Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Námořní technika

US Navy představilo veřejnosti elektromagnetické dělo

Datum přidání 16.07.2014    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 22 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americké námořnictvo US Navy na palubě lodě USS Millinocket zakotvené na námořní základně San Diego představilo novinářům prototyp elektromagnetického (EM) děla ráže 155 mm. Dostřel představené zbraně je 200 kilometrů.

i elektromagnetické dělo

Foto: Elektromagnetické dělo na lodi USS Millinocke. / US Navy

 

Představené EM dělo (angl. railgun) vystřeluje projektily pomocí silného elektromagnetického pole (využívající tzv. Lorentzovou sílu). Speciálně tvarovaný projektil opouští hlaveň rychlostí Mach 7 (8400 km/h).

 

Střela po opuštění hlavně má energii 32 MJ. Pro porovnání, objekt o hmotnost 1000 kg pohybující se rychlostí 160 km/h má energii 1 MJ. „Není žádná věc na obloze, která by mohla zásah přežít,“ říká kontradmirál Matthew Klunder, šéf námořního výzkumu (Naval Research).

 

Když zbraň vystřelí, jde z nuly na 8400 km/h za méně než 1/100 sekundy,“ říká námořní kapitán Mike Ziv. Námořnictvo prozatím testuje EM dělo na zemi. Námořní zkoušky jsou naplánované na rok 2016.

 

Americké námořnictvo US Navy vyvíjí railguny již mnoho let. Bohužel až do dnešních dní se nedařilo efektivně vyřešit největší problém EM zbraní – krátkou životnost hlavně.

 

i elektromagnetické dělo

Foto: S nábojem do EM zbraní se manipuluje velmi snadno. V hlavni děla je uložen ve speciálním vymezujícím obalu "sabot". / US Navy

 

Rychlost projektilu je tak velká, že při kontaktu s atomy vzduchu vytrhává elektrony z atomových obalů – ionizuje vzduch a vytváří plazmu. Vzniklé horké plazma pak extrémně namáhá materiál hlavně. První prototypy hlavní byly zničeny již po několika výstřelech. I nyní je dosažení smysluplné kadence EM děla největší technickou výzvou.

 

Kromě výše zmíněného problému ale EM zbraně nabízejí jen výhody. Railgun dokáže ničit hladinové a pozemní cíle přímou i nepřímou palbou. Stejně tak lze EM dělo použít k ničení vzdušných cílů, od malých dronů až po balistické rakety. Railguny tak mohou být odpovědí na protilodní čínské balistické rakety.

 

Obrovskou výhodou je absence prachových náplní v nábojích. Manipulace s náboji do EM zbraní nepotřebuje zvláštní předpisy, je bezpečná, rychlá a jednoduchá.

 

Doslova strategickou výhodou je nízká cena nábojů. Speciálně tvarovaná střela do EM zbraní přijde na 25 000 dolarů. Naopak řízené střely, protilodní/protizemní/protivzdušné, stojí amerického daňového poplatníka statisíce nebo miliony dolarů.

 

i elektromagnetické děloFoto: EM námořní dělo. / US Navy

 

„Máme jen určitý počet řízených střel na lodích. S tímto zbraňovým systémem však můžeme dát stovky a stovky nábojů na naše lodě,“ říká kontradmirál Klunder. „Myslím si, že to opravdu způsobí, že naši protivníci budou v budoucnu velmi, velmi nervozní.“

 

Klunder mluví především o ekonomické dominanci EM zbraní. Pro překonání obrany lodí amerického námořnictva musí protivník udržovat velmi mnoho pokročilých, a tedy patřičně drahých, proti-lodních střel. De facto EM zbraně jsou schopné uzbrojit námořní síly protivníka.

 

„Váš zásobník (elektromagnetické zbraně – pozn. redakce) se nikdy nevyčerpá, můžete neustále střílet, a to je hodně působivé,“ vysvětluje Klunder. „Mohou na nás poslat cokoliv a upřímně, jelikož můžeme nyní střílet neustále za rozumnou cenu, tak si myslím, že nevyhrají.“

 

Zdroj: NY Daily News

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
pjek Datum: 03.11.2014 Čas: 16:27

Stučně řečeno, ekonomicky nesmírně výhodná artilérie je po započtění nákladů na výzkum, vývoj a produkci hlavní (nebo toho, co hlavně nahradí :)) schopných praktického nasazení v uvažovaném rozsahu suverénně nejdražší artilerií na světě. Je absurdní vývoj takého otesánka, když stačí narušit jeho naváděcí systém, bez něhož se tato děla neobejdou, což je nejen nesrovnatelně levnější, ale také stoprocentně efektivní. Elektromagnetismus je dobrý sluha, ale zlý pán a na to, aby byl dobrý sluha, o něm máme pouze zlomky znalostí...

avatar
Jecchus Datum: 24.08.2014 Čas: 20:32

Ultramarinus:

Asi jsme se nepochopili. Mně nešlo o cenu výstřelu (railgun bude nakonec na jednu ránu jednoznačně levnější, než Harpoon a spol.), ale o životnost "hlavně". Pokud je ta zbraň schopna vydržet jen několik málo výstřelů, tak bude asi jen problematicky využitelná v praxi. Co se týče účinků v cíli při nárazu "kusu železa" v rychlosti cca. 8500 km/h, tak to vůbec nejsem schopen posoudit, to je takový extrém, že je to úplně mimo moje znalosti fyziky. Vyvolá to jakýsi "výbuch" anebo to jen prolétne skrz? Netuším. Každopádně odpověď na tuto otázku pak definuje, jak se bude railgun v reálu používat. Prostě mne zaujala prohlášení o zasypávání cíle desítkami střel v porovnání s dosavadní životností v řádech jednotek ran.

avatar
dexnom Datum: 24.08.2014 Čas: 19:54

vrata: jen tak pro poradek napr hlavni delo bitevni lode iowa melo zivotnost 290 vystrelu..coz je o 190-90 vic nez uvadis....a jinak energii railgunu nemuzes srovnavat s explozivni energii..u railgunu je veskera energie dopadova a soustredena do velmi! male plochy coz znamena ze prostreli nehorazne tlusty pancir - vysledky testu gde to rozsekalo nemozne tlusty kusy oceli a betonu si urcite vygooglis...explozivni energii by jsi mohl srovnavat pouze napr s naboji heat kde je vybuch naloze smerovan tak aby se propalil skrz....

avatar
Vrata Datum: 19.08.2014 Čas: 09:00

Jeste se po mesici vracim k vysvetleni sveho "odhadu" zivotnosti railgunu. Ja to samozrejme nevim a ani jsem nezamyslel tvrdit, ze to vim. Nejspis je to vojenske tajemstvi. Ja jsem vychazel jen z jakesi starsi informace na tomto webu a to, ze zivotnost "laboratornich" railganu byla snad 1 vystrel. Zvednout ji o mnoho radu ihned asi nepujde prakticky okamzite, takze mi zvednutim o jeden az dva rady vysly ty desitky vystrelu. Zivotnost del bitevnich lodi 2 WW jsem uvedl jen pro srovnani. Novy railgun bude po zavedeni stale jeste asi vice-mene pokusna zbran a tak by nizka zivotnost nemela byt az takovou prekazkou. Samozrejme, je-li zivotnost vyssi o jeden rad nez predpokladam, stala by se z toho plnohodnotna zbran.

avatar
Garret Datum: 20.07.2014 Čas: 15:50

Nezbývá než souhlasit s Ultramarinem, cenově to vychází daleko lépe. Ačkoli si myslím, že pro porovnávání cena výkon existují i lepší střely než Harpoon, třeba BrahMos (daleko vyšší rychlost a dostřel než Harpoon, a o jen asi 25% vyšší cena) (ačkoli pro Americké poměry je Harpoon výstižný). Otázkou zůstavá, kolik bude kinetický projektil schopen udělat škod při střelbě na lodě a pozemní cíle. A po letech kdyby byly railguny standartní výbavou u více států si dokážu představit přestřelky v duchu kdo zasáhne generátor druhé lodi dřív, tak vyhrál. Co se ušetření místa a hmotnosti za panceřovaný prostor pro munici/střely týče - nemyslím si že by je railguny zcela nahradily, aspoň ne v dohledné době, ikdyž jich lodě možná ponesou méně. Spotřeba prostoru spíše poroste kvůli zázemí pro uživení značné energetické spotřeby railgunu.

avatar
Ultramarinus Datum: 19.07.2014 Čas: 14:12

Mimochodem, pro ty, co tu lamentovali nad 25 000 USD za penetrátor, bych měl připomentou, to, co si mohli vygooglit z wikipedie taky:

Harpoon
Unit cost-US$2,000,000 for Harpoon Block II (2011)
Dostřel podle mateřské platformy nad 127 Km. Z letícího vrtulníku/stíhače prostě dolétne dál než z lodě. Všimněte si, že to číslo je o 40% menší, než zmiňovaný dostřel railgunu.
Rychlost střely 864 km/h. Pro porovnání máme rychlost projektilu railgunu - (8400 km/h). Což je zhruba 90x víc rychlé. Jistě, harpoon může manévrovat, ale taky může být rušen, nebo odveden mimo zamýšlený cíl. Zkuste to udělat s kusem letícího kovu, jehož trajektorie byla daná při výstřelu a projektil samotný ji už nemění.

Jistě, jsem si vědom, že existují i hypersonické střely s ramjetovým motorem, ale jejich cena není menší než u Harpoonu, který má v podstatě 40 let úspěšného bojového nasazení a stejně dlouhou dobu hromadné výroby těchto jednotek, která po celou dobu jeho nasazení sráží cenu někam, kam se ty hypersonické střely jentak nedostanou (a přesto je 99x dražší, než 1 projektil do railgunu).

avatar
Ultramarinus Datum: 19.07.2014 Čas: 13:55

Vrata:
Za WW2 byla trochu jiná technologie a tím pádem i taktika mezilodního střetnutí.
- Dnešní lodě v podstatě rezignovaly na skutečný pancíř, mají senzory pro přesnost zásahů na desítky centimetrů i na hranici jejich dostřelu, který je až stokrát větší, než kdy měly bitevní lodě WW2.
- Mají CWIS zbraně (phalanx je asi nejslavnější), které dokáží sestřelit nepřátelské projektily/rakety, nebo blízko letící letadla.
- Mají vrtulníky a UCAV roboty, které za ně mohou bojovat za horizontem, aniž by se mateřská bitevní loď (mimochodem ty už dnes samozřejmě nejsou, beru to označení značně volně - dnešní ekvivalent je spíš torpédoborec) musela vystavovat odvetnému útoku.
- Mají datalink na špionážní družice, kterými mohou sledovat cíl v přímém přenosu z druhé strany světa. Ten stejný datalink, kterým by se teoreticky mohly spojit s "vesmírným UCAV", které i kdyby nebylo ozbrojené, jde použít jako obstojný kinetický penetrátor "orbita-země" s přesností na metry i z druhé strany světa.

Za WW2 byl problém nepřítele v moři i jenom najít.
Za britského impéria byl problém po salvě nepřítele VIDĚT přez "fog of war" - kouř ze spáleného střelného prachu, i když byl ve vzdálenosti desítek metrů za jasného dne.

Technika se mění a s ní se mění jak možnosti, tak omezení. Railgun bude VELMI užitečná změna, už jenom proto, že dokáže věci, co rakety nedokážou, čímž opět posune hranici toho, co loď dokáže.

avatar
Ultramarinus Datum: 19.07.2014 Čas: 13:38

Jecchus:
Elektromagnety v hlavni railgunu jsou v podstatě tenké vodivé dráty smotané do cívek. I když je roztavíš, dají se prostě přetavit, "upříst", převinout a použít znovu.

Zkus ale použít znovu raketu, jejíž součástí je tryskový pohon, počítač (řídicí jednotka), senzory (radar, IR, nebo i další), a desítky až stovky kilo výkonné výbušniny. Tedy poté, co ji vystřelíš, ona zasáhne a vybuchne.

Jediné, co při výstřelu EM dělem "ztratíš", je kus předtvarovaného ingotu (který mimochodem ani nemusí být CELÝ z kovu, stačí jenom dostatečně silný feromagnetický obal vyplnit vhodně těžkou zátěží) a elektrickou energii, kterou dnešní technologie dokáže vyrábět v podstatě na objednávku ze všeho možného. V civilním prostředí i z obnovitelných zdrojů, atd.

Proto to je "levnější". Prostě proto, že toho jedním výstřelem zahodíš méně a je to snadněji nahraditelné.


A popřemýšlejte i o tomhle. Běžné dělo musí mít pro munici oddělený a pancéřovaný prostor, který odvede energii výbuchu mimo trup, aby při nechtěném výbuchu té munice neklesla pod hladinu celá loď, nebo jí to nevykuchalo.

Kolik ten pancíř váží a zabere? Vůbec bych se nedivil, kdyby zabral zhruba tolik, co jedna až několik náhradních hlavní pro railgun, jehož "náboje" můžete skladovat klidně na palubě a zároveň tam svým způsobem fungují i jako přednastavené pancéřování, pokud by nepřátelský projektil zasáhnul zrovna ten ingot...

avatar
Jecchus Datum: 17.07.2014 Čas: 09:53

Vrata:

Díky za zajímavé info o životnosti velkorážových hlavní, zase jsem o něco chytřejší. Jestli je to teda pravda, znáte to - internetová diskuse - na ní se můžete dozvědět i to, že týden má 9 dní, přitom každý ví, že je to 8,5... :o)

Spatřuji ale určitý "rozpor" v tom, jak je použití railgunu popisováno (finanční úspora, zasypávání cíle desítkami projektilů apod.) a situací, kdy hlaveň vydrží maximálně desítky výstřelů. Pak nemůže zbraň fungovat způsobem jak je prezentováno. I kdyby měli náhradní hlavně, tak se pak ekonomicky dostaneme někam úplně jinam, protože u railgunu je hlaveň de facto zbraň jako taková, kde se generuje to zrychlení střely (nebude-li problém řešitelný jen výměnou jakési "vnitřní vložky", přičemž všechny ty magneticky vorrichtungy se měnit nebudou), nehledě na technické možnosti výměny hlavně v průběhu plavby.
Nechápejte to jako polemiku s Vaším názorem, jelikož se osobně také domnívám, že v rámci vývoje byly zatím schopni se dostat maximálně na desítky střel na hlaveň, jen mne to trochu zaráží.

Nu co, je to nová technologie a těžko čekat, že kompletní TTD najdeme na Wiki, tak uvidíme...

avatar
shal Datum: 16.07.2014 Čas: 20:06

Ta střela letí rychlostí 8400km/h tedy nějakých 2.3 kilometrů za vteřinu. Pokud budete ostřelovat nepřítele na bezpečnou vzdálenost třeba 50 kilometrů, tak to střele bude trvat nějakých 25 vteřin při zohlednění zpomalování střely v průběhu letu. Když víte kde je nepřátelská capital loď a jakým směrem se pohybuje, tak 25 vteřin vám na manévrování obřím kolosem opravdu nebude stačit. Nemyslím si, že se té střele dá vyhnout a při kadenci řekněme 10 střel za minutu nemá protivníkova loď šanci. O pozemních cílech ani nemluvím. A k vám letící letadlo taky čas na manévrování taky zrovna nebude mít.

avatar
shal Datum: 16.07.2014 Čas: 19:59

Hlavní výhodou této zbraně není ani tak absolutní destruktivní síla, ikdyž ta bude velmi velká, ale hlavně cena výstřelu, kdy můžete protivníka zasypat salvou za zanedbatelnou cenu. Místo miliónů či desítek miliónů za rakety, které se dají sestřelit vám budou stačit desítky či stovky tisíc za munici, proti které není obrany..

avatar
Vrata Datum: 16.07.2014 Čas: 18:03

karloscz: ja pochybuji, ze rizena strela o vaze dejme tomu 600 kg s 200 kg trhaviny (Harpoon) bude udelana tak nesikovne, ze neprorazi (rekl bych pomerne slabou) vnejsi ochranou lodi a vybuchne na povrchu. Naopak u railgun projektilu lze ocekavat, ze za urcitych okolnosti lodi pouze proleti. Podkaliberni kineticke protitankove strely take pry mohou mit proti slabe pancerovanym cilum (BVP, OT) velmi maly ucinek nebot proleti skrz a vetsinu energie odnesou s sebou. Samozrejme, pri zasahu do citliveho mista na lodi (skladiste raket ci jine munice, pohonne agegaty, ...) by ucinek byl fatalni.

Jinak, ty udaje 20 xJ a 0.5 xJ se vztahuji k nejake konkretni munici? Pokud srovnavate tristivy granat s protipancerovym, tak to je preci mimo. Nikdo nebude delat protilodni strelu tak, aby neprorazila ochranu lodi.

Jecchus: vydrz hlavne bych ocekaval spis v desitkach maximalne stovkach vystrelu. Velke hlavne bitevnich lodi za 1. a 2. WW vydrzely tak 100 - 200 vystrelu, bitevni lode mely tak 100 ks techto granatu na hlaven. Hlaven od raigunu asi ale nebude problem mit ve skladisti a starou hlaven nahradit novou.

avatar
liberal shark Datum: 16.07.2014 Čas: 16:51

Vidím velký přínos v oblasti bezpečnosti - na lodi ubyde spousta výbušnin a střelivin. Zajímalo by mně, jaký má takový railgun elektrický příkon ?

avatar
ggtt Datum: 16.07.2014 Čas: 15:16

Ak sa bude problem s hlavnou riesit jej opakovanou vymenou, je to este stale ekonomickejsie riesenie ako klasicka vyzbroj?

avatar
jiriczech Datum: 16.07.2014 Čas: 15:05

Pred kazdym vystrelem muzou dat na hlaven zatku a vysat vzduch z hlavne. Vystrel pak nevytvori plazmu, strela hlaven pri vystrelu odzatkuje. A cely proces se muze opakovat.

arr