TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Pozemní technika

Stryker dostane tesáky pro boj s ruskými BVP

Datum přidání 26.01.2016    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 24 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americká armáda (U.S. Army) plánuje vybavit své obrněné transportéry Stryker 30mm kanóny. V počáteční fázi General Dynamics Land Systems (GDLS) postaví několik testovacích prototypů s norskou bezosádkovou věží Kongsberg Protector MCRWS (Protector MCT-30).

Stryker

Foto: GDLS v roce 2014 na vlastní náklady provedla zkoušku věže MCT-30 na vozidle Stryker. / GDLS

 

Větší palebná síla pro americkou pěchotu

Široké používání improvizovaných výbušných systémů IED (Improvised Explosive Device) donutily americkou armádu (U.S. Army) soustředit se v poslední dekádě u vozidel spíše na odolnost, než na pohyblivost a palebnou sílu. V posledních letech se však diskutuje o potřebě zvýšit palebnou sílu amerických jednotek pěchoty.

V roce 2013 se naplno rozhořela debata o nutnosti vybavit prvosledové brigádní pěchotní bojové týmy IBCT (Infantry Brigade Combat Team) - především 82. a 101. výsadkovou divizi, vozidly s větší palebnou silou (lehké tanky) a Stryker brigádní bojové týmy SBCT (Stryker Brigade Combat Team) vybavit vozidla Stryker rychlopalnými kanóny.


“Ve všech našich formacích potřebujeme správnou kombinaci ochrany, mobility a palebné síly. Musíme zdůraznit, co bude následovat. Jak bude vypadat lehký tank… abychom naší pěchotě dali manévrovací prostor v akci? Chceme také vyzbrojit naše Strykery. Jsme schopni vidět naše nepřátele; bude skvělé, pokud je budeme moci také zabít,” uvedl v roce 2013 Herbert Raymond McMaster, velitel Centra výjimečností pro manévrový boj MCoE (Maneuver Center of Excellence) americké armády.


Podle McMastera nejsou IBCT a SBCT týmy vybaveny dostatečnou palebnou silou pro rychlé ukončení přestřelky s protivníkem. Hlavní palebnou sílu americké armády tvoří obrněné brigádní bojové týmy ABCT (Armored Brigade Combat Team) vyzbrojené tanky Abrams a vozidly Bradley.  


IBCT a SBCT týmy jsou však vysoce mobilní a v budoucnu, při případném konfliktu, ponesou v prvních dnech a týdnech hlavní tíhu bojů. Na evropském bojišti takovou sílu představuje například 2. pluk kavalerie (2nd Cavalry Regiment) s vozidly Stryker (SBCT).


Na lehké tanky si musí americká pěchota, resp. výsadkové a aeromobilní jednotky, ještě řadu let počkat. Avšak v současné době již běží program vybavení vozidel Stryker rychlopalnými kanóny.

 

Stryker

Foto: Typická sestava pěchotní roty SBCT týmu. / GlobalSecurity

 

Stryker vs. bojová vozidla pěchoty

Typická rota (company) pěchoty SBCT se skládá z velitelství roty, čety pro přímou palebnou podporu, minometného oddílu, evakuačního týmu, týmu navádění palby, týmu odstřelovačů a tří čet střelců. V rotě se nachází modelově 21 vozidel Stryker, dvě vozidla Humvee a dva střední nákladní automobily.

 

V rotě najdeme následující počty a verze Strykerů:

2x velitelská vozidlo M1130 CV

3x vozidlo přímé palebné podpory M1128 MGS s 105mm kanónem

2x vozidla se 120 mm minometem M1129 MC

1x evakuační vozidlo M1132 ESV

1x vozidlo týmů pro navádění palby M1131 FSV

12x (3x4) obrněné transportéry M1126 ICV střelců (v četě - vozidlo pro velení čety střelců a tři vozidla pro střelce)

 

V současné době americká armáda uvažuje, zda vybaví všechny vozidla střelců 30mm rychlopalným kanóny nebo pouze část vozidel v rotě. Počet vozidel vybavených 30mm kanóny ovlivní snižování počtu vozidel přímé palebné podpory Stryker MGS - podle dvou roků starých plánů zůstane v rotě pouze jediné vozidlo (z 27 Stryker MGS v brigádě na 10).

 

Podle posledních zpráv získá 30mm kanón zřejmě všech 1000 Strykerů M1126 ICV.

 

Video: Výcvik pěchoty s vozidly Stryker. 30mm kanóny mají lépe podporovat pěchotu. / YouTube

 

Stryker s 30 mm kanónem “nahradí” v rotě palebnou sílu vozidel MGS, které se v boji příliš neosvědčily. Stryker MGS není dobrý v boji s moderními tanky ani pro blízký boj s pěchotou.

 

Provoz také ukázal na závažné technické problémy - především velkou poruchovost bezosádkové věže se 105mm kanónem. Stryker MGS se také nepovažuje za příliš účinný v boji proti bojovým vozidlům pěchoty vyzbrojenými 30mm kanóny (např. BMP-2, BMP-3).

 

Pro ničení obrněné techniky slouží v každé četě střelců jeden specialista obsluhující protitankové řízené střely (PTŘS) Javelin. Velení brigády může také nasadit speciální protitankové Strykery M1134 (ATGM) se střelami TOW.

 

K urychlení zavádění 30mm kanónu na vozidla Stryker přispěly i zhoršující vztahy mezi Západem a Ruskem. Plukovník John Meyer, velitel 2. pluku kavalerie upozornil na začátku roku, že americké Strykery nemají příliš šancí v boji s ruskými bojovými vozidly pěchoty BMP-3 s "duálním" 100mm a 30mm kanónem. Dokonce některá ruská kolová vozidla BTR-80/82 jsou vyzbrojená zbraní ráže 30 mm.

 

Americký Senát proto již schválil balíček v hodnotě 371 milionů dolarů na posílení palebné síly Strykerů. V rámci balíčku získá do dvou let 81 Strykerů “evropského” 2. pluku kavalerie věže s 30mm kanóny.

 

Uvažuje se také o rozšíření raketové výzbroje vozidel Stryker. Diskuzuje se o umístění PTŘS na nové věže s 30mm kanóny nebo zvýšení zastoupení protitankových Strykerů M1134 v brigádě.

 

StrykerFoto: Stryker MGS se v boji příliš neosvědčil. Nejen, že byla předčasně ukončena jeho výroba (142 kusů), ale bude také postupně stahovan z výzbroje. / Public domain

 

Norská věž pro americké Strykery

Americká armáda nakonec zvolila norskou bezosádkovou věž Kongsberg Protector MCRWS (Protector MCT-30) s 30mm (náboje 30x173 mm) rychlopalnými kanónem Mk44 Bushmaster II.

 

Před několika dny společnost GDLS získala od amerického ministerstva obrany kontrakt v hodnotě 75 milionů dolarů na integraci kanónu MCT-30 na korbu Strykerů. Součástí kontraktu je i stavba osmi testovacích prototypů.

 

MCT-30 žádným způsobem nezasahuje do vnitřního prostoru vozidla. Velikost výsadku (9 vojáků) zůstala zachována.

 

Při přestavbě firma vymění horní část korby za novou. Připomeňme, že díky dřívější aplikaci do “V” tvarovaného podvozku (proti minám a IED) budou mít nové Strykery (resp. část, která získala nový podvozek) pramálo společného s původními verzemi.

 

StrykerFoto: Stryker s věží Protector MCRWS. / Public Domain

 

Norská věž MCT-30 je schopná pojmout kanóny od ráže 25 mm do 50 mm. V budoucnu není problém část vozidel vybavit výkonnějšími zbraněmi, například upraveným rychlopalným kanónem Bushmaster II s hlavní ráže 40 mm (40x180 mm).

 

Hlavní kanón využívá dva zásobníky po 75 nábojích - volitelně každý s jiným typem munice. Nabíjecí systém umí používat i programovatelnou, ve vzduchu explodující munici. Přebíjení je manuální a probíhá pod ochranou pancíře. Hlavní zbraní sekunduje koaxiální kulomet ráže 7,62 mm s 600 náboji. Věž lze také dodatečně vybavit PTŘS.

 

Senzory věže obsahuji denní a termovizní kameru a laserový dálkoměr. Posádka dokáže identifikovat typ malého vozidla (čelní průřez 2,3x2,3 m) na vzdálenost 3000 m, tedy na stejnou vzdálenost, jaký je účinný dostřel kanónu.


V základním provedení věž poskytuje ochranu na úrovní Level 1 podle STANAG 4569 (5,56×45 mm NATO z 30 m), volitelně až Level 4 (14,5×114 mm z 200 m).

 

Zdroj: GlobalSecurity, Dzienik Zbrojnny

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
KOLT Datum: 28.01.2016 Čas: 09:13

Je to jen můj dojem, nebo jsou gumy u Strykerů o poznání užší než u Pandurů?

avatar
Rase Datum: 28.01.2016 Čas: 08:49

saracen:
Jordáncům pomáhali s věží Falcon (pořád vylepšovaná) právě Jižní Afrika, tak ona podobnost tady bude. Celý projekt je asi odložený kvůli financím, nebo jen chtějí mít vychytané všechny mouchy. Chtějí ji i prodávat do zahraničí

avatar
Lukas Datum: 27.01.2016 Čas: 22:50

Tak to Rooikat...
Ta wieża ("szczątkowa" ) jest bardziej podobna do tej z Andersa...
Ale generalnie się to tak...

Na zdjęciu to prototyp z armatą 120mm. i APS LEDS

"czołg XXI wieku powstał w Afryce" :-)

avatar
saracen Datum: 27.01.2016 Čas: 21:22

Lukas
Čo je to prosím Ťa za vežu na tom predpokladám Rooikate????
Vyzerá to ako niečo nové čo som zatiaľ nevidel, ale podobá sa mi to na nejaký ak sa dobre pamätám Jordánsky pokus?

avatar
Lukas Datum: 27.01.2016 Čas: 13:37

BMP-3 ma 2A70 i 2A72 bo wedle założeń miał być to wspólny BWP dla piechoty zmechanizowanej, piechoty morskiej i VDV.

VDV czy piechota morska nie może liczyć na czołgi - dlatego 100 mm armata miała sens...
Gdyby FR miała pociski na poziomie Spike LR (i to wystrzeliwane z armaty ) To byłby to naprawdę niebezpieczny duet. (Całe szczęście nie ma - i nawet Arkan nie poradzi z PT-91)

Amerykański M1128 też miał sens - Amerykanie mieli zapasy amunicji 105mm (po M60), wóz miał być bardzo lekki... (Zbyt lekki - to był błąd w założeniach SBCT )
To nie miał być niszczyciel czołgów - od tego jest M1134

Żeby zbudować lepszy "kołowy czołg" trzeba zbudować dedykowany nośnik...
http://i1215.photobucket.com/albums/cc513/sobza/Mobile%20Uploads/images-26_zpsfg3ux4tk.jpg
120mm armata, oddzielenie załogi od amunicji, odporność przedniej płyty na amunicje 23-30 mm, zasięg ok. 1000 km, silnik - z tyłu.

avatar
jj284b Datum: 27.01.2016 Čas: 11:05

podla mna je hlavny problem koncepcia.. je jedno ci ide o kolesovy alebo pasovy podvozok. lahky "tank" skratka nema dostatocnu ochranu na to aby mohol posobit na bojisku v priamej palbe.. prave preto si myslim ze automaticky minomet schopny priamej a nepriamej strelby by bol ovela lepsi.. proti protivnikovi ktory nema protitankove zbrane by mohol poskytovat priamu palebnu podporu rovnako ako lahky tank, no proti protivnikovi s protitankovymi zbranami ci tankami, taketo vozidlo by bolo rozhodne uzitocnejsie za pouzitia nepriamej palby navadzanymi projektilmi.. dnes nie je problem vyrobit hoci aj Fire and Forget navadzanie na minomety (navadzanie ako ma Spike alebo Javelin) ci pripadne nechat navadzat riadene projektily pechotny vysadok, ci popripade sa spoliehat na info z ostatnych vozidiel (a pouzivat FaF strely).

no a co sa tyka Rusov a upustenie od 100mm dela, dava to zmysel.. BVP nemusia niejst viacero typov municie, 30mm je dostatocny na podporu pechoty, a strely Kornet si zasa poradia s tazkymi cielmi. (aj ked ich velka nevyhoda je ze odpalovac musi mat priamu viditelnost na ciel, a drzat ho zamknuty po celu dobu letu strely na ciel)

avatar
petres Datum: 27.01.2016 Čas: 09:59

Otázka je, jestli je chybnou koncepce lehká kolová platforma + 105 mm kanon nebo jenom toto provedení Strykeru MGS (poruchovost věže atd.). Tuším obdobná koncepce v těžším provedení (cca +50% hmotnosti použité ve prospěch balistické ochrany) + 120 mm kanon u italského typu Centauro měla v Afganistánu úspěch. Pravda je, že jako vozidlo palebné podpory, ne v boji proti tankům (zde tato vozidla nemají šanci) a IFV. Zajímavé je, že Rusové u pásové platformy IFV po typu BMP-3 s 100+30 kanony u nového těžšího typu T-15 použily pouze 30 mm kanon + 2x Kornet-EM (čili vypustili 100 mm) stejně jako u lehčího typu Kurganěc-25 a kolového Bumerang. Docela by mne zajímali důvody tohoto rozhodnutí.

avatar
jj284b Datum: 26.01.2016 Čas: 22:25

Celkovo bol Striker MGS krok vedla.. namiesto neho mali ist do automatickeho minometu (gun-mortar) s moznostou priamej a nepriamej strelby. pri pouziti presnej municie by slo za urcitych okolnosti bojovat aj s tankami.. v podstate by take vozidlo mohlo byt skryte pred nepriatelom,kym projektily by navadzala pechota z vysadku.. zaroven by bol efektivny dostrel takehoto systemu ovela vacsi ako MGS ci hoci aj akeho kolvek MBT (v nepriamej strelbe, by 120mm minomet s presnou municiou mohol ostrelovat tanky kludne na 5-6km z krytu, presne navadzana Top attack municia by rozhodne nemala problem poradit si s hociakym tankom)

avatar
KOLT Datum: 26.01.2016 Čas: 19:33

pro zdenek.f: Myslím, že jaksi bylo opomenuto, že čety střelců jsou tři, takže byly započítány jen 4 Strykery M1126 ICV místo 12.

avatar
zdenek.f Datum: 26.01.2016 Čas: 18:59

Citace z článku:
V rotě najdeme následující počty a verze Strykerů:
2x velitelská vozidlo M1130 CV
3x vozidlo přímé palebné podpory M1128 MGS s 105mm kanónem
2x vozidla se 120 mm minometem M1129 MC
1x evakuační vozidlo M1132 ESV
1x vozidlo týmů pro navádění palby M1131 FSV
4x obrněné transportéry M1126 ICV střelců (vozidlo pro velení čety střelců a tři vozidla pro střelce)
--------------------
Tak já nevím, ale ať počítám, jak počítám, vychází mi 21 Strykerů:
2 Strykery + 3 Strykery + 2 Strykery + 1 Stryker + 1 Stryker + 3x (4 Strykery) = 21 Strykerů

avatar
alexa123 Datum: 26.01.2016 Čas: 18:45

... jít s tím proti BVP s rychlopalnou třicítkou je trošku o ústa, pokud se první ranou netref ...

Tiež si to myslím. Preto je podľa mňa u obrnených transportérov a BVP reálny maximálny kaliber 57mm, v najhoršom prípade 76mm . S týmto kalibrom sa dá dosiahnuť relatívne vysoká rýchlosť streľby, dostatočne ničivý účinok na v podstate všetky ciele dokonca aj tankov (pri zásahu z boku a zozadu) a súčasne sú účinky spätného razu pri výstrele zvládnuteľné podstatne lepšie ako pri kalibre 105mm resp. 125mm (ruský Sprut) nehovoriac o množstve vezenej munície.
Kaliber 105mm je dobrý na bojisko štátov typu Afriky, kde aj dnes prevažujú modernizované resp. nemodernizované tanky generácie T-54, T-64, M-72-, M-48, M-60 a pod.

avatar
KOLT Datum: 26.01.2016 Čas: 18:13

Ona ta "stopětka" je dobrá spíš na zneškodňování zodolněných cílů (menší bunkry ap.) než na boj s technikou. Takže ty tři kusy na rotu jsou skutečně asi zbytečné. Pokud se jim to navíc porouchává...

avatar
Pepa Datum: 26.01.2016 Čas: 17:57

Jít s tím proti BVP s rychlopalnou třicítkou je trošku o ústa, pokud se první ranou netrefí...

avatar
CerVus Datum: 26.01.2016 Čas: 17:13

Takže jestli se neosvědčily MGS se 105mm děly, tak to i dost vypovídá o lehkých tancích se 105mm dělem. Nelze se divit, že je Polsko odmítlo.

avatar
Rase Datum: 26.01.2016 Čas: 15:59

Minomety na podvozku Panduru se řešily už při první zakázce. Díky podivným tahanicím se málem koupily minomety Nemo na Patrii AMV (tedy uplně jiném podvozku). Potřeba ale jsou a patrně se časem stejně budou muset pořídit (tak jako teď ty velitelské Pandury).
Ty minomety na Tatrách jsou jiné kategorie - budou potřebovat obsluhu a v podstatě to je jen nový nosič pro starý minomet (klasické konstrukce). Nemo je hodně top systém a na Panduru by byl hodně pěkný

arr