných jednotek tak měly být plné mikro-jaderných explozí od taktického letectva, dělostřelectva, PTŘS nebo jiných zbraní.

 

Samozřejmě Sovětský svaz nezůstal pozadu. V 60. letech, kdy vrcholilo jaderné nadšení, Sověti vyvinuli řízené jaderné rakety Rezeda s doletem 6 km odpalované z obrněných transportérů. V 70. letech pak rakety Beran nebo Růže pro bojová vozidla pěchoty a tanky.

 

Podle ruského historika Alexandra Širokorada ale ruské zbraně nebyly zavedeny do výzbroje. Údajně na základě tajné dohody mezi USA a SSSR došlo k zákazu používání těchto zbraní a Spojené státy zbraně typu Davy Crockett a jadernou verzi střely Shillelagh stáhly z výzbroje.

 

Nicméně dohoda se netýkala taktických raket a dělostřelectva na úrovní divizí. Například Sovětský svaz na cíle v Evropě a Asii měl zamířené taktické jaderné střely R-12 (SS-4 Sandal), R-14 (SS-5 Skean) nebo RSD-10 (SS-20 Saber).

 

Foto: Vývoj počtu jaderných hlavic v USA a SSSR/Rusku. / Public Domain

 

Například na území Československa měli Sověti rozmístěné střely Temp-S (SS-22 Scaleboard) s doletem až 900 km s bojovou hlavici 500 kt až 1 Mt. Sovětská armáda používala taktické jaderné rakety 9K72 (SS-1C Scud-B; síla 10-100 kt a 200-500 kt), OTR-23 Oka (SS-23 Spider; 100 kt), Luna/Luna-M (FROG-7; 200 kt) a OTR-21 Točka (SS-21 Scarab; 100 kt).

 

Všechny tyto taktické a takticko-operační systémy pokrývaly frontu do hloubky 40 až 900 km. Na menší vzdálenosti bylo možné použít dělostřeleckou jadernou munici ráže 152 mm, 203 mm a 240 mm.

 

Státy Varšavské smlouvy měly v roce 1988 celkově 1608 taktických jaderných raket proti 136 raketám zemí NATO. Severoatlantická aliance se spíše spoléhala na letectvo s taktickými jadernými pumami. Každopádně takové množství malých taktických a takticko-operačních zbraní mohlo způsobit globální katastrofu bez použití strategických jaderných zbraních.

 

Ve stejné době byly jmenované zbraně rozmístěny ve všech státech Varšavské smlouvy a v případě NATO na územích Německa, Itálie, Belgie a Nizozemska, Velké Británie a Francie. V případě ozbrojeného konfliktu se počítalo s přísunem dalších jaderných zbraní na frontovou linii.

 

Závěr

V současné doby platí jaderná ozbrojovací smlouva Nová dohoda START (Strategic Arms Reduction Treaty ­— Dohoda o snížení počtu strategických zbraní) podepsaná v roce 2010. Smlouva dále snižuje počty strategických jaderných zbraní, ale neřeší počty taktických jaderných zbraní (jaderné pumy, taktické rakety).

 

Přesné počty taktických zbraní ve výzbroji jednotlivých států není možné dohledat. Další krok v budoucím jaderném odzbrojení musí vést ke snížení počtu taktických jaderných zbraní ve světě.


Nakonec zdůrazněme, že žádná země nemůže vyhrát jadernou válku, ani pokud při jaderné výměně nedostane jediný zásah od protivníka. Klimatické změny v důsledků jaderných výbuchů uvrhnou minimálně celou severní polokouli (tedy i USA a Rusko) do nové doby ledové. 


Zdroj: VPK 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Clint Datum: 07.05.2016 Čas: 12:54

green_korytnacka: Myslím, že ne. TEMP-S byly v Hranicích na Moravě. Vzhledem k tomu, že jednalo o střely krátkého/středního doletu, tak umístění na Slovensku by nedávalo smysl.

avatar
green_korytnacka Datum: 06.05.2016 Čas: 17:53

boli nejake jadrove zbrane aj priamo na slovensku? ak ano, ake a kde?

avatar
Clint Datum: 06.05.2016 Čas: 11:17

Grull: není to Yosemitský, ale Yellowstonský NP. Ale nemusí jít jenom o tzv. supervulkán. V tomto případě se stačí podívat na důsledky výbuchu Tambory v roce 1815 - rok bez léta, pokles teploty, hladomor...

http://www.sci.muni.cz/~herber/volcanodisasters.htm

avatar
Trener Datum: 05.05.2016 Čas: 20:18

Zaujal mě časový náskok USA v počtu hlavic (bomb), ještě, že to nevyužili. Kdysi jsem viděl nějaký dokument, že někdy v 50. nebo 60. letech předpokládali, že by jejich jaderné zbraně v SSSR neměly takový účinek, že by prostě zabily málo lidí. Ale to nevím, o jakém nosiči uvažovali. Předpokládám, že USA měly i nějaký náskok ve špionážních družicích a možná i mezikontinentálních střelách.

avatar
Luky Datum: 05.05.2016 Čas: 18:33

jako jo...ač mám ve sklepě chemickej hajzl a něco zásob, určitě bude lepší, když to všechno zůstane v silech/šachtách/depotech....jsou to hrozný věci s hnusnými "vedlejšími účinky"....

avatar
Magister_Peditum Datum: 05.05.2016 Čas: 16:43

Jak už tu píší jiní. Větší hrozbou je probuzení nějaké kaldery, nebo dopad meteoritu, než že dojde k nukleární přestřelce.

avatar
Stanyk Datum: 05.05.2016 Čas: 14:56

Hlavní zdroj prachu v atmosféře v souvislosti s jadernými zbraněmi a v kontextu s teorií o jaderné zimě není přímo z výbuchu a rozvíření, ale z požárů, které jsou zažehnuty výbuchem. Předpokládá se, že takové požáry, rozuměn nejvíce města a průmyslové aglomerace, budou prakticky hořet do doby, než nevyhoří nebo než uhasnou nebo pohasnout v důsledku počasí, když lidé nebudou mít kapacitu je uhasit. To byl hlavní zdroj a proto nelze přímo porovnávat výbuchy minulé, které povětšinou na města nemířila.

avatar
jsk1 Datum: 05.05.2016 Čas: 12:58

Projekt Pluto:
http://www.designation-systems.net/dusrm/app4/slam.html

tomu říkám overkill.

avatar
Air_Force Datum: 05.05.2016 Čas: 11:59

2000 atomovek za 55 let dělá v průměru asi 36 bomb za rok, ale třeba v roce 1958 jich bouchlo přes 100, což dělá zhruba jednu za 3-4 dny. Podle článku prach zvýřenejvýbuchem vydrží v atmosféře "roky až desetiletí".

avatar
vlasto Datum: 05.05.2016 Čas: 10:36

No ale kolko z tych 2000 bolo testovanych na povrchu, kolko pod povrchom, kolko vo vysokych vrstvach atmosfery alebo pod vodnou hladinou? Tiez je otazne, kolko ich vybuchovalo sucasne. Empiricky uz realizovane vybuchy nemuseli navodit podmienky, ktore mozu teoreticky nastat pri vybuchu 2000 hlavic prakticky naraz na zemskom povrchu. Radsej nech intelektualni lidri typu Trump alebo Šojgu veria tomu, ze ked odpalia svoj arzenal na druhu stranu sveta, tak aj im zamrzne rit.

avatar
Air_Force Datum: 05.05.2016 Čas: 09:54

Na Zemi vybuchlo už přes 2000 atomovek a atomová zima nikde.

avatar
Smirnov Datum: 05.05.2016 Čas: 09:43

fenri má pravdu. Klimatické důsledky by byly menší, než se dříve strašilo.

A tvrzení, že válka Indie a Pákistánu vrhne svět vstříc malé době ledové je už úplně z říše sci-fi. S takovou bychom se proměnili v kostky ledu během období testování JZ, kdy ekvivalent jednotlivých explozí přesahoval mnohdy 750 kt.

avatar
Grull Datum: 05.05.2016 Čas: 00:58

Spíše než jaderné války se bojím Yosemitského parku, respektive supervulkánu pod ním.
A jak píše fenri, po výbuchu Toby lidstvo téměř vymřelo. Byl nějaký dokument, že z celé lidské populace na planetě zbylo nějakých 5000 lidí max. :-P

avatar
Sorge-227 Datum: 05.05.2016 Čas: 00:29

fenri: prepac, nejak som si nevsimol poslednej vety, beriem spat predchadzajuci prispevok

avatar
Sorge-227 Datum: 05.05.2016 Čas: 00:24

fenri: najvacsi prirodzený výbuch sopky v obdobiu rimskej rise, ale uz neviem kde uvrhol na niekolko storoci, alebo desatroci, (teraz neviem) prach do atmosfery. Obloha menila farbu , ked postupne padal prach spat na zem. Maliari ju zachytavali na platno v casovom pasme. Viem ze to bolo niekde na ostrove. Do sopky sa naraz v jeden moment dostalo velke mnozstvo morskej vody, a nastalo rapidne rozpinanie vodnej pary, ktora roztrhala celu sopku na maderu.
Potom dalsi priklad je dopad meteoritu v obdobiu vlady dinosarouv. Vyhynuli kvoli tomu ze sa rapidne zmenilo klima na dobu ladovu.
Staci iba studovat historiu a tak je to so vsetkym.

arr