TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Vojenská výzbroj

Útočné pušky AK-12 a A-545 pro ruskou armádu

Datum přidání 04.05.2015    Rubrika rubrika: Vojenská výzbroj     komentáře 189 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Podle Olega Bočkareva, místopředsedy ruské Vojensko-průmyslové komise, ruské ministerstvo obrany zvolilo náhradu za útočné pušky AK-74. Oproti původním plánům ruští vojáci získají útočné pušky AK-12 i konkurenční AEK-971, resp. A-545.

AEK-971

Foto: A-545 testovala ruská armáda v letech 2014 až 2015. A-545 je přímým následovníkem AEK-971; větší foto / Vitaly V. Kuzmin, CC BY-SA 3.0

 

Ve skutečnosti ruská armáda přijme rovnou čtyři konstrukce. Útočnou pušku AK-12 v ráži 5,45×39 mm a AK-103-4 v ráži 7,62×39 mm dodá Koncern Kalašnikov (dříve Izmaš). Podle prvních zpráv ruská armáda měla získat jen tyto dvě zbraně.


Podle Bočkareva však pro ruské vojáky budoucnosti Ratnik dodá zbraně také konkurenční firma Děkťarev. Půjde konkrétně o útočnou pušku A-545 v ráži 5,45×39 mm a A-762 (AEK-973) v ráži 7,62×39 mm. Všechny čtyři zbraně nahradí v ruské armádě útočné pušky AK-74 a AKM.


Testování nových zbraní pro ruské vojáky budoucnosti skončilo v tomto roce. První menší sérií zbraní AK-12 obdrží ruští vojáci letos, velkosériová výroba se rozjede v roce 2016. Kdy dostanou vojáci pušku A-545, Bočkarev nezmínil.


Rozhodnutí přijmout do výzbroje hned čtyři konstrukce ovlivnily (oficiálně) různé charakteristiky konkurenčních zbraní. Vojáci tak mohou použít každou zbraň podle svého zařazení, nebo mise. I když není zařazení jednotlivých zbraní známo, „kalašnikovy" získají s největší pravděpodobností běžné jednotky, AEK-971/973 jednotky speciální.

 

Neoficiálně je pak důvodem zařazení všech čtyř konstrukcí do výzbroje podpora obou firem, především podpora exportu.

 

AK-12

Foto: AK-12 s bubnovým zásobníkem a granátometem GP-34. / Koncern Kalašnikov


Útočná puška AK-12 je de facto nejnovější modifikací AK-74M. Obě zbraně spojuje řada společných dílů. Jednotková cena AK-12 je zhruba o 25 % větší než u AK-74M.

 

AK-12 oproti předchůdci získala několik ergonomických vylepšení. Na AK-12 najdeme vypouštěč závěru, oboustranný palcem ovladatelný přepínač palby, montážní kolejnice nebo délkově nastavitelnou a sklopnou pažbu. Vojáci také ocení oproti AK-74M nižší zpětný ráz.


Naopak AEK-971/973 je mnohem více revolučnější konstrukcí. Na AEK-971 najdeme dva plynové kanály nad hlavní a dva písty, které se při výstřelu synchronizovaně pohybují v opačném směru. Výsledkem je vyšší stabilita zbraně, zvláště při střelbě dávkou, což se projevuje zlepšením pravděpodobnosti zásahu.

 

Zpětný ráz je asi o 10 až 15 % menší než u AK-12. Nevýhodou je naopak konstrukční složitost a cena. Mínusem je také o něco větší hmotnost (3,5 kg) oproti AK-12 (3,2 kg).

 

Zdroj: Altair

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Shania Datum: 12.05.2015 Čas: 09:57

Luky: Command: Modern Air/Naval Operations modeluje poměrně dost věcí a asi nic lepšího v komerční sféře nenajdeš. Rozhodně to ale není 100% simulace.

Pro představ u tady je FAQ kde je vidět do jakých detailu modelovaní zbraní zachází

http://www.warfaresims.com/?page_id=2920

Zajímavá je např sekce: Why won’t my fighter jets fly faster than 920kt (Mach 1.6)?
Why is there no 6-Phoenix loadout for the F-14 Tomcat?


AIM-120: radar by měl být schopen pracovat na 10-15 km, pokud se ale střílí na další vzdálenosti, můžeš sice raketu vystřelit bez aktualizací polohy, s tím že poletí do předpokládané pozice cíle a až tam začne vyhledávat v efektivním dosahu radaru , šance na zásah ale bude minimální. Pozdější verze rakety můžou dostávat aktualizace i z jiných platforem a pokud je mají přejdou do aktivního režimu okolo 3 km od cíle.

Proto Raptory měli tak vysokou úspěšnost, stíhači vůbec nevěděli, že po nich někdo střílí.

Sice jsme nenašel to co jsme chtěl, ale tady je aspoň něco:
Zajímavá debata, nejlepší jsou strany 2-4, pak už to bohužel...
http://www.f-16.net/forum/viewtopic.php?f=38&t=8980&sid=5a78324264ea80254b49a771f8ebea57

Další zajímavý post je na konci tohoto vlákna:

http://www.armchairgeneral.com/forums/showthread.php?t=62544



A tady je ještě článek k tvc

https://defenseissues.wordpress.com/2013/04/13/usefulness-of-thrust-vectoring/

avatar
Luky Datum: 11.05.2015 Čas: 21:42

no fakt nevím, jestli je ta strategická hra nejlepší zdroj (budou tam stovky různě přesných záznamů v databázi)...z videa to ani není čitelný, nemám čas to tam hledat a kdoví, zda nemá ten hráč nějakou časovou kompresi a pak a tak...

co vím, tak ARH (active radar homing) Amraam má dva režimy radaru po jeho aktivaci, proto stíhači zachází s těmito termíny:

A-POLE: Range from your aircraft to the target when the missile will go active (HPRF).
HPRF je High Pulse Repetition Frequency, ta se aktivuje dříve, ale je méně přesná.
V tu chvíli již útočník může provést odval a utíkat...a střela se přesto autonomě navádí na cíl - s pomocí vlastního radaru, který je ale detekovatelný.

M-POLE: Same as A-POLE but MPRF active.
MPRF je Medium Pulse Repetition Frequency - aktivuje se v koncové fázi letu k cíli a je ještě přesnější. Pokud útočník může a nebude příliš ohrožen, měl by se snažit podporovat střelu až do MPRF módu.

F-POLE: Range from your aircraft to the target when the missile will impact the target. To je ta nešťastná vzdálenost, kdy F-5 posmrtně "sundala" Tomcata všesměrovou IR ŘS.

Žil jsem v domění, že HPRF vzdálenost je kolem 15-17km s tím, že pilot má možnost tuto vzdálenost před odpalem zkrátit, pokud by třeba útočil na cíl s malým RCS (např. vrtulník) a mohl by se bát, že mu střela začne lovit jiný, snadnější cíl....

Vlastní radar je hlavní výhodou ARH střel, proto také vznikly. Z uvedeného je vidět, že ale nejsou tak úplně "vystřel a zapomeň" (nad cca 15km od cíle). Je ale možné je vystřelovat v tzv. "maddog" módu (naslepo), kdy si střela ihned po odpalu aktivuje radar a navede se na první cíl, který najde.
No a toje snad už úplně poslední OT :) i když by mě fakt zajímalo, kde jinde jste ještě slyšel o 3-4 sec.

avatar
Shania Datum: 11.05.2015 Čas: 19:51

Luky: U AIM 120, poprvé jsem to viděl v taktickém simulátoru Command: Modern Air/Naval Operations. A pak jsme to ještě několikrát někde četl. Zkusím najít a postnu.

Tady je video, kde je to vidět.

https://www.youtube.com/watch?v=kiMJWsaNWqw

avatar
Luky Datum: 11.05.2015 Čas: 19:19

Tak jsem se na tu rozpatlaninu kouknul ještě jednou a tentokrát vcelku a opravdu mě to nezklamalo - říká tam, že MiG-23 je DVOUMOTOROVÝ stíhací BOMBARDÉR...tak už je mi jasný, proč třiadvacítky neodpověděly - byla to JEDNOMOTOROVÁ protizemní verze, asi BN se zkoseným čumákem a bez radaru.
To se to pak machruje....mimochodem ta propagandou daná špatná reputace MiGu 23 byla dána hlavně tím, že většina sundaných verzí v minulosti byla právě protizemní BM, nebo v několika případech prastará MS.

Tomcaty v ohrožení byly, sestřelily tenkrát myslím ML.

avatar
Luky Datum: 11.05.2015 Čas: 18:50

Shania napsal: Většina sestřelu v Iraku v obou válkách byla okolo15-20km, čekalo se na co nejlepší parametry pro odpal, pokud by asi hrozilo, že bude palba opětována, tak by střílelo na delší.

Při vstřícném letu vždy hrozí, že protivník vystřelí...zejména, když vás má proti obloze a vy hledáte proti zemi...na RWR se taky nedá 100% spolehnout...kdyby byly MiGy připraveni, mohly Eagly celkem ohrozit.
V podstatě byly v pozici, o kterou Tomcaty v tom druhém souboji usilovaly.

avatar
Luky Datum: 11.05.2015 Čas: 18:44

Jinak o těch soubojích BVR vs IR sidewinder psal Jerzy Gotowala v téhle fajn knížce (pokud se dobře pamatuji)...která ale celkem dostala na frak překladem: http://www.databazeknih.cz/knihy/slozita-pilotaz-176887
Já tomu věřím, pokud by létaly s AiM-7...ale AIM-54 mi na to příjde nevhodný a příliš rychlý...ale mohli to taky simulovaně zkusit a třeba ten Phoenix moc "loftoval".

avatar
Luky Datum: 11.05.2015 Čas: 18:17

Pozor, já se neptal na jakou vzdálenost odpalovali útočníci BVR střely, ale jak daleko od cíle byli, když došlo k zásahu. Kouknul jsem na tu rozpatlanou animačku a je to 4-6 vteřin od posledního výbuchu k průletu F-15. Čili dostali se vpodstatě na WVR vzdálenost. To je věc, se kterou se musí v BVR počítat.
koukněte se na další SARH BVR souboj například tady:
http://en.wikipedia.org/wiki/Gulf_of_Sidra_incident_%281989%29
(hezky je vidět i manévr před ztečí, kdy se dvojice rozdělí)

Podobných soubojů byla celá řada.....jedna věc je na jakou dálku se odpaluje, druhá jak blízko se dostanou....když se netrefí, je z toho dogfajt.
Vím, že Amíci byli dost rozčarováni, když zkoušeli F-14 s Phoenixy proti agilním F-5 s IR ŘS na vstřícném letu. Pokud Tigery včas zaměřili a naváděli na ně SARH, dostávali se do zóny IR hlavic sidewinderů a Tomcaty simulovaně "umíraly" vteřinu, dvě po F-5.

A přesně jak píšete, 15-20 km jsou kineticky slušné parametry pro odpal vrabčáka - to má nejvíc energie, pak už je z toho ploužák. Dokonce se může stát, že když budete stíhat protivníka a odpálíte první ŘS na 30km, pak budete pokračovat v SARH podpoře střely a na 15km od cíle odpálíte druhou ŘS, tak ta druhá zasáhne jako první.

Nevím, kde berete ten aktivní režim AIM-120D 3-4s před cílem. Taková situace může nastat, když bude střela odpálena 3s od cíle...to ano...ale jinak by nemělo smysl vyvíjet tyto velmi drahé ARH, na to by skoro stačil SARH.

Právě vzhledem k té decelerační fázi letu ŘS je ARH ve velké výhodě.

Ano, psal jsem o určité revoluci, kterou přinesou nové a lehké typy ŘS s dlouhým doletem a ramjet udržovacím motorem, ale Amraam verze je celkem v nedohlednu a stejně zase bude hrozit přechod z BVR do WVR.

avatar
Shania Datum: 11.05.2015 Čas: 17:32

Luky: výborně! Většina sestřelu v Iraku v obou válkách byla okolo15-20km, čekalo se na co nejlepší parametry pro odpal, pokud by asi hrozilo, že bude palba opětována, tak by střílelo na delší.

Podpora pro rakety je důležitá po celou dobu letu. U AIM -120D se počítá, že přejde do aktivního režimu 3-4 s před cílem. Proto jsme také psal o jiných platformách, které budou poskytovat zaměřovací data, bez nich by B-2 nic netrefila a pasivní senzory by měli příliš krátký dosah.

Zvažuje se použití dvoustupňového motoru, jeden na urychlení a druhý na zteč, nevím v jaké fazi to je. Pak jsou tu rakety jako Meteor s ramjetem.

avatar
Shania Datum: 11.05.2015 Čas: 17:13

Luky: jsem si vědom reálného dostřelu raket a právě proto počítám s bezpečnou vzdáleností pro B-2 okolo 50km.

AIM -120D má sice dostřel 160 km, ale neudávám zde, že na tuto vzdálenost budou střílet, i když počítám s tím, že palba bude vedena proti přibližujícímu se a navíc nic netušícímu cíli.

Zajímavé je, že D verze má stejný motor jako starší AIM-120, ale jen optimalizací letového profilu značně stoupl dostřel.

Fenri: B2 má rcs okolo 0.001- 0.001 to je -30 / -40 db, raptor a F35 na tom mají být údajně líp, ale rcs taky není stejné ze všech úhlu… USAF uvádí, že F-22 má odraz kovové kuličky a F-35 golfového míčku.

redukce IR stopy zahrnuje i aerodynamický ohřev. Rychlost ale hraje velký vliv na velikost stopy. Opět to neznamená, že nejdou zachytit, jen je vzdálenost nižší, u IRST také dost záleží na počasí a není to plnohodnotná náhrada za radar.

F-22 a F-35 je ukázka stealt stíhačů, kde se myslelo i na ostatní vlastnosti.


Máš také pravdu, že PVO a radary mají kratší vývojový cyklus než letadla, ale na druhou stranu zbraně pro prolomení obrany se vyvíjí rychleji než PVO.

avatar
Luky Datum: 11.05.2015 Čas: 17:08

Shania napsal: Koncept s B-2 závisí samozřejmě na tom, že o něm nikdo neví, nebo ho nedokážou zaměřit a rakety B-2 je zničí dřív než se dostanou na do vzdálenosti, kde to dokážou. Nic víc v tom není. Pokud se na tu vzdálenost dostanou, je po B-2.

A to je právě problém.
Každá střela je nejvíc nebezpečná, když má po odpalu pohon. Těžké střely velmi dlouhého doletu (100-300km) jsou nasazovány ve velkých výškách a rychlostech nosiče, přičem mají velmi vysokou trjektorii (stratosféra) a cíle napadají shora. Proto jsou vhodné zejména proti bombardérům s omezenou manévrovatelností (stíhačka mezitím zmizí pryč nebo naklesá do hustších vrstev atmosféry). To, že je střela v koncové fázi zteče silně podpořena gravitací (a má ještě zbytek ze 4M rychlosti), jí umožní úspěšný manévr i bez motoru.
Vzdálenost k cíli pak může být i 150 - 200+ Km, ale doba letu je velmi dlouhá. Za tu dobu může letoun-nosič urazit obrovskou vzdálenost směrem k protivníkům.
To byl případ vyřazených AiM-54, nebo stále užívaných AA-9 (nyní i v ARH verzi). Pokud by byly použity na deklarovanou vzdálenost proti stíhačkám, není to moc efektivní a rozhodně se nebude jednat o bezpečnou obranu nosiče.

Mimochodem bylo by zajímavé prohlédnout si na té animačce ze zálivu, jak daleko byly F-15 od vstřícného cíle ve chvíli zásahu MiGů-23.

Pokud se budeme bavit o střelách středního doletu s teoretickým dosahem cca 100km (praktickým 20 - 50 km a to u nadzvukových letounů-nosičů), jako jsou například ARH AIM-120, tak jim vyhoří pohon během několika vteřin. Následuje pak fáze podpory letounu nosiče, dokud se nezaměří vysokofrekvenční ARH radar střely (cca 8-15km od cíle). ARH je samozřejmě velmi praktický v tom, že se zamkne na cíl v této zdlouhavé fázi letu. Letoun nosič je v tu chvíli volný a může si letět kam chce. Problém je, že i při odpalu na několik desítek kilometrů, je v tu chvíli třeba 15-30km od cíle. Další problém je, že vysokofrekvenční radar Amraamu na tuto vzdálenost odhalí svoji pozici pro každý trochu použitelný RWR. Rozhodně se tedy nedá říci, že by takto vybavená B-2 mohla likvidovat roje nepřátelských stíhaček z bezpečného odstupu (v případě, že by měla upgrade AESA pro AA ŘS). Z toho důvodu si myslím, že ve vizionářském videu operovala upgradovaná B-1 s měnitelnou geometrií a obratnou eskortou. Pokud by to otočila, bude se blbě chytat a může "dragovat" nepřátelský ŘS.

Samozřejmě, že pro vlastní obranu B-2 při dálkové misi by něco takového smysl mít mohlo...
...tak uvažovalo se i o Amraamu pro podzvukové Alky...ale to by jich nemohlo být 24.

avatar
fenri Datum: 11.05.2015 Čas: 13:46

Shania, asi v tom kus nedorozumnění je, i když původní formulace zněly dost radikálně. Já se snažím zvýraznit ten prvek, že pro skutečně hodně stealth letoun musíte obětovat hodně. Hlavně aerodynamiku. To už za celou dobu existence letadla zpět nedáte. Na druhou stranu vývoj detekčních systémů, PVO... letí dopředu rychleji, než je generační cyklus letadel. Vždyť už i stará Věra a Tamara znamená pro činnost stealth letadel značné omezení. A to se bavíme o pravěku antistealth systémů. Takže stealth rozhodně ano, ale ne za cenu ztráty ostatních vlastností. Vtip je v tom, že i když uděláte letadlo s malou IR stopou od motorů, ve chvíli kdy poletíte rychle, letadlo se prostě ohřeje a na různých IRST čidle vyleze. takže buďto budete létat pomalu, nebo chladit povrch, což jednak ještě (co vím) nikdo nedělá, za druhé ten systém bude žrát energii, bude drahý a bude něco vážit.

avatar
fenri Datum: 11.05.2015 Čas: 13:31

Arabští piloti jsou stejně vynikající, jako arabští tankisté.

avatar
Shania Datum: 11.05.2015 Čas: 13:27

fenri: ok asi tu došlo k nedorozumění o roli B-2.

Samozřejmě nenavrhuji, aby B-2 nahradil stíhače a jejich roli. Mělo to sloužit jako demonstrace výhody kombinace Stealth + velké puncovnice vs obratnost.

B-2 vyzbrojený AAM může sloužit jako náklaďák pro stíhače, nebo jako eskorta jiných B-2, připadaně pro vlastní obranu, když ponese kombinovanou vyzbroj.

Taky nenavrhuji aby jakékoliv stealth letadlo létalo v blížkosti jakékoliv PVO, to také není účel. Jak jsme psal, stealth nezamezuje detekci, jen snižuje vzdálenost a čas, kdy lze na letadlo úspěšně útočit.

I když podle simulací v Command: Modern Air/Naval Operations nedokáže zaměřovací radar S-20 ozářit B-2 i když je přímo nad ním. Ale to klidně může být jen nedokonalá simulace.

avatar
Shania Datum: 11.05.2015 Čas: 13:14

Luky: tzv podřadní arabští piloti měli dobrý výcvik a hlavně bojové zkušenosti a ty moc jiných pilotů na světě nemá.
Letectvo sice nebylo nejmodernější, ale vem si, že ztráty proti nevycvičeným vietnamským pilotům byli 1:2. Takže by se dalo čekat, že v Iraku to bude podobné a ne 21:1.

To proč měli tak obrovské traty? protože neměli dost informací, a Američané je měli - dokázali identifikovat irácká letadla hned po startu,takže odpadl problém s IFF a tak mohli bojovat v BVR. Iráčané i s funkčními přehledovými radary to nedokázali.

Ty bereš koncept BVR jako něco, kdy obě strany o sobě ví, jenže pokud do boje jde konvenční letou proti stealth, tak jsou všechny výhody na straně stealth.

F-22 netrénuje BVR boj na red flag s ostatními letadly, protože to nemá cenu a žádné letadlo ani netušilo, kdo po něm střílí.

Koncept s B-2 závisí samozřejmě na tom, že o něm nikdo neví, nebo ho nedokážou zaměřit a rakety B-2 je zničí dřív než se dostanou na do vzdálenosti, kde to dokážou. Nic víc v tom není. Pokud se na tu vzdálenost dostanou, je po B-2.

avatar
Luky Datum: 11.05.2015 Čas: 12:50

Teď jsem ještě viděl ten druhý příspěvek - žijete v bludu o reálném dosahu AA raket, ať už soubojových, nebo BVR.

Na tom videu s AiM-9X letí stroje třeba 700,800km/hod, pár set metrů od sebe...můžete sledovat délku hoření motoru sidewinderu (impulz je velmi krátký)...kdyby cíl provedl včas odval s klesáním na přídavném spalování a dokončil to třeba jemně stoupavou zatáčkou (dozadu), tak ho ta vyhořelá trubka (která v prudké zatáčce stěží dosáhne nadzvuku) ani nedostane. I u těch dalších odpalů cíl celkem pokorně vlétne střele do trajektorie.
Že je někde napsáno, že má winder rychlost 2,2 Machu, tak to neznamená, že tak letí furt.
Stejně tak Aim-120. Tam to bude nebezpečný pod 50 Km (teoreticky), při dohonu ještě podstatně méně. A to už slušnější letouny můžou střelbu opětovat. Běžně se bude odpalovat tak do 30km(v závislosti na výšce), aby se střela nevyhodila a měla slušný PK.
Déčko se teprve zavádí, nedávno jich tuším šlo pár do pacifiku, ale furt to nelítá ne mimozemský technologii (alespoň myslím :)

arr