TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Talibán útočí na město Kunduz

Datum přidání 05.10.2015    Rubrika rubrika: Události     komentáře 5 komentářů    autor autor: Václav Kopecký

Novým cílem Talibanu při jeho ofenzivě na severu Afghánistánu se stal Kunduz, třísettisícové hlavní město stejnojmenné provincie. Nečekaný a úspěšný útok proběhl dne 28. září. Taliban, který dosud v okolí Kunduzu ovládal několik okresů, napadl město ze tří směrů - ze severu z okresu Imam Sahib, z jihovýchodu z okresu Khanabad  a jihozápadu z okresu Chardara.

Foto: Bojovníci Talibánu. / Public Domain

Foto: Bojovníci Talibánu. / Public Domain

 

Velmi dobře naplánovaný útok

Taliban zveřejnil na svém propagandistickém webu Voice of Jihad, že jeho bojovníci vzali město útokem ze tří směrů a rychle postoupili do centra. Podle zpráv, které z Kunduzu přicházely zejména od civilistů, Taliban město obsadil a donutil Afghánské národní bezpečnostní síly ANSF (Afghan National Security Forces) ke stažení.

 

Boje probíhaly na předměstích a v okolí vládních budov. Později během dne Taliban uvedl, že ovládá celé město a postupně likviduje jednotlivé kapsy odporu vládních vojsk. Oficiální afghánské zdroje zprvu odmítaly, že by Taliban město ovládl, a pouze připouštěly boje na předměstích Kunduzu. Po úspěšném útoku Talibanci osvobodili také vězně z místní městské věznice.

 

Po dobytí města zveřejnil Taliban množství fotek jeho bojovníků v Kunduzu, mimo jiné jsou na nich zachyceny ukořistěná vozidla, včetně několika Humvee a jednoho tanku. Zbývající afghánské bezpečnostní jednotky, představitelé režimu a členové nevládních organizací (NGOs) se stáhli na místní letiště, kde čekali na leteckou evakuaci.


Krátce po obsazení města, vydal vůdce Talibanu Mulla Akhtar Muhammad Mansur prohlášení k obyvatelům Kunduzu, ve kterém jim sdělil, že Taliban přebírá kontrolu nad městem a bude zajišťovat veřejný pořádek. V prohlášení Mansur garantoval, že se jeho bojovníci nebudou mstít na příslušnících afghánských ozbrojených sil a vyzval obyvatele, aby se vrátili zpět do práce.Výzva se týkala také zaměstnanců nevládních organizací a obchodních společností.

 

Rychlost s jakou bylo město obsazeno a pohotové vydání oficiálního komuniké jsou jasným důkazem toho, že útok byl velmi dobře naplánován a koordinován z nejvyšších míst Talibanu. Muhammad Mansur díky této úspěšné akci posílil svou pozici nového lídra hnutí a jeho zástupce Sirajuddin Haqqani, který je zodpovědný za vojenské operace, potvrdil svou pověst schopného organizátora a vojenského velitele.

 

Infografika: Kunduz leží v severním Afghánistánu. / Google Maps

 

Spojenecké speciální jednotky v akci

Den po obsazení města se Taliban pokusil dobýt také letiště. Do obrany letiště se zapojili členové speciálních jednotek NATO, kteří v zemi působí jako vojenští instruktoři v rámci operace Resolute Support. Mluvčí americké armády plukovník Brian Tribus potvrdil, že se spojenecké speciální jednotky zapojily do boje, i když v zemi působí jako instruktoři a přímo se neúčastní bojových akcí. Podle informací z velení Afghánské národní armády (ANA) působí na letišti v Kunduzu 100 mužů amerických speciálních sil.

 

Podle BBC se do bojů po boku Američanů zapojily také speciální jednotky z Německa, Holandska a Velké Británie. Příslušníci speciálních sil NATO působí také jako letečtí návodčí pro americké letouny, které začaly napadat pozice Talibanu ve městě a okolí. Hlavní snahou spojenců bylo udržet kunduzské letiště a připravit se na protiúder.


Letiště bylo klíčové pro znovudobytí města, neboť Taliban zaminoval všechny hlavní komunikace vedoucí do Kunduzu a pro posily (ANA) tak bylo obtížné se do města dostat. Taliban ve svém prohlášení uvedl, že se mu podařilo zastavit konvoj ANA mířící na pomoc kunduzkému letišti z provincie Baghlan, Následně afghánské velení potvrdilo, že posily se po zemi k letišti nebyly schopné dostat.


V noci z 30. 9. na 1. 10. provedli afghánské síly s podporou speciálních jednotek NATO a leteckých úderů USA útok na Kunduz, při kterém se jim podařilo prolomit obklíčení letiště a proniknout do města. Nad ránem údajně spojenecké síly obsadily většinu vládních budov a zabily na dvě stovky bojovníků Talibanu. Ráno už někteří Afghánci slavili vítězství, ale v dopoledních hodinách se boje rozhořely nanovo.

 

Podle vyjádření mluvčí Afghánského ministerstva vnitra Sediqa Sediqqiho měla likvidace posledních ohnisek odporu trvat několik dní uvedl, což bylo značně nadsazené prohlášení, neboť boje ve městě a okolí stále probíhají. Talibanci se po protiútoku ANA údajně rozdělili na malé skupinky o 10 až 12 mužích a ukryli se do domů civilistů, z nichž napadají afghánské vojáky.

 

K obraně také využívají množství ukořistěných vozidel a zbraní, dále ve městě umístili velké množství min a výbušných nástražných systémů, které komplikují postup vládních vojsk. Mluvčí Talibanu Zabihullah Mujahid pro agenturu Reuters uvedl, že stažení z centra bylo součástí taktiky, jejímž cílem bylo donutit afghánské jednotky vstoupit do města a následně je obklíčit. Během čtvrtečního odpoledne Taliban dobyl zpět hlavní náměstí, kde opět vztyčil svou vlajku.


Počet obětí a raněných pořád stoupá. Doktor Heman Nagarathnam působící v misi Lékařů bez hranic (MSF) v Kunduzu ve čtvrtek uvedl pro BBC, že od pondělí již ošetřili v traumacentru provozovaném MSF na 300 lidí, z nichž bylo přes 60 dětí.

 

Video: Propagandistický film Talibánu ze severního Afghánistánu. Film vznikl před útokem na město Kunduz. / YouTube

 

Tragický nálet na nemocnici

V ranních sobotních hodinách provedly americké letouny další nálety na pozice Talibanců. Jeden z leteckých úderů nejspíše omylem zasáhl kunduzkou nemocnici, kde působí mise MSF. Podle posledních informací bylo v době náletu v zařízení více než 180 pacientů a členů personálu. O život přišlo nejméně 19 lidí, z toho 12 zaměstnanců MSF, a další desítky lidí byly zraněny.

 

Letecký útok na nemocnici trval údajně 30 až 45 minut. Objevily se dohady, že na nemocnici omylem útočily buď vrtulníky afghánského letectva, nebo letectvo USA.

 

Zdroj Washington Post z americké armády, pod podmínkou anonymity, uvedl, že na nemocnici zaútočil americký stoj AC-130. Tuto informaci by potvrzovala i výpověď Hemana Nagarathnama, který při popisu útoku zdělil: „Dopadla bomba, pak jsem slyšel letadlo kroužící dokola nad námi následně po krátké pauze dopadaly další bomby. To se dělo pořád dokola. Když jsem se dostal z kanceláře, celá budova nemocnice byla v plamenech.“

 

To by odpovídalo situaci, kdy AC-130 krouží nad nemocnicí a ostřeluje jí ze své 105mm houfnice M102. Spojené státy v reakci na útok zahájily vyšetřování celého incidentu. Podle vyjádření místních obyvatel, probíhaly před samotným náletem těžké boje mezi Talibanem a vojáky ANA v blízkosti nemocnice a Talibanci do nemocnice odváželi své zraněné bojovníky k ošetření.

 

Představitelé afghánských bezpečnostních složek uvedli, že Taliban přesunul své velitelství do nemocnice a využívá civilisty jako živé štíty i na mnoha dalších místech Kunduzu. Organizace MSF tyto informace popřela a uvedla, že jak afghánské, tak americké velení mělo přesné souřadnice nemocnice.


Při náletech v prvních dnech talibanské vlády nad městem měl být údajně zabit stínový guvernér Kunduzu Mulla Adbul Salam, polní velitel pakistánské teroristické skupiny Lashkar-e Taiba, která s Talibanem na akci spolupracovala. Taliban smrt Adbula Salama dementoval a na svém propagandistickém webu Voice of Jihad uveřejnil rozhovor, který byl zcela jistě nahrán 30. 9., neboť v něm Salam popisuje probíhající boje a situaci v Kunduzu.


Salam je významným vojenským velitelem Talibanu a Lashkar-e Taiba na severu Afghánistánu. Roku 2010 byl spolu s dalšími představiteli Talibanu zadržen pákistánskou zpravodajskou službou ISI a po svém propuštění roku 2013 se vrátil do Afghánistánu a zapojil se opět do boje. Salam byl naposledy viděn veřejně v srpnu tohoto roku byl na shromáždění stovek bojovníků Talibanu a Islamic Jihad Union (IJU), kteří složili přísahu věrnosti novému vůdci Talibamu Mullovi Akhtaru Mohammadu Mansurovi.

 

Video: Vztyčení vlajky Talibánu ve městě Kunduz. / YouTube

 

Aktivita Talibánu roste

Taliban svádí na severu země boje s vládními vojsky od počátku dubna, kdy zahájil svou ofenzívu a postupně obsadil okresy Imam Sahib, Aliabad, a Qala-i Zalm. V polovině června mu padly do rukou okresy Chardara a Dasht-i Archi. Při útoku na Kunduzu Talibanci obsadili také okres Khanabad. V polovině září IJU oznámila, že kontroluje rozsáhlé oblasti u hranic s Tádžikistánem a několik hraničních přechodů.

 

IJU je relativně nově vzniklá džihádistická organizace, která se odštěpila z Islámského hnutí Uzbekistánu (Islamic Movement of Uzbekistan-IMU) poté, co Taliban přiznal, že zatajoval smrt bývalého vůdce hnutí Mully Umara, a IMU se v reakci na to přidala k Islámskému státu.


Kunduz je první provinční hlavní město obsazené Talibanem od svržení jeho vlády v roce 2001. Pád města do talibanských rukou je také důsledkem americké strategie z let 2009-2012, kdy byl kladen hlavní důraz na boj v jižních provinciích země, zejména v Kandaharu a Helmandu, které byly považovány za klíčové bašty hnutí a jejich kontrola by mohla vést k poražení Talibanu. Sever byl označen za bezpečný a nebyly zde prováděny rozsáhlejší bezpečnostní akce.

 

Taliban naproti tomu v posledních letech výrazně posílil svou přítomnost v severních provinciích a začal získávat čím dál tím větší kontrolu nad místními okresy. V současné době Taliban kontroluje velké množství okresů jak na severu a východě, tak na jihu a v centrální části země. Dobytí Kunduzu je těžkou ranou pro kábulskou vládu, ale také pro USA a NATO.

 

Spojenci budou muset zvážit, zda nepřehodnotí strategii svého stahování z Afghánistánu, neboť reálně hrozí, že Taliban časem opět ovládne zemi. Podle vyjádření samotných islamistů je dobytí Kunduzu jen začátkem jejich dlouhodobého plánu na znovuzískání moci v Afghánistánu a lze tedy očekávat, že aktivita Talibanu a na něj napojených skupin ještě zesílí.


Zdroj: The Long War Journal

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
RiMr71 Datum: 08.10.2015 Čas: 13:44

...no podělali to... o tom žádná...
Doufám, že to vyšetří lépe, než ruské zločiny v Grozném (tedy jakkoliv).

avatar
jancz Datum: 08.10.2015 Čas: 09:24

koukněte ať si uděláte obrázek, tohle prostě USA podělali a neměli by z toho vyklouznout

https://www.youtube.com/watch?v=dQYEoYW2VlI

https://www.youtube.com/watch?v=b9kBpE6kpBw

https://www.youtube.com/watch?v=rMWNvcdb2jA

https://www.youtube.com/watch?v=f0zUzguocbk

avatar
jancz Datum: 08.10.2015 Čas: 09:21

ač jsem na straně západu, USA spáchala válečný zločin, nejenže, ta nemocnice nespadala do výjimky pro bombardování (nebyla používaná jako základna talibanu atp..)
operovali tam doktoři bez hranic a volali na velitelství, že bombardují nemocnici s civilisty a USA to ignorovali a pokračovali v bombardování protože afghánské síly sdělili americkým speciálním jednotkám aby zahájili útok na nemocnici protože si afgánci mysleli, že jsou tam talibánci, je pravda že nemocnice v minulosti ošetřovala i talibanské bojovníky, protože to nemocnice a doktoři dělají, podle všech důkazů je to válečný zločin, ale spojené státy protestovali proti návrhu doktorů bez hranic a dalších humanitárních organizací, aby se vyšetřováním zabývala nezávislá komise, USA si to budou vyšetřovat samy, how convenient, protože když se takového činu dopustí USA tak oni přece míní dobře, kdyby to udělal kdokoliv jinej, okamžitě by ho odsoudili za válečné zločiny

avatar
GAVL Datum: 06.10.2015 Čas: 12:42

Nebojuj s nikým moc často, nebo se od tebe všemu naučí.

avatar
niko Datum: 06.10.2015 Čas: 09:13

No pokial AC-130 45 minut kruzila nad nemocnicou a postupne likvidovala ciele jeden po druhom, je dost nepravdepodobne, ze na to nemala dovod. Podla mna sa jedna o klasicku taktiku obsadzovania civilnych objektov bojovnikmi talibanu a s moznostou nasledne po bombardovani argumentovat civilnymi obetami.
Inak by ma celkom zaujimalo aky vplyv ma tato situacia na slovenske specialne jednotky nasadene v Afganistane. Posledna sprava o ich posobeni bola, ze sa zucastnili na jarnej ofenzive (Februar -marec) proti Talibanu v provincii Helmand (Battle of Helmand). Od vtedy je nejake ticho.

arr