Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Události

Strategický profil čínského vývozu zbraní

Datum přidání 24.08.2017    Rubrika rubrika: Události     komentáře 14 komentářů    autor autor: Michael Raska

Globální geopolitické úsilí Číny, podpořené rostoucím ekonomickým vlivem, udává směr a povahu čínských vojensko-technologických rozhodnutí. To zahrnuje i její strategické zájmy k posílení své pozice na globálním trhu se zbraněmi.

Foto: Čínští vojáci na pekingské přehlídce. / Kremlin.ru; CC BY 4.0

 

Čína během minulého desetiletí dokázala urychlit svoji přeměnu z velkého dovozce zbraní ve významného vývozce. Má potenciál stát se jedním z čelních světových vývozců zbraní, a to převážně díky nízkým cenám, dostupným službám, nedostatku geopolitických omezení a dodávkám moderních komponentů.

 

Čínský vývoz těžkých zbraní se dle posledních údajů institutu SIPRI zvýšil mezi lety 2012 – 2016 o 74 % a podíl Číny na světovém vývozu vzrostl ze 3,8 na 6,2 %. Čína se tak po Spojených státech a Rusku stala třetím největším dodavatelem zbraní na světě. Vzrostla také její geografická působnost a počet odběratelů.

 

V letech 2012 – 2016 dodala Čína zbraně do 44 zemí. Více než 60 % čínského vývozu mířilo do Pákistánu, Bangladéše a Myanmaru a dalších 22 % do Afriky. Čína také poprvé dodala zbraně do bývalých sovětských zemí, včetně dodávky systémů protiletadlových raketových kompletů HQ9 (FD-2000) do Turkmenistánu.

 

Závislost Číny na dovozu zbraní, který v letech 2012 – 2016 poklesl o 11 %, se mezitím postupně snižuje. Zatímco na začátku tisíciletí byla Čína bezkonkurenčně největším světovým dovozcem, v letech 2012 – 2016 se propadla na čtvrté místo.

 

Zůstává však závislá na dodávkách klíčových zbraňových systémů a pokročilých komponentů, jako jsou letecké motory, například ruský AL-31 FN nebo RD-33, které se používají ve stíhacích letounech J-10, respektive FC-1. V letech 2012 – 2016 představoval dovoz leteckých motorů 30 % z celkového čínského dovozu zbraní, z toho 57 % bylo z Ruska, 16 % z Ukrajiny a 15 % z Francie.

 

Čínský katalog zbraní

Rostoucí působnost Číny na světovém trhu se zbraněmi je přirozeným a odpovídajícím odrazem pokroku čínského obranného průmyslu, vědy, technologie, inovací a průmyslových změn, díky nimž země vyvíjí a vyrábí nové relativně pokročilé vojenské systémy a technologie.

 

Čína se rozhodla dohnat světovou moderní vojensko-technologickou základnu vylepšováním vlastních inovací, snížením závislosti na dodávkách technologií a dovozu zbraní ze zahraničí; aby překonala zakořeněné překážky inovací, zvýšila součinnost civilní a vojenské sféry.

 

Díky tomu doznal katalog čínských zbraní určených pro export, ve srovnání se zastaralými nabídkami na konci devadesátých let minulého století, významný pokrok, zvláště v oblastech jako je letectví. Čína zahájila masovou výrobu dvou stíhacích letounů čtvrté generace – FC-1 (JF-17) (vyvinutého ve spolupráci s Pakistánem) a J-10.

 

Své působení na mezinárodním trhu leteckého a obranného průmyslu zvýšila uvedením:
 cvičných bojových letounů (FTC-2000, L-15, K-8)
 + stíhacích letounů páté generace (J-31)

 + raketových systémů (protilodních, protitankových a přenosných),

 + protiletadlových systémů (HQ-9), radarů (YLC-8B, SLC-2E)

 + transportních letounů (MA60, Y-20), vrtulníků (Z-9G, Z-10, Z-11, Z-15, Z-19E)

 + bezpilotních letadel (Pterodactyl WJ-1, CH-4)

 + nových verzí tanku typu 90 (VT-3, VT-4, VT-5)

 + novou generací obrněných transportérů (VN-4)

 + samohybných a tažených děl (PLZ45, PLZ52)

 + raketometů (A-100)

 + zabezpečovacích vozidel (CS/VN3)

 + lodí (typ 053, 054A, 056)
 + ponorek (S26T / typ 039A).

 

Strategická pozice

Díky předním ruským a západním dodavatelům překonává Čína technologické nedostatky a s novou generací vojenských technologií je schopná vstoupit na nové trhy, jako je Saúdská Arábie, Maroko, Venezuela, Ekvádor, Peru, Mexiko, Nigérie, Keňa, Thajsko, Indonésie a Kazachstán.

 

Současný čínský vývoz zbraní přitom sleduje odlišné konkurenční cesty. V rozvojových zemích Latinské Ameriky, Afriky a dokonce i střední Asie se Čína snaží prosadit jako alternativa ruských vývozů zbraní a současně se snaží vyrovnat vliv západních mocností. Čínští dodavatelé konkurují cenou a také nabízejí větší flexibilitu při vyjednávání smluvních a finančních podmínek.

 

Současně s tím Čína využívá vývozu zbraní jako nástroje své zahraniční politiky. Upevňuje svoji sílu a vliv tím, že buduje strategickou závislost v oblastech, o něž má zvýšený zájem, jako například v jihovýchodní Asii.

 

V nedávné době například uzavřela smlouvu na dodávání zbraní s Thajskem (ponorky S26T) a dohodu o vojenské pomoci s Filipínami, což v dlouhodobém horizontu může narušit tradiční strategické spojení se Spojenými státy. Naproti tomu země v dané oblasti mohou chtít uzavírat s Čínou smlouvy v oblasti obrany, aby posílily svoji bezpečnost a ekonomické vazby s Čínou.

 

Regionální soupeření o dodávky zbraní

Tento trend urychluje na východě Asie regionální soupeření o dodávky zbraní, které se vyznačuje rostoucím, často prakticky neustálým navyšováním existující obranné kapacity, a také prolínáním spolupráce a konkurenčních tlaků, dalšími nákupy pokročilých zbraňových systémů a zaváděním nových typů zbraní, čímž dochází k dosahování do té doby nevídaných vojenských možností.

 

Na jednu stranu výkon čínského průmyslu umožňuje Čínské lidově osvobozenecké armádě urychlit její transformaci v plně rozvinutou bojovou sílu, schopnou vykonávat dlouhodobé společné operace, jiné vojenské operace neválečného charakteru a mise čínského strategického zastrašování, které mají zajistit ochranu stěžejních čínských zájmů národní bezpečnosti mimo hranice země.

 

Současně s tím roste schopnost Číny ovlivňovat směr a charakter soupeření v dodávkách zbraní – nejen díky jejímu vojensko-technologickému rozvoji a rozšiřujícímu se vývozu zbraní, ale hlavně díky jejímu strategickému rozhodování, které má vliv na formu strategických koalic a na rovnováhu sil v různých zeměpisných oblastech.

 

Důsledky strategie čínského obranného průmyslu a vývozu zbraní, které se stále více přizpůsobují geopolitickým a ekonomickým zájmům Pekingu, tak budou přirozeně formovat vytrvalý souboj dvou hlavních mocností (Číny a Japonska) o dominantní postavení, budoucnost Korejského poloostrova, soupeření v rámci regionu o územní neshody ve Východočínském a Jihočínském moři, a především formu dlouhodobé regionální strategické konkurence a rivality Číny a Spojených států.

 

Článek uveřejňujeme se svolením autora. Původně článek vyšel na webu SINPOSIS.

 

Michael Raska je odborný asistent na Institute of Defence and Strategic Studies při S. Rajaratnam School of International Studies (RSIS), Nanyang Technological University v Singapuru.

Udělte článku metály:

Počet metálů: 2.4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
palo satko Datum: 26.08.2017 Čas: 12:02

Superme, vidiš jedno video a hned si expert. Len ešte musiš naštudovat dejiny, aby si zistil dokedy bola najuspešnehšou krajinou India a kedy jej prvenstvo prevzala Čína a nakoniec dojdeš k poznaniu, že tie baječne vynalezy modernej doby Zapadu zaplatilo striebro ukradnute v Indii a korist z politiky delovych člnov v Čine. To sa ale už nebude nikdy opakovat.

avatar
Superme Datum: 25.08.2017 Čas: 16:58

palo satko - No buď ses nekoukal do konce a nebo jsi to nepochopil.

Asiati mají sice mírně vyšší IQ, ale zároveň mají nižší hladinu testosteronu - tedy nedokáží tolik riskovat (celkově). Na konci vlastně uznal, že těch "géniů" budou mít běloši více. Ale o tomto se hádat nechci - každý ví, že asiaté jsou velice chytří a inteligentní. Příkladem je třeba Elon Musk - ten riskoval neuvěřitelně, vložil všechny své dříve vydělané peníze do firem, které byli před krachem, kterým nikdo nevěřil a dnes? Buduje technologické giganty Tesla a SpaceX + další revoluční menší firmy jako Boring Company nebo Neuralink. Jak dopadli pokusy Číňanů byť jen o stavbu automobilky na elektrické vozy víme všichni. Všechny zkrachovali a to za nimi stáli vždy miliardáři, jejich jmění bylo možná větší než Muskovo v době, kdy Teslu jako startup získal.

Mě jde o to, že současná Čína ty nejpokročilejší technologie nemá a proto si je chce koupit na západě - a my jim je nesmíme prodávat. Poté si je budou muset vyvinout sami a každý vývoj nějakou dobu trvá. Pro mě za mě ať do našich firem investují Japonci, Korejci a snad i ti Indové. Je ale chybou tyto technologie prodávat komunistické zemi. Je to pro nás bezpečnostní riziko.

avatar
palo satko Datum: 25.08.2017 Čas: 12:52

Superme,
blbost je nevediet. Pouč sa https://www.youtube.com/watch?v=SGGd9V_oKyM

avatar
fenri Datum: 25.08.2017 Čas: 08:18

Obecně si myslím, že podceňujeme u Číňanů jejich přístup k faktoru času. U nás se žije dejme tomu ve čtyřletých volebních cyklech, možná v nějakých makroekonomických cyklech a dál, než na jednu generaci se neuvažuje. Pro Čínu není deset generací nic. Nespěchají, klidně udělají deset kroků zpět, aby mohli udělat jeden krok stranou, je-li to počátek té (pro ně) vhodnější cesty.

Ke kulturní korupci Číny (koncept připomenutý JG):
Je to tradiční a chytrá myšlenka, ale také má pár háčků a rizik (ne nutně neřešitelných:
1.) Korupce mění i korumpovaného. Westernizace Číny je částečně spojená nádoba s easternizací Západu
2.) Není to jen o Applech, riflích a Hollywoodu (to všechno už mají). Pod tím vším je schované jemné předivo civilizace, která se jentak nevymaže. Ty rozdíly vylezou za krize, války apod. V klídku a pohodě si budou všichni stejnými telefony přes stejné aplikace sdílet stejně debilní selfie. Ale přesto to nebude jedna kultura, civilizace, přístup ke světu. Rozdíly jsou hluboko
3.) Na zkorumpování (patří sem pochopitelně uvozovky, snad je to všem jasné, co se tím myslí) nemá Západ zdroje a nemá je asi celá planeta.
4.) Řešení to nemá, nějaký klimax by znamenal stejně jen stagnaci a úpadek. Je to nekonečný závod, souboj, kde vyhraje mix přístupů k problému (kompetice, válka, izolacionismus, kulturní a ideologické ovlivňování...), štěstí, náhody, černých labutí apod.

avatar
PavolR Datum: 25.08.2017 Čas: 07:32

drohh, Superme:
Nepochopili sme sa. Ono sú to iba určité vonkajšie prejavy a trendy. Mimochodom, mnohé z nich by sme našli aj v takej Číne. Lenže je to práve to, o čo hovoril JG? Som toho názoru, že nie. To, že sa po nás budú v niečo "opičiť" samo o sebe nestačí. Zoberme si ako príklad reformu Meidži v Japonsku. To bola skvelá možnosť, aby ich západ kultúrne skorumpoval, ale nestalo sa tak. Iba namiesto tradičných odevov začali vo väčšej miere nosiť saká, prebrali všetko, čo považovali za užitočné a išli si ďalej svojou cestou. Kórejci detto. Stačí sa opýtať zamestnancov kórejskych firiem u nás, či u vás. Tu ide o viac, než že si iba zachovali svoju kultúru.

avatar
Superme Datum: 25.08.2017 Čas: 06:30

Jan Grohmann - No, ono to podle mého názoru má jeden, ale o to více zásadní problém. Tím je samotná Čínská vláda, která přesně tohle co Vy popisujete nedovolí. Čínská komunistická strana je nakonec ten problém, proč se Číňané za její vlády nikdy nestanou našimi spojenci jako Japonci neb Korejci. V případě, že by tam režim padl bych se Číny bát přestal - pak by se z té země mohl skutečně stát spojenec a ne nepřítel.

Číňané si koupí jen to, co jim MY dovolíme/prodáme. Proto je důležité, aby vlády mohli obchody v technologiích nebo důležitých firmách stopnout. A Německo není jediný příklad - viz. Austrálie a její zablokování koupě většinového podílu v jejím největším provozovateli elektrické sítě Ausgrid, případně zablokování koupě největšího soukromého vlastníka půdy Kidman & Co.

PavolR - V čem jsou Korejci nebo Japonci jiní? Mají svou kulturu, udrželi si ji a to je jen dobře. Ale jinak je jejich život jak odlišný oproti našemu?

palo satko - To je ale pěkná hloupost co jsi napsal.

avatar
dusan Datum: 25.08.2017 Čas: 00:40

Až tak bledo by som to nevidel ....

https://sk.wikipedia.org/wiki/Zoznam_%C5%A1t%C3%A1tov_pod%C4%BEa_hrub%C3%A9ho_dom%C3%A1ceho_produktu_v_prepo%C4%8Dte_na_jedn%C3%A9ho_obyvate%C4%BEa_v_parite_k%C3%BApnej_sily
Čína je silná hlavne kvantitou ... kvalita je (zatiaľ) u nás ... a dlho sa to nezmení.
S takým slabým výkonom na obyvateľa sa rast dosahuje relatívne jednoducho - a netreba na to nejako super modernú ekonomiku.
Čím viac sa bude k nám Čína blížiť ... tým to bude mať ťažšie. Okrem toho má Čína obrovské problémy ekonomické, ekologické, národnostné ... nie je to taká "idylka" ako sa to niekedy prezentuje ..... a ak začnú Číňania riešiť napr. ekológiu ... lebo už jednoducho musia ... tak sa zas spomalia, a čím budú Číňania bohatší, tým im budú vadiť mnohé veci ktoré dnes mlčky pretrpia ... a činska skorumpovaná diktatúra to nebude mať ľahké zvládnuť.
Síce sú symbolom Číny malé výkonné podniky, ktoré spolupracujú so západnými firmami, ale je tam i veľký zúfalo nevýkonný štátny sektor a banky ...
Celý finančný systém je v Číne zdeformovaný, tie fantastické ekonomické rasty už dávno nie sú zdravé a už v Číne poznajú i obrovské realitné bubliny po ktorých ostali tisíce prázdnych bytov .... v preľudnenej Číne !!!
I v Čechách sa robí z Číny veľké haló ... ale zatiaľ sú čínsky investície zanedbateľné pre ekonomiku ... zväčša sú to len nákupy existujúcich podnikov a tie nezlepšujú ekonomiku. Nemecko bolo v roku 2016 cca 14 x väčším investorom ako Čína a z toho Zeman neodpadával : )
Čo sa týka exportu zbraní ani tu to nie je až také jednoduché. Jednoznačne je fakt, že sa Čína pomaly zlepšuje a stáva sa stále väčšou a väčšou konkurenciou. Ale značná časť exportu je de facto dotovaná čínskou vládou - často bezúročné dlhodobé pôžičky na nákup zbraní. Čína dlhodobo umelo znižuje cenu Juanu čo pomáha exportu zbraní, ale ožobračuje tým vlastných ľudí ...
Čína tým získava samozrejme vplyv v záujmových regiónoch (hlavne pre suroviny), ale je otázka ako to bude dlhodobo efektívne.

avatar
Tesil Datum: 24.08.2017 Čas: 22:47

Tak zatím my kupujeme Lenovo,Huawei atd.Prostor dostává tradiční čínská medicína a oblibě se těší čínská kuchyně.Pořádají se kurzy čínského jazyka pro manažery.
Takže zatím je ta kulturní korupce zřejmě málo účinná.

avatar
Jirosi Datum: 24.08.2017 Čas: 22:36

Tak ono jak se západu podařilo rozšířit svoji kulturu v Japonsku a Korei, jde nejlépe demonstrovat na té Korei a rozdílu mezi západním pojetím v případně Jižní a východním pojetím v případě té Severní.

avatar
drohh Datum: 24.08.2017 Čas: 20:14

PavoIR:Právě naopak. Sice s Čínou, potažmo s Koreou nebo Japonskem nemáme společné civilizační kořeny, ale jakýmsi způsobem se "západní kultuře,popř. civilizaci "(z nedostatku lepší výrazů to nazvěme takto) daří likvidovat tu východní. Obvzlášť v Jižní Koreji a Japonsku je skoro až obsese západní kulturou. V Japonsku řeší, že průměrný Japonec sní víc hranolek, než sushi. V Číně si zase lidé nechávají "odšikmit" obočí. A v celé Asii i Africe se bují průmysl s bělícími krémy, protože se za atraktivnější považuje světlejší kůže.
Můj odhad je, že jelikož byl Západ ještě nedávno nepoměrně bohatší a vyspělejší, tak k němu zachovávají obdiv i tam, kde Západ dohnali. Pořád má zkrátka ono pozlátko a pel bytí lepším člověkem.

avatar
PavolR Datum: 24.08.2017 Čas: 18:50

JG: Toto ale takto nebude fungovať na každého. V tejto forme to môžeme aplikovať na Blízky východ, alebo postsovietsky priestor, s ktorými máme spoločné civilizačné korene. Ale vezmite si takých Kórejcov alebo Japoncov. Na nich podľa mňa nedokážeme mať takýto vplyv a rovnako by som to videl aj u Číňanov, alebo trebárs aj Indov. Majú už vytvorené dosť účinné mechanizmy na obranu proti christianizácii (alebo aj islamizácii), čo by podľa mňa musel byť prvým krokom k ich "ponašinčeniu" (slovo asimilácia by tu nebolo celkom na mieste).

avatar
Jan Grohmann Datum: 24.08.2017 Čas: 18:32

Naprosto přesně to popsal Kmoníček. Jediné, co zabraňuje nástupu moci Číny a ovládnutí nás (ekonomicky, politicky, kulturně) je vojenská síla Západu. Cílem Západu je, aby naše vojenská převaha trvala do té doby, než Číňany kulturně zkorumpujeme - tedy docílíme toho, aby se Číňani se stáli námi. Dívali se na hollywodské filmy, kupovali si Apple, kupovali drahá francouzská vína a děti posílali do školy ve Velké Británii.

Až Číňaně budou dominantní světovou silou (a oni budou) a koupí si evropské podniky, tak díky tomu, že již budou námi se nestane, že obratem nezavedou 16h pracovní dobu a tělesné tresty, nebo co já vím co.

Naším cílem je, aby oni byli jako my a ne my jako oni. :)

avatar
palo satko Datum: 24.08.2017 Čas: 18:12

Superme, aziati maju vyššie priemerne IQ než biela rasa. Pri dobre spravovanej spoločnosti a vyzera to tak že Čina našla svoj uspešny model, prehrame. Skor, alebo neskor.

avatar
Superme Datum: 24.08.2017 Čas: 16:51

Čína je pro Západ, ale i Rusko nebo Indii jedním z největších nebezpečí do budoucna. Technologicky stále zaostávají, ale aby to tak vydrželo, nesmí se špičkové technologické firmy dostávat do čínských rukou. Nesmí se již opakovat tak obrovská chyba, jakým byl prodej firmy Kuka Číňanům! Je dobře, že na to Němci zareagovali a prodeji Aixtronu zabránili. To samé se snad stane v případě Ledvance.

V USA mají naštěstí vládní agenturu, která prověřuje zahraniční investice a již zavedené firmy je tedy pro Číňany téměř nemožné koupit - a už vůbec ne ty, které jsou brány jako strategické (viz. Kuka). Tak se samozřejmě Číňané začali zajímat hlavně o nové technologické startupy. Naštěstí to Trump skutečně začíná řešit a věřím, že si s tím Američané poradí a Čína nebude mít možnost získat nové americké technologie.

Podobný systém chce zavést i Theresa Mayová v Británii - tak snad.

No a naštěstí se na to zaměřila i samotná EU - tak doufám, že aspoň něco pozitivního z toho Bruselu vyleze a budou se tím muset řídit všechny státy. Bez možnosti kopírovat technologie budou totiž Číňané v pérde*i :)

arr