TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

TE-SAT 2016: Aktuální trendy v oblasti terorismu

Datum přidání 07.11.2016    Rubrika rubrika: Události     komentáře 6 komentářů    autor autor: Kamila Mekýšová, Tomáš Zbořil

S nástupem uprchlické krize v roce 2015, přibývajícím počtem migrantů v EU a vyostřením konfliktu na Blízkém východě, zejména pak v návaznosti na tzv. Islámský stát, se v médiích stále více a více zmiňuje teroristická hrozba pro Evropu.

Foto: Terorismus je promyšlené vytvoření/využívání strachu pomocí násilí nebo strachu z násilí; ilustrační foto / UNODC

 

Za teroristu je považován nejeden uprchlík a muslimové se přestávají v Unii cítit bezpečně. Ztráta pocitu bezpečí bohužel platí i pro občany EU, kteří v médiích vidí jeden teroristický útok za druhým. Skutečně přinesla uprchlická krize Unii zvýšenou hrozbu terorismu?

 

Odpověď na tuto otázku je možné najít ve zprávě, která se zabývá aktuální situací v oblasti terorismu v EU za předchozí kalendářní rok.

 

Tzv. report TE-SAT (The EU Terrorism Situation and Trend Report), který Europol každoročně vydává, si neklade za cíl hodnotit protiteroristické strategie či přijít s vlastním doporučením, ale pouze ukázat celková čísla v EU v dané oblasti. 

 

Z nich také vychází tento komentář, který shrnuje teroristickou situaci a její vývoj v EU za rok 2015.

 

Text dále porovnává trendy z minulých let s aktuálním děním a odkazuje tak na námi již publikovaný text Terorismus v Evropské unii mezi lety 2006 - 2014, kde je také vysvětlena metodologie, kterou Europol používá.

 

Džihádistický terorismus

Džihádistický terorismus se v poslední době stal hlavním tématem médií a hlavní výzvou pro evropskou bezpečnost. Až 150 lidí zemřelo v EU kvůli útokům radikálních islamistů. Počet samotných útoků se mezi lety 2014 a 2015 zvýšil téměř trojnásobně.

 

Vzrostl také počet zatčených teroristů – z 395 na 687 – přičemž zatčeno jich bylo nejvíce ve Francii (377), Španělsku (75) a Belgii (60).

 

V České republice bylo zatčeno celkem pět lidí, z nichž pouze jediného studie označuje za džihádistu (zbylí čtyři jsou levicoví extremisté) – ČR se v každém případě řadí mezi 15 členských států, v nichž v minulém roce došlo k zatčení z důvodu islamistického terorismu.

 

Zajímavé je, že TE-SAT již nehovoří pouze o nábožensky motivovaném terorismu, ale o jeho islamistické verzi -  džihádistickém terorismu (oproti zprávě Europolu z roku 2015).


Jak zpráva uvádí, více než 5000 Evropanů odcestovalo do zón konfliktu v Iráku a Sýrii. Největší podíl tvoří Belgičané, Francouzi, Němci a Britové. Podle zprávy se jedná většinou o jedince, kteří byli určitým způsobem vytlačeni na kraj společnosti.

 

Mohlo se jednat například o bývalé zločince nebo příslušníky vyčleněné menšiny. Přitom radikalizován nemusí být pouze člen muslimské komunity. Velmi překvapující je případ Slovinska, kde vyčlenění etničtí Romové konvertují k islámu a radikalizují se, ačkoliv slovinská vláda se domnívá, že konverze probíhá za peněžní odměnu ze strany Islámského státu.


Report poukazuje i na značně znepokojivou věc, a tou je počet žen a jejich potomků, kteří vycestovali, aby sloužili Islámskému státu. Fenomén je nejrozsáhlejší v Nizozemsku, kde je ženské pohlaví mezi všemi Nizozemci bojujícími za ISIS zastoupeno ze 40 %.

 

Do vlasti se jich ovšem zatím vrátilo pouhých 11 %. Ještě horší je situace dětí, které tyto ženy mají, neboť ty jsou již od mládí cvičeny, aby jednou mohly naplno bojovat za ISIS. Nizozemsko uvádí, že se dnes nachází v ISIS okolo 70 nizozemských dětí, z čehož třetina se tam už narodila.


Z reportu je také patrná jistá důležitost konfliktu mezi Al-Káidou a ISIS, který se ale může snadno obrátit v kooperaci. O podobných záměrech obou organizací svědčí útoky na redakci magazínu Charlie Hebdo, které byly svým způsobem „synchronizované“ - část útočníků pocházela z ISIS a jeden útočník, který se přidal během samotné akce, byl z Al-Káidy.

 

Pravdou ovšem zůstává, že i když jsou vztahy mezi těmito dvěma organizacemi více méně nepřátelské, současný vůdce Al-Káidy al-Zawahiri nevyloučil kooperaci s ISIS proti západním zemím.


Etnonacionalistický a separatistický terorismus

Do roku 2014 evidoval Europol celkem 2178 separatistických teroristických útoků. Intenzita těchto útoků se rok co rok snižuje, a to z 67 útoků v roce 2014 na 65 útoků v roce 2015, z čeho ve Francii bylo zaznamenáno 47 incidentů a ve Španělsku 18, především na území Baskicka.


Nejznámější ETA (Euskadi Ta Askatasuna – Baskicko a jeho svoboda), skupina, která v minulosti organizovala útoky především na území Španělska, vyhlásila v říjnu 2011 ukončení ozbrojených akcí, a proto již nepředstavuje nikterak velkou hrozbu pro členské státy.

 

V roce 2015 nebyly pod jejím jménem zaznamenány žádné teroristické útoky a svoje aktivity zaměřuje hlavně na propagandu a kontrolu zbraní, které jsou přepravovány přes její logistický aparát.

 

Vedení této skupiny má základnu ve Francii, ale většinu svých agentů přemísťuje do sousedních států, aby se vyhnuli zatčení. Přesto byli vedoucí členové logistického oddělení zatčeni a díky francouzsko-španělské protiteroristické operaci bylo zabaveno velké množství zbraní a výbušnin.

 

Separatistické teroristické útoky se v poměrně velkém počtu vyskytují také ve Spojeném království. Británie však údaje pro Europol nijak nespecifikuje, a proto je těžké tyto incidenty zařadit do jednotlivých statistik.

 

Na území Severního Irska a Velké Británie působí skupiny tzv. disidentských republikánů, které v roce 2015 uskutečnily 16 útoků, ať už s použitím improvizovaných výbušných zařízení, nebo střelných zbraní, ke kterým si udržují neomezený přístup. V tomto roce jejich útoky naštěstí nezapříčinily žádné ztráty na životech. Za poslední nebezpečný incident se dá pokládat zastřelení bývalého lídra Pokračovací IRA Tommyho Crossana v dubnu 2014.


Za separatistickou teroristickou skupinu je Evropskou unií považována i Strana kurdských pracujících (PKK), která ale v roce 2015 nespáchala na území EU žádné teroristické útoky a většina členských států ji nepovažuje za akutně nebezpečnou. V Německu bylo v tomto roce zatčeno za členství v PKK celkem 5 podezřelých.


V posledních letech je možné vidět klesající trend v počtu útoků etnonacionalistického a separatistického typu i zatčených lidí, což ilustruje Graf 1. Klesající vývoj je neměnný až na jednu výjimku, kdy se sice počet útoků v roce 2015 snížil, ale zatčených osob bylo o 14 víc.

 

Graf 1:  Počet úspěšných, nepovedených a neúspěšných separatistických útoků a zatčených lidí v EU. / Evropské hodnoty

 

Levicový a anarchistický terorismus

Tento typ teroristických skupin se týká především jižních států Unie, které byly nejvíce zasaženy ekonomickou krizí. Problémem při vytváření statistik Europolu je fakt, že členské státy většinu útoků tohoto druhu označují spíše za extremistické.

 

V  roce 2015 se také z tohoto důvodu udržel počet útoků na doposud nejnižším čísle od roku 2006 (13), z toho nejvíce bylo zasaženo Španělsko (sedm), Itálie (čtyři) a Řecko (dva útoky). Řecko zaznamenalo nejvýraznější pokles, ze 100 teroristických útoků mezi roky 2006 – 2014 na dva, nicméně tento anarchistický útok byl velmi intenzivní, neboť došlo k zabití jednoho civilisty.


Fenomén levicového a anarchistického terorismu není pro Českou republiku ničím novým a podobně jako v předešlém roce jsme také zaznamenali zvýšenou aktivitu u skupin tohoto rázu.

 

V dubnu byli zadrženi a obviněni z přípravy teroristického útoku na vlak přepravující vojenskou techniku tři členové skupiny Síť revolučních buněk. Podle policie prý bylo jejich cílem „narušit základní politickou, hospodářskou a sociální strukturu České republiky“.

 

Momentálně jsou podezřelí stíháni za pokus o teroristický útok a podle ČT jim hrozí až doživotí. Skupina Síť revolučních buněk o sobě dala vědět již v minulosti, a to arzénovými útoky na symbolické cíle a policejní auta v roce 2014.  

 

V Čechách byl dosud za spáchání teroristického činu odsouzen pouze jeden obžalovaný. V současném znění se teroristický čin do trestního zákona dostal novelou až v roce 2004.


Pravicový terorismus

Podobně jako levicový a anarchistický terorismus, i pravicově orientované útoky jsou často označovány spíše za extremistické než za teroristické. I přesto byl zaznamenán nárůst aktivit pravicově extremistických skupin, jejichž klíčovým tématem je imigrace, momentální uprchlická krize a islám.

 

V roce 2015 počet útoků výrazně narostl, zaznamenáno bylo celkově 9 teroristických incidentů, přičemž v roce 2014 bezpečnostní složky neevidovaly jediný útok.

 

Počet zadržených osob se ale snížil z 34 na 11. Tyto teroristické útoky byly ohlášeny z Francie a Řecka, kde pravicové skupiny napadaly především mešity a muslimské obce. Značný nárůst podobných případů, avšak neoznačených za terorismus, byl hlášen i z Polska.


Od začátku uprchlické krize se se zvýšenou aktivitou antiimigračních a antiislámských skupin potýká i Česko. Přesto tu ale nebyly zaznamenány žádné teroristické útoky nebo teroristické aktivity tohoto typu.


Situace na našem území není stabilní a může se lehce vyhrotit. Je důležité nepodceňovat nenávistné slogany na demonstracích nebo nezákonné poškozování soukromého majetku.

 

Životy lidí zatím ohroženy nebyly a útoky jsou označovány jenom za extremistické. Většinou se nedají přiřadit k žádným skupinám, pouze k neznámým pachatelům, jednotlivcům. Výstrahou pro Českou republiku by ale měl být letošní významný nárůst pravicového terorismu v sousedních státech.


Terorismus zaměřený na konkrétní cíl („single issue“)

V roce 2015 nebyly hlášeny žádné teroristické útoky zaměřené na konkrétní cíl. Spadají sem především činy environmentalistických extremistických skupin zaměřené zejména na rozsáhlé stavební a dopravní projekty jako jsou letiště, železnice, elektrárny nebo zařízení na testování zvířat.

 

Takto orientované kriminální aktivity se častěji označují za extremistické, nikoliv za teroristické.


Závěr

Jak je patrné z reportu Europolu, ve srovnání s daty uváděnými loňskou zprávou počet teroristických útoků motivovaných radikálním islamismem výrazně vzrostl. Nárůst útoků je možné vidět také v případech pravicového terorismu.

 

Situace je ovšem již tradičně mnohem komplikovanější, než čísla uvádějí. Report například hovoří o poklesu počtu útoků v případech levicového a etnonacionalistického terorismu.

 

Toto může být ale způsobeno zejména nejednotnou definicí terorismu ve státech EU, která způsobuje časté zaměňování terorismu s extremismem.

 

Oproti tomu nálepku džihádistického teroristy může snadno dostat i ten, kdo jím nezbytně není. Uvedený terminologický problém se přirozeně projevuje i ve statistikách.


Za zmínku stojí kromě tradiční problematiky terminologie rovněž její postupná inovace. Report z roku 2015 hovořil o nábožensky orientovaném terorismu. V aktuální zprávě je již situace úplně jiná a nábožensky orientovaný terorismus nahradil ten džihádistický.

 

To bezesporu vypovídá o důležitosti útoků ISIS v Evropě během loňského i letošního roku. Džihádisté ovšem nejsou jediní teroristé, kteří v dnešní Evropě působí, a byla by chyba je považovat za jedinou hrozbu, jak ostatně z reportu vyplývá.

Udělte článku metály:

Počet metálů: 1 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Olda Datum: 11.11.2016 Čas: 09:03

Dušan: Samozřejmě máš pravdu. Zjednodušil jsem to, přesto do jisté míry to jednoduché je :)
Ono v konečném důsledku je jedno jestli se masa lidí dá do pohybu kvůli válce, hladomoru nebo jiné tragédii. Stejně skončí na břehu moře a řeší co dál.

avatar
Olda Datum: 10.11.2016 Čas: 08:06

Kolt:
Ono to zní hezky, ale reálné to není. V Africe je obrovská masa lidí co nemají budoucnost ve své vesnici a zemi. Stát jim práci nedá a sami se neuživí. Nemají vzdělání a perspektivu. Stačí, že mají facebook a tam se dočtou kde je ráj na zemi.
Migrace těchto lidí je neodvratitelná, prostě se seberou a jdou. Nyní je pro ně výhodné nalodit se na vrak co připomíná loď a jet směr Evropa. Jakmile se tato cesta omezí nebo extrémně zdraží, tak si najdou jinou. Evropa má reakční dobu kolem 10 let, takže tady se ještě bude řešit jak zamezit plavbám...

Navíc případné tábory v Libyi by byli pod tak obrovským tlakem lidskoprávních organizací, že jejich zřízení prostě je nemožné. Lidi co by v nich vydrželi dostatečně dlouhou dobu by stejně požadovali přepravu do Evropy a jsem si jistý, že by si ji vymohli.
Takže jediný efekt táborů v Libyi by byl, že by nikdo se neutopil a zřídila by se pravidelná letecká linka směr Německo...

avatar
KOLT Datum: 10.11.2016 Čas: 00:26

Jj, australská metoda je sice mezi některými skupinami strašně nepopulární, ale asi jediná možná. Co takhle – pomůžeme Lybii dostat se z průseru (a neřešme teď prosím, do jaké míry za něj sami můžeme), za což na jejím území vzniknou utečenecká centra, kam budeme tyhle "trosečníky" vozit. Přičemž podmínky v těchto centrech budou dostatečné k přežívání, ale ne k dlouhodobému žití, tedy nebudou využívány jako dovolenková destinace. Samozřejmě ať ty tábory platíme my. A pomáháme Lybii s repatriací odmítnutých.

avatar
Takeda Datum: 08.11.2016 Čas: 20:59

Strategist: No jo, jsme v pasti dodržování vlastních zákonů. Oni to dělají fikaně. Vyplují na lodích, který nemůžou doplout - to neni bug to je feature.

Tu loď sabotují záměrně, protože pak jim podle mezinárodního práva musí být pomoženo. Což je normálně užitečný pravidlo - když budete někde v průseru tak budete rád, že loď pokud si vás všimne tak vám musí pomoct. No a tak uprchlíci sabotujou lodě, když viděj nějaký plavidlo. A proto se jich taky tolik utopí... když tu sabotáž provedou blbě moc brzo nebo si jich nevšimnou...

A teď řekněte - chtece zrušit to pravidlo o poskytování pomoci, já ne.

Snad už se to nějak otáčí, že už se mluví i o vracení do Afriky... o táborech přímo tam.

avatar
Strategist Datum: 08.11.2016 Čas: 14:31

No kdyby jsme loni a před lety nepřijali žádné migranty ze středního východu a uzavřeli bálkánskou trasu hned na začátku krize, tak bysme tu hold neměli tolik teroristů. Jenže evropa začne reagovat až se něco vždycky stane a to už bývá pozdě. Taky by bylo dobré zmínit, že si je tu sami vozíme z lybie. Tahle taktika mě nepřestává překvapovat vyplujou na člunu který by vzdálenost lybie- itálie nikdy nepřekonal a zavolají si pomoc a evropské lodě si je vyzvednou u lybijských břehů, evropo evropo kam ses to dostala.

avatar
jarpe Datum: 08.11.2016 Čas: 13:21

dusan:
Jste splodil pěknýho kočkopsa.

arr