Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Vojenská výzbroj

Útočná puška Micro Dynamic Rifle

Datum přidání 16.01.2014    Rubrika rubrika: Vojenská výzbroj     komentáře 22 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Na probíhající vojenské výstavě ručních palných zbraní SHOT Show 2014 v Las Vegas vzbudila rozruch americká firma Desert Tech. Na jejím stánku mohli návštěvníci vidět novou rodinu útočných bull-pup pušek Micro Dynamic Rifle.

Micro Dynamic Rifle (MDR)

Foto: Micro Dynamic Rifle (MDR); větší obrázek / Deset Tech

 

DeserTech je známým výrobcem bull-pup odstřelovacích pušek. Firma si získala u americké veřejnosti uznání, když nedávno odmítla dodat zbraně do Pákistánu v hodnotě 15 miliónu dolarů. DesertTech sice dostal povolení od americké vlády k vývozu zbraní, ale firma nakonec usoudila, že zbraně se mohou dostat do nepravých rukou.

 

Portfolio zbraní brzy rozšíří nová útočná puška Micro Dynamic Rifle (MDR). Zbraň vyvolala na výstavě SHOT Show 2014 rozruch svým uhlazeným vzhledem. Podle výrobce však vývoj ještě není zdaleka ukončen. První zákazníci se MDR dočkají až na konci roku 2015.

 

Objevily se však zprávy, že uvedení nové zbraně a odmítnutí zakázky do Pákistánu je ve skutečnosti chytrý marketingový tah. Odmítnutí pákistánské zakázky přineslo pochvalné články a tudíž skvělou reklamu v předních amerických denících. Firma se tak dostala do širšího povědomí a uvedení nové zbraně si nenechaly ujít přední americké noviny a magazíny. Avšak to je jiný příběh...

 

Zpět ke zbrani. Desert Tech v Las Vegas představila dvě verze MDR – v ráži 5,56 mm a 7,62 mm. Firma ale chystá celou rodinu pušek v různých rážích.

 

Video: Micro Dynamic Rifle na výstavě SHOT Show 2014. / YouTube

 

MDR je podle výrobce „bezkonkurenčně přesná, protože je lehká, kompaktní, vyvážená a ergonomická.“ Zbraň v ráži 5,56 mm měří na délku pouze 660 mm, ve zkrácené verzi s 268mm hlavní pak pouze 508 mm.

 

Časem se také dočkáme modelů pro náboje 6,8 mm × 43 SPC, 7,62 mm × 35 (.300 Blackout) i sovětské 7,62 mm × 39. V materiálech i na přiloženém videu se zmíňuje informace, že MDR lze bez nástrojů upravit pro střelbu z pěti různých ráží.

 

Krátká délka, nízká hmotnost (3,4 kg pro 5,56 mm, standardní délka) je dle oficiálních materiálů ideální pro většinu bojových situací a uživatelů - od osobních strážců, přes policii až po armádu. Zbraň má 100% oboustranné ovládání a unikátní systém dopředného vyhazování prázdných nábojnic. MDR tak může používat každý operátor v jakékoliv poloze.

 

Přepínač palby je v režimu „0-1-full“ a pojistka zásobníku v dosahu ukazováčku. Pojistka závěru je pak umístěná za zásobníkem, lehce ovládatelná palcem ruky, která přebíjí zbraň.

 

Bohužel bližší technické informace nejsou zatím k dispozici.

Zdroj: Desert Tech

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Zbrojir Datum: 04.03.2014 Čas: 19:32

k mu7705

Po čase jsem opět zavítal na stránky AN, a co to nevidím, už jsou zde zase šířeny mýty. Jelikož mě zde kdysi někdo požádal, abych nepsal tak dlouhé komentáře, zaměřím se tedy v tomto příspěvku pouze na dvě dílčí, s realitou zjevně kolidující, tvrzení:

1.Požadovalo MO, aby byla nově zaváděná útočná puška multirážová?
2.Je absence prvku pro rychlé vypouštění závěru útočné pušky CZ 805 vskutku důsledkem požadavků na přísné pádové zkoušky?

ad 1. V zadávací dokumentaci, resp. v technické specifikaci pro novou útočnou pušku s podvěsným granátometem (uveřejněno na konci roku 2009), se v příloze „Takticko – technické požadavky, provozní a užitkové vlastnosti zboží“ jednoznačně požaduje útočná puška v ráži 5,56x45mm, a to ve dvou provedeních „útočná puška“ a „útočná puška ve zkrácené verzi“. O podmínce, či pouhé možnosti přechodu specifikované zbraně na jiné ráže, zde není ani zmínka.
Z oficiálních dokumentů tedy vyplývá, že multirážovou koncepci, kterou se mnohdy ospravedlňují vyšší hmotnost, nevhodné vyvážení a nevstřícné proporce CZ 805, MO v zadávací dokumentaci vskutku nepožadovalo. Technická specifikace nebyla nestranná, jelikož poměrně přesně kopírovala zbraňový komplet FN SCAR, přičemž v konečné fázi byla bezpochyby znásilněna do podoby vyhovující naprosto neodzkoušenému kompletu CZ 805/MEOPTA, destruktivní požadavky, na které se dnes zástupci CZUB při kritice CZ 805 často odvolávají, vskutku neobsahuje.
V čem tedy spočívá problém? CZUB, jakožto privilegovaný dodavatel, neoficiálně získávala informace pro vývoj útočné pušky se značným předstihem, a to především od spřízněných vysokých důstojníků a úředníků MO (mj. takové jednání, tedy vynášení důležitých informací před vyhlášením soutěže, by mohlo být kvalifikováno jako trestný čin). Předávané informace však nebyly vždy zcela odborně fundované. Později se vyhlásilo „výběrové řízení“ a CZUB, ačkoli měla informace opět s předstihem a mohla podmínky zadání ve svůj prospěch ovlivnit, což také učinila, je nakonec překvapena, že zbraňový komplet konstruovaný na základě „zaručených informací přímo od pramene“, koncové uživatele mírně řečeno vůbec nenadchl, a jeho „nadstandardní“ vlastnosti, jako např. multirážovou koncepci, v praxi nevyužijí. Jelikož se však na vývoj vynaložilo již hodně úsilí a především peněz, tak MO komplet CZ 805/MEOPTA, na pokyn aktuálně určující politicko-ekonomické lobby, v rámci zmanipulovaného výběrového řízení hromadně nakoupilo a nedostatky, alespoň ty v rámci dané konstrukce a koncepce zbraně řešitelné, se postupně odstraňují.

Multirážové útočné pušky při stávající úrovni techniky přináší nejen určité výhody, ale i podstatné nevýhody, jako jsou zejména vyšší složitost a hmotnost, včetně nepříliš uspokojivého vyvážení (zpravidla jsou těžké na předek), a samozřejmě i podstatně vyšší pořizovací cenu. Vezmeme-li v úvahu, že je zde zpravidla vyřešen pouze přechod na výkonově a rozměrově srovnatelnou variantu náboje (např. střední balistický výkon 5,56x45/7,62x39), kolik podstatných součástí zbraně se musí vyměnit, kolik tyto stojí, jakou mají hmotnost a rozměry, jaké úkony musím pro transformaci na jinou ráži učinit, co vše k tomu potřebuji a že musím útočnou pušku samozřejmě opět nastřelit, tak se lidé z praxe oprávněně ptají, a proč bych takovou transformaci útočné pušky vlastně vůbec prováděl, k čemu taková možnost změny ráže u pravidelné a profesionální armády se zásobováním standardizovanou municí vlastně je? Proč mám celé dny kromě již beztak těžké výstroje nosit zbytečně hmotnou a nevhodně vyváženou útočnou pušku jen proto, že teoreticky může býti přestavěna na jinou ráži, avšak 95% konečných uživatelů této „výhody“ nikdy nevyužije. Vyspělé armády testovaly, avšak hromadně (plošně) tuto koncepci z mnoha, mj. i uváděných důvodů, nezavedly. Po pravdě řečeno, ona je ta multirážová koncepce útočné pušky výhodná především pro výrobce. O jejích výhodách mohou snad ještě přesvědčit od praxe zcela odtržené generály, avšak nikoli racionálně uvažující vojáky a velitele.

Prvním a základním problémem CZ 805 je tedy skutečnost, že CZUB z vlastního rozhodnutí vsadila na doposud neověřenou a při stávající úrovni techniky pro koncového uživatele a vojsko nikterak přínosnou multirážovou koncepci. Přitom přezbrojení MO standardní, uživatelsky vstřícnější, jednodušší a lehčí útočnou puškou ráže 5,56x45mm by daňového poplatníka vyšlo min. o 500 000 000 Kč levněji (opravdu účelné, efektivní a hospodárné vynakládání finančních prostředků státu, resp. daňových poplatníků).

Kdyby tedy MO multirážovou koncepci skutečně požadovalo, byla by nepochybně nedílnou součástí zmiňované technické specifikace, jelikož ještě před vyhlášením toho divadla, které někteří nazývají „výběrové řízení“, bylo v politických kruzích o vítězi již předem rozhodnuto (mj. vyhrála dražší nabídka s puškou s prokazatelně neukončeným vývojem, tedy nabídka odporující základnímu požadavku zadání¨) a takto účinný diskriminační požadavek by se pro splnění politického zadání zajisté zadavateli velmi hodil.

ad 2. Výmluvy CZUB na nedokonalost a zaostalost ovládacích prvků CZ 805, a to z důvodu náročných pádových zkoušek (pro MO platná metodika TP-VD-637-81, zde část 35, vychází z ruského vzoru) jsou vskutku nedůstojné. Ani podle metodik NATO (AC 225), ani podle tuzemských (TPVD), nejsou pádové zkoušky definovány tak, jak je uvedeno v příspěvku „mu7705“. CZ 805 je zbraň střílející z uzamčeného závěru, a proto byla se závěrem v přední poloze také podrobena sérii pádů, a to po 5-ti na pravý a levý bok z výšky 1m, a 5x na ústí hlavně z 1,5m a na botku ramenní opěry až do vyčerpání její životnosti. Pády jsou realizovány na tvrdou podložku (obvykle betonovou podlahu).

Zkouška zbraně se závěrem zachyceným na záchyt závěru nemá racionální důvod, jelikož bezpečnost je zde ověřována zejména 5 pády na ústí a na botku ramenní opěry s nábojem v nábojové komoře a odjištěnou zbraní, a to již ze zmíněných 1,5m. Pokud by byla zbraň podrobena pádům se závěrem v zadní poloze, nepochybně by se u každé zbraně, tedy i u CZ 805 závěr ze záchytu v rámci zkoušky uvolnil, např. při pádu zbraně na botku ramenní opěry již z malé výšky, jelikož dynamické síly hmotného závěru snadno přemůžou vratnou pružinu. No a co by to způsobilo za problém, max. by po pádu zbraně závěr podal náboj do nábojové komory.

Mj. české pádové zkoušky dle TPVD úspěšně absolvovaly i jiné zbraně (např. HaK 417, která má ovládání záchytu závěru totožné s US M16/M4), jejichž ovládací prvky z hlediska manipulace snesou i ta nejpřísnější kritéria. CZUB mj. rovněž tvrdí, že to byla armáda, kdo požadoval blokaci závěru při zajištěné zbrani. Nelze to zcela vyloučit, neboť o přezbrojování často rozhodují nepříliš kompetentní a soudobých manipulačních návyků neznalí důstojníci, ale v zadávací dokumentaci inkriminovaný požadavek rovněž nebyl, a takto stupidní řešení nemá ani již morálně zastaralý sa vz. 58, který obdobný program zkoušek kdysi taktéž absolvoval.

Informace předkládané CZUB je tudíž nutné brát s velkou rezervou. Výmluvy na podvratnou činnost konkurence, chybné zadání, přespříliš náročné zkoušky, jejich neobjektivní provedení, destruktivní požadavky neidentifikovatelných zástupců státu zde patří do osvědčeného repertoáru. Samozřejmě, vždy je snazší svádět chyby na ostatní, než přiznat chyby vlastní. Už jste snad viděli „zbrojováka“, který by přiznal, že v CZUB něco pokazili?

Popravdě, z taktického hlediska je vypouštění takových pohádek velmi účinné, CZUB přece za nic nemůže, a kde se může běžný občan, či voják dopátrat pravdy, a přeci, v AN. Nechápu, že jim ty bláboly donekonečna žerete.

avatar
CerVus Datum: 18.01.2014 Čas: 18:19

Tady je problém, že MO tradičně žádá při dodatečných objednávkách produkt ve stejné specifikaci jako při předešlé objednávce. Bylo to už v případě CZ75BD, taktických batohů, bot, uniforem. Vždy už výrobce nabízel lepší produkt, ale ten nebyl bohužel v tabulkách.

avatar
rainerum Datum: 18.01.2014 Čas: 17:59

já to nemyslel doslovně ale o koncepci a směru kterým se vzdali a možnostech zbraně v rámci zadaných parametrů ze strany MO/AČR (moc dobře vím že jsou velké rozdíleli mezi 805 a 807) a navíc podívejte se na většinu dnešních zbraní prvně byl vytvořen produkt který byl po ověřovací sérii upraven a někdy dost hodně je smůla že AČR nakoupilo hned 8 tisíc zbraní ale nenakoupilo ze začátku jenom třeba 500 kusů do Afghánistánu a po roce dvouch nevydalo stanovisko co je potřeba změnit a vylepšit

avatar
mu7705 Datum: 18.01.2014 Čas: 15:15

Ke koncepci zbraní bullpup - přechod vojáků z klasických zbraní na zbraně bullpup je vždy strašnou komplikací. Pozice zbraňové šachty blíže k tělu dělá velké problémy. CerVus má pravdu. Mnoho uživatelů si stěžuje, právě na problematickou výměnu zásobníků. Dá se sice nacvičit rychlá výměna, ale trvá to dlouho a je to docela nezvyk. Některým uživatelům také vadí, že komora je poměrně blízko hlavy a ucha. Určitý problém je také v tom, že některé ovládací prvky mají velkou vzdálenost od prvku, který ovládají v porovnání s klasickou zbraní a i to může činit problémy. Je otázkou, zda výhoda v kratším rozměru při plné délce zbraně je dostatečně silnou, aby vykompenzovala nevýhody s tím spojené.
Ohledně BRENa, souhlasím s tím, že ten název je poněkud diskutabilní. Co se týká vypouštění závěru do přední polohy, tak to je přímo ovlivněno pádovými zkouškami. Už před lety jsem se na to ptal člověka z konstrukce CZUB a bylo mi řečeno, že oni tam chtěli to vypouštění závěru dát, ale nebylo to aplikováno, kvůli pádovým zkouškám, které byly poměrně náročné a nebyla 100% jistota, že by při pádu z výšky na hlaveň při závěru v zadní poloze díky tomuto prvku nedošlo k uvolnění závěru a jeho přesunu dopředu s nabitím náboje do zbraně a případně k odpálení náboje. M4, která tento prvek má, takovým testem neprochází a tudíž tlačítku vypouštení nic nebrání. Takže hlavním důvodem je typ předepsané pádové zkoušky ze strany MO. Takže zbrojovka je v tom nevině. Za vysokou hmotností zbraně je právě požadavek na multirážovost, kterou požadovalo MO. Závěr a další prvky zbraně jsou dimenzovány, aby umožnily střelbu v provedení pro ráži 5,56x45mm NATO, ale i ráži 6,8mm nebo následně 7,62x39mm. Původně se uvažovalo o velikém procentu použitých plastů, ale postupně se přešlo na hliník, protože při intenzivních zkouškách a při testování zbraně v Afghánistánu se zjistilo, že plastny nejsou 100% spolehlivé v určitých bodech. Co se týká použitých zásobníků, tak to vyvolávalo veliké emoce od počátku. Nevím, kdo rozhodl o zavedení těch krabic vycházejících principiálně ze zásobníků pro G36, ale byla to špatná cesta. V současnosti jsou dodávány všechny zbraně se zásobníkem typu M4/M16. Já měl v ruce průhledný typ s šedě zbarveným plastem a mělo jít o provedení pro aktuální dodávku. Takže sledování poštu střeliva by mělo být v pořádku. Co je momentálně u jednotek nevím.
Co se týká výběru zbraně, tak chci upozornit, že vnímání výběru nové zbraně je takové, že to vybere jeden člověk způsobem líbí-nelíbí, je hodně zcestné. K CZ-805 se vyjadřovalo z MO/AČR neskutečné množství lidí a byla zapracována hromada připomínek. Není to tak, že by CZUB došla s tím, tak tady máte kvér a berte nebo nechte být. CZ-805 je společný projekt CZUB a MO/AČR. MO/AČR chtěla ovlivňovat mnoho prvků zbraně a mnoho věcí vychází z požadavků konkrétních lidí. Rozhodně to není tak, že by CZUB jen něco MO/AČR nanutila, skoro proti její vůli.
Ohledně indické CZ-807 - jde o jinou zbraň, která primárně nebyla ovlivňována poždavky MO/AČR a při kontrukci se vycházelo ze zkušeností s CZ-805. Jinými slovy, konstruktéři CZUB nebyli tak svázaní a využili toho, co už v danou chvíli věděli. Je to běžné a pochopitelné. Mimochodem je běžným prvkem, že "zodpovědní" pracovníci MO/AČR obvykle zkomplikují a zkumulují požadavky na věc tak, že celá věc je strašně složitá s potenciálem k chybám. Cílem je získat něco speciálního, co bude přehnaně řečeno nejen střílet, ale také s tím vyměníte defekt na kole a budete moci trhat banány. MO/AČR obvykle nenakupuje věci systémem off-the-shelf, tj. věci hotové. Nakupují se tak věci pouze v případě pár kusů nebo opravdu velice speciální. Vše ostatní se nakupuje tak, že se k věci vyjadřuje kde kdo a snaží se z dané věci vytřískat co nejvíce. Třeba padák VTP-100 - perfektní padák s dlouhou klouzavostí. Jenže pak MO/AČR požadovalo, aby tam byly výměné vychlíky jak křídlo, tak kruhové, aby na tom mohli skákat jak začátečníci, tak speciálové s nákladem. Tak univerzální padák, aby jej pomalu mohli dávat i pilotům. Všichni, kdo se v padácích vyznají se drželi za hlavu, protože ty požadavky jsou dost protichůdné. Nakonec z toho bylo jen to, že se to nakoupilo, několik lidí se na tom zabilo a padáky se používají na zakrytí techniky. Podobná kravina byla taktická vesta na slaňování. Proč všechny Pandury musí plavat a mají bezosádkovou věž atd.? Lidé z MO/AČR, kteří do nákupů mluví mnohdy chtějí něco absolutně univerzálního a výceúčelového, ale díky tomu to většinou končí fiaskem. Příkladem je i předpis o maskovacím vzoru, ten se postupem doby tak zkomplikoval, že výsledkem budou jen soudní spory, problémy z dodávkami a to, že ve 100% kvalitní verzi to neudělá žádný výrobce na světě. Zase něco, co musí být tak super, že to kolem nikdo nemá. Výsledkem je jen blamáž. Součástí nového předpisu je to, že na výstroji musí být popruhy s maskovacím potiskem. Myslíte si, že to má význam na více než 20m? Jasně, že nemá. Myslíte si, že to bude mít vliv na cenu? No ano, bude to všechno dražší...protože potištěný popruh je několikrát dražší než bežný upravený pro použití s prostředky nočního vidění....Mimochodem, kolik plochy popruhů z vesty nebo batohu uvidíte, když tam budete mít sumky, které mají vlastní maskovací potisk?
Takže je dobře, že AČR má BREN? Podle mne ze strategických důvodů ano. Jen má smůlu v tom, že do jeho konstrukce zasahovalo moc lidí a musí splňovat kolikrát protichůdné požadavky.

avatar
psovod Datum: 18.01.2014 Čas: 13:59

jako voják se k brenu vyjadřovat raději nebudu-stejná kvalita jako phantom,ale vyjádřím se k větě ,že stačí se podívat,kam až se dostal bren v indii-indie a podobné země jsou postavené na korupci,úplatcích,tudíž tvrdit,že když se tam něco podaří umístit je o kvalitě je jako tvrdit,že ačr má zavedené kvalitní batohy,vesty a třeba vozidla dingo a jiné věci-to je stejný systém

avatar
CerVus Datum: 18.01.2014 Čas: 12:19

Jura99: to je ale hodně špatný pohled na věc. Jste za to placení tak se smiřte s tím že Vás ta nedodělaná zbraň může v nejhorší chvílí nechat na holičkách.
Adanedhel: 90% vojáků z povolání ti na dotaz co dělá řekne že jsou gumy, takže na tom nevidím nic špatného. Neřekne ti to pouze namachrovaný důstojník nebo někdo čerstvě po přijimači.

Jinak ještě k Micro Dynamic Rifle: co vím tak si jak britové tak francouzi celkem stěžovali na vkládání nového zásobníku do zbraně během boje. Tahle koncepce sice má své výhody, ale je otázkou jestli převáží ergonomické nedostatky.

avatar
Jura99 Datum: 18.01.2014 Čas: 09:22

K BRENu ještě takovou hloupou poznámku. Nejvíc se mi na té zbrani nelíbí její samotný název, BREN je prostě historicky úplně jiná zbraň a nazvat tak novou karabinu je přinejmenším trapný nedostatek fantazie. Jinak mě ale těší, že podobná výroba u nás stále existuje a s těmi pár údajnými nedostatky se vojáci v Afghánistánu naučí žít. Když už nic jiného, jsou za to dobře placeni a je mnoho dalších povolání, kde jde také o život a pracovníci zdaleka nemají nejmodernější a bezchybné vybavení.

avatar
Aljar Datum: 18.01.2014 Čas: 07:49

reakce na Adanedhel:

Nevim proč hned tak útočne, docela by mě zajímalo jak můžeš tvrdit že ho tu nikdo nedržel v ruce. Respektive jsi ani neuvedl jak jseš na tom s osobníma zkušenostma ty, že se BRENa tak zastáváš. Tak teda zde názor někoho kdo ho v ruce alespoň držel, a vím že se zde najde spousta lidí co s nim i střílelo. Protože nejsem voják šel jsem se na něj pár vojáků zeptat jestli s ním mají zkušenosti, po chvilce nervózního přešlapování a náznaku že se o tom moc nesměj bavit mi ho radši přinesli.
Za prvý: Ta zbraň skutečně je těžká. Je to částečně daň za modulární koncepci. Otázka je, jestli to nešlo udělat líp. Měl jsem pocit že držím skorem lehkej kulomet a to mi příjde jako moc. Rozhodně dávám mínus.
Bod dva: Ovládací prvky jsou na střelnici dostačující, do reálné bojové činnosti už ne, měl jsem problém do jedné polohy docvaknout aniž bych musel povolit sevření.
Tři: Spolehlivost se skutečně ukáže až časem to je jasný, někdy, někdo a nějak se to odzkoušet musí. Na druhou stranu, je takovej problém aby ČZUB nabídla testovací verze vojákům do Afgánu na odzkoušení ještě před tendrem? Nebo aby se nakoupilo nejdřív 10 kusů a při kladnejch výsledkách se dokoupilo dalších osm tisíc?
4: S ramenní opěrkou jsem problém neměl.
Pětka: CZUB v materiálech tvrdila že to půjde, vojáci říkali že to nejde, neměl jsem možnost odzkoušet.
Dál bych viděl problém v neexistujícím tlačítku vypouštěče závěru. Co mi osobně na ergonomii vadilo nejvíc bylo předpažbí, respektive když jsou nasazený ochraný krytky na boční RIS je úchop strašně širokej, řeší se to Gripem což leccos nazačuje. Velikost originálních zásobníků se tu řešila několikrát, už jenom to že se nakonec dokoupily zásobníkový šachty na stanag ukazuje jak to je. Dokoupený zásobníky zas pokud vím bohužel nemají žádné transparentní části pro kontrolu stavu munice. Zbytek mi na zbrani přišel OK. Co se týče střelby bylo mi řečeno že skutečně míň kope a na bližší vzdálenosti skutečně je přesná když se srovná s vz.58. Ještě aby ne když používá slabší munici a je těžší. To vyplývá z logiky věci a bylo mi to potvrzeno.
Jsou na dalších verzích už tyhle neduhy odstraněny? Nevím, byl bych rád kdyby zde někdo relevantní odpověděl. Spaldo mohl bys nám sdělit co šechno se opravilo a modernizovalo? Jasně že zbraň se musí odladit a že nikdy nevyleze z fabriky bezchybná. Jenže, vymění tyhle "vadný" kusy bezplatně zbrojovka? Já o tom pochybuju a tak zde budeme mít několik stovek zmrvenejch zbraní. Osobně doufám že se zbraň vychytá a bude to zas kousek na který budeme moct být hrdí.

Odpověď CerVuse bych považoval za znak jeho nadhledu na vlastní povolání a vědomí toho jak se na to kouká česká společnost.

reakce na rainerum: Problém je to, a teď se bohužel odkazuju na třetí zdroje, že zbraně nabízené Indům nejsou ty samé, které se dostaly do AČR. Alespoň v prvních několika stovkách.

Omlouvám se za Off-topic a nyní k Micro Dynamic. Osobně se mi zbraň dost zamlouvá, pokud výrobce dodrží naslibované parametry bude to velmi univerzální zbraň pro široký trh. Divím se že bull-pup koncepce není rozšířenější.Díky možnosti přerážování si ta zbraň vyloženě říká o ideální možnost na novou zbraň pro US Army. Avšak ta ani touhle zbraní bohužel nepřezbrojí, náklady jsou pro jejich úředníky příliš vysoké i když bude zbraň lepší ve všech ohledech. Jak tu přednesl mu7705 ten nárůst výkonnosti pro ně není tak markantní. Alespoň tedy v číslech. V reálu si myslím že to je jinak. Hlavně v jednom atributu ve kterém zbraně M4/M16 velice ztrácejí. Tím atributem je spolehlivost. Konkrétně při dlouhotrvající palbě v prachu bez možnosti zbraň okamžitě vyčistit. To že to je pro vojáky vážný problém a že zbraně vyměnit chtějí naznačuje počet projektů právě na přezbrojení. Projekt XM8 není zdaleka jediný a určitě ani poslední. Tahle puška by byla dost možná adekvátní náhrada, vojáci by nejspíš souhlasili, úředníci zas zakroutěj hlavama.

Kdo dočetl až sem, tomu děkuji za trpělivost. Další diskuse vítaná.

avatar
rainerum Datum: 17.01.2014 Čas: 23:06

Podívejte se až kam se dostal bren v indii a to samo o sobě něco říká

avatar
Spalda Datum: 17.01.2014 Čas: 22:59

BREN opravdu není špatná zbraň a poslední verze, nebo ty "opravené a modernizované" šlapou. Je to hodně o obsluze a u vojáků zvyklých na vz.58 je potřeba zažít jiné návyky. Ti co přijdou do styku rovnou z BRENem to mají jednodušší. A mluvím z vlastní zkušenosti s touto zbraní. Mimo jiné se v armádě doporučuje některé "procedury" které doporučuje zbrojovka, vypouštět. Ale je to neoficiální rada......

avatar
Adanedhel Datum: 17.01.2014 Čas: 21:01

Jestli jsi voják a mluvíš o sobě jako o gumě, tak jseš pěkně divnej týpek. Breny taky nemají všichni vojáci. Takže o tom co tvrdíš já docela pochybuji. Vím že tobě je to fuk, ale takový je prostě můj názor.

avatar
CerVus Datum: 17.01.2014 Čas: 16:15

já sem ale guma, takže...

avatar
Adanedhel Datum: 17.01.2014 Čas: 15:49

a tak, hned Bren hanit může jen ignorant. Nikdo z Vás si z toho nevystřelil, ani to nedržel v drápech a hned máte jasno vy přemyslové. To že naši politici a bohužel i vojáci jsou úplatná hovada, nesnižuje kvality zbraně. Dlouhodobá spolehlivost se prokáže až se s ní bude dlouho střílet. Pokud by byla povinná vojenská služba a bažanti by dostali nové Breny, tak by se hned vidělo jak na tom ta puška je doopravdy. Ale že spousta z bás dřepí u kompu a ne v kasínu, tak si tady plácáte ovary a víte kulový. Začíná to tu připomínat novinky.

avatar
CerVus Datum: 17.01.2014 Čas: 15:44

Jenže bren je nedodělaná zbraň.
1) moc těžký
2) má moc malé ovládací prvky
3) není prokázaná dlouhodobá spolehlivost
4) má špatně řešenou ramenní opěrku
5) neumožňuje vyhazování nábojů a natahovaní zbraně na druhou stranu

avatar
mu7705 Datum: 17.01.2014 Čas: 15:15

Mě se tento typ zbraní líbí, při relativně dlouhé hlavni má kompaktní rozměry. Ne vždy se podařilo tento typ zbraně zvládnout. Toto řešení má svá úskalí. Nevím, jestli taková zbraň má však nějaký skutečný přínos. Osobně pochybuji, že by v USA došlo k nějakému většímu přezbrojení ozbrojených sil. Již před několika lety, když USA zrušilo projekt XM8, tak jedním z hlavních argumentů bylo, že nová zbraň nepřinese žádnou podstatnější změnu proti zavedeným zbraním - používá se stejná ráže, kolimátory a podobné příslušenství se dá montovat i na M4/M16, na které jsou tyto sožky už zavedené a zvyklé. Trochu lepší údržba nebo některá zlepšení nebyla tak zásadní, aby to vykompenzovalo všechny problémy a náklady spojené s přezbrojením. V AČR byla situace jiná. Dlouhodobě měl sa vz.58 problém s tím, že má ne zcela obvyklou ráži používanou v misích NATO a přes veškeré snahy by modernizace této zbraně spolehlivými montážemi byla jen vylepšováním pušky s neperspektivní ráží. Jasně Talibanci může být jedno, jestli mu hlavou projde 7,62x39mm nebo 5,56x45mm, ale z hlediska našeho zapojení do struktur a misí NATO byla potřeba jiné ráže palčivým problémem.
Co se týká volby zbraně, tak se postupovalo zcela obvykle, jak se postupuje ve všech zemích, kde jsou vlastní zbrojovky, které mohou vyrábět zbraně této kategorie. Není to nic divného ani nestandardního. Každá země, která je schopna vyvíjet a vyrábět ruční zbraně vlastními silami se toho bude držet. Důvodem je to, mimo ekonomické důvody (práce lidí v ČR, daně atd.), že výroba zbraní je stategicky důležitá. Nejste na nikoho vázáni. Kdykoliv můžete přikázat CZUB, aby vyrobila X tisíc kusů pro mobilizovanou armádu. Pokud zbraně nakupujete v zahraničí, tak jste v pasti. Jste odkázáni na to, kdo vám co prodá. Problém zbraní z USA je ten, že spadají pod jejich systém ITAR. Pokud se USA něco nebude líbit, tak vám neprodá ani vzduchovku. Pokud bude nějaké riziko pro Evropu, budou zbrojovky vyrábět přednostně pro koho? Pro nějakou cizí zemi? No to ani náhodou. Pro naši zemi je nesmírně důležité mít tuto strategickou položku na straně výhod. V minulosti za socializmu to bylo tak, že přesně z tohoto důvodu se na našem území, tehdy ČSSR vyráběly tanky T-72 a vozidla BVP-2, stejně tak nákladní auta Praga V3S a Tatra 815. Postupně jsme se vzdali jakési soběstačnosti z pohledu těžké techniky, ale vzdát se soběstačnosti i z pohledu ručních zbraní by bylo hodně hloupé.
Na nákup ručních zbraní pro armádu není možno se koukat, že tamta zbraň je taková nebo maková, taková se mi líbí atd. Pokud máme vlastní kapacity, tak se o ně musíme starat, abychom je měli v době nouze. To, že pro speciálny se nakoupí pár desítek pušek někde jinde, protože jsou asi vyladěnější nebo tak něco, je v pořádku, ale pokud máme vlastní kapacity, tak je musíme udržovat.
Co se týká BRENa, tak to nevidím nějak tragicky, prostě se musí vyladit. Série dodaná koncem roku 2013 je lepší a další bude ještě lepší. Prostě chyby se postupně vychytávají. Mnoho chyb na prototypech nenajdete nebo neodladíte. Některé se objeví až v sériové výrobě, při masivním používání nebo při nedbalém a neodborném zacházení, které třeba dosud nikoho nenapadlo.
Jinak dokud se nenajde nějaký efektivnější způsob střelby nebo zabíjení či zraňování protivníka, tak jakékoliv přezbrojování bude o hodně velikém uvažování a počítání nákladů. Když se na to podíváme bez emocí, tak výše uvedená zbraň proti M4/M16 zase tak zásadní novinky a změny nepřináší. Koupí si ji třeba nějaké policejní a bezpečnostní složky. Možná si ji vyždá nějaká speciální jednotka, ale z hlediska nasazení ozbrojených sil to pořád jen střílí v ráži 5,56x45mm, používá to standardizované zásobníky, může se tam namontovat optika - tj. proti M4 nic podstatného. Zkracování zbraně není na pořadu dne a multurážovost není také tak horká, jak to před pár lety vypadalo.

arr