Bez Ukrajiny Rusko svět jadernou válkou nevystraší

Rusko prodlouží životnost mezikontinentálním ... Více

Ruské střely 40N6 s doletem 400 km pro systémy S-400

Podle deníku Izvestija ruská armáda letos získá ... Více

Česká puška CZ BREN 2 pro maďarskou armádu

Na konci minulého měsíce byla podepsána dohoda o ... Více

Německá armáda certifikovala systém protitankových raket na BVP PUMA

Pozemní síly Německého Bundeswehru úspěšně ... Více

Pozemní technika

Rusko stále neumí vyrábět termovizní přístroje

Datum přidání 10.03.2018    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 101 komentářů    autor autor: Jan Buchar

Klíčovou součást termovizních přístrojů představují detektory v mozaikovém uspořádání. Vyrábí se pouze v několika zemích světa a ruské ozbrojené síly jsou závislé na jejich dovozu. Dmitrij Rogozin, vicepremiér odpovídající za zbrojní průmysl, v roce 2012 přislíbil jejich vnitrostátní výrobu, ale zatím Rusko dostatečně moderní termovize nevyrábí. 

Foto: Termovize jsou mimo jiné hlavním senzorem všech moderních tanků. Ruské tanky T-90 jsou vybaveny francouzskou termovizí Catherine-FC. / Public Domain

 

„Sami dosud detektory pro naše, ruské, termovizory nevyrábíme, ale za rok už budeme. Vláda průmyslu dala všechny potřebné pokyny. Jsem si jistý, že je vyplní! Za rok budeme mít vlastní detektory pro termovizní kamery!“ uvedl Dmitrij Rogozin v roce 2012 pro televizní kanál Rossija 24.


Spojení „detektory v mozaikovém uspořádání“ je volným překladem anglického „focal plane array“ (FPA), tj. doslova sestavy ohniskové roviny. Toto technologicky pokročilé zařízení je souborem obrazových snímačů, jež se nachází v ohniskové rovině infračervených kamer. Jedná se o klíčovou technologii nutnou k výrobě termovizních přístrojů.


V září 2013 vznikla společnost Fotoelektronnyje pribory se sídlem v Ščolkově nedaleko Moskvy. Společnost byla vytvořena za účelem vývoje ruského FPA, což by zemi zbavilo závislosti na dovozu. Fotoelektronnyje pribory mají své sídlo v budově státního výzkumného ústavu Ciklon, který je součástí korporace Rostech. Ciklon je jednou z mála ruských firem, jež vyrábí termovizní kamery s pomocí dovážených FPA. Ústav vlastní 50% podíl ve společnosti Fotoelektronnyje pribory.


K dalším ruským výrobcům infračervených kamer patří některé společnosti, jež své výrobky představily v průběhu loňského veletrhu námořní vojenské techniky v Petrohradě. Termovizní systémy a komponenty vystavovalo například Leningradské opticko-mechanické sdružení, státní výzkumný ústav Karat, podnik Aviacionnaja i morskaja elektronika, společnost Něva-Elektronika a VVC-Těplovizor.   


Vývoj FPA dokončen?

Zpravodajská agentura TASS 15. července 2016 zveřejnila zprávu o dokončení vývoje ruských FPA. Generální ředitel výzkumného ústavu Ciklon Alexander Borisov ohlásil úspěšné završení vývoje mikrodisplejů a obrazových snímačů pro termovize.


„Jako čtvrtému státu na světě, po Číně, Francii a USA, se nám podařilo zvládnout výrobu této technologie. Sestrojili jsme produkty, které svými parametry obstojí v globálním srovnání. Ročně zvládneme vyrobit 10 000 obrazových snímačů, řekl Borisov.


Podle Borisovova vyjádření budou tyto mikrodispleje a obrazové snímače tvořit základ infračervených kamer, jimiž se vybaví bojová vozidla pěchoty Kurganěc, tanky Armata či minolovky Projektu 12700.


Nedlouho po zprávě TASSu se v deníku Izvestija objevil článek s titulkem „Naše země se stala čtvrtou na světě po USA, Francii a Číně, která dokázala vyrobit vlastní termovizní obrazové snímače“. Text tvoří z velké části rozhovor s ruským vojenským expertem Sergejem Suvorovem.

 

Foto: Termovizní přístroje dostanou i ruští vojáci budoucnosti Ratnik. / YouTube


„Termovize se skládá nejenom z obrazových snímačů, ale i z optického systému a výpočetního programu, který zpracovává obraz a přenáší ho na obrazovku, vysvětlil Suvorov. Až donedávna jsme kupovali francouzské FPA Thales Catherine-FC a Sagem Matiz, jež jsou součástí termovizní kamery Essa pro tanky T-90 či Plisa pro T-80.“


Jak poznamenal Suvorov, Essa umožňuje posádce tanku vyhledávat cíle během libovolné denní doby na vzdálenost čtyř kilometrů. Příprava systému k práci netrvá déle než pět minut. Essa může být v provozu nepřetržitě po dobu šesti hodin při teplotách od -50 °C do 55 °C.


Výroba FPA se teprve plánuje

Výzkumný ústav Ciklon ovšem podle nedávného zjištění deníku Novaja gazeta stále není schopen FPA vyrábět. Tiskové oddělení ústavu totiž vysvětlilo, že se Alexander Borisov v roce 2016 vyjádřil nepřesně. Produkce FPA ještě nezačala a momentálně se teprve plánuje. Ve výroční zprávě Ciklon navíc uvedl, že se nadále chystá FPA pro výrobu infračervených kamer dovážet.


Podobnou informaci přinesly také internetové stránky FlotProm. Ruské námořnictvo sice využívá termovize vnitrostátní výroby, ale jejich FPA stále pochází z Francie. Menší lodě, jako jsou např. raketové a hlídkové čluny, dokonce využívají infračervené kamery zcela vyráběné v zahraničí. Největší podíl na ruském trhu mají výrobky americké společnosti FLIR.


Maksim Šepovalenko, zástupce ředitele moskevského Centra analýz strategií a technologií, se domnívá, že dovoz zahraničních termovizorů je pro Rusko momentálně logickou volbou.


„Je to způsobeno technologickým zpožděním vzniknuvším po rozpadu SSSR. Obrněná technika, útočné letouny a malé lodě byly opomíjeny, protože přednost dostala jaderná triáda. Termovizory kompletně domácí výroby dosud nemáme, uvedl pro FlotProm Šepovalenko. Podle jeho názoru je pro námořnictvo jednodušší používat produkty známých výrobců, klidně i západních.


S Šepovalenkem souhlasí Viktor Murachovskij, šéfredaktor časopisu Arsenal Otěčestva. Myslí si, že ruské termovize a FPA před sebou mají ještě pár let, než budou v celosvětovém měřítku konkurenceschopné.Moderní obrazové snímače se v Rusku ještě nevyrábí, řekl Murachovskij.       

 

Zdroje: Novaja Gazeta, Izvestija, Tass, FlotProm

Udělte článku metály:

Počet metálů: 2.8 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
shal Datum: 11.04.2018 Čas: 20:15

jan.mrcasik@protonmail.com: Já bych netvrdil, že Rusko nemá spojence. Minimálně jeden sedí u nás na Hradě. Bohužel.

avatar
jan.mrcasik@protonmail.com Datum: 21.03.2018 Čas: 13:52

USA vyvinuly hypersonickou střelu poháněnou jaderným reaktorem "Tory" již v roce 1961 - jmenovalo se to "Project Pluto" a fungovalo to přesně jak popisují pánové dole, na ohřevu náporového vzduchu jaderným reaktorem. Žáruvzdorné materiály, které vydržely teploty 1400°C v reaktorovém jádru, dodala firma Coors.

Mělo to jediný problém: ten vzduch, která to poháněl, byl kontaminovaný radioaktivitou z reaktoru. Což znamenalo, že kdyby bylo Pluto odpáleno z USA, po cestě do Sovětského Svazu by jaksi kontaminovalo americké spojence - Kanadu, nebo Francii a Skandinávii... Díky čemuž byl celý projekt zabit, jakmile byly vyvinuty konvenčně poháněné ICBM.

Pro Rusko toto ovšem na překážku není, protože Rusko nemá žádné přátele jejichž kontaminace by se muselo vyvarovat :D

avatar
Kozlus Datum: 14.03.2018 Čas: 19:09

Ano, tomu uz sem psal driv, ze plete dve rakety do jedne:)

avatar
Slavoslav Datum: 14.03.2018 Čas: 18:57

Kozlus

je jedna vec o com sa bavis ty a druha o com sa bavi Gloton na ktoreho reagujem. Vid jeho prispevky

Jirosi

ale ja nikde nehovorim, ze to Rusi vyriesili. Len ti hovorim o akom druhu pohonu pravdepodobne Gloton hovori. Tiez tomu prikladam podobnu vahu ako svojho casu vyjadreniam severnej koreji o zvladnutej studenej fuzii. Ale predpokladam, ze na Sputniku a podobne to bude peknych par rokov zivene neovcami

avatar
Jirosi Datum: 14.03.2018 Čas: 18:51

Slavoslav: Ano, tohle je krásná teorie. Jenže střed z realitou a teplotní únosností materiálů. Tedy v proudovém motoru jsou vnější i vnitřní částí chlazeny, aby nedošlo k tepelnému poškození. Ale zdrojem tepla je palivo, vstřikované do mezi prostoru. V mezi prostoru pak dosahuje teploty podstatně vyšší než je mez pevnosti materiálů motoru.

Jenže u motoru a jaderné palivo, ti to palivo nemůže mít větší teplotu než dovoluje konstrukce(teplotní odolnost materiálu) v němž je to palivo uchyceno, případně dojde k roztavení samotného paliva. Takže nemůžeš dosáhnout tak vysokého výkonu. Protože nebudeš mít, tak velký rozdíl teplot (vstup/výstup).

avatar
Kozlus Datum: 14.03.2018 Čas: 18:42

Slavoslav: Ano, spekuluje se, ze takhle by to mohlo fungovat. ALE: NEbavime se o balisticke rakete, ale o strele s plochou drahou letu.

avatar
Slavoslav Datum: 14.03.2018 Čas: 18:37

Jirosi

Ak som dobre pochopil z prvej zmienky v diskusii tak ide o termo raketový motor. Princíp je v tomto pripade že studené palivo privedie do komory kde je prudko ohriate čím zväčší svoj objem a tryskou vyteká von.

Chladiacim médiom je tým pádom priamo palivo ktoré odoberá teplo z reaktora. Ak tam dokážeš naporovo nasávať vzduch máš prakticky neobmedzený dolet kým funguje reaktor. Tour teória. Ak to má ale letieť do vesmíru musí si palivo viezť a tam to už naráža na efektivitu či nepoužiť konvenčný motor a ušetriť hmotnosť reaktora. Tiež chladenie vo vesmíre je problém ak by došlo palivo. Je tam zima ale súčasne aj vákuum

avatar
Jirosi Datum: 14.03.2018 Čas: 18:27

Gloton: Tak pokud kluci v Rusku vymysleli "spalovací komoru", kam se dají valit štěpné prvky, tak to všechna čest.
Protože vedle tohohle zařízení vypadá Fůzní elektrárna jako jako pokus pro žáky základní školy.

Prostě neexistuje materiál umožňující vytvořit spalovací komoru, případně trysku pro štěpnou(fuzní) reakci. Takže pokud se bavíme o takovém zařízení, pak se bavíme o stroji na principu pohonu jaderným reaktorem.

Přitom ta reakce musí probíhat v teplotách, kdy se neroztaví ocelové obaly udržující palivo na místě. O teplotách nad 1000 stupňů bych se moc nebavil. Přitom toho lze dosáhnout jedinou věcí a to chlazením! Pokud použijí vice stupňový okruh efektivity celého systému půjde rapidně dolů.

avatar
Slavoslav Datum: 14.03.2018 Čas: 17:33

Gloton

Tak to zjavne chápeme úplne inak výraz neobmedzený dolet umožňujúci manévrovať ako sa rakete chce. Lebo ICBM schopné zasiahnuť akékoľvek miesto na zemi nie sú problém ani s konvenčným motorom.

Ten prakticky neobmedzený dolet by platil len v prípade náporoveho nasávanie vzduchu. Ak by išiel na vezené palivo tak neverím na tak vysokú účinnosť voči konvenčným motorom, že by sa tam oplatilo na orbitu vynášať dodatočnú záťaž reaktora.

Celé to smrdí blábolom

avatar
Gloton Datum: 14.03.2018 Čas: 17:25

Ale vždyť i ty "atomové raketové motory" potřebují sebou vezené palivo, rozhodně nefungují tak, že jen nasávají a ohřívají vzduch.
Když se mluví o neomezeném doletu, neplatí to absolutně, ale je to myšleno jako neomezený v rámci Země, tedy že doletí kamkoliv na zeměkouli.

avatar
Jirosi Datum: 14.03.2018 Čas: 16:21

Gloton: Pokud dostanete něco na oběžnou dráhu, tak to má dost potenciální energie dopadnout kdekoliv na světě. Nepotřebuje to žádný extra motor, stačí malí motor pro orbitální manévrování.

avatar
Slavoslav Datum: 14.03.2018 Čas: 11:25

Gloton

Len ono to má v prípade ICBM tak trochu háčik s palivom. Mimo atmosféru bude ten reaktor ohrievať čo? Zas len vezené palivo a neobmedzený dolet je ta tam takže nejak ten text nesedí. Zmysel by to malo len pre let v atmosfére kde si môže "palivo" nasávať.

avatar
Kozlus Datum: 13.03.2018 Čas: 23:33

Ne, Sarmat je normalni ICBM.
Tohle je ta kridlata strela/ plocha draha letu s jadernym pohonem - Tomahawk
https://www.youtube.com/watch?v=A2oyIJ6ZHo0

avatar
Gloton Datum: 13.03.2018 Čas: 23:19

No to nevím, kde jste na ten nesmysl s tím "Tomahawkem" přišli? Někdo vypustí nějakou smyšlenku na základě nepochopení videoprezentace a další se toho chytí bez jakékoliv znalosti tématu.....
Putin prezentoval 3 novinky v raketové technice, dovolím si zkopírovat částečně i text Lukáše Visingra:

1)"atomový pohon" se týká této balistické rakety-Těžká mezikontinentální balistická raketa Sarmat má prakticky neomezený dolet, nese větší množství jaderných hlavic a je vybavena systémy pro průnik jakoukoliv nepřátelskou protiraketovou obranou. Její startovní hmotnost je 200 tun, díky jadernému pohonu má v podstatě neomezený dolet, takže může letět k cíli prakticky po jakékoli dráze a vyhýbat se systémům protivzdušné obrany,“ vysvětluje Visingr.

2)raketa s klasickým pohonem-„Hypersonický letecký raketový systém Kinžal je raketa, kterou nese nadzvuková stíhačka MiG-31. Dá se vypustit proti cílům ve vzdálenosti až 2000 km a může nést klasickou nebo nukleární hlavici. Je to vlastně ze vzduchu odpalovaná balistická raketa, schopná za letu manévrovat a dosahovat rychlostí údajně až Mach 10, tedy až desetinásobku rychlosti zvuku (cca 12 000 km/h),“ popsal systém Visingr.

3)nosič hlavice též s klasickým pohonem-Druhým hypersonickým zbraňovým systémem, o kterém Putin mluvil, je systém Avangard. „To je v podstatě okřídlená jaderná hlavice, která je vynášena mezikontinetální raketou, ale neletí po balistické křivce, místo toho se pohybuje klouzavým letem ve vyšších vrstvách atmosféry rychlostí až Mach 20, při čemž může i manévrovat, takže pro jakoukoliv protiraketovou obranu je zcela nezasažitelná,“ uvedl Visingr.

avatar
Kozlus Datum: 13.03.2018 Čas: 17:09

Gloton, prave, ze by melo jit o atomem pohanenej Tomahawk - preci v te prezentacce bylo, jak kopiruje teren. Jina vec je ten navratovej manevrujici kluzak. To je opravdu vyneseno raketou na balistickou drahu a pri navratu to manevruje. Nema to zadnej vlastni pohon, jen schopnost vetsich manevru diky vlastnimu vztlaku pri navratu.

arr