Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Letecká technika

Úvaha nad bojeschopností íránského letectva

Datum přidání 19.02.2012    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 8 komentářů    autor autor: Michal Polák

V posledních dnech celý svět s napětím sleduje vývoj v Hormuzském průlivu. Írán hrozí, že na další sankce vůči svému jadernému programu bude reagovat vojenskou blokádou tohoto průlivu, který je nesmírně důležitým pro přepravu ropy. V případě vypuknutí konfliktu se to případného vojenského střetnutí pochopitelně zapojí také vzdušné síly obou stran. V jakém stavu však je íránské letectvo a nedopadne podobně jako to lybijské?

íránský F-4D Phantom

Foto: Letoun F-4D Phantom na nedatovaném snímku / Wikipedia

Stíhací letouny z mnoha zemí

Páteř íránského stíhacího letectva tvoří hned několik typů. Jedním z nich je F-14A Tomcat, jež je známý především jako letoun k provozu z letadlových lodí, které však Írán nemá. Tyto letouny mu dodaly Spojené státy americké ještě v době, kdy v zemi vládl „přátelský režim“. Jako největší problém tohoto letounu se pochopitelně ukázala nedostupnost náhradních dílů a výzbroje. I proto se často diskutuje, zda Íránu nepomáhá s údržbou Čína.


Dalším provozovaným typem je francouzský Dassault Mirage F-1 v počtu deseti kusů. Jedná se sice o kvalitní letoun, ale na úrovni 80. let a to i přes proběhlé modernizace. Lze jej tedy bez problému používat k tzv. air-policingu a průzkumným účelům, nikoliv však k vybojování a udržení vzdušné nadvlády. Mimochodem se jedná o stejný typ letounu, který měl k dispozici dnes již bývalý lybijský vůdce Muammar Kaddáfí, než mu ve dvou z nich dezertovali piloti a přelétli na Maltu.


Zdaleka největší zbraní íránského letectva však budou pravděpodobně letouny sovětské, respektive ruské výroby MiG-29C/UB v počtu 25 letounů, které mají být modernizovány na verzi S (zřejmě proto písmenko C v azbuce znamenající S), kterou v současnou dobu používá také ruské letectvo.

 

íránský F-14 TomcatFoto: Íránský F-14 Tomcat v roce 2008 / Wikipedia, Amirmgh


Navíc u tohoto typu jako jediného lze předpokládat, že bude ve větším počtu nejen bojeschopný, ale bude mít k dispozici dostatečnou zásobou výzbroje. MiG-29 je bez diskuze vhodný právě k obraně vzdušného prostoru i v případě konfliktu s vyšší intenzitou a dlouhodobě byl považován za jeden z nejlepších letounů ve své kategorii. O tom svědčí i fakt, že byl donedávna používán také německým letectvem Luftwaffe.


Vedle těchto tří letounů stíhacích letounů má Írán ve výzbroji údajně ještě 20 „narušitelů“ Chengdu J-7 čínské výroby, které jsou vyvinuty z MiGu-21. Jedná se o nadzvukový stíhací letoun, který je schopný vedle narušování vzdušného prostoru v omezené míře útočit na pozemní cíle. Číňané jej vyráběli od 80. let až do roku 2006, nicméně na rozdíl od moderních stíhacích letounů k vybojování a udržení vzdušné nadvlády nedisponuje J-7 střelami s dosahem mimo dosah viditelnost.

Víceúčelové letouny na úrovni šedesátých let

Vedle maximálně několika desítek ryze stíhacích letounů má mít Írán k dispozici poměrně velké množství bojových letounů americké výroby F-4D/E Phantom II a F-5A/B/E/F. Přesné množství jednotlivých typů však není k dispozici, jelikož je Írán nenakupoval systematicky od jednoho dodavatele, ale snažil se je sbírat a dále pře-prodávat, jak to jen šlo. Podle dostupných zdrojů by však měl mít Írán 65 letounů F-4 a 75 letounů F-5. Pokud by to byla pravda a na zmíněné letouny měl adekvátní výzbroj, pak je třeba s nimi počítat.

 

íránský Mirage F1Foto: Mirage F1B na nedatovaném snímku, podobný typ má ve výzbroji i Írán / Wikipedia


Nicméně již v 90. létech se ukázalo, že tyto letouny zastarávají a tak se Írán rozhodl vyvinout vlastního nástupce a to právě na základě letounu Northup F-5. Jmenuje se HESA Saeqeh a v současné době má být ve výrobě. Írán by měl mít aktuálně k dispozici maximálně 24 těchto letounů. V tomto ohledu je však třeba zmínit fakt, že technicky bude letoun někde na úrovni letounů F-5 americké výroby.

Útočné letouny sovětské výroby

Zapomínat však nesmíme ani na útočné letouny, konkrétně typy určené k blízké podpoře pozemních vojsk. Írán má ve zbroji třináct Su-25 určených pro blízkou podporu pozemních vosk a 32 nadzvukových letounů Su-24(MK) schopných útoků na lépe chráněné cíle. Ačkoliv se jedná o výkonný letoun, otázkou je opět bojeschopnost a zejména typ dostupné munice. Za zmínku stojí také letoun íránské výroby HESA  Azarakhsh, ale o něm bohužel moc informací nemáme.

 

íránský MIG-29Foto: MiG-29UB íránského letectva / Wikipedia, Shahram Sharifi


Je však zcela nezvratný faktem, že Írán nemá ve výzbroji žádný moderní bojový letoun, který by se jen teoreticky mohl rovnat letounům zavedených v zemích NATO (nebo Izraele). V Hormuzském průlivu mají Američané dvě letadlové lodě s letouny F/A-18 Hornet/Super Hornet, které jsou minimálně o generaci jinde (v případě Super Hornetů tak o 1,5 generace). Jediným typem schopným se alespoň pokusit vyrovnat těmto letounům je tak ruský MiG-29S.

Výzbroj a hypotetické souboje

Jednou stranou mince je výkon letounu, druhou stranou je jejich výzbroj. Írán by měl disponovat pouze raketami vzduch-vzduch krátkého, maximálně středního doletu. Oproti tomu Američané a jejich spojenci mají k dispozici AIM-120 AMRAAM, které jsou schopny zasahovat své cíle daleko za hranicí viditelnosti, takže k bezprostřednímu souboji s íránským letounem tak čistě hypoteticky ani nedojde.


Samozřejmě za předpokladu, že Írán nemá k MiGům k dispozici exportní verzi ruské střely vzduch-vzduch R-77E, která se dostřelem může AIM-120 vyrovnat. Budeme-li předpokládat, že Írán tuto raketu s velkou pravděpodobností nevlastní, musíme počítat s jinou střelou a to s R-27. Ta patří mezi rakety vzduch-vzduch s dosahem řádově v desítkách kilometrů a Rusové je dodnes používají na svých letounech MiG-29 a větších Su-27 v mnoha variantách. Navíc existující snímky, které zachycují íránské MIGy-29 právě s tímto druhem výzbroje.


Přesto tu hraje roli značná početní a kvalitativní přesila na straně Spojených států amerických a jeho spojenců, zejména Izraele. Případné střetnutí íránských letounů s F/A-18 a F-16C/D/I by takřka s jistotou skončilo pro íránské letectvo katastrofou. Vyloučit navíc nelze ani zapojení letectev Saudské Arábie a Spojených arabských emirátů.


Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
toraidhe Datum: 30.03.2012 Čas: 12:36

Nedatovana fotka phantomu bude velmi pravdepodobne z konca 70. rokov, kedze stroj este nesie oznacenie IIAF, a nie IRIAF.

avatar
1911 Datum: 29.02.2012 Čas: 20:41

Reddivision - kvalitativny rozdiel medzi iranskymi strojmi a novymi verziami f-18 e/f a f-16 c a i ( sufa v izraeli) je priepastny... To nie su stare f-16a vs f-14a...

Co sa tyka aim-54 obavam sa ze sa ich utocnik nemusi obavat... Btw iranci skusali miesto phoenixov zavesit pod tomcat pozemnu strelu hawk! Ich lietadla vlastnej vyroby su kopie f5 v roznej farbe, o nicom.

Ja vidim ako problem skor mnozstvo cielov a ich odolnost - ak to vobec bude mozne, bude si to vyzadovat skor utok typu sestdnova vojna proti egyptu - vlna za vlnou a totalna destrukcia pvo, letectva a cielov. Pokial tedabizraelci nevymyslia nieco ako stuxnet 2 - nekonvencvny nevojensky utok - tak to bude tazke

avatar
Michal Polák Datum: 25.02.2012 Čas: 10:46

Kdybych měl ještě pod článkem shrnout důvody převahy "západních" strojů:

- letouny jsou o generaci výše (viz body níže)
- podstatně lepší elektronická výbava (radar, ovládání zbraňových systémů)
- lepší servisní stav jednotlivých strojů, dostatek náhradních dílů
- propracovanější letecký výcvik, větší zkušenosti pilotů v poslední době
- ve větším množství dostupná a "výkonnější" munice
- početní přesila ve všech kategoriích strojů

avatar
fakir Datum: 23.02.2012 Čas: 09:41

Ohledně manévrovatelnosti F-14 , F-15, F-18.
Stíhačka F-14 v boji je omezena na přetížení jen 7-7,5g a maximalní stoupavost 150-160metrů za sekundu. F-15/F-18 přetížení až 9g a maximál. stoupavost 240-280 metrů za sekundu. V manévrovém boji výhodu F-15 a F-18

avatar
Pavel Datum: 21.02.2012 Čas: 09:39

Teď si nejsem jistej, jestli Irán někdy Aim-154 měl...co myslíte? Každopádně se podle mého názoru jeho letectvo s letectvem Spojených států moc srovnávat nedá. Hlavní rozdíl je v elektronické vybavenosti letadel. Super hornety jsou sice podobně staré konstrukce, jako Mig 29, jejich radary jsou ale mnohem výkonější. A kdo ví, v jakém stavu jsou F-14ky.

avatar
jsk Datum: 21.02.2012 Čas: 09:30

Irán nemá šanci: F14 jsou více než 30 let staré, navíc verze F14A s ne přliš spolehlivými motory TF30-PW412, náchylnými k pumpáži.zbrojní systém AWG9 vyžadoval velkoua čatou odbornu péči, zápasili s ními specialisté USANAVY a firmy Hughes, pochybuji že by Iránci i s pomocí číňanů dokázali tento systém exektivně provozovat..AIM54A mají dnes již zastaralou elektroniku, lze se snadno zarušit, navíc raketové palivo má typickou živvotnost max. 15-20 let, dnesbude spolehlivost AIM54A velmi, velmi nízká, pravděpdobně již ani nejsou ve výzbroji,
Nadruhé straně dobře pilotovaný F14 dokázal vymanévrovat jekékkoliv letadlo včetně F15 a F18, automaticky měnitelný šíp křídla je dodnes unikátní.
Paradoxně nejnebezpečnější budou stroje F5, které jsou spolehlivé, jednoduché na údržbu, lzte realtivně snadno získat nebo vyxrobit náhradní díly a jsou velmi obratné, budou se však muset spolehnout na kanonovy M39, popř. na klony Sidewinderů

avatar
anonym Datum: 20.02.2012 Čas: 12:20

Tak zase bych viděl převahu co se týče nosičů na straně západu v elektronice, radary superhornetů jsou rozhodně dál než ty co mají k dispozici íráčané (tam jediné zajímavé kousky jsou ty na Tomcatech). Ovšem rozdíl bude v připravenosti a stavu jednotlivých strojů. Co se týče letových výkonnů tak tam jde poté o to který je k čemu určen... V tohmle směru má Írán šílenou směsku, F-14 přepadový stíhač - rychlý ale ne příliš manévrovatelný, MIG-29 Frontový stíhač oproti F-16 nevíhoda v tom že je ještě klasické "stabilní konstrukce", F1 univerzální stíhač, bojoví letoun. Starší typy již nepočítám protože bez aktualizace elektroniky jsou lechká kořist, a to se vracím k tomu co na začátku rozdíl bude hlavně v elektronickém vybavení. Závěrem zajímavé by bylo kdyby se Íránu podařilo koordinovaně dostat do vzdchu F-14 v bojeschonpym stavu a se zásobou AIM-154 nebo něcěho podobného.

avatar
reddivision Datum: 20.02.2012 Čas: 09:16

Článek hezký, ale nevidím důvod v tom, proč by střet íránského letectva s F/A-18 a F-16C/D/I měl být s jistotou katastrofální, tyto stíhače už také nejsou nic světaborného. Možná pomůže početní převaha a možná lepší výcvik, ale myslím, že technikou krom vyzbrojení modernějšími typy tyto letadla moc nevyčnívají a vidím je jako technicky rovnocené soupeře...

arr