Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Teroristické útoky v Turecku ve světle syrské války

Datum přidání 19.01.2016    Rubrika rubrika: Události     komentáře 0 komentářů    autor autor: Václav Kopecký

Teroristické útoky, které zasáhly Istanbul 12. ledna tohoto roku, si vyžádaly jedenáct lidských životů a zranění patnácti dalších osob. Turecko se v posledních měsících potýká s narůstajícím násilím, které má spojitost se syrskou válkou a ofenzivou tureckých ozbrojených složek proti kurdským separatistům ze strany PKK. Na rozdíl od předchozích teroristických útoků, které Turecko zasáhly minulý rok a vyžádaly si životy několika desítek osob, byl lednový útok výjimečný a může být předzvěstí budoucích událostí.

Foto: Sebevražedný útočník zaútočil na náměstí Sultanahmet, kterému dominují starodávne egyptské obelisky. Náměstí je hojně navštěvováno turisty. / Freedom's Falcon;  CC BY-SA 3.0

Foto: Sebevražedný útočník zaútočil na náměstí Sultanahmet, kterému dominují starodávne egyptské obelisky. Náměstí je hojně navštěvováno turisty. / Freedom's Falcon;  CC BY-SA 3.0


Útok na tureckou ekonomiku

Teroristé v Istanbulu cílili na turisticky oblíbenou čtvrť Sultanahmet, kde se nacházejí četné památky jako Modrá mešita nebo Theodosiuv obelisk. Cílem útoku byli zahraniční turisté, kteří byli dosud v Turecku relativně v bezpečí.


Dosud naprostá většina teroristických útoků v Turecku mířila buďto na představitele turecké státní správy a bezpečnostních složek, nebo na turecké civilisty, či politické projevy tureckých obyvatel (demonstrace, útoky na kanceláře politických stran atd.).


Istanbulský útok spáchal sebevražedný atentátník původem ze Sýrie, což ukazuje na radikální islamisty původem buď z Al-Qaidy (AQ) nebo Islámského státu (IS), a ne na kurdské separatisty z PKK, kteří se k sebevražedným útokům neuchylují.


Sebevražední útočníci stáli také za loňskými útoky z 20. července ve východotureckém městě Suruc a z 10. října v Ankaře. Tyto útoky provedl údajně IS, a podle prohlášení tureckých představitelů stojí radikálové z IS také za istanbulským atentátem.


Turecko se začíná k činnosti IS stavět stále více nepřátelsky. Dosud Turecké příliš na IS vojensky netlačilo, ale po tomto útoku svou snahu bojovat s IS rozhodně navýší.


Teroristické útoky v roce 2015 v Turecku de facto nikdy nešly přímo proti zájmům turecké vlády, naopak ji spíše dokázaly pomoci, než uškodit. Tentokrát však byli cílem zahraniční turisté, kteří jsou pro tureckou ekonomiku důležití, o to více, že díky turecko-ruské roztržce došlo k výraznému poklesu počtu ruských turistů v Turecku.  


Turistický sektor tvoří přibližně 12 % turecké ekonomiky, což nutí tureckou vládu přehodnotit situaci a svůj vztah k IS. Ankara je také svými spojenci v NATO tlačena k aktivnějšímu zapojení do boje proti radikálním islamistům a omezení jejich pronikaní skrze Turecko do Sýrie. To je poměrně těžké, neboť Turecko má se Sýrii hranici o délce více jak 900 km, kterou je velmi obtížné kontrolovat.


Přes Turecko mířila do řad IS většina jeho zahraničních bojovníků a IS tak jistě má na tureckém území poměrně kvalitní síť spolupracovníků a dobré zázemí. Tyto faktory umožňují členům a sympatizantům IS poměrně snadný pohyb po Turecku a dělají z něj poměrně snadným cíl.


Syrští uprchlíci v Turecku

Na území Turecka se nachází více jak 2,5 milionů syrských uprchlíků, kteří jsou ideálním zdrojem nových rekrutů radikálních islamistů a sebevražedných atentátníků.


Mnoho z uprchlíků žije v Turecku již několik let a jejich postavení a život nejsou jednoduché. Teprve před několika dny turecká vláda povolila uprchlíkům v Turecku legálně pracovat, což dosud nemohli, a mnoho jich přežívalo jen díky mezinárodní pomoci nebo černé práci.


Velké množství uprchlíků není ani registrováno a nežijí v uprchlických táborech. Tito lidé pravidelně nedostávají humanitární pomoc, žijí na okraji společnosti a snáze se mohou zapojit do ilegálních aktivit. Situace v uprchlických táborech také není nejlepší, lidé jsou často frustrovaní, propadlí desiluzi a nekončící syrský válka jen prohlubuje jejich beznaděj.


I když většina z nich před IS a válkou do Turecka utekla, jsou dnes pro Turecko vážnou bezpečnostní hrozbou. Frustrovaní lidé bez vidiny lepšího života jsou  ideálními adepty pro islamistickou propagandu a následné zapojení do ilegálních aktivit teroristických skupin.


V oblasti Sýrie a Iráku dosáhl IS v posledním roce nejspíše svého územního i mocenského vrcholu a jeho vliv v této části světa bude pomalu upadat. To však neznamená zmenšení hrozby IS. Při ztrátě pozic v Iráku a Sýrii se IS o to více zaměří na zahraničí s cílem ukázat, že je schopen stále zasahovat své protivníky.


Teroristické útoky v zahraničí mají daleko větší dopad na tamní populaci (vyvolání strachu) a úspěšné atentáty mohou k IS přilákat nové rekruty a získat mu sympatie mezi radikálními muslimy.


Turecké zájmy v regionu

Ankara se od počátku syrské války rázně staví proti režimu prezidenta Asada a podporuje tamní opozici, včetně islamistických skupin. Turecko se v současné době snaží pomocí svých spojenců v Sýrii, zejména turkických milic, vytvořit na severu provincie Aleppo nárazníkovou zónu bránící postupu kurdských jednotek YPG více na západ.


Proturecké skupiny díky nárazníkové zóně posílí své postavení a následně mohou častečně vytlačit IS z této oblasti.


Proti tomuto plánu se však staví USA, jejichž politika v Sýrii staví Ankaru do obtížné situace. Podle posledních informací se zdá, že Spojené státy vsadily v syrském konfliktu zejména na koalici arabských, arménských, asyrských, kurdských a turkických milic Syrské obranné síly SDF (Syrian Democratic Force).


Do koalice patří také početné milice YPG, které jsou úzce navázány na kurdskou stranu PKK, jejíž bojovníci jsou cílem probíhající turecké ofenzívy. Nárůst moci kurdských sil na hranicích Turecka je pro Ankaru obrovskou hrozbou, kterou se snaží nepodcenit. Nicméně USA ignorují dlouhodobé protesty turecké vlády proti spolupráci USA a kurdských sil v Sýrii.  


Turecko však může využít situaci a pokusit se do syrského konfliktu více vtáhnout USA. Pokud Turecko šikovně vmanipuluje Washington do syrských záležitostí a spojí své zapojení do syrského konfliktu s bojem proti IS, Turkům se podaří získat ze Spojených států značné finanční prostředky a možná také alespoň částečný vliv na kurdské síly v Sýrii.


USA potřebují na domácí půdě ukázat, že dokáží z IS bojovat a vyhrávat a zapojení Turecka jistě uvítají. Přímějšímu zapojení Ankary do syrského konfliktu brání zejména finanční náročnost celé akce a daleko zásadnější proměnnou je Rusko, se kterým má Turecko napjaté vztahy od sestřelení ruského letadla Su-24 loni na podzim.


Rusko posílilo svou protivzdušnou obranu v Sýrii a prezident Putin se v interview ze 17. prosince loňského roku nechal slyšet, že Ruko sestřelí každé turecké letadlo narušující syrský vzdušný prostor.


Pokud dojde k výraznějšímu zapojení turecké armády do boje s IS půjde o zásadní obrat v dosavadním vývoji na syrsko-iráckém bojišti. Turecko disponuje jednou z nejsilnějších armád v NATO a nasazení jeho pozemních sil změní situaci.


Turecko přímým zapojením do syrské války dokáže výrazně ovlivnit budoucí uspořádání Sýrie, zajistit si nárazníkové pásmo u svých hranic a posílit své mocenské pozice na Blízkém východě.

 

Dá se však očekávat, že v reakci na případné zvýšené zapojení Ankary do syrského konfliktu, bude hrozba teroristických útoků, zejména ze strany IS, na tureckém území narůstat.


Zdroj: Stratfor

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

arr