Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Rusko-běloruské cvičení Zapad-2017: Úhly pohledu

Včera skončilo obří rusko-běloruské cvičení ... Více

Námořní technika

Úpadek Royal Navy: bez protilodních střel a bojových letounů

Datum přidání 13.09.2017    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 40 komentářů    autor autor: Michael Myklín

V roce 1939 v předvečer druhé světové války se Britské královské námořnictvo (Royal Navy) mohlo pyšnit více než 332 válečnými plavidly, včetně sedmi letadlových lodí, 66 křižníků nebo 184 torpédoborců. Na konci války v roce 1945 počet stoupl na 553, ale od té doby početní stavy námořnictva neustále klesaly a v posledních letech dosáhly absolutního dna. 

Foto: Výsadková doková loď třídy Bay následovaná torpédoborcem Type 45. Typická sestava Královského námořnictva v Perském zálivu; větší foto / OGL

 

Dva roky prázdnin a minimálních bojových kapacit

Dnešní královské námořnictvo s celkovým počtem 77 lodí je jen stínem své někdejší slávy. Pouze 19 lodí lze přitom klasifikovat jako hladinové válečné lodě. Jedná se o šest moderních torpédoborců Type 45 (třída Daring) a 13 stárnoucích fregat Type 23 (třída Duke).

 

Flotilu doplňuje 12 jaderných ponorek v podobě čtyř zástupců raketonosné třídy Vanguard, tří starších útočných ponorek třídy Trafalgar a tří novějších útočných ponorek třídy Astute.


Vzhledem k tomu, že minimálně polovina plavidel je vždy v doku, takto nízký počet plavidel je na absolutní hranici schopností plnit úkoly deklarované v Národní bezpečnostní strategii 2015.


Nízký počet lodí ale není jediný problém. Britská admiralita musí od roku 2018 překlenout minimálně dvouleté období, během kterého bude námořnictvo postrádat dvě kritické platformy. Vrtulníkové výsadkové/letadlové lodě a protilodní střely.


Vrtulníková výsadková loď HMS Ocean byla do služby zavedena v roce 1998 a v současnosti jde o vlajkovou loď britského námořnictva. Mezi lety 2013-14 prošla modernizací za 68 milionů liber (dvě miliardy Kč) a hned na to byl oznámen plán pro její vyřazení ze služby v roce 2018, z důvodu úsporných opatření.


I když jde při dnešní nutnosti námořnictva bojovat o každou libru o ne zcela nerozumný krok, načasování nemohlo být horší.

 

Po vyřazení Britskému námořnictvu zůstanou jen dvě výsadkové lodě třídy Albion, které ale pojmou maximálně dva až tři vrtulníky. V Royal Fleet Auxiliary, podpůrné složce britského královského námořnictva, pak zůstanou ještě tři výsadkové dokové lodě třídy Bay (jeden až dva vrtulníky).

 

Historicky největší letadlová loď královského námořnictva, HMS Queen Elizabeth, bude do aktivní služby uvedena až v roce 2020, což vytváří minimálně dvouleté okno, během kterého bude Spojené království připraveno o letecký prvek svých námořních sil.

 

Otazník se také vznáší nad zavedením očekávaných víceúčelových letounů F-35B (verze schopna krátkého vzletu a vertikálního přistání), které mají z HMS Queen Elizabeth operovat.

 

Video: HMS Ocean / YouTube


Každá ze dvou plánovaných lodí stejnojmenné třídy (druhou bude HMS Prince of Wales) má mít na palubě 12-24 kusů F-35B i přes to, že loď podobné velikosti (výtlak 70 600 tun) má prostor až pro 48 letounů.


Pro porovnání, americké letadlové lodě nevyplouvají bez alespoň 60 letounů na palubě. Prvních 42 strojů F-35B vstoupí do Royal Navy do roku 2023, takže do skutečně operačního stavu se britské letadlové lodě mohou dostat až v polovině dvacátých let.


Druhým, možná ještě vážnějším nedostatkem, je vypršení životnosti protilodních střel GWS 60/Harpoon Block 1C v roce 2018 a lehkých protilodních střel Sea Skua, odpalovaných z vrtulníků, v březnu letošního roku. Ač to může znít neuvěřitelně, královské námořnictvo nebude mít až do roku 2020 schopnost boje proti hladinovým plavidlům na střední až delší vzdálenost a bude moci spoléhat jen na námořní kanóny ráže 113 mm s dosahem 27,5 km.

 

Až v roce 2020 budou zavedeny lehké protilodní střely Sea Venom (30 kg hlavice a dosah 20 km) a Martlet (3 kg hlavice a dosah 5 km), obě odpalované z vrtulníků. Námořnictvo bude ale stále postrádat těžší protilodní střely.

 

Mezi potenciální adepty na nové střely patří například norská NSM (Naval Strike Missile) s 410 kg hlavicí a 185 km dosahem. V březnu 2017 začaly Spojené království a Francie s programem FC/ASW (Future Cruise/Anti-Ship Weapon), který však konkrétní produkt nabídne až do v roce 2030.

 

Video: Letadlová loď HMS Queen Elizabeth. / YouTube

 

Zajímavou možností by mohla být i nová americká protilodní střela AGM-158C LRASM (Long Range Anti-Ship Missle). S cenou až milion dolarů za kus bude LRASM pravděpodobně mimo rozpočtové možností královského námořnictva.


Právě rozpočtové škrty jsou hlavní příčinou potíží, se kterými se admiralita řadu let potýká. Zatímco v roce 1988 dávala Británie na obranu 4,1 % HDP, v roce 2016 šlo o 2 % a někteří navíc tvrdí (například think tank International Institute for Strategic Studies), že tomu tak bylo jen díky “kreativnímu” účetnictví ministerstva obrany.


I přes to, že Británie disponuje pátým největším obranným rozpočtem ze všech zemí a v roce 2016 šlo o 44,8 miliardy liber (1,3 bilionu Kč), zdá se, že vynaložené peníze mají jen malý efekt. Konkrétně námořnictvo (a nejen to) je zmítané nedostatkem personálu, lodí, munice a náhradních dílů. V souvislosti s nízkým počtem plavidel jde o nepříjemnou kombinaci znemožňující plné nasazení.


Kvůli probíhajícím opravám na začátku roku 2017 například na moři celý jeden týden nebyla jediná britská útočná ponorka. Velkou výzvou bude i vytvoření eskortní flotily pro letadlové lodě, která by se měla skládat ze tří až čtyř fregat či torpédoborců, ponorky a zásobovacích lodí. Pokud budeme počítat s tím, že necelá polovina (devět plavidel) britských válečných lodí bude v docích a k dispozici bude deset lodí, eskortní flotila bude tvořit 30 až 40 % všech hladinových válečných lodí.


Další příklad ukazující tristní situaci v britských námořních sil je z roku 2014. Loď ruského námořnictva se přiblížila na 30 mil od skotských břehů a nejbližší dostupná britská válečná loď se nacházela až na jihu Anglie v Portsmouthu. Trvalo 24 hodin, než se dostala k ruské lodi a eskortovala ji z britských vod.


Ještě horší situace nastala v jižním Atlantiku na přelomu let 2015 a 2016. Poprvé za 34 let nebyla v regionu kvůli nedostatku námořníků jediná britská válečná loď, která by chránila Falklandské ostrov.

 

Video: Type 45 / YouTube


Nejistá budoucnost

Reakcí na rostoucí nejistotu kolem budoucnosti námořnictva bylo vydání dokumentu National Shipbuilding Strategy, který se snaží oslovit problém nedostatku válečných lodí. Kromě potvrzení nákupu 8 fregat Type 26 chce admiralita prosadit vývoj a stavbu pěti lehčích plavidel skrývajících se pod označením Type 31.


Má jít o lehce vyzbrojené fregaty či korvety, které budou hlídkovat na námořních trasách, kde není potřeba přítomnosti těžce vyzbrojených fregat a torpédoborců. Konkrétní design nových lodí nebyl rozhodnut.


Vzhledem k šibeničnímu termínu jejich zavedení do služby (2023) a nízké ceně 230 milionů liber (6,7 miliardy Kč) mezi odborníky existuje skepse o tom, zda se tyto parametry skutečně podaří naplnit.


Z předchozích řádků vyplývá, že královskému námořnictvu chybí především dostatečně průbojné vedení, které by dokázalo odolat politickým tlakům na snižování rozpočtu a stejně tak má značný problém se středně a dlouhodobým plánováním. Kombinace těchto faktorů způsobuje, že námořnictvo bude minimálně dva roky postrádat kritické kapacity v podobě vrtulníkových výsadkových/letadlových lodí a protilodních střel.


Jestli se námořním lordům a účetním ve Whitehallu podaří zvrátit úpadek kdysi nejmocnějšího světového námořnictva je však nejisté, i když současné koncepční dokumenty britské vlády slibují zastavení dalších rozpočtových škrtů.


Zda tento sentiment zůstane zachován i během budoucích jednáních o Brexitu, které se nepochybně dotknou i britské ekonomiky, bude zásadním faktorem rozhodujícím o budoucnosti Royal Navy.


Zdroj: Jane´s, UK Defence Journal, Reuters

 

 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
CerVus Datum: 19.09.2017 Čas: 14:05

S u Q lodí ale vůbec nepotřebuješ letadlové lodě. Stačí nějaká menší, rychlejší obchodní loď vybavená drony, která bude odpalovat křižující střely.
Pokud protivník nevyleze přímo na palubu a nezkontroluje ji, tak nemůže přijít na to, že to není další banda Thajců s Indickým kapitánem plavící se pro mrzký peníz.

Kdežto, když předěláš loď pro použití letadel, tak to protivník celkem snadno zjistí.
Přestavěna CVE, bude navíc potřebovat podobnou ochranu hladinových lodí jako klasická CV. Nebo každopádně ji za prdelí budou muset plout alespoň dvě AGEIS fregaty a pod vodou hlídat ponorka.

avatar
Ultramarinus Datum: 19.09.2017 Čas: 13:03

Myslím, že z hlediska obrany nosiče i svazu je dnes MNOHEM důležitější aktivní obrana, než co jiného.

Kradmost je v dnešní době družic (které vidí v IR i opticky, tudíž radarová "stealth" se může jít klouzat) nemožná a nedá se aplikovat na letounovku, o to méně na celý svaz.

Úhybné manévry, nebo ujetí střele je díky číňanům skoro nemožné, pokud tedy nebojujete proti někomu kdo nemá v daném místě dostatečné pokrytí protilodními prostředky a zároveň nemá balistické nosiče.

Pasivní obrana je v dnešní době pasé. Postě nevytvoříte dostatečně silný pancíř, aby vydržel opakované zásahy hypersonickými (nebo balistickými) nosiči atomových zabijáků flotil a zároveň umožňoval lodi plovat a pohybovat se.

Aktivní obrana softkill dělá co jde, ale v konečném důsledku je to jenom jedna z obran lodě a nedá se na ní cele spolehnout, obzvlášť pokud nepřítel používá munici, kterou se stačí trefit i několik stovek metrů vedle, aby pořád vyhladila celou flotilu.

Aktivní obrana hardkill - protivesmíroné zbraně, patrioty, phalanxy a usilovná modlitba. A upřímě si myslím, že tento bod je o hodně více potřebný, než rychlost lodě.

logik: Vycházíš z předpokladu, že pozorovatelé přestávají letadlové lodě na "X hodin" hlídat. V drtivé většině případů nepřestávají (protože nemusí) a program, jak je hlídat celosvětově není ani zas tak těžké vytvořit (pokud bys nechtěl plýtvat lidmi na průběžné hlídání). Situace, kdy některý z hlavních hráčů (potenciálních protivníků US), NEVÍ, kde má USNavy svazy s letadlovkami, je extra řídká a nepravděpodobná. U ponorek je to z pochopitelných důvodů trochu jinak, ale svaz s letadlovou lodí v čele se jentak "neztratí". Je prostě příliš nápadný na to, aby ho mohli pozorovatelé ovládající družice přehlédnout a příliš nákladný a nebezpečný, aby si protivníci US mohli dovolit jej přestat hlídat. Navíc otevřené, rychlé a synchronizované zničení všech letadlovek US by VÝRAZNĚ otřáslo ozbrojenou mocí US, o morálce civilních kruhů nemluvě. Zároveň je nepravděpodobné, že by US v následujících letech sehnalo dost vzdělaných a "správných" lidí na to, aby lodě dokázalo nahradit i v případě, že by na jejich výrobu byl materiál, peníze a kapacity. Loď bez posádky je k ničemu, ať už je ta loď sebelepší, sebevětší a sebelepší.

avatar
fenri Datum: 18.09.2017 Čas: 12:49

Logik: jenže ty střely zhusta nosí letadla a ponorky, o čínských balistických protilodních zbraních nemluvě.
A Brahmos ER má 400 km+ dolet a Zirkon bude mít cca 1000. Na to bude i 30 uzlů málo.
Tím nezpochybňuji význam rychlosti LL (už jen pro ty starty či pro rychlou reakci), ale zrovna v únikovém manévru proti hypersonickým střelám bych hlavní výhodu nehledal.

avatar
logik Datum: 18.09.2017 Čas: 12:31

Ultramarinus: nejde o ujetí hypersonické střele. Jde o to, že tu hypersonickou střelu musí někdo dopravit na dostřel od svazu. A v tu chvíli je rychlost velmi podstatná - můžeš se zdekovat (když jsi rychlejší než protivník), respektive s vzrůstající rychlostí roste poloměr, kde tě musí vyhledávat průzkum, když znali Tvojí pozici před X hodinama.

avatar
Ultramarinus Datum: 18.09.2017 Čas: 12:03

Pořád si myslím, že ujíždět hypersonické protilodní střele 30 uzly není o tolik lepší než 10ti uzly. A to i v případě, že by vůbec neupgradovali pohon. Navíc je směšně nepravděpodobné, že by si největší hráči nehlídali navzájem svazy letadlovek satelity a tím pádem nevěděli v podstatě IHNED, kde ty ("rychlé" - cca víc než 50km/h) cíle jsou. Ani bych se nedivil, kdyby neustále neudržovali alespoň 2 balistické střely s atomovými náložemi pro každý US nosič v pohotovosti s updatovanými polohovými údaji.

Btw minimálně část těch kontejnerů by šlo normalizovat a využívat i na jiných lodích (odsolování, záložní generátory, radary, bodová obrana, dílny, rozšíření ubikací, atd), nebo na pevných základnách, ze kterých by se daly rychle odvézt na místo, kde by byly potřeba (klidně letadlem). Mimochodem, možnost transportu personálu a klíčových komponentů letadlem po dílech, by z těch 50ti kilometrů za hodinu v reálu udělalo minimálně stovky kilometrů v hodině, protože "trup" by byl k dispozici skoro všude po světě (stačilo by ho jen koupit, nebo dokonce jen pronajmout).

Jediné 2 důvody, proč si myslím, že není kombinace závěsné plotformy lehčí než vzduch a senzorů dnes používána častěji je 1) fakt, že systém funguje na moři jako velmi účinný bleskosvod (přímý zásah bleskem prý nedělá doplerovskému radaru dobře). a 2) zatím trochu chybí zkušenosti s podobným systémem za pohybu na moři.

Naopak, při dnešní situaci je pro "velkého hráče" užitečnější vytvořit několik kontejnerových nákladů pro konverze kontejnerových civilních lodí, protože při otevřeném a plném souboji hlavních hráčů budou i letadlovky mizet jak pára nad hrncem (radioaktivním) a jejich přiměřeně efektivní náhrada je v krátkodobém horizontu jinak nemožná. Stejnětak když se objeví potřeba extrémě rychlého přejezdu lodě je snazší prostě převézt posádku a klíčové kontejnery letadly a trup s méně důležitými kontejnery pořdit ve spřáteleném přístavu v relativní blízkosti místa konfliktu.

Uznávám, že tankerový katamaran je trochu přespříliš, ale myslím, že základní koncept kontejnerové "letounovky" má zásadní výhodu lodě Q - nečekaný první úder. Běžné letadlovky by se dneska proti číně, nebo i rusku možná nedostaly ani k tomu.

avatar
Luky Datum: 16.09.2017 Čas: 10:48

větší kapacita se dá taky řešit zmenšením .... teď celkem nově provozují MQ-8 Fire Scout (A a B verze jsou malé)

avatar
fenri Datum: 15.09.2017 Čas: 19:20

Docela mne překvapuje, že lodě s sebou netahají upoutané balony osazené radary a elektrooptikou. Horizon by se jim notně posunul, za pár šupů...

avatar
Luky Datum: 15.09.2017 Čas: 18:24

Může vám to třeba připadat jako blbost, ale tenkrát ze článku myslím plynulo, že nejvyšší bojovou hodnotu na lodi mají vrtulníky. Celkem logicky - sebevyšší radarová nástavba má omezený dosah. Takže vrtulník je předsunutou platformou jak pro vyhledávání cílů, tak pro odpal ASM. V ASW to na něm tedy dost stojí a v ASUW ještě více. Pro vyhledávání ponorek jsou vrtulníky zásadní. Čím víc je jich k dispozici, tím se pokryje větší prostor. Jenže vrtulníky zabírají hrozně místa....

Takže vybereme dobrou kapacitní a rychlou loď, vytůníme ji konťákama a máme účinný systém. A to i jako nosič křídlatých střel, které kupodivu také zabítají hrozně moc místa :) S příchodem F-35 lze mít na prostorné lodi i vlastní nadzvukové letectvo. Takových šest letadel je už slušná síla.
Transportní lodě mají obří kapacitu, ubytovat vojáky klidně v útulném podpalubí navíc není žádný problém. Jde o to, že to v civilní verzi prostě nepotřebují. Nebudou přeci platit zbytečný námořníky (jde jim o náklad, ten vydělává)...
Rusové si mimochodem z konťáků staví obří základny za polárním kruhem, můžou si na železnici nebo kamionech převážet rychle rozvinutelné špičkové a dalekonosné SAM a ASM (např. Bastion) systémy.

S modifikovanými obřími civily mimochodem koketovali i Amíci. Máte tásk force a musíte ji pořád zásobovat. Odpálíte slavu Tomahawků a už zase složitě dozbrojujete na houpajícím moři. Tak zase chtěli udělat z té kontejnerové lodě obří nosič, který by je i odpaloval. Jenže si spočítali, že ten náklad by o dost převyšoval cenu celé lodě, tak se jim to myslím nechtělo koncentrovat.

avatar
CerVus Datum: 15.09.2017 Čas: 17:12

Jura: Ale já tu nikde nepsal nic o kontejnerech.Jen, že dává smysl použít trup kontejnerové lodě jako základ pro pomocnou letadlovku. Když posuneš nástavbu na stranu, položíš na ní normální letovou palubu přidáš dva výtahy tak z toho máš krásnou "levnou" platformu pro použití F-35. Ty nepotřebují katapult. Maximálně tam přidáš malý skokanský můstek.

avatar
Jura99 Datum: 15.09.2017 Čas: 16:20

CerVus: nevidím žádnou výhodu vyrobit a někde uskladnit X stovek kontejnerů, které v sobě budou ukrývat všechny funkce letadlové lodi a v případě krize je nahodit na kontejnerovou loď, na které se stluče letová paluba. To by nemohlo dobře fungovat a nemohlo by to být nějak zvlášť levné a posádka by už vůbec nemohla být z toho chaosu spokojená a secvičená. Také to že americké LL mají jaderný pohon a tedy nezávislost na zásobování. Je to prostě naivní nápad, asi jako udělat BVP z kamionu (těch taky jezdí ne?), svařením korby z plechů.

avatar
CerVus Datum: 14.09.2017 Čas: 21:39

Tady to je spíše dané tím, že tou největší ochranou, který svaz letadlové lodě má je jeho rychlost. Tohle se očividně ještě od války nezměnilo jelikož se přesně tohle řešilo v článku o případném střetu USA a Číny v Jihočínském moři. Jakmile protivník odhalí pozici, tak v době supersonických proti-lodních střel není otázka jestli, ale kdy letadlovou loď potopí.
Proto je nápad na katamaran ze dvou kontejnerových lodí hloupost. Bylo by to neohrabané monstrum, které by nešlo netrefit. Ona ta rychlost kontejnerových lodí není takový problém, když se použije vhodná loď jako základ. Jedna z největších - Cosco Guangzhou dokáže pelášit 25 uzly. Queen Elizabeth zvládne jen o uzel více.
Ono i když by taková loď měla jen třetinovou bojovou hodnotu proti klasické CV, tak na projekci moci, doprovody, ochranu lodních cest by měla téměř stejný efekt jako plnohodnotná loď.

avatar
MALI Datum: 14.09.2017 Čas: 19:32

To Ultramarinus:
Uvědomte si prosím, že letadlová loď (nebo obecně jakýkoliv Carrierr) pluje vždy ve svazu (Task Force) a svaz může plout jen takovou rychlostí, jakou pluje jeho nejpomalejší loď. Je dost rozdíl, jestli plujete rychlostí 10, nebo 30 uzlů, minimálně v tom, že Vám bude přesun na několik tis. km trvat 3x tak dlouho. A v současném ozbrojeném konfliktu může být i jeden den někdy "sakra" dlouhá doba.

avatar
Arassuil Datum: 14.09.2017 Čas: 16:50

Radovan: U torpédoborců Type 45 je možnost nainstalovat dalších 12 VLS Mk. 41, které mají možnost pojmout i Tomahawky... Všechno je jen otázka peněz. Co si ale pamatuju, zhruba v době, kdy byly Type 45 zaváděny do služby se objevovaly "zaručené" zprávy, že US NAVY plánovalo postupně vyřadit Tomahawky ze služby s tím, že po 2015 se přestanou vyrábět... Třeba si Britové řekli, že jim to za to nestojí...

avatar
Radovan Datum: 14.09.2017 Čas: 15:20

No ten několikaletý výpadek v protilodních střelách a v letadlech je problém a těžko pochopit, proč třeba to vypršení životnosti Harpoonů nechalo dojít tak daleko. Ale na druhou stranu mají (torpédoborce) nebo budou brzo mít (letadlovky) velice moderní hladinové loďstvo, u torpédovců uvažují ještě o dostavbě dvou lodí. A budou mít 7 ponorek, které dokážou nasypat desítky Tomahawků na nepřátelská letiště, přístavy, základny 1500 km daleko. Což je parádní odstrašující schopnost, kterou Royal Navy před několika desítkami let neměla. Jen se divím proč Tomahawky nedají i na nějaké torpédoborce nebo fregaty, tak jako Rusové u svých střel.

avatar
Ultramarinus Datum: 14.09.2017 Čas: 15:14

Jura99 - Proč řeším - viz Torpédoborec versus obchodní loď níže.

Ony se vyrábějí i kontejnery ubytovací, se zbraněmi (včetně obranných), skladovací, a kdovíkolik dalších. Co se týká katapultu, EM katapult by mělo být možné rozdělit na segmenty a uložit pro transport (například do IZO standardních kontejnerů)...

Rychlost letadlové lodě je zábavným elementem, ale při jejím "dostřelu" a při rychlostech balistických střel a těžkých bombardérů (kteréžto prostředky by byly použity na její vyprovození do věčných lovišť), záleží na rychlosti lodě samé poměrně málo. Existuje kontejner i se zařízením na odsolování vody a kontejner s přídavnými generátory. Nová technologie je výroba paliva pro stíhačky z mořské vody.

arr