Úspěchy ruských tanků T-90 a bojových vozidel BMPT

Díky pozitivním zkušenostem s nasazením v Sýrii ... Více

Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Ženy v kokpitu jako příznak demografické krize ruské armády

Poprvé od druhé světové války se ženy v ruských ... Více

Letecká technika

OA-X: Turbovrtulová bitevní letadla pro americké letectvo?

Datum přidání 07.03.2017    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 40 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americké letectvo (US Air Force) hledá v rámci programu OA-X levná a komerčně dostupná bitevní letadla. V úvahu připadají turbovrtulové i proudové stroje. Klíčovým mezníkem programu bude léto, kdy potenciální uchazeči předvedou na základně Holloman Air Force Base své kandidáty.

Foto: Jedním z adeptů programu OA-X je stroj T-6A Texan, který v současné době americké letectvo používá pro základní výcvik; větší foto / Public Domain

 

Během studené války se Pentagon spoléhal na různé typy letounů. Výkonný F-15 Eagle vedl boj vzduch-vzduch na dlouhé vzdálenosti, levnější F-16 Fighting Falcon byl univerzální letoun, bitevník A-10 Thunderbolt II měl ničit obrněná vozidla a podporovat pěchotu, z letadlových lodí startoval F/A-18 Hornet a F-14 Tomcat, námořní S-3 Viking bojoval s ponorkami a letoun s kolmým přistáním AV-8B používala námořní pěchota.


V současné době ale americké ozbrojené síly spoléhají pouze na dva typy letadel - na supervýkonnou stíhačku F-22A Raptor a "všeuměla" F-35 Lightning II. F-35 nahradí ve verzí “A”, “B” a “C” letouny F-16, A-10, F/A-18, S-3 i AV-8B.


Americké letectvo ale na základě zkušeností z válek na Středním východě pochopilo, že současná bojová letadla jsou pro některé úkoly příliš předimenzované. Resp. jejich provoz je natolik drahý a počet letadel tak malý (např. s ohledem na udržení tempa výcviku), že je velice obtížné je nasazovat, udržovat a provozovat vždy a všude tam, kde je třeba.


Navíc v blízké budoucnosti zůstane Pentagonu jen velmi výkonný, a tedy patřičně drahý F-35. Posuďte sami. Letová hodina F-35 stojí 42 000 dolarů a například cena dvou laserem naváděných pum GBU-12 Paveway II (2x 227 kg) je 2x20 000 dolarů.


Cena jedné mise (jednoho letounu), při které bude nutno poskytnout blízkou palebnou podporu CAS (Close Air Support) vlastním pozemním jednotkám, lehce překročí 100 000 dolarů (2,6 milionu Kč). Do akce navíc létají minimálně dva stroje.

 

Video: Žhavým kandidátem je A-29 Super Tucano. Americké letectvo provozuje Super Tucana na základně Moody Air Force Base, kde pro tyto letouny cvičí afgánské piloty. / YouTube


Americké letectvo proto pro konflikty nízké intenzity, resp. všude tam, kde nehrozí nasazení špičkových systémů protivzdušné obrany, zvažuje nasazovat levná bitevní letadla s nízkými provozními náklady. Letouny hledá letectvo v rámci v úvodu zmíněného programu OA-X.


Pentagon požaduje komerčně dostupná letadla. Tímto způsobem sice letectvo nedostane “dokonalý” letoun, ale ušetří desítky miliard dolarů za vývoj nového bitevního letadla.


“Chystáme se oficiálně pozvat zástupce průmyslu k účasti (na programu OA-X - pozn. red.),” uvedl David Goldfein, náčelník generálního štábu letectva. Goldfein směrem k průmyslu dodává: ”Ukažte nám, co máte a co splňuje naše základní požadavky. [...] Nechceme něco, kde je třeba dělat hodně výzkumu a vývoje. Hledáme komerční stroj, který můžeme rychle nasadit.”


Podle Goldfeina nejvhodnější stroje projdou ostrým testováním na Středním východě, kde musí prokázat své schopnosti v prašném a suchém prostředí. Pentagon již dříve podobným způsobem testoval na Středním východě turbovrtulová letadla OV-10G+ Bronco a A-29B Super Tucano.

 

Video: Letctvo má na výběr i výkonnější stroje, jako Textron AirLand Scorpion. / YouTube


“Chceme zjistit, zda to má z finančního hlediska smysl,” komentuje program Lisa Disbrow, náměstkyně letectva na americkém ministerstvu obrany. “Tento koncept může uvolnit velmi drahé a velmi výkonné platformy (F-22, F-35 - pozn. red.) z operací nízké intenzity, což nám získá čas tyto platformy připravit na komplexnější hrozby. Může nám to také pomoc lépe absorbovat nové piloty a být více užiteční při spolupráci s našimi spojenci a partnery.”


Letectvo zatím neví, zda v rámci programu OA-X dá přednost turbovrtulovým, nebo výkonnějším proudovým strojům. V úvahu připadají turbovrtulové stroje Beechcraft AT-6, Embraer A-29 Super Tucano nebo výkonnější proudové Textron AirLand Scorpion či dokonce Lockheed Martin FA-50 nebo Leonardo M-346.


Výhodou AT-6 a A-29 jsou nízké pořizovací náklady v rozmezí 11 až 14 milionů dolarů za kus. Jedna letová hodina u obou typů stojí přibližně 500 dolarů.


Naopak pořizovací náklady u Textron AirLand Scorpion jsou 20 milionů dolarů a jedna letová hodina stojí 3000 dolarů. Letoun je ale samozřejmě po všech stránkách výkonnější. Cena ještě výkonnějšího FA-50 je 30 milionů dolarů (záleží na vybavení) a M-346 35 milionů dolarů.

 

Pro zajímavost uveďme, že parametry amerického letectva pro program OA-X splňuje český bitevník L-159 ALCA nebo nový L-39NG. Jedna letová hodina L-39NG stojí údajně méně než 2500 dolarů. Otázkou je, zda je vůbec nějaká reálná (politická) šance se s L-39NG/159 programu OA-X zúčastnit.

 

Zdroj: Defense News

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
flexi Datum: 28.03.2017 Čas: 11:11

Jeste k ARESu. Nemluvil jsem o tom ze ten letoun maji rovnou vyrobit. ale naplno vyuzit koncept rutanova navrhu.

Co se tyce strelby z Equalizeru (nebyl to vulcan) ten letoun byl plne odlehcen tak to s nim zacloumalo. Budiz. uz ve videu Rutan vysvetluje jak konstruoval trup. Aby vysleh z kanonu a jeho razance na bok trupu zmirnili vyoseni letounu. (neco jako kompenzator).

Co se tyce nosnosti. (muj nazor) Radeji hbity maly letoun s mensim podvesem urcenym na ucel, nez tezky a neohrabany plne oveseny viceucelovy stroj. Berme v potaz ze do akce by startovala letka na priklad o 4 strojich. (jeden s podvesenou presnou munici, jeden s kontejnerem Litening a pridavnou nadrzi, jeden s 6x agm 114 hellfire a jeden s nerizenou munici. u kazdeho samozrejme hlavnova vyzbroj) Kdyz se to takticky dobre provede, jeden druhemu da kryti a pritom to vyjde levneji nez dvojice tucan, popripade jedne A-10.

No a nejak divne se divam na projekt SM-27 "machete" Nejak moc napadne pripomina rutanuv projekt. (az na to ze je to turboprop) http://www.armadninoviny.cz/domains/0023-armadninoviny_cz/useruploads/files/SM-27_big.jpg

avatar
logik Datum: 09.03.2017 Čas: 22:35

Cervus: L159/39NG je stavebnice. Většina věcí tam je záměnných. Takže když létá 39NG s mokrým křídlem, a ta létá, tak je daleko blíže realitě to, že aero má L159 s mokrým křídlem, než že nemá.

btw. To, co Aero dělalo a nedělalo bohužel není příliš vina Aera. Alcu zařízla česká vláda, která chtěla ukázat, že pro Grippeny není konkurence. Bohužel....

avatar
skelet Datum: 09.03.2017 Čas: 19:41

ferry range je pokud vím přeletový dolet, a to L-159 plní už teď.

avatar
CerVus Datum: 09.03.2017 Čas: 19:40

Neplní, protože žádná verze s mokrým křídlem nelétá. A MAWS nemá, má pouze RWR.
Takže nesplňuje 2 kritéria. Aero má ale neuvěřitelné štěstí v tom, že se kvůli Iráku rozjela linka a že částečně zmodernizovala letadla pro Draken. Takže by stálo za to uspíšit L-169, doplnit ho na stanovená kritéria a přihlásit se. Možná by nebylo na škodu zabudovat do trupu i nějakou optiku po vzoru Scorpiona, ale to je detail.
Jenže Aero nemá prachy a raději s velkým úsilím dokončuje 39NG. Což bude asi rozumnější. Od hotového NG se půjde asi lépe odrazit k nahrazen problémových komponent ve 159.
Byla neuvěřitelná chyba, že jsme onehdá nepůjčili jednu Alcu na testování Izraeli a ty neřízené rakety nebrali od nich, ale dali přednost Švédům. Ti by to letadlo dokázali patřičně zmodernizovat, kdyby se jim zalíbilo. Místo toho mají Mastery.

avatar
skelet Datum: 09.03.2017 Čas: 18:46

Vsechny ty letadla vzletly prakticky ve stejnou dobu. Jak-130 (coz je M346) v roce 96, L-159 v 97, Tucano v 99, Texan II v 98. A L-159 plni pozadavek na dolet uz ted.

avatar
Luky Datum: 09.03.2017 Čas: 18:46

A skoro dvacet let taky trvalo, než si to někdo odebral. Kouzlo je, že chtějí něco ozkoušeného a jednoduchého, klidně by to mohl být ten novodobý Mustang. Pokud by šlo to letadlo do států, tak by si ho stejně vždy vyráběli u nich. Uzavřená linka na tom moc nezmění, navíc oni ji dokážou ve Vodochodech otevřít, když by to bylo ekonomicky výhodné. Ale Amíci si to nenechají vyrobit venku.

No s tím doletem jsem tě neopravoval, spíš jsem psal, když tu ještě tvůj post nebyl.
Ale dal jsem údaj, který se tenkrát vynořil v tisku a asi byl z Aera. Ona má asi totiž Alca mnohem silnější motor, který toho asi sežere víc i když je úsporný a z USA.

avatar
logik Datum: 09.03.2017 Čas: 18:33

Jenže L159 nepřišla teď. Přišla před dvaceti lety.
A díky tomu má Aero pro výrobu daleko horší podmínky, než v době, kdy to byl top produkt Aera, na který bylo vsazený skoro všechno.

Jak říkám, osobně jsem dosti přesvědčen, že Aero nebude o tento tendr ani usilovat. Byť samozřejmě by se mi líbilo - ale je to podle mne utopie.

Jinak 39NG je +- L159 s mokrým křídlem a jinou avionikou, takže pokud mokré křídlo přidalo 1000km doletu, není myslím důvod, proč by to nepřidalo i L159.

avatar
Luky Datum: 09.03.2017 Čas: 18:25

možná přišlo v dobrou dobu logiku. Dobrý reference z reálnýho provozu, případně i ostrý nasazení, to vše chce čas a spoustu úsilí. Teď teprve ALCA ztratila cejch "ležáku" a teď právě Amíci hledají lehký bitevník.

avatar
Luky Datum: 09.03.2017 Čas: 18:03

CerVus
oba dvoumotoráky co zmiňuješ mají sice o něco větší nosnost, myslím, že Embéčko 3 tuny a Škorpion o asi 200 kg méně, ale mají dvakrát tolik motorů (pro cca+ 500kg nosnost). ALCA s jedním motorem uveze necelé 2,5 tuny. Stejně se ve výsledku používá podstatně lehčí výzbroj. Suchoje nad Sýrií často létaly s pidibombičkou.
Vidím v tom spíš vyhodu. Už u L-169 se psalo, že mokrý křídlo přidá 600km doletu a navíc se sníží odpor. To se bavíme o něčem, co už existuje. A hned máš dolet nad 2000 km.
Rusové si stěžují, že potřebují něco jednoduššího, že je provoz Yaku moc drahý. Já bych to po technické stránce viděl dobře.

avatar
logik Datum: 09.03.2017 Čas: 17:54

L159 nemá mokré křídlo, přitom to má už aero vyvinuté. Takže dolet problém nebude.
L39NG má na interní palivo dolet
2590km
http://www.l-39ng.cz/underwood/download/files/letakleporelo-l39ng-2014-black4.pdf
takže těch pět hodin "endurance" by asi bylo schopné dát.

Jinak ono to v podstatě je přesně letadlo vyvinuté k tomu, co američani hledají. Bohužel přišlo ve špatnou dobu.... Byla by to ale krásná představa, kdyby se do USAF protlačilo....

avatar
skelet Datum: 09.03.2017 Čas: 17:31

jo a MAWS myslím L-159 má

avatar
skelet Datum: 09.03.2017 Čas: 17:27

Na interní nádrže má L-159 dolet nějakých 1570km, s přídavnými nádržemi má dolet 2530km. Vytrvalost letu má na 3hodinách 50minutách.
Není to nic neřešitelného.

avatar
CerVus Datum: 09.03.2017 Čas: 17:18

No, tak má jen trochu menší dolet a nemá MAWS. Targeting modul, který mají letadla od Drakena (ostuda, že u nás se o tom jen 15 let mluví) by měl zvládnout snad většinu ISR požadavků.
Ten dolet Draken nevyřeší, ten se musí vyřešit ve Vodochodech. Pokud letadlo nesplní požadavky, tak se ani nemůže přihlásit. Maws to samé.

avatar
skelet Datum: 09.03.2017 Čas: 17:04

Cervus: většinu toho L-159 zvládne. Navíc má i ona dostat nové křídlo po vzoru L-39NG. Ale ono je to stále o tom jak moc se bude Draken snažit.

avatar
CerVus Datum: 09.03.2017 Čas: 16:31

Ta L159 má proti Scorpionovi malou nosnost a dolet. V Iráku létají kvůli tomu s přídavnými nádržemi a tuším, že mají pod křídly jen dvě bomby. I ten M-346 je na tom lépe. Oba to mají vlastně nahnané dvěma motory.

Jsem našel požadavky. Schválně kolik toho L159 nebo 39NG splňuje.
Rough field operations. The RFI requires that the aircraft be capable of operating from semi-prepared runways such as grass or dirt surfaces.
Defensive package. The aircraft will have to include several defensive measures, including a Missile Approach Warning System (MAWS), a Radar warning receiver (RWR), and chaff and flare dispensers.
Armored cockpit and engine.
Long loiter time. The aircraft must be able to fly 5 hour sorties (with 30 minute fuel reserves).
Range. The aircraft must have a 900 nautical mile (1600 km) ferry range.
Data link capability. The aircraft is required to have a line-of-sight data link (with beyond line-of-sight desired) capability of transmitting and receiving still and video images.
Intelligence, Surveillance and Reconnaissance (ISR) capabilities. The aircraft will have to laser track and designate targets, as well as track targets using electro-optical and infrared video/still images.
Weaponry. The LAAR aircraft will need at least 4 weapons stores capable of carrying a variety of weapons, including 500 lb bombs, 2.75-inch rockets, rail-launched missiles, and illumination flares. The aircraft will also be capable of aerial gunnery, either with an integrated or pylon mounted gun.
Desired traits (but not requirements) include:
Infrared signature suppression for the engine(s).
30,000 ft (9000 m) operational ceiling.
6,000 ft (1800 m) takeoff and landing distance.
Aerobatic capabilities capable of maneuvers such as the Immelmann turn, Cuban eight, and Split S.

arr