TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Vojenská výzbroj

Tanková munice NATO: uran vs. wolfram

Datum přidání 05.05.2015    Rubrika rubrika: Vojenská výzbroj     komentáře 17 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Před týdnem jsme přinesli článek o údajně nedostatečně výkonné munici německých tanků. Podle původní zprávy deníku Die Welt současná německá munice nedokáže probít čelní pancíř nejnovějších ruských tanků. Je situace natolik kritická? O možnostech současné tankové munice zemí NATO se ve svém článku zamyslel polský odborník Jaroslaw Wolski.

Foto: Německá nějnovější tanková munice DM63 s wolframovým penetrátorem; větší foto / Rheinmetall Defence

Foto: Německá nejnovější tanková munice DM63 kategorie APFSDS (Armour-Piercing Fin-Stabilized Discarding-Sabot) s wolframovým penetrátorem; větší foto / Rheinmetall Defence

 

Souboj munice a pancíře

Naš bezprostřední západní soused používá v tancích podkaliberní munici typu DM53 a novější DM63. Obě munice používají k překonání pancíře wolframový penetrátor, resp. penetrátor z wolframových slitin.


Deník Die Welt 26. dubna otiskl hned dva kritické články autorů Thorstena Jungholta a Hanse Rühleho. Oba shodně tvrdí, že německá armáda postrádá munici schopnou poradit se s čelním pancířem ruských tanků.


Znepokojení vyvolal článek v Polsku, které získalo z Německa 193 tanků Leopard 2 A4/A5. Polský tankový odborník Jaroslaw Wolski z deníku Dziennik Zbrojny však „kauzu" nazývá zbytečnou hysterií a předkládá argumenty, které celou problematiku uvádějí v jiném světle.


V podstatě nejde nic jiného než o mnohokrát odehraný souboj munice a pancíře. Podívejme se do historie.


Na konci 80. let byla tanková munice NATO (DM33 nebo M829A1) skutečně málo účinná proti nejsilnějším místům čelního pancíře tanků T-72B (model 1989), T-80U a T-80UD. Navíc zavedením reaktivního pancíře Kontakt-5 získaly ruské tanky značnou výhodu.


Teprve až se zavedením munice DM53 a M829A2 na konci 90. let minulého století získaly západní tanky munici schopnou poradit si (teoreticky) s pancířem Kontakt-5 typu ERA (Explosive Reactive Armour).

Foto: Modernizovaný tank T-72B3 bude ještě řadu let tvořit páteř ruských tankových sil. Zeleně je označená oblast chráněná pancířem Kontakt-5, červeně pak oslabená část pancíře. / Vitalij Kuzmin, CC BY-SA 3.0

  

Zde je nutné zdůraznit, že pokud mluvíme o „nejsilnějším místě" ruských tanků, vždy máme na mysli místo chráněné reaktivním pancířem Kontakt-5. Avšak Kontakt-5 kryje „pouze" okolo 50 % plochy čelního pancíře.

 

Navíc hraje zásadní roli umístění zásahu do reaktivního pancíře. Pokud penetrátor zasáhne desku reaktivního pancíře ve spodním okraji, protiexploze pancíře jen omezeně zasáhne penetrátor.


Přesto západní tanky získaly až po deseti letech munici schopnou překonávat i nejsilnější části čelního pancíře ruských tanků vybavených reaktivním pancířem Kontakt-5.


Uran vs. wolfram

V 80. letech tanky zemí NATO používaly dva základní druhy munice. Americkou M829 s penetrátorem z ochuzeného uranu a německou DM33 s penetrátorem z wolframu.


Munice z ochuzeného uranu měla dvě zásadní přednosti. První byla nižší cena. Ochuzený uran je vlastně problematickým odpadem jaderné elektrárny. Využití ochuzeného uranu v munici je „elegantní" způsob, jak ochuzený uran využít. Druhou výhodou byl až o 15 % větší výkon při překonávání pancíře oproti wolframu.

 

Při testech na začátku 90. let minulého století bylo prokázáno, že náboje z ochuzeného uranu při rychlostech 1500 až 1550 m/s mají téměř shodný výkon (rozdíl pouze 4 %) jako náboje z wolframu dopadající na cíl rychlostí 1650 až 1750 m/s.


Navíc podle vojenských odborníků boje mezi tanky na evropském bojišti proběhnou na relativně krátkou vzdálenost. V případě Polska 96 % tankových soubojů se odehraje na vzdálenost menší než 1500 metrů, v případě území Německa na vzdálenost 1300 metrů. V 75 % případu dojde k boji na vzdálenost menší než 800 metrů. Při tak malých vzdálenostech je mnohem snaží udržet vysokou rychlost penetrátoru.

 

Němci tedy vyřešili problém zavedením nových děl ráže 120 mm o délce 55 ráží. Což sice zvýšilo rychlost penetrátoru na požadovanou úroveň, ale zároveň si zavedení nového děla vyžádalo velké finanční náklady.

 

Američané zvolili levnější variantu - zůstali u tankových děl délky 44 ráží. Nová americká munice M829A3 s penetrátorem z ochuzeného uranu i při výstupní rychlosti pouze 1550 m/s poskytuje dostačující výkon.

 

Foto: T-90 s reaktivním pancířem Kontakt-5. Reaktivní pancíř poskytuje skvělou ochranu proti moderní protitankové munici, na druhou stranu nekryje celou plochu předního pancíře; větší foto / Vitaly V. Kuzmin, CC BY-SA 3.0

Foto: T-90 s reaktivním pancířem Kontakt-5. Reaktivní pancíř poskytuje dobrou ochranu proti moderní protitankové munici, na druhou stranu nekryje celou plochu předního pancíře; větší foto / Vitalij Kuzmin, CC BY-SA 3.0

 

Rozdíl mezi oběma druhy munici smazaly nové slitiny wolframu. Na konci 80. letech poklesl rozdíl ve výkonosti kolem 8 % ve prospěch munice z ochuzeného uranu. V současné době nové slitiny na bázi hafnia, wolframu a kovového skla údajně vykazuji dokonce stejné výkony jako ochuzený uran.


V západních zemích se tak vyvinuly dva přístupy v konstrukci a používání tankové munice. Američané zůstali u děl ráže 120 mm a délky 44 ráží. Jejich současná munice M829A3 z ochuzeného uranu opouští hlaveň rychlostí 1550 m/s (M829A3) a na cíl ve vzdálenosti 1000 až 2000 metrů dopadá rychlostí 1450 až 1500 m/s.


Na druhé straně Němci zavedli nová děla ráže 120 mm o délce 55 ráží a zůstali u wolframové munice. Munice DM53 opouští dělo rychlostí 1700 m/s.


Další proměnou jsou nekončící závody mezi pancířem a municí. Je třeba připomenout, že jen zřídka v historii podkaliberní munice mohla volně procházet nejsilnějšími místy čelního pancíře tanků. Zavedení nových ruských tanků T-72B3, T-90A nebo T-14 a jejich resistence nejsilnějších částí pancíře proti západní tankové munici není nic překvapivého.


V současné době proto probíhá vývoj nejnovější tankové munice M829A4 ve Spojených státech a KE2020 v Německu. Například nová M829A4 si má poradit i s nejnovějším ruským reaktivním pancířem Relikt.


Wolski tak vyvozuje několik závěrů. Podle něj není pravda, že munice z ochuzeného uranu řeší problémy s penetrací pancíře nejnovějších ruských tanků. Dále je zásadní výcvik posádky, taktika nasazení tanků a umísťování zásahů – čelní pancíř je jen částečně chráněn reaktivním pancířem a vykazuje řadu slabých míst. Stejně tak je pancíř tanků zásadně slabší po stranách.

 

Zdroj: Dziennik Zbrojny

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Charlie Datum: 10.05.2015 Čas: 07:19

Tak dekapitace T-72 je celkem známá věc, když chytnou prachový slože v karuselu, tak je prostě konec šmitec. To samý dělaj všechny tanky s municí uloženou v bojovým prostoru mimo panceřový schránky.

Celej problém spočívá v tom, že po průniku pancíře je průbojnej projektil celkem horkej a po prostoru tanku nevíc rozcákává spoustu žhavejch kousků pancíře (starší AP projektily měly pro umocnění týhle srandy v prdýlce malou nálož). Největší bugr v tomhle směru dělá uranovej sabot. HEATy naproti tomu používají proud horkého kovu a to je ta samá písnička.

Když takováhle horká švanda trefí náboj (u nábojnice musí prorazit její stěnu), tak prachové slože chytnou a nedej bože když jsou namačkané jedna na druhou a blafne jich hodně. Řeší se to různě - Abrams a Leopard 2 mají velice účinnou metodu oddělení munice do zvláštního boxu s pancřovou přepážkou a blow-off panely. Další metoda, použitá třeba u starých Shermanů, je šupnout náboje do samostatných panceřových schránek a mezi ně nalít vodu (mokré schránky). Obdobu tohohle má Leouš 2 vepředu u řidiče, kde veze druhou půlku palebného průměru (protože ve věži toho má fakt málo, munice tam je jen přímo za nabíječem, pak tam sou rádia a elektronika a obří hydraulické čerpadlo, narozdíl od Abramsu nebo třeba Challengeru, které mají schránku na munici prakticky přes celý zadek věže).

Ruský Téčka, krom namačkání nábojů do karuselu pod věž, navíc používají ještě k tomu beznábojnicové střelivo (ocelová je jen malá "mistička" na konci prachovéí slože), kdy je většina střeliviny odkrytá a tudíž ničím nechráněná.

I tak ale většina Tček s odlítlou věží udržela integritu panceřové vany, to rozervání na kusy je trochu moc - prachové slože nevybuchují, ony shoří.

avatar
dusan Datum: 09.05.2015 Čas: 09:45

Dexdom

https://www.youtube.com/watch?v=n6RC-GZuhiI

I toto boli výbušniny ? : )

avatar
Sgt Murphy Datum: 08.05.2015 Čas: 13:20

niečo zaujímavejšie je tu, myslím že druhotný výbuch je adekvátny výbuchu munície tanku.

https://www.youtube.com/watch?v=QUMxZ34Ptco

avatar
dexnom Datum: 07.05.2015 Čas: 20:05

jobr23
to video s javelinem je fake, starý a ohraný...celá finta je v tom, že hoši ten tank narvali výbušninou ;)

tady je video ze střelnice US Army, nebo gůgl
https://www.youtube.com/watch?v=I5BXArdVlNA

avatar
Sorge-227 Datum: 07.05.2015 Čas: 17:18

jobr23
Ten prvy odkaz ma zaujal. To vazne ma javelin taky ucinek proti t72? Maju rusi nieco podobne? Dik za odpovet.

avatar
jobr23 Datum: 07.05.2015 Čas: 17:03

Jenom tak některé odkazy - těžká bude obrana tanku proti:
https://www.youtube.com/watch?v=8VdRnY-TUb4
https://www.youtube.com/watch?v=8ARjuTKdiIk
https://www.youtube.com/watch?v=RUJSaeE3EKY
https://www.youtube.com/watch?v=QUMxZ34Ptco
Je tam toho požehnaně. Jinak optické zaměřovače tanků ničí odstřelovači na dálku a tím vyřadí tank na určitou dobu.

avatar
Arccos Datum: 07.05.2015 Čas: 12:49

Na wiki se píše, že M829A4 má být v operačním stavu v roce 2016.

avatar
jj284b Datum: 07.05.2015 Čas: 11:03

xreht06: tak vyvoj M829A4 bezi uz nejaky ten rok... kedy presne budu zavedene k jednotkam je otazne, kedze az do Krymu tie projektily az tak nepotrebovali.. no so zvysujucim sa napatim, asi dojde k skorsiemu zavedeniu..

avatar
Safi Datum: 07.05.2015 Čas: 00:10

Pancéřovka není dělaná na probití čela moderního tanku, ani to po ní nikdo nechce. Byla by moc těžká....
Na druhou stranu i zásah co neprobije pancíř může slušně očesat vnější povrch tanku od antén, optiky atd., speciálně ruské tanky vypadají občas jak vánoční stromeček a poškození těchto systémů může výrazně snížit bojeschopnost tanku...

Jinak pro jistotu - vzdálenost u pancéřovek nemá vliv na průbojnost, pouze na přesnost. Kumulační hlavice má stejnou účinnost po celou dráhu dostřelu...

avatar
Shania Datum: 07.05.2015 Čas: 00:09

xreht06: pancéřovky nebyli nikdy určeny na útoky na nejsilnější pancíř, vždycky budeš chtít útočit na slabší části pancíře a pokud nemůžeš útočit z boku/ze zadu/z vrchu, tak se aspoň pokusit imobilizovat tank.

avatar
xreht06 Datum: 06.05.2015 Čas: 23:34

ahojte. tušíte někdo v jaké vývojové/výzkumné fázi je "tankové munice M829A4 ve Spojených státech a KE2020 v Německu". Jestli to máme čekat ve spojeneckých tancích za 0,5 roku a nebo třeba 10?

to admin: možná by byl i zajímavý článek typu východní munice vs. západní pancíř.... :)

....jen tak mimochodem, jsem si na anglické Wiki všimnoul, že máme 3 Javelin(y) a 12 raket do nich, hned se cítím bezpečněji :) a pak jsem koukal i na jeho parametry, tak pokud by se použil ten "mód" útok z vrchu, tak asi papa tanku, ale na přímo nevím, nevím (samozřejmě záleží na vzdálenosti, úhlu, rychlosti atd....), nevíte jak jsou na tom ty "naše" Carl Gustav 3?

(dle české Wiki pancéřování (samozřejmě přední) T-90.... 830 mm RHA proti podkaliberním střelám v přední části věže a 1340 mm RHA proti kumulativním střelám)....

dle článku (na tomto portálu.... věnující se CG4) má průraznost "HEAT 551 proráží 400 mm homogenního válcovaného pancíře na 700 m. HEAT 651 ničí cíle až na vzdálenost 1000 metrů, má však menší průraznost. Tandemová HEAT 751 si dokáže poradit i s reaktivním pancířem a poté ještě s 500 mm pancíře – dolet je ale jen 500 metrů."

... při prostém porovnání těchto čísel, to nějak nevychází, jinými slovy pancéřovka je na prd :(.... a nebo se automaticky předpokládá útok na jinou část tanku než přední/věž a nebo útok z větší blízkosti a nebo obojí blízko a zároveň do boku/do zadu? :)

avatar
Shania Datum: 06.05.2015 Čas: 22:46

youda: budou mít novou verzi Abramsu, takže je možné že udělají nějaké změny, ale přímo novou konstrukci tanku zatím nečekej.

Rusům bude trvat desítky let než přezbrojí (pokud to zas bude někdo brát jako házení špíny an Rusy, tak stejně dlouho by to trvalo i Američanům...)

Určitě se můžeme očekávat nové typy munice, raket atd. Pokud se aktivní obrana projeví jako účinná, tak asi hlavní snahy budou směřovat na její prolomení.

avatar
jj284b Datum: 06.05.2015 Čas: 18:40

youda: tak v prvom rade pridu s rusickou APS, popripade spolu s detektorom ziarenia na presne urcenie polohy... Armata moze mat silny pancier z predu, no stale su tu Fire and Forget Top Attack projektily, ktore dokazu nicit aj tie najlepsie tanky na maximalnu vzdialenost..

avatar
karloscz Datum: 06.05.2015 Čas: 17:52

shal: přesně. A vlastně nevím, proč se vzrušujeme směrem na východ. Ruské tanky neplní emisní normy a tím pádem mají zákaz vstupu do eu, tak o co jde?. Ty atomovky by taky na cíl měly dopravovat nejmíň hybridy. Navrhuju P2 jako označení pro stealth modifikaci Toyoty Prius.

avatar
youda Datum: 06.05.2015 Čas: 17:06

Jsem zvědavý s čím se NATO nakonec vytasí teď když Rusové přišli s Armatou
hovoří se o 140mm kanonu či dokonce energetických zbraních - odpalu nálože plazmou (ETC, nejrealnější možnost) a elektromagnetických dělech (na ty si ještě nejspíš počkáme)

arr