Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Pozemní technika

Bojové vozidlo nové generace NGCV: US Army hledá v zahraničí

Datum přidání 31.01.2018    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 52 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americká armáda (US Army) v rámci programu NGCV (Next-Generation Combat Vehicle) hledá nové pásové bojové vozidlo pěchoty (BVP). Podle posledních zpráv americká armáda v rámci NGCV zvažuje mimo jiné i nákup zahraniční platformy nebo technologie.

Foto: M2 Bradley zůstane hlavním (co se týče počtu) pásovým BVP americké armády minimálně dalších 15 až 20 let; větší foto / US Army 

 

Základní požadavky na NGCV jsou v podstatě tři – palebná síla, schopnost přežití posádky a taktická/strategická mobilita lepší než mají současné BVP M2 Bradley americké armády. Úroveň přežití posádky přitom nemusí být dosažena pouze silou pancíře, ale především pasivními i aktivními systémy ochrany.


Americká armáda dlouhodobě nakupuje hlavní bojové systémy výhradně od domácích zbrojních firem, především od tzv. “velké šestky” – Lockheed Martin, Boeing, Northrop Grumman, General Dynamics, Raytheon a BAE Systems.


Jak už ale naznačil americký ministr obrany Jim Mattis v nedávno zveřejněné americké Národní obranné strategii NDS (National Defense Strategy), Pentagon nově nebude mít problém kupovat zbraňové systémy od zahraničních spojenců. Jedním z takových příkladů má být projekt nového bojového vozidla NGCV. Dosud přitom evropští nebo izraelští výrobci obrněné techniky neměli díky lobbingu “velké šestky” šanci proniknout na americký trh.


„Mnoho našich spojenců z NATO má velmi schopná obrněná vozidla,“ řekl v pondělí Mark Esper, nový civilní tajemník americké armády (Secretary of the Army). „V případě vozidla nové generace bychom se měli podívat na návrhy našich spojenců a na to, jak postavili bojové vozy a bojové systémy a přemýšlet o tom, zda některé z nich zavedeme do výzbroje.“


Podle Defense News někteří představitelé armády kladou důraz na rychle zavedení NGCV (za využití dostupných technologií), nikoliv na vývoj nové platformy. Je třeba si uvědomit, že od prvotního konstrukčního zadání do zavedení nové platformy (v nějakém smysluplném množství) do výzbroje uběhne deset až 15 let.


Další roky potrvá (uvádí se také až deset let), než nová platforma bude plně integrována do bojových jednotek – tedy než se armáda naučí využít všech schopností zcela nově vyvinuté techniky (nová taktika, výcvik posádek, atd.) a než bude schopna novou techniku nasadit do bojových operací ve větším množství.


Měli bychom se podívat na dobré nápady našich partnerů a spojenců. Musíme začít uvažovat o zavedení NGCV, ale nemůžeme si dovolit čekat 10, 15, 20 let, abychom to udělali,“ vysvětlil Esper.


V každém případě US Army plánuje do roku 2022 postavit dva technologické demonstrátory NGCV-P (Next Generation Combat Vehicle Prototype). Testování demonstrátorů proběhne mezi roky 2023 a 2024. Stavbou prototypů armáda pověřila firmu SAIC, které budou sekundovat Lockheed Martin, Moog, GS Engineering, Hodges Transportation a Roush Industries. Armáda na vývoj a stavbu prototypů v první fázi uvolnila 237 milionů dolarů, ale celková investice do roku 2024 může dosáhnout 700 milionů dolarů.


Podle Espera nejlepší šancí zahraničních firem je v případě zájmu o NGCV spojit se s americkou firmou, než vstupovat do programu samostatně.


Podle současných plánů (které počítají s klasickým vývojem zcela nové technologie) NGCV vstoupí do výzbroje v roce 2035. Základními rysy NGCV je dvojčlenná posádka a šestičlenný výsadek. Jedno družstvo americké armády tak bude přepravováno dvěma NGCV. Toto rozdělení družstva do dvou vozidel je dáno nutností zachovat přijatelné rozměry a hmotnost vozidla, bez snížení balistické odolnosti.


Výzbroj má tvořit optimálně automatický kanón ráže 50 mm v bezosádkové věži. Podkaliberní munice ráže 50 mm dokáže ničit současná i budoucí BVP. Větší ráže se pak vyplatí například i v městském boji (průraznost betonových zábran) nebo v boji proti vzdušným cílům (programovatelná munice).


Klíčovým prvkem NGCV však bude nepochybně modularita, která umožní neustalé vylepšování pancéřové ochrany, pohonné jednotky, ale především umožní snadno instalovat nové moduly elektroniky, senzorů, vybavení a zbraní.


Důležitá bude také ochrana proti kybernetickým útokům nebo elektromagnetickým zbraním. Pokročilá automatizace může zase převzít rutinní nebo opakující se úkoly posádky. Velkou míru automatizace nabízí například vyhledávání a identifikace cílů, přiřazení priority a zvolení správné munice. Zcela autonomně se následně může otočit celá věž s hlavní a na střelci bude jen potvrzení zahájení palby.


Stejně autonomně dokáží fungovat obranné systémy – infračervené rušičky, které dokáží zmást tepelně naváděné střely, automatické vrhače zadýmovacích granátů a flér nebo aktivní systémy ochrany (APS), které budou fyzicky ničit nepřátelskou munici.

 

Zdroj: Defense News

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Jara Datum: 05.02.2018 Čas: 21:42

Admin
Děkuji!! O to víc se těším :)

avatar
Jara Datum: 02.02.2018 Čas: 17:05

Tak stále doufám, že se dnes dočkáme slíbeného článku o Pumě...:)
 
Už je napsaný, jen čekáme na schválení fotek. :) V KMW berou průmyslovou špionáž vážně. :) Admin

avatar
PavolR Datum: 02.02.2018 Čas: 14:50

inzercia
... ak by ste potrebovali nakúpiť nejaké návesy: http://forum.valka.cz/topic/view/125325

avatar
Dušan Datum: 02.02.2018 Čas: 14:25

To MALI, RASE: tak to by mě tedy osobně zajímalo, kam se tyto železniční vagóny nebo automobilové podvalníky "vypařily", když jsme měli za dob ČSLA tisíce tanků a tisíce BVP a přepravovalo se to bez problémů. A nyní když máme 30 tanků a ca 200 BVP tak je to problém.

Doufám, že tyto prostředky nepodlehly celkově nějaké divoké privatizaci našich zbrojařů (dělení se SR v roce 1993 samozřejmě chápu stejně jako jejich zastarávání).

avatar
Rase Datum: 02.02.2018 Čas: 13:25

MALI:
ce se týče těch vagonů a různých tahačů, tak i v současnosti je na tom AČR neskutečně bídně. Myslel jsem, že by se pro těžká BVP daly použít tahače a vagony k T-72, ale i ty jsou nedostatkové zbroží, vhodné tak akorát pro převoz těch pár T-72M4CZ. Přesné počty vagonů se mi teď nechce dohledávat.

avatar
MALI Datum: 02.02.2018 Čas: 13:17

To Rase:
Já jsem ohledně přepravitelnosti těch vozidel jen konstatova fakta, Lynx KF31 by se rozměrově vešel i do IL76M, takže do A400M v pohodě, KF41 nehodnotím.
Puma má do A400M hmotnostní omezení, proto se musejí boční pancíře sejmout a vést v jiném letadle. Ale převést v A400M takto jde. U C-17 již žádné omezení není. Opět pouze konstatuji - tady není nad čím bádat.

Teď úvaha:
Já osobně vidím z hlediska AČR ještě jeden problém, kterým je přeprava BVP na střední vzdálenosti - to znamená po železnici a na podvalnících - konkrétně u těžkých BVP 7.mb by to měl být podstatně pravděpodobnější způsob přepravy, než přeprava letecká.
Tady asi není zásadní problém s přepravou po železnici, i když třeba Puma je tak široká, že ten rozšířený železniční profil splňuje jen tak, tak. Musíme však mít k dispozici železniční vagóny se sníženou výškou plošiny (nevím, zda v ČR takových vagónů máme dostatek).
Dalším reálným problémem je však to, že ani v současnosti nemáme dostatek silničních přepravních prostředků pro současná BVP (tj. souprav silničních tahačů a podvalníků o dostatečné nosnosti - 50 tun). Ty, které teď máme jsou už teď v hodně opotřebovaném stavu. Takže s novými BVP ještě musíme dokoupit dost velký počet těchto souprav, což samozřejmě bude stát nějaké peníze.

avatar
royal Datum: 02.02.2018 Čas: 12:40

AČR stejně většinu techniky přesunuje pomocí An-124, které jsou větší (uvezou tedy víc) a jejich provoz údajně stojí stejně jako provoz C-17, které mají menší nosnost.

avatar
Clanek Datum: 02.02.2018 Čas: 12:05

Je to vmestnani se do A-400 z pohledu CR tak zasadni? Vleze se tam, pokud vubec, jen jedno BVP. Do Afganistanu to takto nalozene nedoleti, do Iraku jen tak tak. Pritom v NATO sdilene (v Madarsku sidlici) C-17 prepravi do Afganistanu odstrojene Pumy rovnou dve a ze stredni evropy to zvladnou bez mezipristani. Za tou C-17 pak muze letet jedno A-400 vezouci balast na ty dve pumy a takto zpola nalozene to do Afganistanu taky zvladne bez prestavek.
Pri ne zrovna nizke cene A-400 by me docela zajimalo jestli takova preprava pomoci C-17 nakonec nevyjde i jako ekonomictejsi.

avatar
Rase Datum: 02.02.2018 Čas: 09:30

MALI:
osobně bych si tím Lynxem nebyl tak úplně jistý, ale možné to je. Přeci jen Puma byla původně konstruovaná jako hyper-těžké BVP, pak ale došlo změně taktiky a potřebě vzdušných transportů (po 11.září). Kvůli naložení do A400M ji odlehčili až na dřeň. Původní Marder se do něj vejde, Lynx na šířku určitě taky, na výšku nejspíš jo, ale v případě KF41 velice pochybuju o váze.

Koukám že britské OT ARES (OT na podvozku PMRS - v podstatě Ajax) má konfiguraci jen 2+4, což mi už přijde jako plýtvání prostředky - na tak velkou potvoru (viz odkaz). Ale Britové požadují aby osádka měla kompletní balistickou ochranu (i celoobličejové přilby atd.) a nejspíš i co nejvíc místa kvůli pohodlí.

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7e/Scout_SV_Specialist_Vehicle_MOD_45157765.jpg

avatar
MALI Datum: 01.02.2018 Čas: 23:21

To Laci:
doplnění kom. Shania: podle mého názoru je důležité také to, kdo vlastní kontrolní balík akcií. A tím prý jsou v případě BAE Američané.

avatar
MALI Datum: 01.02.2018 Čas: 23:13

To Jara:
Předpokládáte špatně, když si srovnáte rozměry Lynxu s nákladním profilem A400, zjistíte, že ano, na rodíl od Pumy, u které před nakládáním musíte sundat boční pancíře.

avatar
Jara Datum: 01.02.2018 Čas: 21:37

Argel
Tuším, že se mluvilo o hybridním pohonu ne čistě elektrickém a měla se teprve ověřovat jeho použitelnost pro nové bvp

avatar
Argel Datum: 01.02.2018 Čas: 21:28

Má být NGCV modulární ve smyslu elektrického pohonu? Před několika měsíci tu byl článek, že US Army(teď nevím, která větev) chce testovat IFV založené na elektrickém pohonu. Je to úplně jiný projekt, který bude na jiné platformě, nebo to budou unifikovat s podvozkem NGCV?

avatar
Jara Datum: 01.02.2018 Čas: 20:21

Předpokládám, že LYNX se přepravit pomocí A400 nedá

avatar
Rase Datum: 01.02.2018 Čas: 13:01

Ještě technická k tomu porovnání klasických BVP a přestavěným tankům (Namer, T-15 a Berserk). Ono je u nich sice fajn že pojmou víc lidí, víc pancíře atd. ale je zde drobný detail. Puma i Ajax byly konstruované pro vzdušný transport (v letounu A-400M), tedy jejich přeprava je výrazně lepší než u jejich těžkých kolegů na bázi tanků. Ta konstrukce je taková, že bloky pancéřování jde sundat, čím se sníží šířka a váha - po vysazení je nutno vozidla zase ostrojit. Obdobně může probíhat transport po železnici atd.

arr