Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Terorismus

Datum přidání 25.09.2013    Rubrika rubrika: Události     komentáře 4 komentářů    autor autor: Mgr. Ondrej Rajkovič

V souvislosti s článkem o možných podobách terorismu v budoucnosti se v diskusi jeden z diskutujících vyjádřil takto:"Pak ovšem přichází logicky problém s definicí terorismu jako takového. Je nesouhlas s kroky státní správy automaticky terorismus? Nebo je terorismem až podpora (třebas pasivní) názorových hnutí vystupujících proti (aktuální) politice?"

Terorismus v Pakistánu

Foto: Bombový útok na hotel Marriott v Islámábádu. Pákistán je zemí s největším počtem teroristických útoků. Za posledních deset let zemřelo v Pákistánu díky teroristickým útokům více než 35 000 lidí. / Wikipedia, Attribution 2.0 Generic

 

Domnívám se, že takový názor není ojedinělý a je výsledkem toho, jakým způsobem média předávají informace veřejnosti. Následující příspěvek se pokusí alespoň trochu přispět ke změně zmiňovaného náhledu na problematiku.

 

Jak již bylo uvedeno v článku "Podoba válek v 21. století: Terorismus", nebyla dosud vytvořena žádná společná a obecně uznávaná definice terorismu. A to ani navzdory roli, již terorismus hraje na současné bezpečnostně-politické scéně.

 

Velice zajímavý přístup k problému terorismu nabízí legislativa Spojených států Amerických: U.S. Code 18 v článku 2331 předkládá následující definici terorismu. (Pozn. autora: S ohledem na zachování záměru a myšlenky je definice parafrázována, nikoliv přesně citována.)

"Termín terorismus popisuje aktivity, které zahrnují násilí nebo aktivity nebezpečné lidskému životu a které jsou porušením trestního práva Spojených států či kteréhokoliv Státu, nebo by byly zločinem, pokud by byly spáchány v oblasti jurisdikce Spojených států nebo některého z jejích států. Jsou to také aktivity, které jsou prováděny s cílem zastrašit či nutit obyvatelstvo, ovlivňovat vládu donucováním nebo zastrašováním, ovlivňovat vládu prostřednictvím hromadné destrukce majetku, vraždění nebo únosů jednotlivých obyvatel či jejich skupin."

 

Než se pustím do další analýzy terorismu a dalšího zamyšlení nad ním, rád bych ještě představil jednu definici, tentokrát z dílny amerického Sboru náčelníků štábů, která popisuje teroristický čin následovně: "…plánované použití nelegálního násilí nebo hrozba použití násilí s cílem vyvolat strach, donutit nebo zastrašit vlády či společnosti, to vše s úmyslem sledovat cíle obecně politické, náboženské nebo ideologické."[1]

 

Obě definice jsou ve své podstatě na celkem dobré úrovni, jenže jde vlastně o definice sepsané za specifickým účelem. V případě definice uvedené v civilní legislativě USA se odvážím tvrdit, že tato velmi obecná definice byla zvolena z politických důvodů. Přesné vymezení, co je a co není teroristickým činem, by mohlo v některých případech u soudu způsobit, že by byl potenciální terorista odsouzen nikoli za spáchání teroristického činu, nýbrž za spáchání "klasického" zločinu, např. vraždy nebo únosu.

 

Proto je z tohoto hlediska definice Sboru náčelníků štábů mnohem přesnější a detailnější. Nevyjmenovává žádné konkrétní činy nebo aktivity, zato velmi jasně určuje jejich účinek – vytvoření atmosféry strachu.

 

Pokud bychom si nyní představili scenář z července 2005 v Londýně, kde vybuchlo několik bomb v autobusech městské hromadné dopravy, pak je na místě se zeptat sám sebe: "Jel bych druhý den ráno do práce autobusem, anebo raději autem?"


Přesně takto nás nutí přemýšlet teroristické činy, to je jejich hlavní záměr. Tento velmi precizně vypočítaný tah má jednoho každého obyvatele přinutit myslet nejprve na sebe, teprve pak na ostatní. Vytvořit atmosféru strachu a nedůvěry ve schopnosti bezpečnostních složek státu a v nevinnost ostatních obyvatel. Právě proto je takové chování označováno za terorismus, tzn. odvozeno od latinského podstatného jména terror (velký strach) nebo slovesa terrere (zastrašovat).

 

Aby bylo možné odpovědět na otázku, jež podnítila vznik tohoto článku, musím říci, že terorismem je pouze takové chování, které vzhledem ke svému charakteru a následkům vytvoří reálnou a podstatnou atmosféru strachu mezi obyvatelstvem. Pokud tedy někdo vyjadřuje nesouhlas s kroky státní správy, je to jeho občanské právo, pakliže ovšem neporušuje žádný ze zákonů daného státu. Co se týče druhé otázky, je situace trochu složitější.

 

Nyní hypoteticky: Pokud by někdo sympatizoval s názory hnutí nebo skupiny, které podnikají teroristické útoky, ale nijak by tyto skupiny nepodporoval, pak dle dostupných definic není možné považovat ho za teroristu. Lze ovšem očekávat, že takový člověk se jistě nevyhne obzvláštní pozornosti policie, bude-li uvedené názory nebo jim podobné veřejně prezentovat. Věřím, že tento článek vnesl alespoň trochu světla do zmiňované problematiky, byť poněkud populárnější formou. A v případě, že by měl kdokoliv ze čtenářů dodatečné otázky, Armádní noviny budou připraveny poskytnout prostor dalšímu rozvinutí tohoto tématu.


[1] Joint Publication 1-02, str. 428

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Darius7709 Datum: 29.09.2013 Čas: 12:13

Flanker.jirka. 7709 ano. Souhlasí.

avatar
Ondrej Rajkovic Datum: 26.09.2013 Čas: 08:55

Ad Darius: Ano, souhlasim ze ta definice je ucelova a ze se tam nabizi prostor pro zneuziti. Kazdopadne se obavam, ze Vas priklad je stejne ucelovy jako ta definice. Majitel domu jenz chce zvednout najem nemuze byt povazovan za teroristu jelikoz pro svuj cin nevyuziva nasili nebo hrozbu pouziti nasili a i kdyby ano tak oblast jeho pusobeni je znacne omezena a nema dopad ani na kroky vlady ani na sirsi populaci.

Ad Flanker Jirka: Vase druha definice je, obavam se, znacne mimo. Stat ma LEGALNI a LEGITIMNI monopol na nasili. Diky tomu muze fungovat policie, vezenska straz a armada. A pouziti tohoto nasili (nebo hrozby pouziti nasili) je limitovano zakonem - proto je to LEGALNI. Pokud by stat zacal pouzivat nasili na sve obcany bez kontroly zakonem, tak jak tomu je v nedemokratickych statech, potom se jedna o 'vladni teror' nikoli o terorizmus.

avatar
flanker.jirka Datum: 25.09.2013 Čas: 21:48

Zdravím!

Problémem bude samotné slovo "terorismus" - dá se to aplikovat téměř na kohokoliv koho prohlásí někdo za nebezpečí. Tak na něj navléknou výše zmiňovaná slova: "…plánované použití nelegálního násilí nebo hrozba použití násilí s cílem vyvolat strach, donutit nebo zastrašit vlády či společnosti, to vše s úmyslem sledovat cíle obecně politické, náboženské nebo ideologické."

Následně na takovéto jedince, skupinu, zkrátka na teroristy, budou aplikovat: "…plánované použití LEGÁLNÍHO násilí nebo hrozba použití násilí s cílem vyvolat strach, donutit nebo zastrašit vlády či společnosti, to vše s úmyslem sledovat cíle obecně politické, náboženské nebo ideologické."

pro Daria: "7709" je imatrikulace českého Migu 21?

avatar
Darius7709 Datum: 25.09.2013 Čas: 17:42

Musím přiznat, že mne tento článek docela zaujal. Dle mého názoru je americká definice silně účelová a zneužitelná. Ve své podstatě je podle tohoto možné za teroristu považovat např. i majitele domu, jenž chce zvednout nájem.
Vzhledem k tomu , jak se tento fenomén rozšiřuje, by bylo záhodno přeformulovat a upřesnit termín terorismus a jeho činy.

arr