TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Letecká technika

Naděje ukrajinského průmyslu: Dopravní letoun An-178

Datum přidání 18.06.2015    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 29 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Probíhající leteckou výstavu Paris Air Show 2015 využila ukrajinská firma Antonov k prezentaci nového středního taktického letadla An-178. První let nového ukrajinského dopravního letadla se uskutečnil na začátku května po pěti letech vývoje.

Foto: Antonov An-178; větší foto / Vasilij Koba, CC BY-SA 4.0

Foto: Antonov An-178; větší foto / Vasilij Koba, CC BY-SA 4.0

 

Nové dopravní letadlo An-178 má pomoci ukrajinskému zbrojnímu průmyslu vrátit se zpět na celosvětové zbrojní trhy. Podle Romana Romanova, ředitele ukrajinské státní exportní agentury Ukroboronprom, pod kterou spadá Antonov, je cílem ročně vyrábět ve firmě Antonov 200 letadel všech kategorií.


Antonov byl jedním z hlavních center leteckého průmyslu v Sovětském svazu. V současné době Antonov trpí rozpadem vazeb na ruské zákazníky a ruský vojenský průmysl. V roce 2013 objednalo ruské ministerstvo obrany 15 letadel An-148 za 550 milionů dolarů. Ruské ministerstvo obrany požadovalo až 59 těchto dopravních letadel.


Vzhledem k vyostřeným ukrajinsko-ruským vztahům však jakákoliv vojenská spolupráce mezi Ukrajinou a Ruskem ustala. Nicméně na některých civilních projektech Antonov s ruskými firmami stále pokračuje.


Antonov je přitom pro ukrajinskou ekonomiku klíčová firma. Samotná továrna dává prací 12 000 zaměstnancům a dalším 70 000 v dodavatelských firmách po celé Ukrajině.


Zpět k tématu článku. Dopravní letadlo An-178 je militarizovanou verzí civilního dopravního letadla An-158. Vojenský An-178 se na světovém trhu utká s americkým středním dopravním letounem C-130J Hercules (nosnost 19 tun), brazilským Embraer KC-390 (nosnost 23 tun) nebo rusko-indickým MTA (nosnost 20 tun).


An-178 dokáže přepravit až 18 tun nákladu na vzdálenost 1000 kilometrů. S více typickým nákladem o hmotnosti 10 tun je ukrajinský stroj schopen překonat vzdálenost 4000 km. Pro názornost – vzdálenost mezi Prahou a afgánským Kábulem je 4700 km.

 

Video: Propagační video An-178. / YouTube


Antonov An-178 měří na délku 33 m, při rozpětí křídel 28,8 m. Rozměry nákladového prostoru jsou 16,65 × 2,75 × 2,75 m. Uvnitř nákladového prostoru je tak dostatek místa pro dva standardizované kontejnery ISO (20 stop).


V současné době je An-178 vybaven ukrajinskými motory D-436-148FM (2x84 kN) a elektronickými systémy. Podle Dmitry Kivasaida, ředitele a hlavního inženýra firmy Antonov, je však plánována verze se západními motory a avionikou.


Právě výstavu Paris Air Show 2015 chce Antonov využít pro hledání nových partnerů a možností spolupráce. Před nedávnem Antonov oznámil užší spolupráci s polským průmyslem a také spolupráci se Saudskou Arábii na vývoji lehkého turbovrtulového dopravního stroje An-132.


Antonov rovněž plánuje modernizaci strategického dopravního letadla An-124 a vývoj dopravního letadla An-70 s proudovými motory. V obou případech usiluje o spolupráci se západními firmami, které mohou dodat pohonné jednotky i avioniku.


Dlužno podotknout, že vývoj letounu typu An-178 je hrazen výhradně z vnitřních zdrojů firmy. Antonov údajně dokončí certifikaci letounu již do konce tohoto měsíce a bude tak připraven dodat letadlo prvním zákazníkům.

 

Zdroj: DefenseNews

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
skelet Datum: 22.06.2015 Čas: 18:50

Nyní se ukáže, že... že velcí hráči nakupují A400M, ti menší mají nové C-130J nebo starší C-130H. A jako jejich nástupci pro ně budou připadat v úvahu KC-390, C-130(NG) a An-178. Ti movitější pak ještě mezi A400M a Kawasaki C-2

avatar
cejkis Datum: 22.06.2015 Čas: 17:26

Nyní se ukáže, zda je EU ochotna koupit ukrajinskou techniku z východu Ukrajiny a podpořit tamní region. Současně se ukáže zda je EU ochotna pustit na trh zemědělskou produkci západní Ukrajiny.

Spíše učekávám, že to všechno byla jen snůška evropských plků na objednávku US zarhaniční politiky. Kéž bych se mýlil.

A jaká bude realita ?
Když už EU nedělá svou zahraniční politku, tak by ji měla dělat alespoň Ukrajina. Západní Ukrajina bude exportovat svou zemědělskou produkci do Asie přes přístav Oděsa. Východní Ukrajina se neobejde bez tradiční spolupráce s Ruskem k čemuž bude potřeba nějaká forma autonomie.

avatar
fenri Datum: 22.06.2015 Čas: 08:40

Osobně mi obnovení výroby Tu-160 také nedává smysl, ale je na druhou stranu to letadlo má trochu jiné určení, než boj s TOP protivníkem. Je to takový (z hlediska použití) ruský kříženec B-52 s globálním klackem na neposlušné režimy a víceméně policejně-sanační akce. Ač to zní podivně z hlediska použití hraje Tu-160 roli křížence B-2 a B-52 (kombinací počtu strojů, dosahu a nosnosti)

avatar
Beld Datum: 20.06.2015 Čas: 20:28

Kdyz jsem tam naposledy pred 3 lety byl , tak na tom byli ukrajinci dost spatne . Ted uz to bude pocitam jeste o rad horsi . Do recka ( a s5 do nemeckych bank ) poslala eurozona 200 miliard eur . Ukrajina bude asi potrebovat jeste vice . Porad doufam . ze se nejak ( i s rusaky ) rozumne domluvi , ale .... No uvidime , snad se nebudu muset ucit cinsky , ja jsem na jazyky hrozne slabej .

avatar
dusan Datum: 20.06.2015 Čas: 05:34

m164

Tá "obnovená výroba T-160" bola od začiatku len divadlo. Akurát som sa musel zasmiať ....

Jediné čo som riešil, prečo Rusi vôbec vypúšťajú také "akčné" rozprávky z ktorými sa len strápňujú .....

Ten zoznam velkolepých plánov Ruska je taký veľký, že to by mali robiť i USA aby to zaplatili : )

avatar
m164 Datum: 19.06.2015 Čas: 23:00

Muž, co zírá na kozy:

Nie zrušené, ale nereálne. Tupolev má už teraz toho na rukách viac než dokáže zvládnuť v reálnom časovom horizonte.

http://www.janes.com/article/52184/russia-s-bomber-production-plans-not-feasible

Kým bude reálne, aby sa obnovila produkcia Tu160, bude už príliš starý. Stíhacie lietadlo 6. gen má byť predstavené v 2025-2030. Naproti tomu je Tu160M2 konštrukčne niekde na úrovni B1A a s avionikou B1B a podľa optimistických odhadov bude výroba obnovená v roku 2023. Naproti tomu, v rovnakom roku by bolo možné predpokladať prvý let prototypu PAK-DA a v tom prípade už vôbec nedáva zmysel, aby tá istá továreň popri PAK-DA obnovovala produkciu Tu160. Iba ak PAK-DA ešte stále vôbec neexistuje ani len na papieri a príliš sa s ním nepočíta.

avatar
Muž, co zírá na kozy Datum: 19.06.2015 Čas: 21:19

m164: Máte nějaký relevantní zdroj ohledně vašeho tvrzení, že čerstvě avizovaný nákup padesáti Tu-160M byl zrušen?

Mimochodem mezi řádky tato akvizice naznačuje, že se realizace PAK-DA posouvá na mnohem vzdálenější časové období, protože těžko by najednou rusové šli do nových Blackjacků v takovém počtu, kdyby plánovali zavedení nového bombardéru v horizontu deseti let.

avatar
m164 Datum: 19.06.2015 Čas: 17:33

Agronaut.CZ:

Len mi vysvetlite, kde na to zoberú kapacity. Myšlienka podpory domácej produkcie znie pekne, ale buďme realisti. Ešte nedávno Kremeľ prehlásil, že plánuje obnoviť produkciu Tu160 a hneď bol zmietnutý zo stola, že to nie je reálne, pretože nemajú ani len dostatok ľudí. Nemyslím si, že by Tupolev stihol vyrábať navyše ešte aj ďalšie dopravné lietadlá, keď už teraz má problém so štyrmi desiatkami nových bombardérov.

Podotýkam, že majú okrem iného na pláne množstvo modernizačných programov, ktoré taktiež nestíhajú a tiež už stávajúce objednávky, ktoré potrebujú vybaviť.

avatar
Argonaut.CZ Datum: 19.06.2015 Čas: 16:38

Pocitam, ze spise podpori domaci vyrobce - Iljusina a Tupoleva.

avatar
CerVus Datum: 19.06.2015 Čas: 15:37

Argonaut.CZ: A proč by si je Rusko nevzalo. Oni stále na Ukrajině nakupují co jim ta umožní (co naschvál nezařadila do zákazu vývozu). Navíc co Rusko nevyrábí samo to si prostě musí opatřovat ze západu. A západ je v tomhle směru i Ukrajina.

avatar
m164 Datum: 19.06.2015 Čas: 11:52

Tom90: Spomínal som hlavne rýchlosť stúpania z nulovej výšky. Kým prúdový motor vzlietne a dosiahne 90% svojho výkonu, stroj s vrtuľovým už bude podstatne vyššie, pričom v bojových podmienkach sa jedná najdôležitejšou fázu. Najzraniteľnejšie je lietadlo pri pristávaní a vzlietaní. Samozrejme hovorím o ideálnom scenári porovnateľných strojov len s rozdielnymi motormi, svoju rolu tiež hrá samotný výkon v pomere k hmotnosti lietadla, jeho tvar, náklad, ovládacie prvky, dokonca i elektronika a podobne.

Čo sa týka ovládateľnosti pri nízkych rýchlostiach - pri manévroch blízko stall speed hrá svižnosť motora veľmi dôležitú úlohu. Ak chcete urobiť prudší manéver, musíte adekvátne zvýšiť rýchlosť, inak spadnete, rovnako ak začnete strácať zdvih, potrebujete čo najrýchlejšie zvýšiť rýchlosť a nízko nad zemou klesanie nie je možné. Akcelerácia prúdových motorov pri nízkych rýchlostiach nie je taká výrazná ako pri vrtuľových - opäť hovorím o porovnateľných strojoch a svoju rolu zohrajú veci ako náklad, tvar lietadla, hmotnosť a podobne, čiastočne i typ prúdového motora. Preto je pri vrtuľových strojoch viac priestoru pre chyby a riskantné manévre a možností riešenia situácií. Situácia, ktorá by pri prúdovom stroji znamenala katastrofu sa pri vrtuľovom môže ešte dať zachrániť.

Samozrejme mám iba obmedzené znalosti a môžem sa mýliť, no myslím, že podstata bola vystihnutá. Taktiež existuje početné množstvo rôznych druhov prúdových motorov, ktoré sa správajú v rôznych situáciách odlišne.

avatar
Deutschmann Datum: 19.06.2015 Čas: 10:54

Tom Máte pravdu, pouze pokud srovnáte stejně výkoné motory tak proudový má nasávací plochu 1m2 a turbovrtulový pouze 0,1 m2, takže riziko nasátí nečistot je nesrovnatelně menší.

avatar
Tom90 Datum: 19.06.2015 Čas: 10:42

m164: Urcite je pravda, ze proudovy motor ma pomalejsi odezvy a nejakou dobu trva nez nabehne na plny vykon. Zaroven je pravda, ze proudovy motor je citlivejsi na znecisteni apod, nicmene dneska se pouzivaji turbovrtulove motory, ktere kompresor a dalsi komponenty jako proudovy motor obsahuji taky, takze muze dojit k poskozeni turbovtruloveho motoru taktez. Nicmene nesouhlasim s tim, ze stoupaci rychlost je ovlivnena typem pohonu.Stoupaci rychlost je dana prebytkem vykonu a je jedno jaky typ pohonu to je.Stejne tak ovladatelnost letounu nezalezi na pohonu, ale na rychlosti jakou letoun leti a jak jsou ucinna kormidla pri te dane rychlosti.

avatar
m164 Datum: 19.06.2015 Čas: 09:48

Problematika prúdových vs. vrtuľových lietadiel sa dosť rozoberala na Slovenských diskusiách, keď sa riešil nákup C27J.

V prvom rade je nutné si určiť, aký účel má stroj primárne zastávať. V prípade taktického použitia je vrtuľový neporovnateľne lepší. Motor má veľmi svižnú odozvu, čo okrem iného uľahčuje vzlet v bojových podmienkach a na veľmi krátkych vzletových plochách. Tiež je dôležitá rýchlosť stúpania z nulovej výšky, teda hneď po vzlete, kde opäť hrá dôležitú rolu vrtuľové lietadlo. Výška letu rovnako ako maximálna rýchlosť nehrajú priveľkú úlohu pri taktickom nasadení, dôležitejšie je, ako rýchlo sa dostane lietadlo čo najďalej zo zóny ohrozenia a koľko času v nej strávi. Prúdový motor potrebuje dostatočný čas a priestor na to, aby dosiahol najefektívnejší chod. Vrtuľový motor dokáže v momente "otočiť" chod z maximálneho výkonu vpred na maximálny výkon vzad, v momente "prerušiť" chod motora a následne opäť prejsť na maximálny výkon. Prúdový motor dosahuje najlepší výkon a (katalógové) vlastnosti napríklad niekde okolo 500-700km/h vo výškach 6000-8000m. Na záver netreba opomenúť, že vrtuľový stroj je vďaka týmto rozdielom taktiež podstatne lepšie ovládateľný v nízkych rýchlostiach, čo je taktiež dôležité pri pristávaní a pri vzlietaní, ale napríklad aj pri prerušení pristávania.

Rovnako je motor vrtuľového lietadla odolnejší a relatívne málo náchylný na poškodenie na rozdiel od veľmi krehkého prúdového motoru. Prúdový motor je ideálny pre strategické prepravné letectvo, kde dosiahne svoju ideálnu výšku, rýchlosť a následne efektívne dopraví náklad na určené bezpečné miesto. Vrtuľový stroj je zas naopak ideálny pre nasadenie do bojovej zóny. Taktiež je tu otázka komplexnosti údržby a logistiky pri prúdovom a pri vrtuľovom lietadle.

Najlepšia otázka znie (Modelová situácia na reálnom príklade):
Ak máte na výber, ako vojak sa chcete dopraviť z Kyjeva na Donecké letisko o 5 minút rýchlejšie alebo chcete čo najrýchlejšie vyhodiť náklad na poli pri letisku a čo najrýchlejšie vypadnúť z dostrelu?

avatar
Shania Datum: 18.06.2015 Čas: 21:39

skelet: tady máš diskuzi o motorech C-130

http://www.reddit.com/r/explainlikeimfive/comments/1kscqz/eli5_why_does_the_lockheed_c130_hercules_still/

O dopravních letadlech toho moc nevím, ale C-130 je hodně univerzální letadlo, s velkým množstvím modifikací širokého operačního nasazení.

možnost přestat a startovat na krátkých drahách je taky plus. Nevím jestli to ty ostatní letadla taky dokáží.

arr