Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Námořní technika

TERN: Dron s kolmým startem pro válečné lodě

Datum přidání 30.12.2015    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 9 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americká agentura DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) a kancelář amerického námořnictva pro výzkum ONR (Office of Naval Research) vyvíjejí novou generaci dronů s kolmým startem a přistáním. Projekt nese označení TERN (Tactically Exploited Reconnaissance Node). Cílem projektu je umístit výkonné letecké prostředky prakticky na jakoukoliv loď.

Foto: Vizualizace námořního dronu s kolmým startem a přistáním. / DARPA

Foto: Vizualizace námořního dronu s kolmým startem a přistáním. / DARPA

 

Projekt DARPy a ONR navazuje na 60 roků starý program stíhacího letadla Convair XFY-1 Pogo. Americké námořnictvo (U.S. Navy) chtělo získat stíhací letoun s kolmým startem a přistáním schopný operovat z malých plavidel.


Convair XFY-1 Pogo poháněly dvě protiběžné vrtule. Letoun startoval pomocí vrtulí kolmo a následně díky náročnému manévru přešel do vodorovného letu. Při přistání musel pilot speciálním manévrem opět přejít z vodorovného do svislého letu.


Program byl nakonec zrušen v roce 1956. Convair XFY-1 Pogo jednoduše nemohl konkurovat tehdejším proudovým stíhacím letadlům. Navíc manévry z přechodu ze svislého do vodorovného letu a zpět byly velmi technicky náročné a problematické.


60 let starou myšlenku se nyní americké námořnictvo snaží oživit. V rámci programu TERN vznikne technologický demonstrátor (tedy nikoliv prototyp vedoucí k sériové výrobě) bezpilotní “zmenšené verze” Convair XFY-1 Pogo.

 

Foto: Convair XFY-1 Pogo / YouTube


“Přechod na bezpilotní platformu (od XFY-1 - pozn. red.), přehodnoceni poslání, začlenění moderních přesných systémů navigace (při vzletu/přistání - pozn. red) a dalších technologií, odstraňuje problémy XFY-1 a dalších dřívějších pokusů, které se snažily vyvinout letadla operující z malých lodí,” říká Dan Prat, programový manažer programu TERN.


Zakázku v hodnotě 93 milionů dolarů ke stavbě demonstrátoru získala Northrop Grumman. Samotná firma do projektu vloží 39 milionů dolarů.


“Konstrukce, s kterou počítáme pro demonstrátor TERN, může výrazně zvýšit schopnosti jakékoliv hostitelské lodě díky zvýšení situačního povědomí, dosahu a konektivity,” říká Prat. ”Budeme pokračovat v našem úsilí vyvinout převratnou technologii, který umožní trvalé ISR (zpravodajství, sledování, průzkum - pozn. red.) a poskytne útočné schopnosti kdekoliv na světě za zlomek současných nákladů, času a úsilí.”


V rámci programu TERN Northrop Grumman vyvine bezpilotní letoun pro střední výšky s dlouhou výdrži ve vzduchu - výkonově podobný dronům Predator/Reaper. Technologický demonstrátor musí být schopen unést 272 kg nákladu (zbraně, senzory) a mít dolet 1670 km.


Podle tiskových zpráv již Northrop Grumman otestoval zmenšený model technologického demonstrátoru TERN.

 

Video: Ideově podobným programem amerického námořnictva byl vývoj a testování technologického demonstrátoru X-47B. / YouTube


Konstruktéři dostali za úkol vypořádat se také se startem a přistáním na palubě malé lodě plující v rozbouřeném moři (vlny 2,5 až 4 m). Důležitým milníkem programu TERN je proto ostré přistání/start na lodi plující na otevřeném moři.


Dron bude samokřídlo (rozpětí 9,14 m) s dvojicí menších ocasních ploch. Čtyřbodový podvozek je umístěn na konci křídla a ocasních ploch. Zbraně, případně jiné moduly s vybavením, lze podvěsit po obou stranách samokřídla. Start zajišťují dvě protiběžné vrtule.


Cílem amerického námořnictva je na základě výsledků testování technologického demonstrátoru TERN v budoucnu vyvinout výkonný bezpilotní letoun s kolmým startem a přistáním pro bojové lodě. Letoun by pak mohl startovat ze všech lodí vybavených přistávací palubou pro vrtulníky - od korvet výše.


Dron v budoucnu může zásadně rozšířit situační povědomí válečných lodí za pomocí radarů a optických senzorů. Stejně tak bezpilotní letadlo dokáže fungovat jako komunikační uzel pro přenos dat mezi loděmi nebo letadly (např. námořními F-35). Námořnictvo počítá rovněž s ozbrojenou verzí.

 

Bezpilotní letoun vznikající v rámci programu TERN bude mít proti palubním vrtulníkům řadu výhod. Počítá se s mnohem vyšší cestovní rychlostí, výdrží ve vzduchu a s mnohem nižšími nároky na provoz a údržbu.

 

Zdroj: Defense News

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
gaunt Datum: 05.01.2016 Čas: 12:29

zephyrcg: tah leteckeho motoru priblizne odpovida hybnosti rozpohybovaneho vzduchu. spotreba motoru priblizne odpovida kineticke energii rozpohybovaneho vzduchu. vrtule rozpohybuje velke mnozstvi vzduchu na malou rychlost. proudovy motor rozpohybuje male mnozstvi vzduchu na velkou rychlost a navic ho zahreje. mozna ze to vidim priliz zjednodusene. pripadne me opravte. nejspis tam hraji roli i faktory jako aerodynamika lopatek vrtule (turbiny).

avatar
zephyrcg Datum: 31.12.2015 Čas: 19:59

No jo, uz to dava smysl. Diky za vysvetleni :-)

avatar
Pavka Datum: 31.12.2015 Čas: 13:39

zephyrcg: Ano má, popisuje to jev zvaný "disc loading / hower efficiency". Primitivně řečeno jde o to, že generování statického tahu(vznášení) má tím vyšší účinnost čím je větší plocha na které je generován. To pak dokonale ilustruje jeden extrém v podobě vrtulníku - kde je dosahováno nejvyšší účinnosti při vznášení a druhý v podobě Harrieru, nebo F-35 kdy je účinnost při vznášení naopak mizivá.

Ta "účinnost při vznášení" je definována tak, že u většího rotoru (low disc load) je potřeba na vznášení stejné hmotnosti nižší výkon pohonu než u malého (high disc load). Čili v teoretické rovině na to nemá mechanická účinnost vlastního pohonu vliv.

avatar
Kozlus Datum: 31.12.2015 Čas: 13:12

Ta fotka je jen vizualizace. Da se predpokladat, ze podvozek bude mohutnejsi a teleskopicky, aby zvladal vyrovnavat naklonenou palubu. Nedavno tady (aspon myslim, ze tady) byl clanek o vyvoji podvozku pro vrtulniky, ktery by zkracenim/prodlouzenim podvozkovych noh, dokazal castecne eliminovat to nakloneni paluby.

avatar
pks_ Datum: 31.12.2015 Čas: 12:52

Ta kolečka jsou moc malá a nebudou dostatečně tlumit přistání, velké vrtule vypadají dost nebezpečně.
Osobně bych raději řešil start katapultem a přistání nízkou minimální rychlostí s velkým úhlem náběhu s Fowlerovými, Krügerovými a jinými klapkami.

avatar
Shania Datum: 30.12.2015 Čas: 19:47

OT: sprstdlyscottsmn dělá na nové verzi porovnání výkonů US letadel.
Tady je zatím pro ukázku profil pro Intercept, tzv odstartovat, co nejrychleji vystoupat do 30 000 (9.1 km), akcelerovat na max rychlost.

http://www.f-16.net/forum/download/file.php?id=22364

Tady je původní verze (V2) pro ukázku, jak moc nová bude podrobnější

https://www.dropbox.com/s/dgrfhqn0ss1dnrz/USAF%20Strike%20Fighters%20rev2.pdf?dl=0

avatar
zephyrcg Datum: 30.12.2015 Čas: 19:33

Asi mam blbý dotaz, ale proč se pro pohon podobných věcí (tohle, nebo např. osprey) používá vrtule a ne třeba turbína nebo něco jiného? Má to nějakou výhodu třeba kromě ceny nebo náročnosti? Hned by to vypadalo víc cool, takže by to vlastně i líp lítalo :-)

avatar
beepee Datum: 30.12.2015 Čas: 18:07

No fuj, je to mimořádně ošklivé, stejně jako POGO :-) To X-47B je jiný kafe.

P.S. Kdo řekl "Co hezky vypadá taky dobře lítá"? :-)

avatar
RiMr71 Datum: 30.12.2015 Čas: 15:50

...no já se picnu, tak oni to monstrum nakonec technologicky vytěží... :)

arr