TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Pozemní technika

Kanóny a lasery pro vozidla Stryker

Datum přidání 01.11.2016    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 28 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americká armáda převzala první prototyp kolového bojového vozidla Stryker XM1296 s 30mm automatickým kanónem. Během několika let vozidla Stryker rovněž získají lasery pro boj s drony a dělostřeleckou, minometnou a raketovou municí nepřítele.

Foto: XM1296 ICV Stryker s norskou bezosádkovou věží MCT-30; větší foto / General Dynamics

Foto: Stryker XM1296 s norskou bezosádkovou věží MCT-30; větší foto / General Dynamics

 

Písmeno “X” v označení XM1296 prozrazuje, že se jedná o testovací prototyp. Finální vozidlo ponese označení M1296.

 

Strykery M1296 nejdříve dostane 2. jezdecký pluk “dragounů” americké armády. V současné době je pluk dislokován v Německu (Vilseck) a tvoří hlavní mobilní palebnou sílu americké armády v Evropě.


2. jezdecký pluk je prvosledová jednotka americké armády v Evropě a ponese tak hlavní tíhu prvních hodin a dnů bojů případného konfliktu. Vozidla Stryker 2. pluku jsou však vybavená jen těžkými kulomety a sesednuvší vojáci mohou proti mechanizovaným jednotkám nepřítele použít přenosné protitankové řízené střely (PTŘS) Javelin.


Kvůli zhoršené bezpečnostní situaci v Evropě 2. pluk požádal o posílení palebné síly svých Strykerů. Pentagon žádost minulý rok schválil a vyčlenil finance pro vyzbrojení 81 Strykerů 2. pluku 30mm automatickým kanónem.


Strykery M1296 ponesou bojové jméno Dragoon (Dragoun) podle přezdívky 2. jezdeckého pluku. První M1296 dorazí do Evropy na počátku roku 2018 s tím, že se mluví o postupném vyzbrojení až 1000 Strykerů americké armády.


Generál Daniel Allyn, zástupce náčelníka štábu americké armády, při této příležitosti ocenil rychlost realizace celého programu. První testy vozidla Stryker s věží MCT-30 a 30mm kanónem probíhaly v roce 2014, o rok později Pentagon schválil program a v těchto dnech armáda získala první prototyp vozidla XM1296.


“To je ukázka toho, co je možné, když vedoucí představitelé vlády, vojska a průmyslu pracují jako jeden tým,” pochvaluje si spolupráci Allyn.


Stryker M1296 s norskou bezosádkovou věží Kongsberg Protector MCT-30 nakonec dostane 30mm kanón Orbital ATK XM813 ( “X” označuje, že jde stále o testovanou zbraň), který vychází z kanónu Mk44 Bushmaster II.


XM813 oproti Mk44 nabízí větší přesnost a především modularitu - výměnou hlavně a několika dalších částí lze zvětšit ráži až na 40 mm. V budoucnu tak lze část Strykerů vybavit kanónem Bushmaster II ráže 40 mm. Norská věž navíc pojme automatické kanóny až do ráže 50 mm.


Výhodou je také vysoká spolehlivost XM813 - testovací vozidlo vypálilo průměrně 40 000 ran do vzniku vážné závady.


Maximální dostřel XM813 je 3000 m, kadence až 200 ran/min. K dispozici je duální zásobník pro 156 ks (2x78 ks) munice 30x173 mm. Jeden zásobník tak dokáže dodávat průbojnou munici, druhý např. programovatelnou, ve vzduchu explodující munici.

 

Foto: Testovací vozidlo Stryker s laserovým dělem; větší foto / US Army

 

Přebíjení kanónu je manuální a probíhá pod ochranou pancíře. Hlavní zbrani sekunduje koaxiální kulomet ráže 7,62 mm. Věž lze dodatečně vybavit PTŘS.

 

Senzory věže obsahují denní a termovizní kameru a laserový dálkoměr. Posádka umí identifikovat typ malého vozidla na vzdálenost až 3000 m, tedy na stejnou vzdálenost, jaký je účinný dostřel kanónu.

 

V základním provedení dosahuje balisitická odolnost věže úroveň Level 1 (5,56×45 mm NATO z 30 m), volitelně až Level 4 (14,5×114 mm z 200 m).

 

Magazín Scout Warrior rovněž informoval o testování laserových zbraní na vozidlech Stryker. Od roku 2018 americká armáda plánuje umístit 18kW lasery na vozidla Stryker předsunutého návodčího M1131 Fire Support Vehicle (FSV) - ty slouží k průzkumu, objevování/zaměření nepřítele a k navádění dělostřeleckých a leteckých jednotek.

 

Laser na vozidlech Stryker poslouží především k ničení dronů. Podle americké armády bude mít ale 18kW laser dostatek energie k ničení některých typů dělostřelecké, minometné a raketové munice, včetně přesně naváděných pum a střel.

 

budoucnu výkon laseru dále poroste, čímž se nejen zvýší rozsah zasažitelných cílů, ale také zkrátí čas potřebný do jejich zničení. 

 

Zdroj: Army Times

Udělte článku metály:

Počet metálů: 2.3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
jsk1 Datum: 09.11.2016 Čas: 13:47

Teď ještě tuhle vež na M2 (+TOW).

avatar
jj284b Datum: 05.11.2016 Čas: 06:28

co presne su tie M256A3? nemalo byt nahodou M829A3? M256 je oznacenie kanonu..

avatar
logik Datum: 04.11.2016 Čas: 13:49

To je zajímavá myšlenka, ale IMHO přinejmenším pro manned vozidla asi nereálná. Řízená střela bude vždy agilnější, než bugina, do které se musí vejít člověk a člověk musí její "úhyby" i přežít.

A pokud to má nést výkonný kanón, tak i vozdilo bez člověka bude vážit v řádu tun a teda jeho agilita nebude srovnatelná s řiditelnejma střelama.

avatar
Rase Datum: 04.11.2016 Čas: 13:13

Když to vezmu z jiného pohledu, není lepší "americká cesta" že když už vzniknou čídla, která sabot zaměří, tak aby stroj rovnou ucukl ? Darpa s něčím podobným počítala u lehčích strojů (takové ty buginy).

avatar
logik Datum: 04.11.2016 Čas: 12:14

Gloton - také primárně počítám s tepelnou kapacitou celého sabotu (a to jsem zanedbal to, že samotný výstřel a následný aerodynamický odpor ten sabot asi dost zahřeje, takže bude potřeba energie menší).

Pokud ale budu umět zaměřovat laser na letící sabot, tak se mi myšlenka, že ho zaměřím na zadní část, abych poškodil stabilizační prvky, nezdá zas tak nereálná. Dostatečnou přesnost mají už dnešní lasery, predikce pozice na následující milisekundy se také umí, obvody zpracováváající video v reálném čase a kamery s vysokou snímkovou frekvencí existují, takže v tom nevidím principiální problém. Jen to zatím bude příliš drahé.

A dokud se budou používat hladké vývrty, tak vzadu vždycky nějaké to křidélko bude, i když to třeba dotáhnou do rozumného poměru cena/výkon/váha až u následující generace střel.

avatar
Gloton Datum: 03.11.2016 Čas: 19:52

Logiku.....halooooo.......tady už jsi v reálu, toto není PC hra.
"ustřelit laserem křidýlko a zrušit stabilizaci střely" APFSDS.....kam na ty nesmysly chodíš.
Než budou malé lasery na takové úrovni, aby uměly ničit střely APFSDS, tak už nebudou střely M256A3 vůbec aktuální.

avatar
logik Datum: 03.11.2016 Čas: 12:42

jj284b: nemám to spočítané, ale tak jistý bych si tím nebyl. Ono nemusíš ten penetrátor rovnou zničit, možná ho stačí ohřát na vysokou teplotu - pak změkne a jeho účinek v cíli bude IMHO podstatně slabší. Fór je v tom, že uran má poměrně malou tepelnou kapacitu a s vysokou teplotou měkne.

Váha penetrátoru M256A3 je 10kg
http://www.inetres.com/gp/military/cv/weapon/M256.html
Tepelná kapacita uranu je cca 120J/Kg/K
https://en.wikipedia.org/wiki/Heat_capacity
Nad 775° celsia pak Uran mění svojí strukturu na poměrně měkký kov.
https://en.wikipedia.org/wiki/Uranium
Tedy potřebuješ CCA 750°C*10kg*120J =cca 0.9MJ energie na uvedení sabotu do stavu, kdy bude výrazně ovlivněn jeho výkon.

Takže při dnešních laserech a výkonech tankových motorů asi ještě nedosažitelná energie během té sekundy, co je na zlikvidování sabotu, nicméně s pokračujícím výzkumem laserů a superkapacitátorů to myslím není zas tak daleká hudba budoucnosti...

A to ještě nepočítám s "lokálním zahřátím", nebo možnosti "ustřelit laserem křidýlko a zrušit stabilizaci střely". Stejnětak nerozumím koncové balistice tak, abych odhadl, zdali by nemuselo stačit i menší zahřátí - i energie dopadu se mění na teplo...

avatar
jj284b Datum: 03.11.2016 Čas: 11:56

hlavnou vyhodou aktivnej obrany ale ostane schopnost nicit APFSDS projektily, ktore Laser nicit nedokaze.. na to by potreboval vyvinut obrovske teploty, na povrchu strely aby znizil jej kineticky ucinok v cieli, co je momentalne dost nerealne.. no ATGM ci RPG by to kompletne eliminovalo z hry.

avatar
Rase Datum: 03.11.2016 Čas: 10:41

jj284b:
Přesně tak, uvidíme s čím příjde Nexter a KMW na projektu MCGS. Přeci jen Leopard 3 s kanónem ráže 130mm + věžiškou s kulometem a multifunkčním laserem je poměrně reálný. Laser už mají a času na vychytání much mají více než dost. Přeci jen aktivní ochrana je hodně drahá, tak ten cenový rozdíl oproti laseru nemusí být tak enormní (ještě za více jak 10 let).

avatar
jj284b Datum: 03.11.2016 Čas: 10:27

lasery su buducnost pre pozemnu techniku.. idealne na ochranu pred riadenymi strelami, predsa len, riadena strela nie je opancierovana, takze ju vyradi aj vykonovo slabsi laser za podstatne kratsiu dobu. navyse, vdaka vysokej kadencii a automatickemu zameriavaciemu systemu (pri dostatku energie) by par vozidiel mohlo chranit kludne celu jednotku a tym padom sa naklady vyrazne oplatia ako keby musel mat kazdy tank vlastny bojovy laser. (aj ked kto vie co prinesie buducnost..)

avatar
izar Datum: 02.11.2016 Čas: 23:39

mě osobně by zajímala schopnost laseru ničit pěchotu, žádný nástřel, tichá smrt odnikud. Voják který nezemře bude zmrzačen. Na morálku nepřítele by to mělo neblahý efekt.

avatar
Blake Datum: 02.11.2016 Čas: 20:48

shal, o com hovoris je krasny koncept, ale kym neexistuje spolocna europska identita, budu europske staty hladat zadnice, do ktorych by liezli. Paradox je, ze ti najhlasnejsi, co volaju po odtrhnuti sa od americkeho vplyvu casto volaju po vystupeni z EU a podobnych prvoplanovych nezmysloch.

avatar
RiMr71 Datum: 02.11.2016 Čas: 16:38

"Maximální dostřel XM813 je 3000 m,............

......... Posádka umí identifikovat typ malého vozidla na vzdálenost až 3000 m, tedy na stejnou vzdálenost, jaký je účinný dostřel kanónu....."

Tak jde u těch 3km o maximální, nebo účinný dostřel?
(já vím, že jde o účinný, maximální je někde kolem 7km, jen bych na takovémtu webu čekal větší důslednost u TTD)

avatar
shal Datum: 02.11.2016 Čas: 14:30

Možná by bylo fajn, kdyby Evropa najednu stranu vedla protiamerickou kampaň, minimálně dost významné její části to rozhodně dělají a na druhou stranu nečekali až nás zase zachrání. Proč mají Evropskou bezpečnost zajišťovat Američani? Životy Američanů a peníze jejich daňových poplatníků zbytečně vyplýtvané na nevděčnou Evropu. Evropa by si svoje zadky měla v první řadě chránit sama a ne ve jménu evropského socialismu prožrat finance na vlastní obranu a pak čekat jestli Strejda Sam zakročí.

Kdo není ochoten živit armádu vlastní, bude živit cizí. Platilo to ve 38 a 68 a platí to i dnes.

Rusko je hrozba pro evropskou bezpečnost, ale jenom proto, že Evropa žije na obláčku naivity. Vždyť ekonomika EU je mnohonásobně větší než Ruska a to se týká i počtu obyvatel. Rozdíl je v tom, že Rusové zbrojí jako by neměl přijít zítřek a Evropa se veze na vlně naivního Appeasementu.

avatar
apache Datum: 02.11.2016 Čas: 14:15

marfolodej: Právě zmiňovat je to potřeba, aby se už podobná chyba neopakovala. Vzhledem k tomu, že státy NATO dnes chtějí poslat své jednotky do Pobaltí, jde vidět, že se poučily a ví, že je třeba se zastat spojenců ihned a rázně. A my, když pořád naříkáme jak nám nikdo nepomohl, bychom měli jít příkladem a chovat se tak, jak sami chceme od druhých.

Jinak ke tvé otázce: Dokud existuje spolehnutí, že se státy NATO (respektive hlavně USA) postaví v případě ruské agrese za napadené členy aliance, není se čeho bát. Pokud taková vůle vymizí, teprv potom nastane opravdový problém, protože jak se říká "příležitost dělá zloděje".

arr