Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Rusko-běloruské cvičení Zapad-2017: Úhly pohledu

Včera skončilo obří rusko-běloruské cvičení ... Více

Letecká technika

Úvaha nad bojeschopností íránského letectva

Datum přidání 19.02.2012    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 8 komentářů    autor autor: Michal Polák

V posledních dnech celý svět s napětím sleduje vývoj v Hormuzském průlivu. Írán hrozí, že na další sankce vůči svému jadernému programu bude reagovat vojenskou blokádou tohoto průlivu, který je nesmírně důležitým pro přepravu ropy. V případě vypuknutí konfliktu se to případného vojenského střetnutí pochopitelně zapojí také vzdušné síly obou stran. V jakém stavu však je íránské letectvo a nedopadne podobně jako to lybijské?

íránský F-4D Phantom

Foto: Letoun F-4D Phantom na nedatovaném snímku / Wikipedia

Stíhací letouny z mnoha zemí

Páteř íránského stíhacího letectva tvoří hned několik typů. Jedním z nich je F-14A Tomcat, jež je známý především jako letoun k provozu z letadlových lodí, které však Írán nemá. Tyto letouny mu dodaly Spojené státy americké ještě v době, kdy v zemi vládl „přátelský režim“. Jako největší problém tohoto letounu se pochopitelně ukázala nedostupnost náhradních dílů a výzbroje. I proto se často diskutuje, zda Íránu nepomáhá s údržbou Čína.


Dalším provozovaným typem je francouzský Dassault Mirage F-1 v počtu deseti kusů. Jedná se sice o kvalitní letoun, ale na úrovni 80. let a to i přes proběhlé modernizace. Lze jej tedy bez problému používat k tzv. air-policingu a průzkumným účelům, nikoliv však k vybojování a udržení vzdušné nadvlády. Mimochodem se jedná o stejný typ letounu, který měl k dispozici dnes již bývalý lybijský vůdce Muammar Kaddáfí, než mu ve dvou z nich dezertovali piloti a přelétli na Maltu.


Zdaleka největší zbraní íránského letectva však budou pravděpodobně letouny sovětské, respektive ruské výroby MiG-29C/UB v počtu 25 letounů, které mají být modernizovány na verzi S (zřejmě proto písmenko C v azbuce znamenající S), kterou v současnou dobu používá také ruské letectvo.

 

íránský F-14 TomcatFoto: Íránský F-14 Tomcat v roce 2008 / Wikipedia, Amirmgh


Navíc u tohoto typu jako jediného lze předpokládat, že bude ve větším počtu nejen bojeschopný, ale bude mít k dispozici dostatečnou zásobou výzbroje. MiG-29 je bez diskuze vhodný právě k obraně vzdušného prostoru i v případě konfliktu s vyšší intenzitou a dlouhodobě byl považován za jeden z nejlepších letounů ve své kategorii. O tom svědčí i fakt, že byl donedávna používán také německým letectvem Luftwaffe.


Vedle těchto tří letounů stíhacích letounů má Írán ve výzbroji údajně ještě 20 „narušitelů“ Chengdu J-7 čínské výroby, které jsou vyvinuty z MiGu-21. Jedná se o nadzvukový stíhací letoun, který je schopný vedle narušování vzdušného prostoru v omezené míře útočit na pozemní cíle. Číňané jej vyráběli od 80. let až do roku 2006, nicméně na rozdíl od moderních stíhacích letounů k vybojování a udržení vzdušné nadvlády nedisponuje J-7 střelami s dosahem mimo dosah viditelnost.

Víceúčelové letouny na úrovni šedesátých let

Vedle maximálně několika desítek ryze stíhacích letounů má mít Írán k dispozici poměrně velké množství bojových letounů americké výroby F-4D/E Phantom II a F-5A/B/E/F. Přesné množství jednotlivých typů však není k dispozici, jelikož je Írán nenakupoval systematicky od jednoho dodavatele, ale snažil se je sbírat a dále pře-prodávat, jak to jen šlo. Podle dostupných zdrojů by však měl mít Írán 65 letounů F-4 a 75 letounů F-5. Pokud by to byla pravda a na zmíněné letouny měl adekvátní výzbroj, pak je třeba s nimi počítat.

 

íránský Mirage F1Foto: Mirage F1B na nedatovaném snímku, podobný typ má ve výzbroji i Írán / Wikipedia


Nicméně již v 90. létech se ukázalo, že tyto letouny zastarávají a tak se Írán rozhodl vyvinout vlastního nástupce a to právě na základě letounu Northup F-5. Jmenuje se HESA Saeqeh a v současné době má být ve výrobě. Írán by měl mít aktuálně k dispozici maximálně 24 těchto letounů. V tomto ohledu je však třeba zmínit fakt, že technicky bude letoun někde na úrovni letounů F-5 americké výroby.

Útočné letouny sovětské výroby

Zapomínat však nesmíme ani na útočné letouny, konkrétně typy určené k blízké podpoře pozemních vojsk. Írán má ve zbroji třináct Su-25 určených pro blízkou podporu pozemních vosk a 32 nadzvukových letounů Su-24(MK) schopných útoků na lépe chráněné cíle. Ačkoliv se jedná o výkonný letoun, otázkou je opět bojeschopnost a zejména typ dostupné munice. Za zmínku stojí také letoun íránské výroby HESA  Azarakhsh, ale o něm bohužel moc informací nemáme.

 

íránský MIG-29Foto: MiG-29UB íránského letectva / Wikipedia, Shahram Sharifi


Je však zcela nezvratný faktem, že Írán nemá ve výzbroji žádný moderní bojový letoun, který by se jen teoreticky mohl rovnat letounům zavedených v zemích NATO (nebo Izraele). V Hormuzském průlivu mají Američané dvě letadlové lodě s letouny F/A-18 Hornet/Super Hornet, které jsou minimálně o generaci jinde (v případě Super Hornetů tak o 1,5 generace). Jediným typem schopným se alespoň pokusit vyrovnat těmto letounům je tak ruský MiG-29S.

Výzbroj a hypotetické souboje

Jednou stranou mince je výkon letounu, druhou stranou je jejich výzbroj. Írán by měl disponovat pouze raketami vzduch-vzduch krátkého, maximálně středního doletu. Oproti tomu Američané a jejich spojenci mají k dispozici AIM-120 AMRAAM, které jsou schopny zasahovat své cíle daleko za hranicí viditelnosti, takže k bezprostřednímu souboji s íránským letounem tak čistě hypoteticky ani nedojde.


Samozřejmě za předpokladu, že Írán nemá k MiGům k dispozici exportní verzi ruské střely vzduch-vzduch R-77E, která se dostřelem může AIM-120 vyrovnat. Budeme-li předpokládat, že Írán tuto raketu s velkou pravděpodobností nevlastní, musíme počítat s jinou střelou a to s R-27. Ta patří mezi rakety vzduch-vzduch s dosahem řádově v desítkách kilometrů a Rusové je dodnes používají na svých letounech MiG-29 a větších Su-27 v mnoha variantách. Navíc existující snímky, které zachycují íránské MIGy-29 právě s tímto druhem výzbroje.


Přesto tu hraje roli značná početní a kvalitativní přesila na straně Spojených států amerických a jeho spojenců, zejména Izraele. Případné střetnutí íránských letounů s F/A-18 a F-16C/D/I by takřka s jistotou skončilo pro íránské letectvo katastrofou. Vyloučit navíc nelze ani zapojení letectev Saudské Arábie a Spojených arabských emirátů.


Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
toraidhe Datum: 30.03.2012 Čas: 12:36

Nedatovana fotka phantomu bude velmi pravdepodobne z konca 70. rokov, kedze stroj este nesie oznacenie IIAF, a nie IRIAF.

avatar
1911 Datum: 29.02.2012 Čas: 20:41

Reddivision - kvalitativny rozdiel medzi iranskymi strojmi a novymi verziami f-18 e/f a f-16 c a i ( sufa v izraeli) je priepastny... To nie su stare f-16a vs f-14a...

Co sa tyka aim-54 obavam sa ze sa ich utocnik nemusi obavat... Btw iranci skusali miesto phoenixov zavesit pod tomcat pozemnu strelu hawk! Ich lietadla vlastnej vyroby su kopie f5 v roznej farbe, o nicom.

Ja vidim ako problem skor mnozstvo cielov a ich odolnost - ak to vobec bude mozne, bude si to vyzadovat skor utok typu sestdnova vojna proti egyptu - vlna za vlnou a totalna destrukcia pvo, letectva a cielov. Pokial tedabizraelci nevymyslia nieco ako stuxnet 2 - nekonvencvny nevojensky utok - tak to bude tazke

avatar
Michal Polák Datum: 25.02.2012 Čas: 10:46

Kdybych měl ještě pod článkem shrnout důvody převahy "západních" strojů:

- letouny jsou o generaci výše (viz body níže)
- podstatně lepší elektronická výbava (radar, ovládání zbraňových systémů)
- lepší servisní stav jednotlivých strojů, dostatek náhradních dílů
- propracovanější letecký výcvik, větší zkušenosti pilotů v poslední době
- ve větším množství dostupná a "výkonnější" munice
- početní přesila ve všech kategoriích strojů

avatar
fakir Datum: 23.02.2012 Čas: 09:41

Ohledně manévrovatelnosti F-14 , F-15, F-18.
Stíhačka F-14 v boji je omezena na přetížení jen 7-7,5g a maximalní stoupavost 150-160metrů za sekundu. F-15/F-18 přetížení až 9g a maximál. stoupavost 240-280 metrů za sekundu. V manévrovém boji výhodu F-15 a F-18

avatar
Pavel Datum: 21.02.2012 Čas: 09:39

Teď si nejsem jistej, jestli Irán někdy Aim-154 měl...co myslíte? Každopádně se podle mého názoru jeho letectvo s letectvem Spojených států moc srovnávat nedá. Hlavní rozdíl je v elektronické vybavenosti letadel. Super hornety jsou sice podobně staré konstrukce, jako Mig 29, jejich radary jsou ale mnohem výkonější. A kdo ví, v jakém stavu jsou F-14ky.

avatar
jsk Datum: 21.02.2012 Čas: 09:30

Irán nemá šanci: F14 jsou více než 30 let staré, navíc verze F14A s ne přliš spolehlivými motory TF30-PW412, náchylnými k pumpáži.zbrojní systém AWG9 vyžadoval velkoua čatou odbornu péči, zápasili s ními specialisté USANAVY a firmy Hughes, pochybuji že by Iránci i s pomocí číňanů dokázali tento systém exektivně provozovat..AIM54A mají dnes již zastaralou elektroniku, lze se snadno zarušit, navíc raketové palivo má typickou živvotnost max. 15-20 let, dnesbude spolehlivost AIM54A velmi, velmi nízká, pravděpdobně již ani nejsou ve výzbroji,
Nadruhé straně dobře pilotovaný F14 dokázal vymanévrovat jekékkoliv letadlo včetně F15 a F18, automaticky měnitelný šíp křídla je dodnes unikátní.
Paradoxně nejnebezpečnější budou stroje F5, které jsou spolehlivé, jednoduché na údržbu, lzte realtivně snadno získat nebo vyxrobit náhradní díly a jsou velmi obratné, budou se však muset spolehnout na kanonovy M39, popř. na klony Sidewinderů

avatar
anonym Datum: 20.02.2012 Čas: 12:20

Tak zase bych viděl převahu co se týče nosičů na straně západu v elektronice, radary superhornetů jsou rozhodně dál než ty co mají k dispozici íráčané (tam jediné zajímavé kousky jsou ty na Tomcatech). Ovšem rozdíl bude v připravenosti a stavu jednotlivých strojů. Co se týče letových výkonnů tak tam jde poté o to který je k čemu určen... V tohmle směru má Írán šílenou směsku, F-14 přepadový stíhač - rychlý ale ne příliš manévrovatelný, MIG-29 Frontový stíhač oproti F-16 nevíhoda v tom že je ještě klasické "stabilní konstrukce", F1 univerzální stíhač, bojoví letoun. Starší typy již nepočítám protože bez aktualizace elektroniky jsou lechká kořist, a to se vracím k tomu co na začátku rozdíl bude hlavně v elektronickém vybavení. Závěrem zajímavé by bylo kdyby se Íránu podařilo koordinovaně dostat do vzdchu F-14 v bojeschonpym stavu a se zásobou AIM-154 nebo něcěho podobného.

avatar
reddivision Datum: 20.02.2012 Čas: 09:16

Článek hezký, ale nevidím důvod v tom, proč by střet íránského letectva s F/A-18 a F-16C/D/I měl být s jistotou katastrofální, tyto stíhače už také nejsou nic světaborného. Možná pomůže početní převaha a možná lepší výcvik, ale myslím, že technikou krom vyzbrojení modernějšími typy tyto letadla moc nevyčnívají a vidím je jako technicky rovnocené soupeře...

arr