Tank Leopard 2 pro Armádu ČR. Zítra bude pozdě

Armáda ČR po roce 2025 začne řešit náhradu tanků ... Více

Slavný výrobce stíhaček MiG je v klinické smrti

Podle ruských médií Sjednocená letecká korporace ... Více

IDET 2017: Taktická vozidla pro Armádu ČR

Armáda České republiky plánuje vyměnit flotilu ... Více

Český vojenský jaderný program – sci-fi s reálným základem

Hned v první větě této práce považuji za vhodné ... Více

Námořní technika

US Navy: Hlavní nástroj americké dominance posiluje

Datum přidání 05.02.2017    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 35 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americké námořnictvo (US Navy) plánuje rozšířit flotilu bojových plavidel na 355 lodí a ponorek. Větší počet bojových plavidel umožní udržet americkou vojenskou dominanci ve světě po následující dekády.

Foto: Trojice úderných svazů letadlových lodí - USS John C. Stennis CSG; USS Carl Vinson CSG; USS Abraham Lincoln CSG; větší foto / U.S. Navy

 

Díky americkému námořnictvu, resp. především díky úderným svazům letadlových lodí CSG (Carrier Strike Group), dokážou Spojené státy vysílat a udržovat značnou vojenskou sílu kdekoliv na světě. Jak jsme již uvedli v článku Krize letadlových lodí: Šíření americké vůle ohroženo?, tato schopnost globální projekce vojenské síly je klíčovým nástrojem k šíření a vnucování americké politické vůle po celém světě.


Americké námořnictvo ale hraje také klíčovou roli při ochraně americké námořní obchodní dopravy. Jen pro představu - USA exportují okolo 40 % a importují 50 % produktů pomocí lodí. Například v roce 2010 v amerických přístavech kotvilo více než 60 000 obchodních lodí (35 % tankerů) s tonáži větší než 10 000 t. Celkově Spojené státy ročně vyvezou zboží za cca 2 bilionů dolarů, z toho 38 % pomocí lodní dopravy. 


Díky unikátní roli je právě americké námořnictvo, ale i námořní pěchota (US Marine Corps), nejvíce protěžovanou složkou v Ozbrojených silách Spojených států.


V minulých letech se počet lodí amerického námořnictvo pohyboval mezi číslem 270 až 290, podle toho, jakým tempem byly staré lodě vyřazovány z provozu, a nové zaváděné do služby. V tuto chvíli (podle NAVSEA Shipbuilding Support Office US Navy) provozuje 274 lodí. Jádro americké flotily tvoří 10 letadlových lodí třídy Nimitz a 9 obojživelných útočných lodí Wasp/America.


Letadlové lodě slouží jako námořní základna pro bojové letouny/vrtulníky amerického námořnictva, obojživelné útočné lodě jako mobilní základna pro letecké a obojživelné jednotky americké námořní pěchoty.

 

Mezi klíčová plavidla amerického námořnictva dále patří devět obojživelných výsadkových lodí (USS Austin, USS San Antonio), 22 křižníků Ticonderoga, 62 torpédoborců Arleigh Burke a jeden torpédoborec USS Zumwalt. Kromě toho Američané provozují 14 ponorek (Ohio) jako nosiče jaderných střel a 57 jaderných útočných ponorek (Virginia, Seawolf, Los Angeles).


Video: Americké námořnictvo ukazuje svaly v Jihočínském moři (březen 2016); / YouTube

  

Již v roce 2012 americké námořnictvo požadovalo rozšíření flotily na 308 bojových lodí. "Se silnou podporou Kongresu a důsledným dodržením dlouhodobého plánu stavby lodí v období let 2009 až 2016, síla námořnictva v roce 2021 jistě vzroste na 308 plavidel," uvedl  na začátku minulého roku asistent tajemníka námořnictva Sean Stackley a zástupce náčelníka námořních operací viceadmirál Joseph Mulloy v písemném prohlášení pro americký senát.

 

V prosinci minulého roku ale v předvolební kampani současný americký prezident Donald Trump slíbil rozšíření americké flotily až na 350 lodí. Důvod je prostý - Trump slibuje pragmatičtejší a asertivnější přístup v prosazování amerických zájmů ve světě. Pokud pomineme ekonomické/politické nástroje, tak právě silné americké námořnictvo je hlavní vojenský nástroj v prosazování amerických zájmů ve světě. Americké námořnictvo přitom musí čelit stále rostoucím schopnostem potenciálních protivníků.

 

Ve stejný měsíc pak velení amerického námořnictva představilo plán zvýšení americké flotily na 355 lodí. Podle nového plánu má americké námořnictvo provozovat 12 letadlových lodí, 104 křižníků a torpédoborců, 52 fregat/LCS, 66 útočných ponorek a 12 ponorkových nosičů jaderných střel.

 

Hlavní oblasti působení amerického námořnictva jsou všechny klíčové obchodní trasy (zejména ty, které může protivník snadno přehradit), Střední východ, Středozemní moře, Karibik, obě pobřeží USA, Jihočínské moře, atd.

Současná a požadovaná struktura amerického námořnictva

Typ lodi

Současnost (odkaz)

Plán 2012

Plán 2016

Letadlové lodě

10

11

12

Velké bojové lodě

86

88

104

Malé bojové lodě

20

52

52

Obojživelné válečné lodě

31

34

38

Útočné ponorky

52

48

66

Ponorkové nosiče řízených střel

4

0

0

Ponorkové nosiče jaderných střel

14

12

12

Expediční rychlé dopravní lodě

10

10 

Bojové logistické lodě

29

29

 32

Expdiční plovoucí základny

1

3

6

Velicí a podpůrné lodě

19

21

23

Celkem

274

308

355

 

Americké lodě lodě rovněž slouží jako základny pro operace americký sil ve vnitrozemí, například při záchraně rukojmí nebo při protiteroristických operacích.

 

Takové navýšení počtu lodí nebude ale vůbec snadné. Podle pár dní staré zprávy Navy Force Structure and Shipbuilding Plans:Background and Issues for Congress Výzkumné služby amerického Kongresu (Congressional Research Service), i když americké loděnice budou pracovat o 50 % rychleji, dosáhnutí požadovaného počtu lodí je reálné až v roce 2030 a ponorek dokonce ještě později. Je třeba vzít na vědomí, že bude nutné nejen navýšit počet lodí/ponorek, ale nahradit i postupně vyřazovaná plavidla.

 

Dodatečné výrobní náklady se podle zprávy pohybují okolo 5 miliard ročně. Další miliony dolarů si vyžádají operační, servisní a personální náklady. Dále bude nutno přijmout a vycvičit na 15 000 nových námořníků.

 

Je zde ale samozřejmě také možnost nakoupit zahraniční lodě. Velká Británie jistě ráda poskytne americkému námořnictvo své torpédoborce třídy Daring (Type 45) nebo fregaty třídy Duke (Type 23).


Dlužno dodat, že 355 lodí je pouze požadavek amerického námořnictva, který nemusí vůbec odpovídat výrobní a finanční realitě Spojených států. Nicméně námořnictvo se nyní může spolehnout na silnou podporu z Bílého domu. 


Zdroj: Breaking Defense

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Maximus Datum: 09.02.2017 Čas: 08:50

Sokrates: Bojové nasazení B-2 dosud byl jen "vyšší level" cvičení, kde nikdo soudný nebude zbytečně riskovat cenné letadlo.

Hlavním účelem B-2 a v budoucnu B-21 je v případě potřeby pronikat sofistikovanou PVO Ruska, Číny, Iránu, KLDR, etc. za situací, kdy nebude možné těmto letadlům zaručit takovou podporu jako při dosud prováděných "cvičných letech".

B-2 a B-21 mají v této situaci daleko větší šanci přežit mise, které by pro klasické strategické bombardéry (B-1B a B-52) byly sebevražedné.

Navíc tyto letadla nutí protistranu rovněž investovat nemalé částky do protiopatření, které nemohou být z principu nikdy 100%.

avatar
Sokrates Datum: 09.02.2017 Čas: 07:55

Shania, KOLT, Maximus:

Shania, ak sa požiadavky na armádu zvyšujú a zníži sa rozpočet, tak sa to niekde odrazí. Toto chápe aj malé dieťa a chápe to aj kongres. Ale americká ekonomika posledné roky nie je v takej kondícii, aby si mohla dovoliť financovať existujúcu techniku, množstvo nových projektov a nikdy nekončiace dobrodružstvá ďaleko za hranicami ich krajiny a ďaleko za potrebou upevňovania bezpečnosti USA. Môžme sa zhodnúť, že na toto máme odlišný názor a nikdy sa nezhodneme. :-)

Páni, keď hovoríte, že B-21 musí byť vyvinutý namiesto B-2, pretože dnes tam treba dať nové technológie, tak ja s tým plne súhlasím. Problém ale je, že návrh od Northropu vyrobiť ďalších 40 lietadiel, bol na stole už od roku 2001. A to mala B-2 za sebou 4 roky služby a svoje prvé nasadenie (v Kosove). Preto mi príde nelogické tvrdiť, že výsledkom dôvery v B-2 je vývoj B-21. B-2 v dnešnej podobe už nik nedôveruje a nový bombardér musí reflektovať požiadavky modernej PVO. A ako vraví Shania, B-2 bude musieť byť poriadne zmodernizovaný, aby prežil nasledujúce desaťročia.
Je otázne, nakoľko USAF verí v schopnosti B-2 preniknúť nepriateľskou PVO bez pomoci ných prostriedkov. Faktom je, že v každom konflikte proti krajine v PVO boli bajskôr použité Tomahawky, desiatky prostriedkov REB, SEAD, atď. Podobne to bolo vo vojne v Kosove, ktorú zmieňuje KOLT. Lietali tam Hornety, F-15, F-16, A-10, F-14, EA-6B, AMX, Tornada, Super Étendard, Mirage 2000. Hneď prvú noc zostrelili Migy-29 a na druhý deň ďalšie dva. Rovnako drvili srbskú PVO.
Jedinou výnimkou, kedy lietadlám B-2 nebola vyčistená cesta je vojna v Afganistane. Ale v tomto prípade hovoria americké správy jasne, PVO je tak slabá, že nie je dôvod na ďalšie použitie stealth lietadiel.
Pochybujem, že nasadenie konvenčných síl pred pár týždňami by zvýšilo riziko odhalenia. ISIS nevie predvídať ani nálety v Sýrii a Iraku, kde je táto organizácia najsilnejšia.

avatar
Shania Datum: 08.02.2017 Čas: 11:37

Sokrates: viz můj příspěvek v článku: Servisní noční můra: Dvě třetiny stíhaček F/A-18 není bojeschopných.
Myslím, že jen USMC nějak sdílí budget s USN, US ARMY a USAF jsou oddělené rozpočty.

B-2 je klasická oběť konce studené války, o zdroje vůbec nešlo, jen o vůli je poskytnout. Navíc to způsobilo tu obrovskou papírovou cenu za kus.
Poznámce se superhornetem nerozumím?

Problém není ve finančních možnostech, nebo nějakém přecenění sil ale o tom co se po ozbrojených složkách chce aby dělali a k tomu jakým jim poskytnou rozpočet. Takže když se požadavky zvyšují a při tom dostanou škrty, tak ej tu problém udržet techniku a lidi v provozu. Takže buď vrátí rozpočty na původní úroveň, nebo sníží požadavky. Poslední věc co US zadlužuje je armada, ti by v první řade potřebovali reformu zdravotnictví a dalších věcí co je doslova vysávají.

B-2 má být ve službě po boku s B-21 do 2050 a dostat pořádné modernizace.

To proč se prostě nevyrobí nové B-2 a místo toho se investuje do B-21 je z důvodu, že pokroku v technologiích a hlavně snížení nákladů na údržbu, B-21 nemá ani zdaleka tak vysoké požadavky jako měla B-2 v době vzniku. Je menší a můžou jich tak mít víc.

F-117 jasně ukázali, že dokážou operovat v prostoru s hustou PVO a silným letectvem… Jedné přeletěli dva MIg-29 100m nad hlavou, a jedna v Srbsku byla mezi mig29 a F-15 když po sobě stříleli…

B-2 je na tom několikanásobně líp, se schopností detekovat a vyhnout se hrozbám a přímým spojením na špionážní satelity, což F-117 neměla.

Je zásadní rozdíl v tom, že průnik podpoříš tomahawky zničením klíčových bodů v obraně a otevřeš si tak cestu a podporou pro konvenční útok, kdy budeš potřebovat desítky strojů od REB po tankery, eskortu, diverzní sily, SEAD, klamné cíle atd… navíc je obrovský až nemožný problém koordinovat větší počty strojů a udržet je ve formaci…. Ty náklady jsou naprosto někde jinde.

To že B-21 je stealth strategický bombardér k proniknutí přímo do vzdušného prostoru nepřítele by mělo stačit k tomu, že tomu konceptu minimálně USAF věří.

Ta akce v Libyi byla taky s TOT (time on taget) 10s… Navíc je tu reálná možnost, že u konvenčních strojů by dostali teroristi echo… po cestě je příliš mnoho lidí co je vidí… Minimálně můžeš počítat s tím. Že základny v Evropě jsou monitorované. B-1 by to asi zvládli taky, ale s větším rizikem odhalení a pokud se nepletu, letěli by z US taky.

avatar
KOLT Datum: 08.02.2017 Čas: 09:00

Jen drobná poznámka – B-2 létala i nad Srbskem při válce v Kosovu. Ne, že by Srbové toho času měli nějak silnou PVO, ale přecijen ji měli, dostali i jednu F-117 (byť shodou okolností, kterou ovšem dobře využili). Takže tak úplně bez zkušeností v tomto ohledu nejsou. Nehledě na to, že z vlastních cvičení asi tak trochu tuší, co B-2 dokáže. A že ji nechtějí znovu vyrábět, ale postaví raději nové letadlo, mi nepřijde nikterak nelogické. Ono i znovurozjetí výroby F-22 je na hranici smysluplnosti (pokud nedojde k válce). U B-2, která je ještě o generaci starší, by to už postrádalo smysl téměř úplně.

avatar
Maximus Datum: 08.02.2017 Čas: 07:35

To Sókratés: Co je B-21 jiného než prave evoluce B-2, s výrobou, vybavením a technologiemi odpovídajícím současnosti. Vždyť vývoj B-2 začal v roce 1981 a v roce 1989 vzlétl prototyp. B-21 je označován velením USAF spolu s F-35 a KC-46 za prioritní projekty příští dekády. Asi mají jinou představu a čísla k dispozici ;-).

avatar
Sokrates Datum: 07.02.2017 Čas: 22:49

Shania:
"USN a USMC nemá nic společného s rozpočtem USAF, bez B-2 by ty peníze námořníci stejně neviděli."
Nehnevaj sa, ale toto je ťažká demagógia. USN a USMC majú spoločné veľa - hlavne to, že ich zdroje plynú z jedného rozpočtu, t.j. rozpočtu USA. Kongres schvaľuje, akú sumu dostane každá z týchto ozbrojených zložiek. Ak spraví kongres nesprávne rozhodnutie a jednej pridá, pričom druhej uberie, tak jedna si môže dovoliť plytvať a druhá strádať. Vyber si sám, kde sa stala chyba. Či pri financovaní vývoja B-2, ktorých plánovali obstarať 127 kusov a nakoniec našli zdroje ledva na 21 (ten posledný vznikol horko ťažko úpravou prototypu). Alebo pri vývoji a nákupe Super Hornetu, ktorý im dnes stojí na zemi. Po 20 rokoch skúseností môžme smelo povedať, že USA precenili svoje finančné možnosti a dnes nemôžu naplno využívať ani jeden z týchto skvelých strojov.

"Článek je ale hlavně o kritice Trumpova rozhodnutí rozšířit flotilu a boj o peníze... Nemá to nic s polečného s tím, jestli si to můžou a nebo nemůžou dovolit"
Je úplne jedno, aká je nosná téma článku. Ja som ho priložil len preto, aby mi nikto nevytkol, že si tie čísla o uzemnených lietadlách vymýšľam. A naozaj to nemá nič spoločné s tým, že si to nemôžu finančne dovoliť? No tak si ešte raz prečítaj túto vetu a prelož si ju: Overall, more than half the Navy’s aircraft are grounded, most because there isn’t enough money to fix them. Na Slovensku, keď niekto nemá na niečo dosť peňazí, tak sa zjednodušene povie, že si to nemôže dovoliť. Čeština je pre mňa ako materinský jazyk a viem, že sa to u vás používa presne v tom istom kontexte. Tak nechápem, načo to chytanie za slovíčka.

"Vzhledm k tomu, že se rutině dělají přelety na tyto vzdálenosti, nestálo je to nic navíc."
Ak si pozorne čítal môj predchádzajúci príspevok, tak Ti musí byť jasné, že v tomto sa spolu zhodneme. Ja som len alergický na to, keď sa po svete šíri mýtus, ako je B-2 lacný bombardér a že bolo nevyhnutné ho kvôli silnej PVO nasadiť v tom alebo onom konflikte. B-2 je rozhodne fantastický bombardér, ale ešte NEBOL konflikt, v ktorom by sa bez neho nezaobišli.

"Članek v podstatě porovnává náklady konvenčních strojů vs stealth, u konvenčních je vyžadován vetší počet strojů, tím pádem i větší podpora. Dopravit stejné množství munice za stejnou cenu jako B-2 umí jen B-1 a B-52 a ty nemůžou do chráněného prostoru sami."
Článok porovnáva neporovnateľné - voľný vstup do otvoreného vzdušného priestoru a operáciu z spred 30 rokov vo vzdušnom priestore, ktorý bol pomerne dobre chránený PVO a navyše tam bola hrozba zapojenia letectva protivníka. Do takéhoto priestoru by američania nevpustili samotné B-2 ani vtedy, ani dnes. Tak prosím ťa nerozširuj tu rozprávky o tom, ako to B-1 a B-52 nedokážu, ale B-2 áno. Takej operácie sa B-2 nikdy nezúčastnili.

"Pokud pochybuješ o schopnosti B-2 proniknout do takového prostoru... Tak letectvo o ton nepochybuje a důkaz je B-21..."
Logike tohto výroku moc nerozumiem. Letectvo nepochybuje o schopnostiach B-2 a preto vyvíja modernejší bombardér? :-) To je nejaké zvrátené, nie? Ak by nepochybovalo, tak si u Northropu objedná ďalších 40 B-2, ktoré im táto firma až do roku 2014 ponúkala za jednotkovú cenu 1 mld. USD. A ešte raz opakujem, B-2 nikdy nevošli do dobre chráneného vzdušného priestoru predtým, ako im Tomahawky a stíhačky vyčistili cestu od nepriateľskej PVO a letectva. Bolo to tak v Iraku, ako aj Líbyi. V niektorom z predchádzajúcich článkov som to v diskusii rozpisoval aj podrobnejšie, konflikt za konfliktom.

avatar
Amos Datum: 07.02.2017 Čas: 19:12

U velkých lodí bude potřebné zlepšit manévrovatelnost. Lze to provést doplňkovými hydro-pohony. / Otáčení letadlové lodě v docích a p. /.

avatar
jenikdavid Datum: 07.02.2017 Čas: 11:47

CSG je třeba brát jako další vrstvu v politicko-vojenské mocenské hře. Sama o sobě samozřejmě nic a nikoho nespasí, ani nevyhraje komplexní válku, nicméně je to silný opěrný bod o který se můžou politici ve svých jednáních a rozhodnutích opřít. Ať už z politického nebo vojenského hlediska. Čili jak tady někdo psal, že neexistuje politický cíl, který by svaz splnil, tak s tím nesouhlasím, protože jde jen o to, jaký politický cíl tomu svazu přiřadíme. Může jít o lokální zastrašení, likvidaci cíle nebo zkrátka jen přítomnost v dané oblasti. Nic víc, nic míň.

avatar
Míša Datum: 07.02.2017 Čas: 11:02

Jen otázečka, má to vůbec smysl, pokud současnýmu hlavounovi vadí tolik Čína se na první pohled zdá, že letadlovky jsou důležité. Jenže jen když nebudeme brát v potaz novinku, myslím raktey, které jak Čína tvrdí umí zacílit na tyto lodě. Mají tedy perspektivu, nebo je tomu již jinak, případně čas ukáže?

avatar
Shania Datum: 07.02.2017 Čas: 09:53

Sokrates: USN a USMC nemá nic společného s rozpočtem USAF, bez B-2 by ty peníze námořníci stejně neviděli.

Špatný stav Hornetů je znám dlouhodobě a obě službu musí urychlit nákup F-35 a nahradit je. Článek je ale hlavně o kritice Trumpova rozhodnutí rozšířit flotilu a boj o peníze... Nemá to nic s polečného s tím, jestli si to můžou a nebo nemůžou dovolit, je to o tom, kolik peněz dokáží ukousnout.

B-2 je nejdůležitější strategický asset USAF, stojí hodně, zejména kvůli nízkým počtům, ale značnou čast těch nákladů ten stroj bude stát i kdyby nenalítal ani jedinou hodinu. Vzhledm k tomu, že se rutině dělají přelety na tyto vzdálenosti, nestálo je to nic navíc.

Članek v podstatě porovnává náklady konvenčních strojů vs stealth, u konvenčních je vyžadován vetší počet strojů, tím pádem i větší podpora. Dopravit stejné množství munice za stejnou cenu jako B-2 umí jen B-1 a B-52 a ty nemůžou do chráněného prostoru sami.

Pokud pochybuješ o schopnosti B-2 proniknout do takového prostoru... Tak letectvo o ton nepochybuje a důkaz je B-21...

avatar
Sokrates Datum: 07.02.2017 Čas: 08:07

Maximus: Ja s Tebou súhlasím a z tohto pohľadu sa to môže zdať opodstatnené. Keby to bolo takto podané, tak nemám s článkom žiaden problém. Tu sa ale autor snaží vytvárať mýtus o lacnejšom a efektívnejšom prostriedku, ktorý navyše dokáže vletieť do vysoko rizikových oblastí. Ani jedno z toho sa však za posledných 20 rokov nepotvrdilo. Problém navyše spočíva v tom, že USA na to jednoducho nemá. Preto ide vyslovene o plytvanie prostriedkami, ktoré následne chýbajú v iných zložkách letectva. Námorné letectvo je dnes v tak žalostnom stave, že 62% Hornetov a Super Hornetov je dnes uzemnených. A drvivá väčšina z toho práve kvôli nedostatku financií.

http://www.defensenews.com/articles/grounded-nearly-two-thirds-of-us-navys-strike-fighters-cant-fly

Asi sa zhodneme na tom, že stovky týchto stíhačiek majú podstatne vyššiu bojovú hodnotu ako 21 kusov B-2. Nehovoriac o tom, že B-2 môžu byť plnohodnotne zastúpené bombardérmi B-1B a v mnohých prípadoch aj starými B-52.

avatar
palo satko Datum: 07.02.2017 Čas: 08:06

darkstyle,

aj ta najlepšia zbran musi byt použita pre dosiahnutie nejakeho ciela. ten ciel nikdy nie vojensky ale politicky. Zväz lietadloych lodi pri Midway mal za ulohu zabranit vylodeniu Japoncov na ostrove, ale bola len dielčia uloha hlavneho cielu porazit Japonsko a odstranit ho ako konkurenta v Tichomori.
Cielom utoku na Afganistan bolo zničit svetovy terorozmus. Podarilo sa? Nepodarilo, dnes je ho viac a teroristicke utoky sa vyskytuju aj v USA.. Takže misia nesplnena. Dokonca ani v samotnom Afganistane, kde je najdlhšia vojna USA v ich dejinach nie je pre Američanov bespečne ani vyjst na ulicu.
Irak mal politicke zadanie dosadit do krajiny proamericky režim. Dnes tam vladne proiransky režim. Uspešna vojna nemože viest k tomu, že nakoniec vyhra nepriatel, ktory tam ani nebojuje.
To že teraz sa USA podielaju na boji s ISIS je len odstranovanie vlastnych chyb a uplnym nonsensom je, že pri tom musia spolupracovat s Ruskom a strpiet Iran, Hizballah, kurdskych komunistov, šiitske milicie.
Zvaz lietadlovych je sice mocna zbran, ale dnes neexistuje politicky ciel, pri ktorom by použitie takeho zväzu viedlo k uspechu.

avatar
Kozlus Datum: 07.02.2017 Čas: 01:57

Maximus: Jasne, cviceni, nejaky dovednosti se udrzuji a rozvijeji, ale je problem, kdyz to odcerpava moc penez a letovych hodin (pilotu i letadel) a pak se sidi jine soucasti vycviku pilota. V techdle policejnich akcich se bavime o bombardovani, nejaka ta elektronicka rozvedka, strazeni prostoru, ale rozpocet neni nafukovaci a cas pilota taky ne. Takze je otazka, kolik zbyde casu na vsechny ostatni aspekty vedeni vzdusneho boje.

avatar
Maximus Datum: 07.02.2017 Čas: 01:15

To Sokrates: Zkus se podívat na takovéto "neekonomické" akce z hlediska toho, že je to jen vyšší "level" voj. cvičení (v místě nasazení nepřátelská PVO není či je eliminována), které se stejně musí pravidelně provádět, takže náklady navíc to de facto nejsou.
Navíc jsou takovéto akce i projekcí síly a schopností států s velmocenskými ambicemi - viz význam nasazení Tu-160 v Sýrii.

avatar
Jakub2 Datum: 06.02.2017 Čas: 22:42

Warspite: USN nemá problém s lodními konstrukcemi, ale má problém s vytížeností vojenských loděnic v USA. Třeba torpédoborce Arleigh Burke Flight IIIA spouští na vodu 2 ročně. Tyhle mají nahradit jak starší typy torpédoborců, tak křižníky tř. Ticonderoga. Stačí se podívat, kolik jich mají a je rázem jasné, že by potřebovali stavět 3 lodě ročně. Tedy problém jsou finance (ty už teď za Trumpa snad ne) a kapacita loděnic.

arr