Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Vojenská výzbroj

Útočná puška CZ BREN 2 pro pákistánskou armádu?

Datum přidání 22.03.2016    Rubrika rubrika: Vojenská výzbroj     komentáře 114 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Poněkud mimo zájem médií připravuje pákistánská armáda obří nákup nových útočných pušek. Nové útočné pušky nahradí letité (ale vysoce spolehlivé) německé G3 a čínské Type-56. Podle oficiálního Twitter účtu pákistánského ministerstva obrany je jedním z pěti finalistů i česká útočná puška CZ BREN 2.

Foto: CZ BREN 2 při prezentaci u Armády ČR. / MO ČR

Foto: CZ BREN 2 při prezentaci u Armády ČR; ilustrační foto / MO ČR

 

V úterý náčelník generálního štábu pákistánské armády generál Raheel Sharif navštívil hlavní závod největší pákistánské zbrojní firmy POF (Pakistan Ordnance Factories). Generál Sharif při návštěvě nejen slavnostně otevřel novou halu na výrobu munice pro malé palné zbraně, ale prohlédl si také zahraniční útočné pušky, které soutěží o přízeň pákistánské armády.

 

Pákistánská armáda projevila zájem o nové útočné pušky již před deseti lety. Ale teprve nyní probíhají ostré testy potenciálních kandidátů. Pákistán současný program spustil v listopadu 2015 a v lednu letošního roku vybral pět finalistů.

 

Očekává se, že firma POV získá od zahraničního výrobce know-how a výrobní licenci. Firma POF již v licenci vyrábí takové zbraně, jako jsou útočné pušky G3, kompaktní německé samopaly SMG-PK, samopaly řady MP5 nebo kulomety MG3.

 

Díky informacím z Twitter účtu pákistánského ministerstva obrany známe zmíněných pět finalistů - italskou ARX-200, belgickou FN SCAR, ruský Kalašnikov AK-103, srbskou Zastava M21 a také českou útočnou pušku CZ BREN 2.

 

Podle pákistánské analytické skupiny Quwa (Quwa Defence News & Analysis Group) SCAR, ARX-200 a Zastava M77 jsou nabízeny pákistánské armádě v ráži 7,62x51 mm NATO, AK-103 v ráži 7,62x39 mm a česká CZ BREN 2 v ráži 7,62x51 mm i (nebo) 7,62x39 mm.

 

Testování nových zbraní potvrdil také mluvčí pákistánského ministerstva obrany: "Pákistánská armáda chce zavést nové pušky. Zkoušky pušek právě probíhají. Ale zatím nic nebylo rozhodnuto."

 

Před rokem 2010 se POF pokoušel pákistánské armádě prodat vlastní útočnou pušku PK-8 odvozenou od německé Heckler & Koch G3, resp. HK-33. Pákistánská armáda však zbraně nikdy do výzbroje nezavedla, podle deníku Defense News z důvodu nedostatku financí.

 

Místo nových PK-8 pákistánská armáda objednala čínské pušky Type-56 (klon AK-47) a vylepšila zavedené pušky G3. Pákistánská verze G3S je zkrácená karabina určená především pro speciální a výsadkové jednotky a verze G3M je vybavena kolejnicemi pro úchyt příslušenství a podvěsného granátometu. G3 a Type-56 jsou velmi spolehlivé zbraně, ale již dalece neodpovídají současným požadavkům.

 

Podle skupiny Quwa jsou pušky G3 nasazeny vetšinou u běžně pěchoty a Type-56 u jednotek nasazených v protiteroristických operacích.

 

"Pušky G3 a AK-47/Type 56 byly v armádě populární, ale novější zbraně jsou určitě mnohem více efektivnější, speciálně z hlediska hmotnosti," komentoval pákistánský nákup Brian Cloughley, bývalý australský vojenský atašé v Islamabádu. "Například AK-103 je o hodně modernější než AK-47 a je zajímavý (pro pákistánskou armádu - pozn. red.), protože využívá munici 7,62x39 mm, která má vynikající zastavující účinek a je snadno dostupná."

 

Pákistánská armáda může průběžně nakoupit až 500 000 nových pušek. Je ale naprosto jisté, že většina nových pušek bude vyrobena v licenci v Pákistánu v závodech firmy POV. Podle skupiny Quwa však pákistánská armáda ze začátku "vstřebá" pouze 10 000 až 15 000 pušek ročně.

 

"Ve výběrovém řízení je nejdůležitějším aspektem naprostá spolehlivost v boji," řekl Cloughley. "Ale hlavním faktorem bude dohoda o licenční výrobě v POF. Neexistuje žádná možnost smlouvy zahrnující kompletní dovoz zbraní. Zkoušky zbraní by měly být dokončeny v polovině roku a není pochyb, že souběžně probíhají jednání o možné domací výrobě zbraní."

 

Pro pákistánskou armádu je spolehlivost klíčová, neboť pušky budou sloužit jak ve vysokohorských mrazivých oblastech, tak na horkých a prašných pouštích.

 

Zdroj: Quwa

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Zbrojir Datum: 01.04.2016 Čas: 13:04

Hurvo, ty myslíš dodávku pro SR, tedy modernizovanou CZ 805 s kratší pákou a Eotechem, pak by mi to sedělo...

avatar
hurvo Datum: 01.04.2016 Čas: 12:57

Ja by som zas uvítal napinacou páku v štýle MSBS, aby človek nemal stale rozodrate prsty do krvi od eotechu.

avatar
Zbrojir Datum: 01.04.2016 Čas: 12:55

Samozřejmě, že kratší a „lidsky“ ukončená napínací páka je mnohem lepší, ale pokud máš na railu např. sestavu Eotech - zvětšovací modul, tak si můžeš při rychlé manipulaci ruku pocuchat o zaměřovač. Prostě pro stavebně širší zaměřovače je zase nová páka dost krátká, a to je problém pohyblivých pák obecně, jak vše vyřešit tak, aby jedna zvládala tak široké spektrum konfigurací…

Ono se na přeřaďovači samozřejmě pracovalo, zpočátku dokonce samovolně přeskakoval i během střelby, měnily se i ovládací síly (vliv západky) protože u raných kusů pušky byl při rychlejším odjišťování docela problém nepřeskočit rovnou do dávek… To se u „semi“, která již vychází ze zkušeností při dovývoji A1/A2, stát ale nemůže…

Situaci samozřejmě ještě zhorší stav, kdy je dráha rozdělena na více pozic 0-1-2-D.

avatar
Motostřelec Datum: 01.04.2016 Čas: 12:40

Pravda, první verze napínací páky byla hrozně hranatá, ale s druhou verzí již nemám nejmenší problém. Ani když pušku pustíš a necháš jí zhoupnout na řemenu, tak jsem zatim necítil, že by mě někam "bodla"

O přeřazovači mluvim proto, protože na 805 byly stížnosti, že je krok mezi volbama malý, což ale zjevně pakistáncum nevadí a preferují ho nad otočným (překlopným) ala AR15 co je na verzi 806 představené v ČR.

avatar
Zbrojir Datum: 01.04.2016 Čas: 12:27

Buďme vůči resortu obrany, ke kterému bych měl celou sérii výhrad, zase korektní v tom, že ty konfigurační eskapády naší armády v posledních letech, byly důsledkem celé série chyb v kauze s politickým pozadím, kdy se nejprve, ve velké časové tísni (zejména mezi podpisem kupní smlouvy a prvními dodávkami CZ 805) s různým úspěchem hledala především funkčně spolehlivá řešení, načeš později se do procesu dovývoje, resp. zdokonalování produktu zapojili i lidé s poměrně „úzkým záběrem“, což vedlo ke změnám, jejichž přínos pro ozbrojené síly jako celek je diskutabilní… Asi nejmarkantnějším vyjetím z vojenské reality byla instalace a pozdější stahování úsťové brzdy…(nadměrný hluk, oslňující záblesky). To vše nikoli za pasivního přístupu výrobce… asi tak.

Jen drobnost, přeřaďovač režimu střelby s pozicemi logicky postupně za sebou, zde už konečně jen ve variantě 0-1-D, je dnes něčím jiným, skutečně smysluplným, asi jen obtížně nahraditelný. Např. přeřazovač - pojistku, typickou pro AK/AKM, drtivá většina normálně vycvičených střelců - uživatelů jistě neuvítá…

Pevná napínací páka také není OUT, ale samozřejmě záleží na konkrétním provedení (umístění, délka, tvar…). Vytrčený dlouhý, ostře zakončený létající příčný kolík totiž jen málokdo ocení…

avatar
Motostřelec Datum: 01.04.2016 Čas: 11:11

Na pakistánské 806 je vidět, že ne všichni preferují ovládání sportovních flint AR15 s tuningem. A nedá se jednoduše říci (jak je nám zde předkládáno), že je hrubá konstrukční chyba udělat pušku s pohyblivou pákou ovládání závěru a přeřazovač režimu střelby s kroky za sebou a že je nutné mít shazování závěru a vypouštění zásobníku v lučíku. Jen prostě záleží na preferencích a specifikaci každého soudruha. Ono vůbec u téhle ovládácí bižuterie to bude vždy hodně individuální a záleží hlavně na specifikaci zákazníka a pružnosti a ochotě výrobce něco měnit. Což u CZUB patrně neni problém, vzhledem ke konfiguračním eskapádám naší armády v posledních letech ;-)

avatar
Slavoslav Datum: 31.03.2016 Čas: 21:28

RiMr71

na tom videu to vidno ked je tam spomaleny zaber na dva po sebe iduce vystrely. V okamihu toho druheho este hlaven kmita.

Ono je tam kopa razov od pohybujucch sa mechanizmov.

avatar
Pepa Datum: 31.03.2016 Čas: 19:45

Trochu jsem doufal v nějakou reakci na fotky cz 806 v 7,62x39, tedy pokud to je cz 806. Jsou tam drobné odlišnosti: výměnný lučík spouště, značení režimu palby jako u cz 805, kompenzátor jako u cz 805 a zřejmě i pohybující se páka závěru...jestli to není ta verze pro Indii o které se mluvilo jako o cz 807?

A co říkáte na ten zásobník? uchycení ala AR15 a přitom má zachovanou konstantní křivost...docela vtipné řešení,

avatar
Laci Datum: 31.03.2016 Čas: 18:57

RiMr71: Podle mě se hlaveň při střelbě jednotlivými vždy stihne vrátit do výchozí polohy, takže tam vliv na přesnost nebude, nebo velmi velmi velmi minimální. A při střelbě dávkou je to přece jedno, protože tam v praxi o nějaké precizní přesnosti nemůže být řeč a jestli ano, tak stejně jen u té první kulky, ty následující střelec stejně neovládá. Ano, při speciálních testech s napevno ukotvenou zbraní (jako ve svěráku :D) by se to dalo měřit, ale v praxi nikoliv.

avatar
Kozlus Datum: 31.03.2016 Čas: 17:45

Pokud je zbran spravne navrzena, tak strela opusti hlaven vzdy v okamziku, kdy je konec hlavne ve stejne pozici.

avatar
RiMr71 Datum: 31.03.2016 Čas: 16:39

To ohýbání hlavně na zpomalených záběrech mě překvapilo - jaký to má vliv na střelbu při palbě dávkou a to třeba jen krátkou? Stihne se hlaveň "vrátit" po výstřelu do výchozí polohy, nebo spíš tvaru, před vymetením dalšího projektilu?

avatar
Zbrojir Datum: 31.03.2016 Čas: 16:14

k KurtKnispel

Posouzení vyváženosti jednotlivých komentářů přenechme ostatním…

Rovněž pro spokojenost, či nespokojenost s produkty je důležitý především názor koncového uživatele…

Diskuse zde by měla být vedena především k tématu článku „Útočná puška CZ BREN 2 pro pákistánskou armádu?“ Já nepovažuji za racionální věnovat se nekonečně širokému spektru, navíc často uměle nadsazených, nebo patrně vůbec neexistujících problémů…

Pokud si pročtete mé komentáře k danému tématu, zahraničními produkty jsem zde nijak neoperoval, pouze v naprosto podružné roli, např., že i u běžných konstrukcí útočných pušek lze dnes rychle vyměnit delší hlaveň za kratší, a to s obdobnými nároky na čas a vybavení, jako u CZ 805… viz reakce na předešlý komentář… až po Vašem vstupu jsme zde opět zabředli v širokém spektru „problémů“…

Můj dosavadní přístup je naprosto konzistentní, k CZ 805 a projektu přezbrojení MO ČR mám logicky velké výhrady, a to jak v oblasti odborné, tak i ekonomické, a postupné zlepšení konstatuji, CZ 806 detailněji neznám, ale vycházím-li ze zveřejněného a dalších informací, tak je to krok správným směrem… V současné době nedisponuji k CZ 806 takovým rozsahem a hloubkou informací, ze kterých bych mohl činit nějaké jednoznačné závěry. Tímto současně odpovídám i na dotaz ohledně přestupu tepla z hlavně na spodní rail, opravdu nevím, zda byla v tomto ohledu učiněna nějaká účinná opatření…

Ke zbraním z produkce CZUB jsem kritický proto, že mám poměrně solidní informace o dodávkách do ozbrojených složek českého státu po WW II, samozřejmě včetně problémů spojených s jejich vývojem, dodatečným dovývojem, kvalitou dodávek, ale i chováním výrobce samotného (jeho zástupců). Pokud někdo opakovaně, jakožto dodavatel výzbroje, selhává, a to často zcela zásadně, je navíc arogantní, v tísni vyhrožuje politickými kontakty, tak není důvod to zamlčovat… tento kritický názor sdílí většina skutečně zasvěcených… Přes dlouhodobě negativní zkušenosti své výhrady nenadsazuji, tzn., že produktům CZUB nepřisuzuji vady, nebo jejich rozsah a hloubku, kterou nemají…

Nikde jsem zde neuváděl, že zahraniční produkty jsou zcela bezchybné, že se průběžně nemodernizují, že HaK je neomylný tvůrce ručních palných zbraní. Pokud ale vyjdu ze zkušeností z ČR a relevantních zdrojů ze zahraničí, tak k dehonestaci produktů HaK prostor příliš nevidím, a tady se zásadně rozcházíme, protože ve Vašem pojetí je to (tedy alespoň některé výrobky) vlastně „šrot“…

Pokud dojde u pušky zavedené v polovině 90. let k doplnění původní sklopné ramenní opěry o modely s možností vyšší míry individualizace (velikost postavy, aplikovaná balistika), protože v době vývoje a zavedení zbraně takové požadavky u armád (řadové vojsko) vlastně neexistovaly a navíc si pozdější možnost libovolné změny mířidel a tudíž i jejich stavební výšky vyžádala aplikaci lícnice, protože pro původní duální zaměřovací systém nebyla potřeba, je to logický vývoj a nikoli důkaz vad původního návrhu HaK G 36, pokud vývoj a používání zbraně speciálními a bezpečnostními složkami iniciuje prvky pro rychlejší manipulaci, tzv. prodloužený záchyt závěru a prodloužený záchyt zásobníku, které lze zpětně aplikovat i na již vyrobené zbraně a nebo u nových naopak použít původní „konzervativní“ osazení, přičemž výměna je dílem minut, s minimálním vybavením, v podstatě stačí např. montážní tyčka na Glock, tak to opětovně nepovažuji za vadu původní konstrukce zbraně, mj. CZ 805 nemá možnost vypouštět závěr přes ovladač záchytu dodnes…. Prostě nebudu napadat něco, co problémem ve skutečnosti ani není…a hlavně v daném tématu jsme HaK G 36 vůbec neřešili, tedy až do Vašeho „širokospektrálního“ vstupu…

Dozvíme se, v čem byla původní ramenní opěra a ovládací prvky špatné z technického hlediska, nesplňovaly snad již tehdejší standardy…

Já se na základě svých mnohaletých zkušeností a informací naopak domnívám, že Vaše expresivní vyjádření nemají pevný a fundovaný základ, že jsou účelově nadsazená, nebo s ohledem na širší souvislosti nepravdivá… a proto s nimi nemohu souhlasit.

Jelikož Vaše argumenty v podstatě přesně kopírují ty od zástupců CZUB, je tedy vcelku logické, že jsem nabyl dojmu, že zde komunikuji s jedním z nich…

Co se týče HaK 417 tak jsem si dnes znovu ověřil stav věci, a opětovně musím o Vašem popisu skutečnosti vyjádřit zásadní pochybnost. Pokud záležitost popírá výrobce a dodavatel, tak zde bych motivaci mohl chápat, pokud ji však stejně popírá i koncový uživatel, tak už nevím, co pro objektivní zjištění stavu udělat více…

Zopakuji tedy fakta:

HaK 417 ve výzbroji ÚRN P ČR – avizována spokojenost,
HaK 417 ve výzbroji 601. skss – avizována spokojenost,
Před zavedením do 601. skss provedeny zkoušky mj. dle TPVD-637-81 ve VTÚVM, hodnocení pozitivní.
U výrobce provedeny interní zkoušky samozřejmě včetně zkoušek dle NATO-AC225/D14.
Dodací list a faktury zní na HaK 417, tak kam se nám to tedy vlastně vysublimovaly… a kdepak ty zbraně HaK tedy vlastně jsou, když ne u 601. skss?

Tak jaký tedy pádný argument, kromě informací typu „JPP“ a jednoho přispěvatele na AN, který navíc vůči HaK neustále používá poměrně expresivní výrazy, dává důvod k přehodnocení mého stanoviska…Dokud nepředložíte něco, např. konkrétní popis věci, kdy a jak byly HaK 417 přestavěny na standard G28, tak neexistuje jediný racionální důvod Vám v tomto ohledu věřit…

Mj. HaK 417 a G28 jsou konstrukčně velmi blízké zbraně s vysokým podílem shodných součástí, některé díly jsou ale odlišné, a tak by bylo po technické stránce patrně možné případnou přestavbu potvrdit, či vyvrátit.

Co se týče metodik, je logické, že dílčí metodiky stejného určení jsou si zpravidla velmi podobné, liší se ale v detailech, které však mohou mít zásadní dopad na konečný výsledek, resp. hodnocení produktu. Metodikami rovněž disponuji, ale když jste si dal tu práci…

U pádové zkoušky HaK 417 jsem měl na mysli především skutečnost, že pro mnoho zbraní s teleskopickou opěrou jsou opakované pády na botku vskutku kritickým momentem, kdy mnoho konstrukcí takové zatížení prostě nevydrží… (zkušenost z praxe)

Celá diskuse o metodikách by nevznikla, kdybyste nepředložil mj. tuto argumentaci:

„Zbraň se konstruuje na metodiky? Východoněmeckému soudruhovi upadne jinak než jeho západoněmeckému kolegovi?“

Právě s ohledem na znalost, věřím, že alespoň základních mechanismů zkoušení a zavádění zbraní i zásady opakovatelnosti a vyhodnotitelnosti byla od Vás výše uvedená formulace zjevně podpásová a fundovanost samotného autora dost zpochybnila, tak se nedivte, že jsem si dovolil špetku ironie, protože konstruovat zbraně s ignorováním TTP a obecně platných metodik by bylo naprosté šílenství…to samozřejmě výrobci nebrání dále experimentovat, ale nesplní-li výsledný produkt obecně platné požadavky, bude na trzích jen obtížně uplatnitelný a náklady na vývoj patrně zmařeny…

Takže poučování o tom, že se zbraně nekonstruují s ohledem na platné metodiky, byl jen takový výkřik do tmy a už ho nebudeme dále rozvádět…

Pokud máte nutkání mně osobně něco sdělit, jistě najdete způsob, jak mě oslovit…
Nebudeme ostatní diskutující dále zatěžovat osobními animozitami!

avatar
KurtKnispel Datum: 31.03.2016 Čas: 11:07

Zbrojir

děkuji za Vaši odpověď plně ilustruje to na co jsem poukazoval- tedy nevyváženost Vašich komentářu.

Od začátku jsem vedl diskuzi na téma nedostatků u HK, které Vy konstantně ignorujete. O CZUB v mých komentářích nebylo zmínky a pokud tak jen v reakci na Vás a jako komparace k hodnocení HK.

Vy přesto neustále stáčíte diskuzi jiným směrem, v pořádku nemá tedy smysl v tom dále pokračovat.

Jen bych Vás rád uklidnil, opravdu nejsem placeným agentem CZUB :D, ale je vidět, že Vám z nějakého důvodu tuzemský výrobce zbraní nedá spát, když ho neustále zatahujete do každé diskuze.

Svoji pointu s nedostatky HK jsem udělal. Informací o nápravě HK 417 jsem si natolik jistý jako vím, že z pochopitelných důvodů nebudu šířit další detaily na fóru, jen proto abych Vám něco dokazoval. Ostatně Vy používáte stejně nedoložitelná obvinění neustále.

Co se týče TP-VD-637-81 část 35 kontra AC/225(LG/3-SG/1)D/14 část 2.15.3.3 (předpokládám, že tuto jste myslel) Ano jedná se o zkoušky ne zcela stejné jak provedení tak hodnocením (jako ostatně celkově metodika NATO -hodnocení popisem a metodika TP-VD hodnocení splňuje/nesplňuje) V této konkrátní zkoušce háže NATO Polohy zbraně:
Horizontálně, na pravou stranu
Horizontálně, na levou stranu
Horizontálně, vrchní stranou zbraně nahoru
Horizontálně, spodní stranou zbraně nahoru
Z 1,5 m zatímco dle TP-VD se háže pouze z 1m a to pouze na levou a pravou stranu.
Všechny ostatní pády jsou ze stejné výšky. Lze tedy s jistou nadsázkou konstatovat, že zkouška NATO je v tomto ohledu těžší.

Takže se nebojte, když Vás poučuji vím proč a o čem.

avatar
Zbrojir Datum: 30.03.2016 Čas: 21:47

KurtKnispel

Jedna věc je řešit základní problémy zbraně, tedy především bezpečnou a spolehlivou funkci, věc druhá přizpůsobovat produkt aktuálním potřebám trhu, resp. v poslední době požadavkům na vysokou míru individualizace…, rovněž je logické a správné zohlednit u produktu konstrukční stáří.

Co se týče HK 417, nemám jedinou informaci, že by se ty Vaše jakkoli zakládaly na pravdě. Jestlipak jste se nestal obětí nějaké fámy, a že jich v ČR koluje opravdu hodně…, o problémech HaK, Glocků, SAKO, AR15/M4… a zahraničních zbraní vůbec, když si to člověk ověří přímo u zdroje, tedy u koncového uživatele, tak skutek utek… prostě jen pomluvy, obvykle to zde šíří czubáci a jim podobní…, asi aby odvedli pozornost od problémů vlastních produktů... Možná by bylo dobré nám sdělit podrobnosti, jak byla HK 417 převedena na standard G28… Upozorňuji, že jsem kromě jiného také opakovaně hovořil s koncovým uživatelem…

Mj. HaK 417 v testech dle TPVD dosáhla v souhrnu velmi dobrých až výborných výsledků (mám kopie protokolů). Jen bych dodal, že nároky kladené na DMR 7,62x51 v doposud neúspěšných tendrech MO, jsou obecně nastaveny nároky níže..., někde až neobhajitelně...

Samozřejmě, že při návrhu zbraně, stejně tak jako při návrhu jiných produktů, se musí vycházet z takticko-technických požadavků na ně kladených, a k nim nepochybně patří i metodiky zkoušek, zejména pak zkoušek za ztížených podmínek a zkoušek v rámci tzv. hrubého zacházení… Pokud by někdo navrhoval zbraň bez předem vypracovaného zadání a s ignorací všeobecně uznávaných metodik pro zkoušení takových zbraní, byl by neuvěřitelně nezodpovědný…

Pravda, v CZUB se podobné případy, kdy konstrukce u řešené zbraně, mj. deklarované jako služební, ignorovala adekvátní platné metodiky, a byly z toho nekonečné problémy, zakončené předčasným vyřazením z výzbroje…

Kdyby si CZUB nechala na novou útočnou pušku (CZ 805) včas vypracovat skutečně fundované zadání (TTP) pro konstrukci, mohla si ušetřit spoustu starostí… U následovníka je vidět, že se již patrně poučila…

Pokud je zbraň západoevropské provenience konstruována pro metodiky NATO, což je naprosto logické, je vždy ocenitelné, že z chodu projde i metodikami odlišnými, viz např. TPVD-637-81, což jsou zde v ČR platné národní metodiky, které však stejně vychází z těch sovětských. U řady konstrukcí se musí produkt na odlišné podmínky doladit, samozřejmě pokud to vůbec lze…

Mj. i „zkouška odolnosti a bezpečnosti zbraně při pádu“, tuším část 35 dle TPVD-637-81 není provedením a hodnocením totožná s příslušnou metodikou NATO.
Pokud to nevíte, tak doporučuji více studovat a méně poučovat…

Podobná je např. i zkušenost z automobilového průmyslu, kdy auta konstruovaná dle evropských předpisů, měla v USA nemalé potíže s plněním podmínek těch místních a zdaleka nejde jen o emise, ale např. i o nárazové testy…(odlišná metodika zkoušek a hodnocení)...

Nevím, jak jste dospěl k závěru, že jsem papírový teoretik. Ve svém věku sice už denně venku s puškou neběhám, ale podle časových možností se snažím kombinovat teorii s praxí… Asi nikdo nemá možnost řádně vyzkoušet všechny zbraně světa a musí se tedy logicky spoléhat na relevantní zdroje, moje orientace na HaK, Glock apod., je dána skutečností, že jsou zde v ČR provozovány ve statisticky významných počtech (jednotky tisíc kusů) a lze je srovnávat s produkty CZUB komplexně, tedy nejen po střelecké a ergonomické stránce, ale také z pohledu provozní spolehlivosti a nároků na opravitelnost a udržovatelnost…

Mj. FN SCAR jsem zde nijak nevyzdvihoval a jako poměr cena výkon bych u této kategorie patrně doporučil modernizovanou verzi US pušky M4. Pravda ale také je, že jsem nikde na FN nesháněl žádné dehonestační informace...

Naopak ti, co široké spektrum hodnocení zbraně ignorují, a zabývají se primárně „kosmetikou“, se často diví, proč je jejich favorit v podmínkách ozbrojených složek nakonec hodnocen tak velmi negativně…

Pokud se zde diskutuje na téma produkty CZ, tak předkládám své názory, které vychází z vlastní praxe, a informací získaných z opravdu relevantních zdrojů, včetně koncových uživatelů speciálních jednotek, a do nich zahrnuji ale i ty relevantní z CZUB…

Popravdě nechápu, proč tak usilovná obhajoba CZ 805, když ti „progresivnější czubáci“ ji už dávno odepsali…

Jsme-li u HaK, tak např. v ČR se jeho výrobky osvědčily, alespoň uživatelé je tak hodnotí, rovněž informace o spolehlivosti, životnosti a nárocích na servis a opravy jsou velmi pozitivní, stejně je na tom třeba rakouský Glock. Asi nejlepším podpůrným argumentech je jejich používání elitními složkami celého světa, tak to se o dosavadních produktech CZUB říci tedy nedá.

Není tedy mojí chybou, že se zavedením každého produktu CZUB do ozbrojených složek ČR, tedy alespoň doposud to tak bylo, nastala celá série vážných problémů, a je jedno, zda šlo o pistole, či pušky, zda šlo o zbraně pro armádu, policii, či jiné ozbrojené složky státu…a nebo snad znáte nějaký větší kontrakt CZUB s OS ČR, který proběhl bez vážných problémů....

Omlouvám se, ale z některých detailů jsem nabyl dojmu, že zde diskutuji se zástupcem z CZUB…, tedy osobou, která je ve věci hodnocení zbraní neoddiskutovatelně podjatou…

S přihlédnutím k probíhající diskusi na téma balistické vesty („nové testy VOM pro Armádu ČR“), zde nemíním ztrácet svůj drahocenný čas diskusí se zaměstnanci CZUB, nebo osobami s podobnými vazbami, ti budou stejně pořád zpívat tu svou odrhovačku, s vědomím výhody, že soukromá firma může v ČR do světa vypouštět prakticky cokoli, kdežto relevantní informace ze státního sektoru jsou limitovány předpisy a obecnou povinností zachovávat mlčenlivost…

P.S.

Do diskuse sice můžete vlítnout, jak chcete, ale nemůžete nikoho donutit s Vámi diskutovat…

avatar
KurtKnispel Datum: 30.03.2016 Čas: 16:20

Zbrojir: Diskuze není Vaším majetkem ani výsostným teritoriem, takže do ní mohu naštěstí "vletět" kdykoliv a jakkoliv se mi zlíbí. Jakkoliv se Vám to asi nelíbí. Ale k věci:

Vámi zmiňovaná nápravná opatření u Bren ,jak tak čtu, se týkají spíše periferií zbraně. Přitom na HK G 36 jsou kompletně překonstuovány tytéž a další prvky, namátkou: Pažba, Předpažbí, Ovládací prvky, Šachta, Zásobovací ústrojí, Zavěšení popruhu, Spojovací prvky hlavních dílů - Uchycení hlavně!!!

A to Vám připadá v pořádku?

Co se týká HK 417 opět se mýlíte, nebo záměrně neříkáte pravdu. V současné době není ve výzbroji MO, tím spíše ne u 601. skss. žádný kus této zbraně. Všechny byly v tichosti vráceny do Oberndorfu, kde musely být s potupou přepracovány do standardu G28. Ověřte si tuto informaci u Vašeho oblíbeného dealera nebo přímo na útvaru.

Podotýkám, že i tak se jednalo o několik málo exemplářů ve výzbroji.

Ještě bych se rád zeptal co myslíte tím, že zbraň vydržela dokonce pádovky za pochodu a že je to ocenitelný výkon u zbraně konstruované na jiné metodiky.

Zbraň se konstruuje na metodiky? Východoněmeckému soudruhovi upadne jinak než jeho západoněmeckému kolegovi?

To je totiž celý problém s Vámi, jste pouze papírový teoretik s velmi omezenými střeleckými zkušenostmi. Posuzujete proto zbraně na základě laboratorních testů, prohlášení v médiích apod.

Z Vaší neznalosti dalších konstrukcí jako je např. FN SCAR usuzuji, že se Vaše znalost omezuje pouze na HK a patrně z doslechu od Vašeho "kontaktu" na MO i na CZ.

Inu jak se říká: "Nouze naučila Dalibora housti" a tak z nouze o další zkušenosti je pro Vás HK neomylným tvůrcem zbraní.

To je ale zaujaté hodnocení a to mi vadí- vůbec tady totiž neobhajuji konkrétní značku či zbraň

arr